Výsledky ankety o nejoblíbenější distribuci 2013

12. 2. 2013 | Redakce | Různé | 18622×

Uživatelé vybrali linuxovou distribuci roku 2013. Pojďme se podívat, jestli se i letos Ubuntu umístilo na prvním místě. Kdo mu šlape na paty a kdo je skokanem roku? Kromě obvyklých statistických údajů se letos podíváme také na to, zda není nějaká souvislost mezi dobou používání Linuxu a volbou distribuce.

Distribuce roku

Bez dalšího zdržování se pojďme rovnou podívat na kategorii desktop. Nedočkavci pravděpodobně tento odstavec ani nečtou a rovnou hledají ten koláč s čísly...

Desktop

A vítězem se stáváááááá..... Ubuntu! Ani letos jste si to nerozmysleli, a to tu máme takové pěkné distribuce. Přesto je letošní ročník něčím zajímavý: pád Mandrivy, který Mageia nevyrovnala, až tak nepřekvapí. Za pozornost ale stojí růst Fedory a Linux Mintu a pokles Ubuntu o sedm procentních bodů. Že by už za rok přinesla tato anketa překvapení?

Desktop
Ubuntu	37,09 %
Debian	18,78 %
Fedora	18,39 %
Linux Mint	14,03 %
Arch	13,36 %
(open)SUSE	11,00 %
Gentoo	8,68 %
Mageia	2,51 %
Slackware	2,20 %
Mandriva	1,18 %

Jako specialitu letos zveřejňujeme také popularitu distribucí podle doby používání Linuxu.

Server

Debian je nadále favoritem číslo jedna. Významně si polepšil CentOS. Poukažme také na pokles Gentoo, který se podobá jeho poklesu v kategorii desktop.

Server
Debian	50,92 %
CentOS	23,61 %
Ubuntu	16,22 %
Red Hat	13,79 %
Gentoo	8,87 %
(open)SUSE	7,24 %
Fedora	5,55 %
Arch Linux	4,81 %
Slackware	3,33 %

Živé distribuce

Tak schválně, kdo si tipnul, že vyhraje Ubuntu? Jesli jste tak tipovali i vy, tak jste... prohráli! Slaxu se dost možná po obnově jeho vývoje podařilo nabrat dostatek uživatelů a dostává se tak na první příčku před Ubuntu. Linux Mint potvrzuje své silné postavení i v této kategorii. Svá System Rescue CD jste ale také určitě do koše nevyhodili.

Živé distribuce
Slax	31,81 %
Ubuntu	30,04 %
SystemRescueCD	18,78 %
Linux Mint	10,41 %
Knoppix	8,53 %
SUSE	6,12 %
Gentoo	4,67 %
Puppy Linux	4,18 %
DSL	2,90 %
Slackware	1,88 %

Enterprise

RHEL je jednoznačný favorit a oproti předchozí anketě dále silně posiluje na úkor všech konkurentů.

Enterprise
RHEL	75,68 %
SUSE	22,77 %
Oracle	4,94 %
Mandriva	1,55 %

Smartphone

Mezi chytrými telefony nezvítězil nikdo jiný než Android. Ostatní systémy jsou na rychlém sestupu.

Smartphone
Android	88,04 %
MeeGo	8,18 %
webOS	3,18 %
OpenMoko	1,76 %

Tablety

Nová kategorie, ale žádné překvapení. Android je první, ostatní systémy se drží pod hranicí deseti procent.

Tablety
Android	86,88 %
Ubuntu	9,32 %
MeeGo	6,13 %
webOS	3,49 %

Další operační systémy

Windows 7 dle očekávání překonaly starší systémy řady NT a rozšiřují se i Windows 8. Posílila se pozice Linuxu jako výhradního systému. Unixové systémy jsou v této kategorii spíše na poklesu.

Další OS
Windows 7	57,82 %
Windows NT, XP, 2000, 2003	35,22 %
žádný	17,80 %
Windows 8	8,65 %
Windows Vista	5,96 %
FreeBSD	5,71 %
OS X	5,59 %
OpenSolaris	4,80 %
Solaris	4,80 %
DOS	4,76 %
Mac OS	3,48 %
HP-UX	2,65 %
AIX	2,61 %
OpenBSD	2,28 %

Jak často používáte Linux?

