Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Na webu The New Stack vyšel rozhovor s Gregorym Kurtzerem o distribuci Rocky Linux jako nástupci končícího CentOS Linuxu. Ten mj. přirovnává konec CentOS Linuxu ke konci bezplatného Red Hat Linuxu v roce 2004, pročež chce Rocky Linux organizačně zajistit tak, aby se podobný vývoj nemohl opakovat. Hovoří o založení neziskové organizace a navazování vztahů s jinými firmami.
Tiskni
Sdílej:
Vyvíjet komerční Linux, přesvědčovat firmy o tom, že si za něj mají platit a zároveň dávat k dispozici bezplatnou kopii, která je přece taky od Red Hatu, tak proč platit za originál.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.
neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho supportRekl bych ze plati i za software ktery je prave jen v RedHatu ci SUSE vcetne jejich licenci. Jen aby to nevyznelo ze plati za support toho co je dostupne i v beznych distrech.
jako byste tím, že si zaplatíte "za" RHEL nebo SLES, získal i nějaký software, který jinak nezískáte.Jenže do důsledku vzato ten software jinde nezískáte. Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky, tedy ten software, který zákazníci používají. Člověk si řekne, že je to jen marginální rozdíl, ale proto vám třeba nedá nikdo na CentOS hardwarovou certifikaci, což je pro řadu firem naprosto podstatná věc. A CentOS taky vždycky nabízel jen podmnožinu toho, co poskytuje RHEL (ty jejich různé EUS, TUS...).
Stejné zdrojáky ještě neznamenají stejné binárky
Přinejmenším v SUSE je snaha dosáhnout co největší reprodukovatelnosti buildu, tak aby kdokoli, kdo si v OBS nebo třeba i lokálně pomocí "osc build" přebuildí nějaký distribuční balíček, dostal identické soubory ve výsledném binárním balíčku. Už teď to tak je pro výraznou většinu distribučních balíčků. Nevím, jestli se o totéž snaží i RH, ale nepřekvapilo by mne to.
Navíc tu máme projekt Closing the Leap Gap, jehož cílem je, aby Leap používal (binárně) přesně stejné balíčky jako SLE (tedy ty, které jsou i ve SLE, v Leapu je jich víc), tj. aby Leap byl z hlediska obsahu binárních balíčků nadmnožinou SLE. Už pro SLE15-SP3 a Leap 15.3 by to tak mělo fungovat až na poměrně malou množinu výjimek (IIRC nízké desítky).
Red Hat ani SUSE se opravdu neživí prodejem software, ale prodejem služeb. Ostatně i firmy, které prodávají klasický closed source za peníze, mají už nějakou dobu většinu svých příjmů z prodeje souvisejících služeb, ne ze samotných licencí. V roce 2000 jsem viděl výsledky jedné takové firmy a příjmy z prodeje licencí už tehdy tvořily jen čtvrtinu celkových příjmů firmy.
Tedy až na ten "drobný" detail, že zákazníci neplatí "za Linux", ale platí si smlouvu na jeho support.To je ale omyl. RHEL je záměrně od začátku postaven na modelu předplatného za software. Ano, RH s tím přišel o mnoho let před ostatními. Dokladem může být například to, že existuje (existovala?) "self support" verze. Ano, za rychlejší/komfortnější podporu (nebo za na podporu náročné platformy) si můžete připlatit. Někomu se to může zdát zvláštní, ale Redhat na jedné straně úzkostlivě dbá na to, aby neporušil GPL, případně další použité licence, dokonce své vlastní nástroje dává k disposici pod GPL licencí, ač by třeba nemusel, ale na na druhou stranu GPL licence nikomu nebrání prodávat SW za peníze (či předplatné). Jen nesmíte nikomu bránit přístupu ke zdrojovému kódu atd. To znamená, že první "krabici" RHEL si musíte koupit (předplatit), pak si můžete stáhnout zdrojové kódy, vytahat z toho marketingové materiály RH (na ochrannou známku se GPL vztahovat nesmí), nikoli však informace o autorství, zkompilovat to a dát komukoliv k disposici. Problém ovšem bývá v tom, že ani na tu jednu "krabici" a údržbu pár skriptů se dlouhodobě komunita nedokáže složit. Redhat kdysi začal Centos podporovat, aby jim nedělali ostudu. Jak je to dnes, pod křídly IBM, netuším.