Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Bylo vydáno Ubuntu 15.04 s kódovým jménem Vivid Vervet. Ke stažení jsou k dispozici Ubuntu Desktop, Server, Snappy Core, Ubuntu Cloud Server, Ubuntu Netboot, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Studio, Ubuntu GNOME, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE a Xubuntu. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tiskni
Sdílej:
Ubuntu je čistě soukromá záležitost a nijak neparazituje na veřejných rozpočtech (na rozdíl od třeba Microsoftu). Asi jsou i lepší distribuce (resp. určitě jsou – záleží, jaké má uživatel potřeby), ale osobně používám Kubuntu a vyhovuje mi.
.
Tak urob fork a daj tam čo ty chceš. Len musím upozorníť, že udržiavať fork je extrémne náročne ak si chceš udržať užívateľov.
Čo sa týka používania ubuntu, tak užívateľ musí byť oboznámeni o tom, že ubuntu má iný koncept ovládania. Asi predpokladál, že to bude oneclick device. A ovládanie na opačnej strane je z OSX.
Naozaj ? Pre mňa je relikt nezmyselné kecanie niekoľko hodín cez mobil.
Ono by to chtělo pretrast i způsob provozování aplikací. Jednak by bylo fajn, kdyby sis pomocí balíčkovacího systému mohl nainstalovat aplikaci do svého adresáře – tzn. uživatelé si můžou aplikace instalovat sami, aniž by s tím obtěžovali další uživatele, a zároveň v tom nebude bordel, jako když si budeš programy instalovat ručně, a půjde to udržovat a aktualizovat pomocí balíčkovacího systému. A jednak by se k aplikacím mělo přistupovat trochu víc paranoidněji – i když je to svobodný software, nemusí být všechno dokonale zkontrolované, tudíž není od věci omezit práva aplikace (jestli může komunikovat po síti, ke kterým složkám/souborům může přistupovat, jestli může používat webkameru, mikrofon, sériové porty…).
.
A stojíme o tohle v GNU/Linuxu vůbec? Já tedy ne. Smysl by to dávalo možná tak na MS Windows, což je hromada hoven, a bylo by potřeba v tom udělat pořádek. Ale v GNU/Linuxu máme distribuce a balíčkovací systémy.
To, co jsem psal výše, je o něčem jiném – smyslem „kontejneru“ (nebo kontextu, v jakém aplikace běží) je omezit práva aplikace na určitou podmnožinu práv uživatele. Tzn. aplikace XY bude moci lézt do adresáře ~/.xy případně dalších, které jí povolí uživatel, ale nic víc. Totéž pro síť – některé aplikace na síť můžou (na určité porty, IP adresy, rozsahy…) a jiné ne (třeba grafický editor, u kterého to až na výjimky nedává smysl). Mělo by to být nějaké rozumné systémové nastavení + uživatel by měl mít možnost si to doladit podle svého. Také jde o vytěžování zdrojů – např. nechci, aby mi nějaký pojebaný JavaScript ve webovém prohlížeči přetěžoval CPU nebo vyžíral RAM, tak omezím prohlížeči zdroje.
Ale nestojím o to, aby si aplikace s sebou tahala všechny závislosti – považuji to za špatné z hlediska bezpečnosti, efektivity a obecně návrhu. Vyhovují mi klasické balíčkovací systémy a jsem docela zvědavý na Guix.
V podstatě všechno tohle (viz výše) jde už s dnešními technologiemi, jen je potřeba tomu dát nějaký rámec, GUI a rozumné výchozí nastavení.
Naprosty souhlas, porad se divam na Docker stejnym zpusobem a rikam si ze na hrani hezky, ale na produkci/pouzivani to ma vic nevyhod (hlavne bezpecnost) nez soucasny stav.To si nemyslím. Pro ty, co jsou nadšení z dockeru je většinou současný stav ten, že se systém jednou poladí, aplikace jednou nainstaluje, a pak už se na to nikdy nesahá, aby se něco nerozbilo. Tedy bezpečnostní opravy veškeré žádné. Docker pro ně znamená, že dokážou vyvinout a otestovat image, který jsou schopni jako celek nasadit a tím čas od času bezpečností update udělat.
Porad si tak nejak rikam jak to dopadne (jak bude vyresena bezpecnost a tak) a pokud zacne nejaka velka manie a nebudou uz distra jak je dnes zname, tak skoncim mozna u Gentoo, LFS, nebo to cely zahodim a poridim si stado ovci :)Mohli bychom založit JZD speciálně určené pro programátory a administrátory.
Takze skoncime u bundlovani...Tak o čem jiném by celý ten docker byl.