Potvrzuje se změna v kategorii dalších OS. Ubývá lidí, kteří Linux kombinují s jiným systémem, zatímco v políčkách převážně a výhradně procenta rostou.

Jak často používáte Linux?
minimálně	0,74 %
občas	4,75 %
napůl	14,63 %
převážně	35,19 %
výhradně	44,69 %

Kolik let už Linux používáte?

Zde je výrazně vidět stárnutí uživatelů Linuxu (nebo návštěvníků AbcLinuxu) co do doby jeho používání – výrazný nárůst ve skupině nad deset let používání Linuxu na jednom konci tabulky a zpomalení přílivu nováčků na druhém. Při porovnání s výsledky z roku 2010 se ukazuje, že roky 2005-2008 byly taková zlatá léta.

Kolik let už Linux používáte?
½	1,02 %
1	2,67 %
2	5,11 %
3	6,96 %
4	7,59 %
5	11,60 %
6	10,54 %
7	9,01 %
8	8,45 %
9	4,17 %
10	9,24 %
11-15	18,60 %
16+	5,03 %

Kde Linux používáte?

Notebooky porážejí desktop. A samozřejmě jsou tu ty omílané chytré telefony s Androidem...

Kde Linux používáte?
notebook	78,85 %
desktop	75,36 %
server	56,52 %
mobil	42,56 %
router	34,26 %
tablet	16,88 %

Hardwarová platforma

A opět ten Android: platforma ARM výrazně roste a lidé konečně opouštějí 32bitové x86 ve prospěch x86-64. Platformy pod 1  % už vynecháváme...

Hardwarová platforma
ARM	38,72 %
ia64	1,40 %
MIPS	6,19 %
PowerPC	2,14 %
x32	2,45 %
x86	52,18 %
X86-64	84,24 %

64 vs. 32 bitů

Stav se oproti roku 2010 prohodil. 64bitové systémy vítězí.

Architektura
32 bitů	61,63 %
64 bitů	84,46 %

Pohlaví

Dobré zprávy! Dřívější odliv dívek a žen z AbcLinuxu se zastavil a naopak jich přibývá.

Pohlaví
muž	97,71 %
žena	2,29 %

Zaměstnání a vzdělání

Zde se ale tendence nezměnila. Jsme vzdělanější a je mezi námi méně studentů a více zaměstnaných.

Vzdělání základní 4,35 % učeň 4,16 % maturita 41,41 % VOŠ 4,08 % vysoká škola 42,59 % doktorát 3,41 %

Zaměstnání zaměstnanec 60,29 % nezaměstnaný 2,87 % důchodce 0,88 % student 24,79 % podnikatel 11,18 %

Věk

Věková hranice 30 let je takovým předělem. Vlastně vše pod touto hranicí klesá, což vyvažuje nárůst na druhé straně barikády.

Věk
0-14	0,35 %
15-19	5,24 %
20-25	28,26 %
26-30	22,79 %
31-40	32,17 %
41-50	7,51 %
51-60	2,89 %
61-	0,78 %

Výherci

Letos jsme vylosovali 15 z vás, kteří obdrží za účast v anketě některé z těchto výher:

• 5x tričko AbcLinuxu,
• 3x dárkový poukaz Alza.cz,
• 4x hrnek IBM Smart Planet,
• 51x Blu-Ray disk s filmem
• nebo některou z těchto knih Edice CZ.NIC: Tvorba open source softwaru, Ponořme se do Python(u) 3 a Báječný svět elektronického podpisu.

Následující adresáty budeme e-mailem kontaktovat ohledně adresy pro zaslání výhry:

• nenadalm@...
• matthewdejmek@...
• ja_20@...
• dochy@...
• a1961@...
• kopeckyd@...
• martin.podhorsky@...
• xbednarp@
• scarabeuscz@...
• appolito2@...
• milos.vodrazka@...
• francek13@...
• zokl@...
• xkomczax@...
• chme@...

Gratulujeme!

       

Komentáře

[D.A.Tiger]

Debian Ruleeezzz!

Nějak mi to nejde do hlavy s tou architekturou. Jestliže ze 100% respondentů přes čtyřiaosmdesát používá jednu a přes jednašedesát druhou, tak to buď znamená že část používá obě, nebo neumím počítat. Nějak se mi zdá, že to vítězství 64b může být pěkně o prsa...

