Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 8.3.0. Jedná se o převážně opravné vydání doplněné o aktualizace knihoven a drobné úpravy uživatelského rozhraní, ale dostala se do něj např. práce na automatickém štítkování z obsahu obrázků, výstup projektu z GSoC 2023.
Byl vydán Mozilla Firefox 124.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 124 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Man Yue Mo z GitHub Security Lab se podrobně rozepsal o již opravené zranitelnosti CVE-2023-6241 v Arm Mali GPU umožňující získání roota na telefonu Pixel 8 s povoleným MTE (Memory Tagging Extension).
V San José probíhá vývojářská konference NVIDIA GTC 2024. CEO společnosti NVIDIA Jensen Huang měl dvouhodinovou keynote, ve které představil celou řadu novinek: NVIDIA Blackwell platform, NVIDIA NIM microservices, NVIDIA Omniverse Cloud APIs, Project GR00T, …
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Od 21. do 23. března proběhnou Arduino Days 2024. Sledovat bude možné oficiální streamy. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Letošní ročník konference LinuxDays se uskuteční o víkendu 12. a 13. října, opět se potkáme v pražských Dejvicích na FIT ČVUT. Také během letošního ročníku nás budou čekat desítky přednášek, workshopy, stánky a spousta doprovodného programu. Aktuální dění můžete sledovat na Twitteru, Facebooku nebo na Mastodonu, přidat se můžete také do telegramové diskusní skupiny.
Byla vydána nová major verze 2.0.0 a krátce na to opravné verze 2.0.1 open source online editoru Etherpad (Wikipedie) umožňujícího společné úpravy v reálném čase.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 9.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Nově je preferovaný grafický backend Qt a preferovaná verze Qt 6. V tomto vydání byly přepracovány funkce pro převod čísel z desítkové soustavy. Jako obvykle jsou zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Na webu The New Stack vyšel rozhovor s Gregorym Kurtzerem o distribuci Rocky Linux jako nástupci končícího CentOS Linuxu. Ten mj. přirovnává konec CentOS Linuxu ke konci bezplatného Red Hat Linuxu v roce 2004, pročež chce Rocky Linux organizačně zajistit tak, aby se podobný vývoj nemohl opakovat. Hovoří o založení neziskové organizace a navazování vztahů s jinými firmami.
Tiskni Sdílej:
Vyvíjet komerční Linux, přesvědčovat firmy o tom, že si za něj mají platit a zároveň dávat k dispozici bezplatnou kopii, která je přece taky od Red Hatu, tak proč platit za originál.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.
neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho supportRekl bych ze plati i za software ktery je prave jen v RedHatu ci SUSE vcetne jejich licenci. Jen aby to nevyznelo ze plati za support toho co je dostupne i v beznych distrech.
jako byste tím, že si zaplatíte "za" RHEL nebo SLES, získal i nějaký software, který jinak nezískáte.Jenže do důsledku vzato ten software jinde nezískáte. Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky, tedy ten software, který zákazníci používají. Člověk si řekne, že je to jen marginální rozdíl, ale proto vám třeba nedá nikdo na CentOS hardwarovou certifikaci, což je pro řadu firem naprosto podstatná věc. A CentOS taky vždycky nabízel jen podmnožinu toho, co poskytuje RHEL (ty jejich různé EUS, TUS...).
Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky
Přinejmenším v SUSE je snaha dosáhnout co největší reprodukovatelnosti buildu, tak aby kdokoli, kdo si v OBS nebo třeba i lokálně pomocí "osc build
" přebuildí nějaký distribuční balíček, dostal identické soubory ve výsledném binárním balíčku. Už teď to tak je pro výraznou většinu distribučních balíčků. Nevím, jestli se o totéž snaží i RH, ale nepřekvapilo by mne to.
Navíc tu máme projekt Closing the Leap Gap, jehož cílem je, aby Leap používal (binárně) přesně stejné balíčky jako SLE (tedy ty, které jsou i ve SLE, v Leapu je jich víc), tj. aby Leap byl z hlediska obsahu binárních balíčků nadmnožinou SLE. Už pro SLE15-SP3 a Leap 15.3 by to tak mělo fungovat až na poměrně malou množinu výjimek (IIRC nízké desítky).
Red Hat ani SUSE se opravdu neživí prodejem software, ale prodejem služeb. Ostatně i firmy, které prodávají klasický closed source za peníze, mají už nějakou dobu většinu svých příjmů z prodeje souvisejících služeb, ne ze samotných licencí. V roce 2000 jsem viděl výsledky jedné takové firmy a příjmy z prodeje licencí už tehdy tvořily jen čtvrtinu celkových příjmů firmy.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.To je ale omyl. RHEL je záměrně od začátku postaven na modelu předplatného za software. Ano, RH s tím přišel o mnoho let před ostatními. Dokladem může být například to, že existuje (existovala?) "self support" verze. Ano, za rychlejší/komfortnější podporu (nebo za na podporu náročné platformy) si můžete připlatit. Někomu se to může zdát zvláštní, ale Redhat na jedné straně úzkostlivě dbá na to, aby neporušil GPL, případně další použité licence, dokonce své vlastní nástroje dává k disposici pod GPL licencí, ač by třeba nemusel, ale na na druhou stranu GPL licence nikomu nebrání prodávat SW za peníze (či předplatné). Jen nesmíte nikomu bránit přístupu ke zdrojovému kódu atd. To znamená, že první "krabici" RHEL si musíte koupit (předplatit), pak si můžete stáhnout zdrojové kódy, vytahat z toho marketingové materiály RH (na ochrannou známku se GPL vztahovat nesmí), nikoli však informace o autorství, zkompilovat to a dát komukoliv k disposici. Problém ovšem bývá v tom, že ani na tu jednu "krabici" a údržbu pár skriptů se dlouhodobě komunita nedokáže složit. Redhat kdysi začal Centos podporovat, aby jim nedělali ostudu. Jak je to dnes, pod křídly IBM, netuším.