V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Tváře open source (Faces of Open Source) je projekt fotografa Petera Adamse. Peter Adams na stránkách projektu publikuje své černobílé portréty "hrdinů open source revoluce". Fotografie jsou k dispozici pod licencí CC BY-NC-SA 4.0 (Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci) [reddit].
Tiskni
Sdílej:
Image Description {0x010E} = Linus Torvalds, Santa Fe, New Mexico, 2016.
[...]
Software / Firmware Version {0x0131} = Adobe Photoshop CC 2017 (Macintosh)
.
OS X je opensource dost (vic nez treba suse v dobach nejvetsi slavy).To je naprostý blábol. Jestli myslíte opensource.apple.com, tak tam je akorát pár základních knihoven a démonů, ale žádné důležité frameworky tam nejsou.
(Už dvacet let, od vzniku Open Source, věnuje valnou část své životní energie marnému vysvětlování, že není tváří Open Source).Asi ne tváří celého opensource, ale rozhodně je jednou z tváří opensource, když už ne za GPL, tak za GCC, GDB a dodnes stále aktivně i Emacs.
Podívejte se na druhý a třetí odstavec sekce "Practical Differences…". Nutnost zabránit "tivoizaci" (kterou GPL2 neřeší) tam označuje za zcela zásadní, dokonce ("…and more important in practice…") za důležitější než to, aby licence vytvoření modifikované kopie a její používání licence dovolovala (což GPL2 řeší). A na konci pak explicitně:
Thus, these unmodifiable executables, when made from source code such as Linux that is open source and free, are open source but not free.
Taková kopie musí být distribuována pod GPL2 - a její distribuce GPL2 nijak neporušuje. Richard Stallman ji ale podle tohoto dokumentu nepovažuje za free software.
Přiznám se, že úplně nevím, jak to brát.
Ona ta formulace, že binárka není free, přestože je vytvořena ze zdrojáků, které jsou free (a jsou k dispozici), je dost obtížně stravitelná. Je logické, že člověk jako Richard Stallman upřednostňuje "ducha zákona", tj. myšlenku té licence, nad "literou zákona", tj. tím, co je v ní přesně napsáno. Ale právníci by to asi viděli jinak, proto ostatně vznikla GPL3.
Ale je jasné, že FSF bere GPL jako kontinuálně aktualizovanou věc (podobně jako ty zákony) a jako synonymum GPL v současnosti bere GPL3.
Ano, proto se také FSF snaží přesvědčovat projekty, aby nepoužívaly GPL2 (nebo jakoukoli jinou fixní verzi), ale raději s dovětkem "or any later version". Na druhou stranu ale naprosto chápu autory, kterým se tato idea "bianco šeku" nelíbí a chtějí projekt distribuovat s konkrétní, v tu chvíli známou, licencí. A jsem docela rád, že třeba v případě linuxového jádra je přelicencování z GPL2 na GPL2+ (nebo GPL3+) prakticky vyloučené.
A jsem docela rád, že třeba v případě linuxového jádra je přelicencování z GPL2 na GPL2+ (nebo GPL3+) prakticky vyloučené.Proč? Zas bychom tu neměli vychcánky typu LG, Samsung, TiVo, Google (konkrétně Android)… Co se Linuxového světa týče, dopady přechodu jádra z GPL2 na GPL3 by byly prakticky minimální.
Proč?
Jak už jsem napsal, nelíbí se mi myšlenka "bianco šeku". Pokud si můžu vybrat, dám přednost pevně dané licenci před "jakoukoli budoucí licencí, která se bude jmenovat GPL verze tolik a tolik". A už vůbec se mi nelíbí ta myšlenka licence kontinuálně updatované podle toho, co si jeden člověk vzpomene, že by bylo dobré ještě zakázat.
Obecně nevěřím v autority, kterým bych byl ochoten odkývat cokoli a už vůbec nejsem ochoten dopředu přislíbit, že s nimi budu vždy souhlasit i v budoucnu. Jsou lidé, kterých si hluboce vážím a jejichž názor má pro mne v daném oboru velkou váhu, ale u nikoho z nich se nemůžu zavázat, že třeba už zítra nepřijdou s nápadem, který budu považovat za od základu špatný. A nevidím jediný důvod, proč by Richard Stallman měl být výjimkou.
Co se Linuxového světa týče, dopady přechodu jádra z GPL2 na GPL3 by byly prakticky minimální.
S tím tak úplně nesouhlasím, pro určité typy zařízení by to problém být mohl. Podstatnější ale je, že jsem nepsal o přelicencování na GPL3, ale na GPL2+ nebo GPL3+. A to je pro mne zcela zásadní rozdíl, viz předchozí odstavce.
Jak už jsem napsal, nelíbí se mi myšlenka "bianco šeku".Úplně stejně to vidí i vývojáři jádra, ať cituju:
> On Wed, Aug 24, 2016 at 09:06:19PM -0700, Bradley M. Kuhn wrote:
> > Greg KH wrote:
> > > I don't want Linux to be a test case for the GPL as you put it
> > > recently.
Can I just pipe up and say "Amen!"
Linus
Podstatnější ale je, že jsem nepsal o přelicencování na GPL3, ale na GPL2+ nebo GPL3+.Ono je to úplně šumák. Zde názor osoby k tomuhle nejpovolanější. Takže dokud bude naživu tak se asi nic přelicencovávat nebude. Jinak krom toho se to probíralo docela nedávno zde a to včetně názoru Linuse.
No já přemýšlel že by mohli založit GPL3 větev s tím že jednoduše obešlou vlastníky kódu (každý tam má e-mail) a jednoduše kdo bude mít zájem bude mít zájem.
Kód explicitně licencovaný GPL2 je i v naprostých základech. Spousta ho pochází od lidí, kteří kdysi byli velmi aktivní, ale dnes už se věnují něčemu jinému. Adresy už mnohdy nefungují, protože dotyčný (několikrát) změnil zaměstnavatele. A jak ukazuje ten rozhovor s Linusem, někteří prostě nebudou souhlasit. Takže byste potřeboval všechen kód, který se to týká a který je nepostradatelný (IMHO ho nebude málo) přepsat nebo spíš napsat znovu. A když už to budete mít, bude pak potřeba ještě tu paralelní větev udržovat a synchronizovat s tou normální. Teoreticky to samozřejmě možné je, v praxi si to představit nedokážu.
Ta dira z ni nedela "pricipialne nesvobodnou" licenci (neumoznujici vytvaret - krome jineho take - svobodny software), ale vyrazuje ji z okruhu svobodnych licenci, protoze krome svobodneho software umoznuje i vytvaret ze svobodneho software nesvobodny.Ale totéž se přece týká i dalších svobodných licencí jako BSD. To je potom otázka, co je to svobodná licence. FSF stále jak GPL2, tak i ostatní licence, které umožňují udělat ze svobodného software nesvobodný, oficiálně prohlašuje za svobodné licence, tedy licence splňující kritéria Free Software. Nevím, množná pokud by chtěl někdo Stallmana nachytat na nějaké nedůslednosti, tak tady by mohl, ale to je věc pohledu.