[...]

multilib/dualboot/vice zeleza v ruzne architekture/...

[Martin Beránek]

Už při čtení článku jsem si říkal, jo jo jo, někdo se najde, ale že to bude hned první komentář... Každý rok se najde někdo kdo má potřebu sčítat procenta a divit se že nevyjde 100 %.

[Anino]

http://assets.motivationalgenerator.com/hashed_silo_content/091/89c/6ff/resized/in-soviet-russia-over-140-of-people-vote-0e3189.jpg Tak vieš, to je reflex...

[Michal Kubeček]

Soviet Russia??? Autor toho titulku má opravdu svérázné představy o socialistických volbách…

[kavol]

Soviet Russia???

člověk by řekl, že vaše generace by to měla znát

[Michal Kubeček]

tak to buď znamená že část používá obě

A to je vážně tak těžko představitelné? Já se sice zbavil posledního 32-bitového systému už někdy před pěti lety, ale jsou lidé, kteří dodnes používají 32-bitové systémy i na 64-bitovém hardware.

[Luboš Doležel (Doli)]

Nebo třeba mají telefon s Androidem.

[D.A.Tiger]

Není. Bylo to jen rejpnutí do 64-bit fanatiků, ohánějící se tím, 32-bit platformu nikdo nepoužívá Zapomněl jsem, že musím používat uvození typu "sarkasmus", nebo "ironie"...

[Bubak]

Jo, souhlasim, ale treba posranej skype na 64bit systemu hovno hovno, krasna vilo... Stejne tak teamviewer. Jasne, zkurvene binarni ksindly. Obejdu se bez nich, samozrejme, ale sere me, ze me kdekdo buzeruje, ze na woknech v pohode, tak co picuju...

[Michal Kubeček]

posranej skype na 64bit systemu hovno hovno

Skype je de facto malware, takže to, že nepůjde nainstalovat, bych bral spíš jako výhodu…

[pavlix]

Výjimečně se shodneme.

[Jendа]

Skype mi chodí ve virtuálu se 64b Debianem.

[kuba77]

Ta "linuxová" verze TeamVieweru běží přes Wine...

[Kvakor]

A jsou i lidé, co používai i starý x86 hardware, co 64 bitů prostě neumí, třeba notebook PentiumM/Centrino, o ještě starším hardwaru nemluvě .-)

[...]

TLDR: sousagefest notebookaru s androidem v malem mobilnim zarizeni spravujici vzdalene placeny rhel nebo neplaceny debian z ubuntu.

pohyb statisticke chyby v kolonce pohlavi se da vylozit ruzne. od chyby, pres lenost uzivatelu az po pripady, kdy obcas nekdo konfrontovan s velmi progresivnimi zmenami v zakladnich soucastech distra prohlasi: "jsem zensky pohlavni organ nebo co, ze to tu neni a nefunguje to jak ma?"

[Belias]

To je nezkutečné jak to ubuntu roste. Z osobní zkušenosti bych řekl, že všichni co nějakou dobu používají linux přecházejí na složitější distribuce.

[100% Lenin]

Ano. Je to neskutečné.

Z jedné strany se nesmíte divit - asi jedna ze základních 'blboidních' distribucí zaměřená na 'líné klikače'. Zde oblíbenými slovy BFU a podobně. Ať se nám to líbí či ne. Ukousla si hodně a jisto jistě ukousne více.

To je dobře. To odpovídá tendencím, vzrůstající oblibě a taktéž jisté míře frustrace z roztříštěnosti, kterou nabízí jakýmsi pofidérním způsobem nahradit samou sebou.

Inu - proč ne.

Vážným nepřítelem jsou snad jen 'osmičky v experimentálním stavu'. Což je ne nepodobné situaci v nix desktopech.

Ať se na to podívám z jakékoliv strany. Klasické desktopy jsou nahrazovány prstomatladly, které posouvají spotřebitele do role tupého konzumenta. A že se tomu přizpůsobila skupina kolem bubuntu. No jé je. Ono tam SuSe také směřuje se svým skfjélym šel am forážem.

Kdo nemá max vosum ikon na ploše není in, a není správnej frikulín. Kdo nematlá s námi, hop hop hop. To je ichtyl a blboop.

Tak nějak to v živote prosáklém zaručeně tutovými a reklamními informacemi asi vypadá.

