Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Operátor O2 má opět problémy. Jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb dal všem zákazníkům poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství.
Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Na webu The New Stack vyšel rozhovor s Gregorym Kurtzerem o distribuci Rocky Linux jako nástupci končícího CentOS Linuxu. Ten mj. přirovnává konec CentOS Linuxu ke konci bezplatného Red Hat Linuxu v roce 2004, pročež chce Rocky Linux organizačně zajistit tak, aby se podobný vývoj nemohl opakovat. Hovoří o založení neziskové organizace a navazování vztahů s jinými firmami.
Tiskni
Sdílej:
Vyvíjet komerční Linux, přesvědčovat firmy o tom, že si za něj mají platit a zároveň dávat k dispozici bezplatnou kopii, která je přece taky od Red Hatu, tak proč platit za originál.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.
neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho supportRekl bych ze plati i za software ktery je prave jen v RedHatu ci SUSE vcetne jejich licenci. Jen aby to nevyznelo ze plati za support toho co je dostupne i v beznych distrech.
jako byste tím, že si zaplatíte "za" RHEL nebo SLES, získal i nějaký software, který jinak nezískáte.Jenže do důsledku vzato ten software jinde nezískáte. Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky, tedy ten software, který zákazníci používají. Člověk si řekne, že je to jen marginální rozdíl, ale proto vám třeba nedá nikdo na CentOS hardwarovou certifikaci, což je pro řadu firem naprosto podstatná věc. A CentOS taky vždycky nabízel jen podmnožinu toho, co poskytuje RHEL (ty jejich různé EUS, TUS...).
Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky
Přinejmenším v SUSE je snaha dosáhnout co největší reprodukovatelnosti buildu, tak aby kdokoli, kdo si v OBS nebo třeba i lokálně pomocí "osc build
" přebuildí nějaký distribuční balíček, dostal identické soubory ve výsledném binárním balíčku. Už teď to tak je pro výraznou většinu distribučních balíčků. Nevím, jestli se o totéž snaží i RH, ale nepřekvapilo by mne to.
Navíc tu máme projekt Closing the Leap Gap, jehož cílem je, aby Leap používal (binárně) přesně stejné balíčky jako SLE (tedy ty, které jsou i ve SLE, v Leapu je jich víc), tj. aby Leap byl z hlediska obsahu binárních balíčků nadmnožinou SLE. Už pro SLE15-SP3 a Leap 15.3 by to tak mělo fungovat až na poměrně malou množinu výjimek (IIRC nízké desítky).
Red Hat ani SUSE se opravdu neživí prodejem software, ale prodejem služeb. Ostatně i firmy, které prodávají klasický closed source za peníze, mají už nějakou dobu většinu svých příjmů z prodeje souvisejících služeb, ne ze samotných licencí. V roce 2000 jsem viděl výsledky jedné takové firmy a příjmy z prodeje licencí už tehdy tvořily jen čtvrtinu celkových příjmů firmy.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.To je ale omyl. RHEL je záměrně od začátku postaven na modelu předplatného za software. Ano, RH s tím přišel o mnoho let před ostatními. Dokladem může být například to, že existuje (existovala?) "self support" verze. Ano, za rychlejší/komfortnější podporu (nebo za na podporu náročné platformy) si můžete připlatit. Někomu se to může zdát zvláštní, ale Redhat na jedné straně úzkostlivě dbá na to, aby neporušil GPL, případně další použité licence, dokonce své vlastní nástroje dává k disposici pod GPL licencí, ač by třeba nemusel, ale na na druhou stranu GPL licence nikomu nebrání prodávat SW za peníze (či předplatné). Jen nesmíte nikomu bránit přístupu ke zdrojovému kódu atd. To znamená, že první "krabici" RHEL si musíte koupit (předplatit), pak si můžete stáhnout zdrojové kódy, vytahat z toho marketingové materiály RH (na ochrannou známku se GPL vztahovat nesmí), nikoli však informace o autorství, zkompilovat to a dát komukoliv k disposici. Problém ovšem bývá v tom, že ani na tu jednu "krabici" a údržbu pár skriptů se dlouhodobě komunita nedokáže složit. Redhat kdysi začal Centos podporovat, aby jim nedělali ostudu. Jak je to dnes, pod křídly IBM, netuším.