Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Na webu The New Stack vyšel rozhovor s Gregorym Kurtzerem o distribuci Rocky Linux jako nástupci končícího CentOS Linuxu. Ten mj. přirovnává konec CentOS Linuxu ke konci bezplatného Red Hat Linuxu v roce 2004, pročež chce Rocky Linux organizačně zajistit tak, aby se podobný vývoj nemohl opakovat. Hovoří o založení neziskové organizace a navazování vztahů s jinými firmami.
Tiskni
Sdílej:
Vyvíjet komerční Linux, přesvědčovat firmy o tom, že si za něj mají platit a zároveň dávat k dispozici bezplatnou kopii, která je přece taky od Red Hatu, tak proč platit za originál.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.
neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho supportRekl bych ze plati i za software ktery je prave jen v RedHatu ci SUSE vcetne jejich licenci. Jen aby to nevyznelo ze plati za support toho co je dostupne i v beznych distrech.
jako byste tím, že si zaplatíte "za" RHEL nebo SLES, získal i nějaký software, který jinak nezískáte.Jenže do důsledku vzato ten software jinde nezískáte. Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky, tedy ten software, který zákazníci používají. Člověk si řekne, že je to jen marginální rozdíl, ale proto vám třeba nedá nikdo na CentOS hardwarovou certifikaci, což je pro řadu firem naprosto podstatná věc. A CentOS taky vždycky nabízel jen podmnožinu toho, co poskytuje RHEL (ty jejich různé EUS, TUS...).
Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky
Přinejmenším v SUSE je snaha dosáhnout co největší reprodukovatelnosti buildu, tak aby kdokoli, kdo si v OBS nebo třeba i lokálně pomocí "osc build" přebuildí nějaký distribuční balíček, dostal identické soubory ve výsledném binárním balíčku. Už teď to tak je pro výraznou většinu distribučních balíčků. Nevím, jestli se o totéž snaží i RH, ale nepřekvapilo by mne to.
Navíc tu máme projekt Closing the Leap Gap, jehož cílem je, aby Leap používal (binárně) přesně stejné balíčky jako SLE (tedy ty, které jsou i ve SLE, v Leapu je jich víc), tj. aby Leap byl z hlediska obsahu binárních balíčků nadmnožinou SLE. Už pro SLE15-SP3 a Leap 15.3 by to tak mělo fungovat až na poměrně malou množinu výjimek (IIRC nízké desítky).
Red Hat ani SUSE se opravdu neživí prodejem software, ale prodejem služeb. Ostatně i firmy, které prodávají klasický closed source za peníze, mají už nějakou dobu většinu svých příjmů z prodeje souvisejících služeb, ne ze samotných licencí. V roce 2000 jsem viděl výsledky jedné takové firmy a příjmy z prodeje licencí už tehdy tvořily jen čtvrtinu celkových příjmů firmy.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.To je ale omyl. RHEL je záměrně od začátku postaven na modelu předplatného za software. Ano, RH s tím přišel o mnoho let před ostatními. Dokladem může být například to, že existuje (existovala?) "self support" verze. Ano, za rychlejší/komfortnější podporu (nebo za na podporu náročné platformy) si můžete připlatit. Někomu se to může zdát zvláštní, ale Redhat na jedné straně úzkostlivě dbá na to, aby neporušil GPL, případně další použité licence, dokonce své vlastní nástroje dává k disposici pod GPL licencí, ač by třeba nemusel, ale na na druhou stranu GPL licence nikomu nebrání prodávat SW za peníze (či předplatné). Jen nesmíte nikomu bránit přístupu ke zdrojovému kódu atd. To znamená, že první "krabici" RHEL si musíte koupit (předplatit), pak si můžete stáhnout zdrojové kódy, vytahat z toho marketingové materiály RH (na ochrannou známku se GPL vztahovat nesmí), nikoli však informace o autorství, zkompilovat to a dát komukoliv k disposici. Problém ovšem bývá v tom, že ani na tu jednu "krabici" a údržbu pár skriptů se dlouhodobě komunita nedokáže složit. Redhat kdysi začal Centos podporovat, aby jim nedělali ostudu. Jak je to dnes, pod křídly IBM, netuším.