Nepovažuje se za žádného guru, spíše za hybridního klikoida-consoloida. A tak se domnívám, že budeme odsunuti tupě konzumující masou do ústraní.

Budeme vyhnáni na periferie společnosti.

A ve výsledku označeni za nepřítele této společnost.

Úpadek civilizace je v dohlednu. A tak přemýšlím kam zmizet.

Ale, jak to tak vypadá, nebude kam.

[TM]

Jsem zvědav, jak budou prstomatlalové s počítači pracovat - ona totiž pouhá konzumace rozhodně nestačí a někdo prostě tvořit musí.
Takže bych to černě rozhodně neviděl.
Očekávám návrat k normálu, kdy také neměl PC kdejaký hejhula, kterému do ruky ani nepatří... S tím spojený určitý růst cen mně zas tak nevadí.

[j AM]

Problémem matlalofobů je že předpokládají že je to buď a nebo, buď mám desktop/notebook a jsem king a nebo mám tablet/telefon a jsem prstomatlal. Skutečnost je složitější a mnohem barvitější, IMHO většina lidí používá tablet jako doplněk k desktopu/notebooku. Každé je šikovnější na něco jiného.

[Bubak]

To souhlasim ,jako prehravac do auta je smatlaplacka docela dobra, kdyz si clovek stahne nejaky slusny prehravac. Stejne tak na smatlani po mapach. A vo tom to je... (Prestigio GV7777, bo jak se to jmenuje)

[nasson]

Ubuntu pouzivam 5-6 rokem (intenzivne 2-3 roky). Mam uz vsechno nastavene, vim kam sahnout, nebo aspon kde hledat, kdyz neco potrebuju. Zkratka nemam duvod prechazet jinam. Vyvoj Unity me nezajima, mam nahozeny Fluxbox, funguje roky porad stejne. Mne to neskutecne neprijde. Novy uzivatel prijde k Ubuntu, stari podle me nemaji zas tak moc duvodu odchazet. Ostatne uz jsem se i rozhlizel, ale neni moc kam prejit. ArchLinux se mi zamlouval, ale predstava, ze musim cist pri aktualizaci (navic pravidelne provadene) nejake doporuceni, atd. me odrazuje. Debian muze byt dobra volba, ale nejak moc nevidim prinos oproti Ubuntu (bud bych dosel k tomu samemu, nebo bych mozna resil vice problemu s hw - napr. na svou TV kartu jsem nasel patch pro Ubuntu. Fungovala by i pod Debianem? Navod pro zprovozneni jsem nenasel, ac jsem se snazil najit jak pro Debian, tak pro ArchLinux.). Zkratka a dobre, Ubuntu neznamena, ze musim pouzivat Unity. Muzu pouzivat co chci, jako v ostatnich distribucich.

[mic448]

Ubuntu je celkem fajn dokud nezačne dělat problémy ale pak člověk zjistí že návodů na řešení je plný internet, ale půlka z nich je zastaralá a v druhé pulce je jako napotvoru chyba nemluvě o tom že mnoho těch návodu je vytvořeno zkusmo někým kdo si není jistý tím co dělá.

Mam to štěstí že obě moje tv karty jsou od nedávna podporovány v jádře takže mému definitivnímu zakotvení na debianu už nic nebránilo.

[D.A.Tiger]

Já ti rozumím. Taky se mi moc nelíbí tendence, které do Linuxu přicházejí s Ubuntu, KDE4 a pod.

Bohužel,možná je to taky cena za snahu vyhovět těm linuxářům, kteří pláčou, že Linux má pořád málo uživatelů, jednak je to cena za to, že o Linuxu začínají uvažovat i firmy jejichž produkty jsou tradičně určeny pro Widle a jednak je to asi taky daň za to, že ať se nám to líbí nebo ne, pokud chceme přežít, bude muset Linux nabídnout i něco uživatelům odkojených Widlemi...

Nezbývá jen doufat, že se to nebude rozmáhat po všech Linuxových distrech a nevymizí i tradiční přístup,možnost používat jednoduché WM a příp. si sestavit Desktop dle vlastních potřeb...

