Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Phoronix zverejnil zaujímavé výsledky porovnania výkonu Ubuntu 11.04 i686, i686 s PAE a x86_64. Grafy hovoria jasne, netreba ďalej váhať prejsť na 64bit systém, pokiaľ ste tak už neurobili.
Tiskni
Sdílej:
Grafy hovoria jasne, netreba ďalej váhať prejsť na 64bit systémhttp://www.phoronix.com/data/img/results/ubuntu_natty_pae64/5.png
Grafy hovoria jasneNehovoria
Po prohlidnuti vsech grafu je vazne jasny, ze se ve vsech beznejch nasazenich vyplati pouzi x86_64. Regrese se totiz opravej a s vyvojem CPU se bude rozdil mezi 32bitem a 64bitem uz jen zvetsovat. Nevim proc by to z tech grafu nemelo bejt jasny jen kvuli tomu, ze 5% z nich ma nepatrny vysledky a jeden ukazuje regresi v kodu aplikace.
Podle me trollujes
Takže spíš jsi ty 32bitový fantatik.Ty jsi vážně trouba...
uname -m >> x86_64
dva slabšie výsledky, potvrdzujú len pravidloVýjimka vyvrací pravidlo.
Já si to vždycky vykládal tak, že fakt, že je něco výjimka, potvrzuje samu existenci pravidla, ke kterému se váže. Protože bez pravidla by nebyla ani výjímka výjimkou, ale prostě jedním z mnoha možných stavů, které třeba mohou nastávat obdobně často.Jsi můj člověk. Taky to beru tak, že pokud na něco nahlížíme jako na výjimku, musí existovat něco, na co nahlížíme jako na pravidlo (byť ne všeobecně platné).
Toto pravidlo je ale NEPLATNÝČímž je potvrzeno, že to taky považuješ za pravidlo :).
Takže tohle rčení mi přijde jako ubohá výmluva pro nekorektní formulaci pravidel.To nerozporuju :), nicméně bereš to moc z pohledu matematika :). Právníci, filozofové, ženské a jim podobní jsou zvyklí používat pravidla, která za některých okolností neplatí (poslední skupina ráda konstruuje pravidla zcela nezávisle na realitě).
Čímž je potvrzeno, že to taky považuješ za pravidlo :)Tim nic potvrzeno není, má to stejnej význam jako ""pravidlo"" či "údajný pravidlo". Slovíčkaření není argument, protože za to dokážu dosadit desítky antonym pravidla.
nicméně bereš to moc z pohledu matematikaZ pohledu čisté logiky - a že ji blbci nepoužívají a věří si v božstva a leprikóny na skutečnosti nic nemění. Krom toho, realita nemá žádnou velkou váhu, je to pouhá iluze.
Slovíčkaření není argumentProč si prostě nepřiznáš, že jsi to celé vůbec nepochopil?
Z pohledu čisté logiky - a že ji blbci nepoužívají a věří si v božstva a leprikóny na skutečnosti nic nemění. Krom toho, realita nemá žádnou velkou váhu, je to pouhá iluze.Ten, do nepochopil zajímavou logickou souvislost a na základě své nechápavosti si myslí, že určuje, kdo je blbec, bývá blbec obvykle sám. A potom už mu nepomůže ani to, že nevěří v božstva... to už mu snad ani nepomůže. A vedení jakkoli přechytralých řečí už mu pak ani nesluší. Zato když blbec prohlédne, že je blbcem, většinou už blbcem není :).
Já si to vždycky vykládal tak, že fakt, že je něco výjimka, potvrzuje samu existenci pravidla, ke kterému se váže. Protože bez pravidla by nebyla ani výjímka výjimkou, ale prostě jedním z mnoha možných stavů, které třeba mohou nastávat obdobně často.Či dokonce moje velice čitelné:
Taky to beru tak, že pokud na něco nahlížíme jako na výjimku, musí existovat něco, na co nahlížíme jako na pravidlo (byť ne všeobecně platné).Tak už zbývá jen jeden způsob jak to můžeš pochopit... a to že to zkusíš vyvrátit, tedy že najdeš jediný argument, ze kterého je jasné, že Ash nebo já nemáme pravdu.
Si arogantný dement, zbohom blokujem ťa.Dementy neblokuj, nebudeš si mít s kým povídat na své úrovni komunikace.
EM64T (dnes Intel 64) je intelovské označení pro prakticky to samé, co AMD označuje jako AMD64. x86-64 je obecné označení společných prvků.Jo, je to to samý, ale je tam pár odlišností (chování v několika okrajových případech): http://en.wikipedia.org/wiki/Em64t#Differences_between_AMD64_and_Intel_64 (v praxi se pak generuje kód tak, aby se do těchhle případů nedostal) Pak ještě existuje Itanium (IA-64), který je ale s amd64 / X86_64 nekompatibilní, i když někteří si tyhle dvě architektury pletou.
x86-64 procesory sice používají podobnou instrukční sadu jako x86-32, ale jsou plně 64-bitové, nejsou to 32-bitové se 64-bitovou adresací (32-bitové s 48-bitovou adresací je PAE). Pozná se to tak, že jejich hlavní datový typ (tj. obecné registry a operace nad nimi) je 64-bitový. To x86-32 nemělo.Současná implementace X86-64 má ale taky 48bit. adresaci - podporovat plně 64 bit. adresaci by potřebovalo více úrovní tabulek na mapování mezi virtuální a fyzickou adresou, tedy by bylo vše pomalejší a 48bitů zatím musí stačit všem (ten limit je 256 TiB, což je stejně za hranicí toho co lze dnes v jednom počítači provozovat, ať už jde o kapacitu RAM nebo disků) Ten limit se pak projevuje tak, že pokus adresovat něco mimo něj prostě selže a vyhodí na procesoru vyjímku. Ale jinak vše (základní registry a pointery) je 64bitové