Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Phoronix zverejnil zaujímavé výsledky porovnania výkonu Ubuntu 11.04 i686, i686 s PAE a x86_64. Grafy hovoria jasne, netreba ďalej váhať prejsť na 64bit systém, pokiaľ ste tak už neurobili.
Tiskni
Sdílej:
Grafy hovoria jasne, netreba ďalej váhať prejsť na 64bit systémhttp://www.phoronix.com/data/img/results/ubuntu_natty_pae64/5.png
Grafy hovoria jasneNehovoria
Po prohlidnuti vsech grafu je vazne jasny, ze se ve vsech beznejch nasazenich vyplati pouzi x86_64. Regrese se totiz opravej a s vyvojem CPU se bude rozdil mezi 32bitem a 64bitem uz jen zvetsovat. Nevim proc by to z tech grafu nemelo bejt jasny jen kvuli tomu, ze 5% z nich ma nepatrny vysledky a jeden ukazuje regresi v kodu aplikace.
Podle me trollujes 
Takže spíš jsi ty 32bitový fantatik.Ty jsi vážně trouba...
uname -m >> x86_64
dva slabšie výsledky, potvrdzujú len pravidloVýjimka vyvrací pravidlo.
Já si to vždycky vykládal tak, že fakt, že je něco výjimka, potvrzuje samu existenci pravidla, ke kterému se váže. Protože bez pravidla by nebyla ani výjímka výjimkou, ale prostě jedním z mnoha možných stavů, které třeba mohou nastávat obdobně často.Jsi můj člověk. Taky to beru tak, že pokud na něco nahlížíme jako na výjimku, musí existovat něco, na co nahlížíme jako na pravidlo (byť ne všeobecně platné).
Toto pravidlo je ale NEPLATNÝČímž je potvrzeno, že to taky považuješ za pravidlo :).
Takže tohle rčení mi přijde jako ubohá výmluva pro nekorektní formulaci pravidel.To nerozporuju :), nicméně bereš to moc z pohledu matematika :). Právníci, filozofové, ženské a jim podobní jsou zvyklí používat pravidla, která za některých okolností neplatí (poslední skupina ráda konstruuje pravidla zcela nezávisle na realitě).
Čímž je potvrzeno, že to taky považuješ za pravidlo :)Tim nic potvrzeno není, má to stejnej význam jako ""pravidlo"" či "údajný pravidlo". Slovíčkaření není argument, protože za to dokážu dosadit desítky antonym pravidla.
nicméně bereš to moc z pohledu matematikaZ pohledu čisté logiky - a že ji blbci nepoužívají a věří si v božstva a leprikóny na skutečnosti nic nemění. Krom toho, realita nemá žádnou velkou váhu, je to pouhá iluze.
Slovíčkaření není argumentProč si prostě nepřiznáš, že jsi to celé vůbec nepochopil?
Z pohledu čisté logiky - a že ji blbci nepoužívají a věří si v božstva a leprikóny na skutečnosti nic nemění. Krom toho, realita nemá žádnou velkou váhu, je to pouhá iluze.Ten, do nepochopil zajímavou logickou souvislost a na základě své nechápavosti si myslí, že určuje, kdo je blbec, bývá blbec obvykle sám. A potom už mu nepomůže ani to, že nevěří v božstva... to už mu snad ani nepomůže. A vedení jakkoli přechytralých řečí už mu pak ani nesluší. Zato když blbec prohlédne, že je blbcem, většinou už blbcem není :).
Příště přidej nějaký argument, ať neztrácim čas.
Já si to vždycky vykládal tak, že fakt, že je něco výjimka, potvrzuje samu existenci pravidla, ke kterému se váže. Protože bez pravidla by nebyla ani výjímka výjimkou, ale prostě jedním z mnoha možných stavů, které třeba mohou nastávat obdobně často.Či dokonce moje velice čitelné:
Taky to beru tak, že pokud na něco nahlížíme jako na výjimku, musí existovat něco, na co nahlížíme jako na pravidlo (byť ne všeobecně platné).Tak už zbývá jen jeden způsob jak to můžeš pochopit... a to že to zkusíš vyvrátit, tedy že najdeš jediný argument, ze kterého je jasné, že Ash nebo já nemáme pravdu.
To určite robil nejjaký zelený rasista
Si arogantný dement, zbohom blokujem ťa.Dementy neblokuj, nebudeš si mít s kým povídat na své úrovni komunikace.
EM64T (dnes Intel 64) je intelovské označení pro prakticky to samé, co AMD označuje jako AMD64. x86-64 je obecné označení společných prvků.Jo, je to to samý, ale je tam pár odlišností (chování v několika okrajových případech): http://en.wikipedia.org/wiki/Em64t#Differences_between_AMD64_and_Intel_64 (v praxi se pak generuje kód tak, aby se do těchhle případů nedostal) Pak ještě existuje Itanium (IA-64), který je ale s amd64 / X86_64 nekompatibilní, i když někteří si tyhle dvě architektury pletou.
x86-64 procesory sice používají podobnou instrukční sadu jako x86-32, ale jsou plně 64-bitové, nejsou to 32-bitové se 64-bitovou adresací (32-bitové s 48-bitovou adresací je PAE). Pozná se to tak, že jejich hlavní datový typ (tj. obecné registry a operace nad nimi) je 64-bitový. To x86-32 nemělo.Současná implementace X86-64 má ale taky 48bit. adresaci - podporovat plně 64 bit. adresaci by potřebovalo více úrovní tabulek na mapování mezi virtuální a fyzickou adresou, tedy by bylo vše pomalejší a 48bitů zatím musí stačit všem (ten limit je 256 TiB, což je stejně za hranicí toho co lze dnes v jednom počítači provozovat, ať už jde o kapacitu RAM nebo disků) Ten limit se pak projevuje tak, že pokus adresovat něco mimo něj prostě selže a vyhodí na procesoru vyjímku. Ale jinak vše (základní registry a pointery) je 64bitové