[Luboš Doležel (Doli)]

Bohužel,možná je to taky cena za snahu vyhovět těm linuxářům, kteří pláčou, že Linux má pořád málo uživatelů, jednak je to cena za to, že o Linuxu začínají uvažovat i firmy jejichž produkty jsou tradičně určeny pro Widle a jednak je to asi taky daň za to, že ať se nám to líbí nebo ne, pokud chceme přežít, bude muset Linux nabídnout i něco uživatelům odkojených Widlemi...

Takhle to já ale nevidím. Mně vadí dvě věci:

• Regrese. Takové KDE 4.10.0 je jedna velká regrese a špatný vtip. Ani zamknout obrazovku tam přes Ctrl+Al+L nemůžu, jak to zvorali! Tohle se dřív nedělo a takhle to podle mě ani na Windows není.
• Nucení určitého konceptu desktopu. Nevadí mi, že mi default nevyhovuje, pokud si to mohu upravit. Právě tato upravitelnost často mizí. Místo funkcí jsou nám nabízeny "vize".

[Rezza]

Ja jsem naopak z 4.10.0 hodne nadseny, zadne regrese a jede perfektne. Co mas za distro? Ctrl+Alt+L funguje bez problemu.

[Luboš Doležel (Doli)]

Gentoo. V 4.9 funguje. Koukal jsem do nastavení a ta zkratka tam je pořád nastavená, akorát nefunguje. Asi to zkusím s čistým profilem, ale tohle prostě není normální.

Do toho sem tam padá Plasma, Plastik je pěkně zvrtaný a občas mi třeba vyskočí nové okno v IM, je v liště, ale nejde na něj přepnout. Nebo spustím KWrite a opět... nemůžu na něj přepnout. Po druhém otevření okna to už jde.

[Rezza]

Tak to musis mit neco hodne spatne - ja mel jediny problem s tim, ze by si teda Plasma mohla invalidovat cache...

[Luboš Doležel (Doli)]

Některé z věcí, co vidím, jsou mezi známými problémy. Jen se (ne)projevují v závislosti na optimalizacích.

[stativ]

Jestli je to Gentoo, nemůže být nestabilní plasma způsobená tímhle?

[Jiří Hubka]

No, ono toho v 4.10 přestalo fungovat víc. Ale ještě víc mě i kamaráda s..., že to často padá (plasma). Už to mu říkáme KDE95 :)

[Luboš Doležel (Doli)]

A do toho mi nefunguje tečka/čárka na numerické klávesnici v KCalc. Ani při nastavení EN rozložení. V 4.9 toto také funguje.

[D.A.Tiger]

Ještě bych přidal např. ... ehm ... podivné rozdělení funkcí v toolbarech a mnohdy nemožnost je zpřeházet do použitelné podoby.

Např. u Kate (což je jinak naprosto skvělý textový editor) je to vysloveně katastrofa. Nejen že trpí výše zmíněným neduhem, ale navíc ikony některých operací jsou stejné, takže na nástrojové liště se nechutně pletou. např. uložit/otevřít session a uložit/otevřít soubor. Pak se stává, že program se mu odmítá zavřít s námitkou, že nejsou uloženy soubory. Nemluvě o radosti, když náhodou vypadne elektřina (a nemáte UPS).

Jó, KDE je ukázka jak to dopadne, když se někdo spoléhá na to, že někdo druhý bude něco dělat, tak jak by se mělo (názvy ikon odpovídající akci) anebo si myslí, že co vyhovuje jemu musí být ideál prostě pro všechny. A přitom by to řešil jednoduchý systém přemapování v konkrétní aplikaci.

[Heron]

Teda pánové, jestliže jsou největší problémy linuxové distribuce prkotiny typu screensaver a lock screen, tak si můžeme gratulovat.

[Rezza]

No kupodivu lock screen je hodne dulezita vec hlavne v enterprise

[randy]

V praci stlacim Win+L a zamknu sa wokna aj s linuxovym virtualom :D

[Fluttershy, yay!]

Jak si v enterprise Red Hatu děláte naschvály, když někdo zapomene náhodou zamknout...?

[randy]

Snad tam nie su retardi, ako v inych korporaciach, v ktorych sa s oblubou posielaju debilne maily (na jednom zo skoleni nam spominali, ze raz niekto poslal z nezamknuteho booku poziadavku na znizenie platu, co mu aj schvalili :)) ).

[Fluttershy, yay!]

Řekl bych, že na to jdou sofistikovaněji.

