Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Na webu The New Stack vyšel rozhovor s Gregorym Kurtzerem o distribuci Rocky Linux jako nástupci končícího CentOS Linuxu. Ten mj. přirovnává konec CentOS Linuxu ke konci bezplatného Red Hat Linuxu v roce 2004, pročež chce Rocky Linux organizačně zajistit tak, aby se podobný vývoj nemohl opakovat. Hovoří o založení neziskové organizace a navazování vztahů s jinými firmami.
Tiskni
Sdílej:
Vyvíjet komerční Linux, přesvědčovat firmy o tom, že si za něj mají platit a zároveň dávat k dispozici bezplatnou kopii, která je přece taky od Red Hatu, tak proč platit za originál.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.
neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho supportRekl bych ze plati i za software ktery je prave jen v RedHatu ci SUSE vcetne jejich licenci. Jen aby to nevyznelo ze plati za support toho co je dostupne i v beznych distrech.
jako byste tím, že si zaplatíte "za" RHEL nebo SLES, získal i nějaký software, který jinak nezískáte.Jenže do důsledku vzato ten software jinde nezískáte. Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky, tedy ten software, který zákazníci používají. Člověk si řekne, že je to jen marginální rozdíl, ale proto vám třeba nedá nikdo na CentOS hardwarovou certifikaci, což je pro řadu firem naprosto podstatná věc. A CentOS taky vždycky nabízel jen podmnožinu toho, co poskytuje RHEL (ty jejich různé EUS, TUS...).
Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky
Přinejmenším v SUSE je snaha dosáhnout co největší reprodukovatelnosti buildu, tak aby kdokoli, kdo si v OBS nebo třeba i lokálně pomocí "osc build" přebuildí nějaký distribuční balíček, dostal identické soubory ve výsledném binárním balíčku. Už teď to tak je pro výraznou většinu distribučních balíčků. Nevím, jestli se o totéž snaží i RH, ale nepřekvapilo by mne to.
Navíc tu máme projekt Closing the Leap Gap, jehož cílem je, aby Leap používal (binárně) přesně stejné balíčky jako SLE (tedy ty, které jsou i ve SLE, v Leapu je jich víc), tj. aby Leap byl z hlediska obsahu binárních balíčků nadmnožinou SLE. Už pro SLE15-SP3 a Leap 15.3 by to tak mělo fungovat až na poměrně malou množinu výjimek (IIRC nízké desítky).
Red Hat ani SUSE se opravdu neživí prodejem software, ale prodejem služeb. Ostatně i firmy, které prodávají klasický closed source za peníze, mají už nějakou dobu většinu svých příjmů z prodeje souvisejících služeb, ne ze samotných licencí. V roce 2000 jsem viděl výsledky jedné takové firmy a příjmy z prodeje licencí už tehdy tvořily jen čtvrtinu celkových příjmů firmy.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.To je ale omyl. RHEL je záměrně od začátku postaven na modelu předplatného za software. Ano, RH s tím přišel o mnoho let před ostatními. Dokladem může být například to, že existuje (existovala?) "self support" verze. Ano, za rychlejší/komfortnější podporu (nebo za na podporu náročné platformy) si můžete připlatit. Někomu se to může zdát zvláštní, ale Redhat na jedné straně úzkostlivě dbá na to, aby neporušil GPL, případně další použité licence, dokonce své vlastní nástroje dává k disposici pod GPL licencí, ač by třeba nemusel, ale na na druhou stranu GPL licence nikomu nebrání prodávat SW za peníze (či předplatné). Jen nesmíte nikomu bránit přístupu ke zdrojovému kódu atd. To znamená, že první "krabici" RHEL si musíte koupit (předplatit), pak si můžete stáhnout zdrojové kódy, vytahat z toho marketingové materiály RH (na ochrannou známku se GPL vztahovat nesmí), nikoli však informace o autorství, zkompilovat to a dát komukoliv k disposici. Problém ovšem bývá v tom, že ani na tu jednu "krabici" a údržbu pár skriptů se dlouhodobě komunita nedokáže složit. Redhat kdysi začal Centos podporovat, aby jim nedělali ostudu. Jak je to dnes, pod křídly IBM, netuším.