Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Bylo vydáno Ubuntu 15.04 s kódovým jménem Vivid Vervet. Ke stažení jsou k dispozici Ubuntu Desktop, Server, Snappy Core, Ubuntu Cloud Server, Ubuntu Netboot, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Studio, Ubuntu GNOME, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE a Xubuntu. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tiskni
Sdílej:
Ubuntu je čistě soukromá záležitost a nijak neparazituje na veřejných rozpočtech (na rozdíl od třeba Microsoftu). Asi jsou i lepší distribuce (resp. určitě jsou – záleží, jaké má uživatel potřeby), ale osobně používám Kubuntu a vyhovuje mi.
.
Tak urob fork a daj tam čo ty chceš. Len musím upozorníť, že udržiavať fork je extrémne náročne ak si chceš udržať užívateľov.
Čo sa týka používania ubuntu, tak užívateľ musí byť oboznámeni o tom, že ubuntu má iný koncept ovládania. Asi predpokladál, že to bude oneclick device. A ovládanie na opačnej strane je z OSX.
Naozaj ? Pre mňa je relikt nezmyselné kecanie niekoľko hodín cez mobil.
Ono by to chtělo pretrast i způsob provozování aplikací. Jednak by bylo fajn, kdyby sis pomocí balíčkovacího systému mohl nainstalovat aplikaci do svého adresáře – tzn. uživatelé si můžou aplikace instalovat sami, aniž by s tím obtěžovali další uživatele, a zároveň v tom nebude bordel, jako když si budeš programy instalovat ručně, a půjde to udržovat a aktualizovat pomocí balíčkovacího systému. A jednak by se k aplikacím mělo přistupovat trochu víc paranoidněji – i když je to svobodný software, nemusí být všechno dokonale zkontrolované, tudíž není od věci omezit práva aplikace (jestli může komunikovat po síti, ke kterým složkám/souborům může přistupovat, jestli může používat webkameru, mikrofon, sériové porty…).
.
A stojíme o tohle v GNU/Linuxu vůbec? Já tedy ne. Smysl by to dávalo možná tak na MS Windows, což je hromada hoven, a bylo by potřeba v tom udělat pořádek. Ale v GNU/Linuxu máme distribuce a balíčkovací systémy.
To, co jsem psal výše, je o něčem jiném – smyslem „kontejneru“ (nebo kontextu, v jakém aplikace běží) je omezit práva aplikace na určitou podmnožinu práv uživatele. Tzn. aplikace XY bude moci lézt do adresáře ~/.xy případně dalších, které jí povolí uživatel, ale nic víc. Totéž pro síť – některé aplikace na síť můžou (na určité porty, IP adresy, rozsahy…) a jiné ne (třeba grafický editor, u kterého to až na výjimky nedává smysl). Mělo by to být nějaké rozumné systémové nastavení + uživatel by měl mít možnost si to doladit podle svého. Také jde o vytěžování zdrojů – např. nechci, aby mi nějaký pojebaný JavaScript ve webovém prohlížeči přetěžoval CPU nebo vyžíral RAM, tak omezím prohlížeči zdroje.
Ale nestojím o to, aby si aplikace s sebou tahala všechny závislosti – považuji to za špatné z hlediska bezpečnosti, efektivity a obecně návrhu. Vyhovují mi klasické balíčkovací systémy a jsem docela zvědavý na Guix.
V podstatě všechno tohle (viz výše) jde už s dnešními technologiemi, jen je potřeba tomu dát nějaký rámec, GUI a rozumné výchozí nastavení.
Naprosty souhlas, porad se divam na Docker stejnym zpusobem a rikam si ze na hrani hezky, ale na produkci/pouzivani to ma vic nevyhod (hlavne bezpecnost) nez soucasny stav.To si nemyslím. Pro ty, co jsou nadšení z dockeru je většinou současný stav ten, že se systém jednou poladí, aplikace jednou nainstaluje, a pak už se na to nikdy nesahá, aby se něco nerozbilo. Tedy bezpečnostní opravy veškeré žádné. Docker pro ně znamená, že dokážou vyvinout a otestovat image, který jsou schopni jako celek nasadit a tím čas od času bezpečností update udělat.
Porad si tak nejak rikam jak to dopadne (jak bude vyresena bezpecnost a tak) a pokud zacne nejaka velka manie a nebudou uz distra jak je dnes zname, tak skoncim mozna u Gentoo, LFS, nebo to cely zahodim a poridim si stado ovci :)Mohli bychom založit JZD speciálně určené pro programátory a administrátory.
Takze skoncime u bundlovani...Tak o čem jiném by celý ten docker byl.