[Sešívaný]

Mně jeden nejmenovaný kolega změnil heslo roota, když jsem odběhl na pár minut a zapomněl si zamknout obrazovku a v jednom z terminálů byl přihlášený root. No, aspoň jsem si procvičil změnu hesla roota

Největší orgie byly, když se provalil ten bug v X.org, díky němuž šlo klávesovou zkratkou zabít proces běžící na fullscreen. Než přišla do Fedory aktualizace, někteří lidi tu "otevřeli" desítky počítačů. Inu, inženýři si hrají

[pavlix]

Mně jeden nejmenovaný kolega

Na druhou stranu musíš uznat, že zrovna ty si o různé typy vtípků přímo říkáš.

[lyon]

Zmena nicku na IRC je jen zacatek ;)

[Jendа]

Jedna věc jsou naschvály mezi kolegy, druhá věc je vyownování cizincem. Doporučuji pořídit honeypot.

[petr_p]

To vůbec není nutné. Fedora má půlgigabajtový /boot. Tam se vejde i další operační systém :)

[D.A.Tiger]

Zrovna v tomhle vlákně jsou to problémy KDE a pro některé uživatele dost podstatné. Zrovna zmršený systém lišt nástrojů mě nutí používat jiný moloch (Eclipse - které jinak nepotřebuji a nejraději bych ho poslal ke všem čertům), jen proto, že se mi prostě líp orientuje v nabídce funkcí.

A vzhledem k tomu, že KDE (či jeho součásti) patří mezi nejpoužívanější desktopová prostředí a týká se to těch konceptů (které zde byli zmíněny už na začátku) pak si myslím, že je to docela důležité.

[Luboš Doležel (Doli)]

A mám další. Pokud najedu myší do levého horního rohu, ukáže se mi přehled oken. Jenže se mi jaksi sekne kurzor myši a funguje tak 1 sekundu z 10. Tohle ve 4.9 taky fungovalo.

[Jiří Hubka]

Hmm tak mě po najetí do KDE4.10 nefungují programy (např. konsole a dolphin) otevřené z minula. Jsou prostě v liště, můžeš klikat přepínat Alt-Tab ... nic. Pomůže jen přepnout jinou aktivitu a pak kliknout do lišty na program. A najednou se otevře. Horší je to s Firefoxem ten se neotevře, žádným způsobem :). Ach jo vrátili se časy KDE 4.0.

[Luboš Doležel (Doli)]

To se mi děje taky.

[Jiří Hubka]

A co udisks2. A mountování do /run/media/user/flashdisk? (viz příspěvek níže)

[otula]

A do toho mi nefunguje tečka/čárka na numerické klávesnici v KCalc. Ani při nastavení EN rozložení. V 4.9 toto také funguje.

+1 Tohle mne také šíleně irituje, protože kcalc co chvíli používám.

[Lojsa]

přesně tak, taky jsem s KDE 4.10 velmi spokojen, zatím první kádéčko kde jsem ani na jednom ze svých počítačů nedokázal shodit Plasmu. 3 počítače mám vysloveně starý střepy (cca 5-7let ) a i tady jede Plasma/Kwin naprosto perfektně.

[Michal Kubeček]

Nefunkčnost Ctrl-Alt-L je ten menší problém. Horší je, že mi při zamknuté obrazovce odmítá naběhnout screensaver.

[otula]

Z mého pohledu (způsobu používání) je zamknutá obrazovka naopak opravena – často se mi stávalo, že po otevření víka notebooku nebyla pod přihlašovacím oknem černá obrazovka, ale byla vidět rozdělaná práce. Teď už je tam pokaždé jakési barevné pozadí.

[Michal Kubeček]

Na tenhle problém, kdy po zamknutí občas (obvykle při vysoké zátěži procesoru) screensaver nezhasnul obrazovku a zůstal vidět původní obsah, jsem také dřív narážel. Ale to se dělo jen výjimečně. Tenhle problém, že obrazovka nezhasne vůbec (dokud nevyprší limit, po kterém se má přepnout do nějakého power saving modu), se projevuje pořád a zcela deterministicky. Teď na druhém počítači je to o malý chloupek lepší: bezprostředně po zamknutí sice obrazovka zhasne, ale jakmile pohnu myší, naběhne zelená plocha s dialogem pro zadání hesla a už se jí nezbavím (na Esc jen na zlomek sekundy problikne černá).

[otula]

Mně to dělalo při zamknutí po probuzení ze suspendu (jedinou zátěží bylo prostředí KDE + například otevřený Thunderbird, Krusader či prohlížeč, nic extrémně náročného) a dělalo mi to asi tak v 60 % případů… Holt, pořád mají co opravovat, obzvláště, když chyby přidávají, aby se třeba nenudili

[chachar87]

ale tak tady tu chybu tam nepridali :)...mam KDE 3.5.4 a zhruba v tech 50% pripadu kdy zamknu se to zamkne, ale na pozadi je videt rozdelana prace, kdyz toto odemknu tak hned dalsi zamknuti uz je v pohode. Neni to tedy zadna nove ficura :)

[otula]

No když už odkazuješ na KDE 3, tak pokud bych měl v této rovině odpovědět, tak řeknu, že v KDE 3.5.10 mi to funguje správně.

[gtz]

Taky ... KDE 3.5.10 -> OpenSuse 12.2

[D.A.Tiger]

Nucení určitého konceptu desktopu. Nevadí mi, že mi default nevyhovuje, pokud si to mohu upravit. Právě tato upravitelnost často mizí. Místo funkcí jsou nám nabízeny "vize".

Tohle jsem měl na mysli (mimo jiné) těmi "tendencemi".

[Jakub Lucký]

Regrese. Takové KDE 4.10.0 je jedna velká regrese a špatný vtip

to je ještě dobrý... já používám DE, kde regrese je plánovaná feature (hint: začíná to na "Gno" a končí to na "me3"...

Ale když se tak dívám na systemd, tak je to asi trend...

[pavlix]

regrese je plánovaná feature

Toho už jsem si bohužel taky všiml.

Ale když se tak dívám na systemd, tak je to asi trend...

Trefa. V systemd nepovažují za správné, aby service xyz stop zastavilo službu do ručního spuštění nebo rebootu, jako tomu tak vždy bylo.

[Jakub Lucký]

Trefa. V systemd nepovažují za správné, aby service xyz stop zastavilo službu do ručního spuštění nebo rebootu, jako tomu tak vždy bylo.

To jsi mi snad ani neměl psát... No nic

# cat /etc/apt/preferences.d/01systemd-forbidden 
Package: systemd
Pin: origin ""
Pin-Priority: -1

[kavol]

Ale když se tak dívám na systemd, tak je to asi trend...

Trefa. V systemd nepovažují za správné, aby service xyz stop zastavilo službu do ručního spuštění nebo rebootu, jako tomu tak vždy bylo.

jestli jsem ty bugy, o kterých mluvíš, četl dobře, a jestli si to správně pamatuju, tak oni takové chování ani nepovažují za vyloženě špatné, jenom chtějí, aby si to "spravili" všichni okolo namísto triviální změny někde v systemctl/service/okolo systemd ... a to je IMO větší průser (a krom tuny jiných případů mi to připomíná Linuse - The fact is, you've spent the last several months blaming everybody but yourself ...)

[Michal Kubeček]

To je právě to, co mi na systemd vadí asi nejvíc: filosofie "je naším svatým právem rozbít kdykoli cokoli a ostatní si mohou svobodně vybrat, zda se chtějí přizpůsobit nebo tiše v koutku zemřít". Čím hlouběji v systému, tím opatrnější by vývojáři měli být. A systemd je příliš hluboko na takový bohémský přístup.

Na druhou stranu, na samotné existenci takového projektu nic špatného není. Na koho jsem opravdu naštvaný, to jsou především lidé, kteří rozhodli, že takový projekt bude v OpenSuSE jako jediná možnost.

[Jiří Hubka]

Jo a další perla je udisks2. Promiňte ale který idiot vymyslel, že teď se mi budou flashky mountovat do /run/media/uzivatel/flashDisk. Ten snad není normální! S tím jsem se tedy nesmířil a překopal udisks2 a mám to zpátky v /media (ale proč?!). Nepoužívám linux od včerejška a dalo mi práci smířit se s adresářem /media (místo /mnt) ale tohle už je fakt moc! Jak se mám hergot dostat např. z konzole nebo mc do tyhle adresářový hrůzy?! No to jsem se zas rozčílil jen jsem si vzpoměl na inst. KDE 4.10 s udisks2.

[pavlix]

To je práv

ě to, co mi na systemd vadí asi nejvíc: filosofie "je naším svatým právem rozbít kdykoli cokoli a ostatní si mohou svobodně vybrat, zda se chtějí přizpůsobit nebo tiše v koutku zemřít".

Myslím, že se ve vesmíru stalo něco divného. Souhlasím s tebou podruhé během půl hodiny.

Čím hlouběji v systému, tím opatrnější by vývojáři měli být.

+1

Snažím se totéž ne úplně úspěšně provozovat i v NetworkManageru, ač nejsem tak konzervativní jako ty.

Na koho jsem opravdu naštvaný, to jsou především lidé, kteří rozhodli, že takový projekt bude v OpenSuSE jako jediná možnost.

s/opensuse/whatever/ a +1.

[pavlix]

jestli jsem ty bugy, o kterých mluvíš, četl dobře, a jestli si to správně pamatuju, tak oni takové chování ani nepovažují za vyloženě špatné,

Podívej se ještě jednou a zjistíš, že to považují za zcela správné chování.

jenom chtějí, aby si to "spravili" všichni okolo

V tom případě nevíš, o co jde. V tomto případě nechtějí, aby si to spravili ti okolo, ale zcela otevřeně hlásají, že takto service xyz stop prostě fungovat nebude. Ale uvidíme. Přecijen je velký rozdím o tom přesvědčit fedoří uživatele a skutečné zákazníky. Podle mě je prostě potřeba jen počkat až se místo komunity nebo interních vývojářů začnou ozývat ti, okolo kterých se točí svět™.

[kavol]

V tom případě nevíš, o co jde.

ok, asi jsem si to spletl s něčím jiným - ostatně ne nadarmo jsem psal "jestli a jestli", nějak je na mě těch systemd vylomenin moc, a tohle navíc chodilo nejen v bugzille ale i po mailinglistech ...

Podle mě je prostě potřeba jen počkat až se místo komunity nebo interních vývojářů začnou ozývat ti, okolo kterých se točí svět™.

ale to už bude pozdě ... může mě jen hřát, že potom budeme moci ukázat na ty interně hlášené věci a říct "my jsme to říkali"

[Michal Kubeček]

No, já pořád věřím, že zvítězí zdravý rozum a ve SLE12 bude i normální init. Jestli v RHEL 7 nebude, tak tím lépe. :-)

[gtz]

Snad tam proboha dají na výběr zda udev nebo standardní init.

[randy]

Skupina kscreenlocker by uz v nastaveniach nemala existovat, ale existuje :) Nastavenia su presunute do skupiny The KDE Session Manager, tak tam si nastav klavesovu skratku pre Lock Session a pojde to.

[Luboš Doležel (Doli)]

Bingo! Díky. Jak intuitivní

[j AM]

Regrese. Takové KDE 4.10.0 je jedna velká regrese a špatný vtip. Ani zamknout obrazovku tam přes Ctrl+Al+L nemůžu, jak to zvorali! Tohle se dřív nedělo a takhle to podle mě ani na Windows není.

Je to i u Win, viz Win8 a startmenu a metro. Místo aby to přidali k tomu co bylo se uživatelům nutí něco jiného a komu se tío nelíbí je zpátečník a blbec. To samé u KDE, Gnome...

[Luboš Doležel (Doli)]

To sice jo, ale obvykle se neděje, že by vydali SP1 a rázem se Start menu už nikomu neotevřelo, protože bug. A ve funkčnosti Start menu se vrtali jen protože "nějaká blbý nápad se v tom vrtat".

[Bubak]

Pro me je cele KDE 4 regerese ... Byl jsem naprosto spokojeny se 3.5..., myslim, ze uzitecnejsi by bylo rozvijet pouzitelne veci, nez zacit znova vyrabet nepouzitelnosti...

[pavlix]

Já věřím na nahrazování věcí za technicky lepší. Chápu, že se občas někomu něco nelíbí. Ale neměl by to být jednoznačný krok zpět, pokud k tomu není zásadní důvod.

[Luboš Doležel (Doli)]

V to věřím taky. Ale osobně se snažím necommitovat vylepšení, co něco rozbijou. V KDE ale střílí úplně od boku. Tolik regresí v jediném releasu není jen nějaké přehlédnutí.

[pavlix]

V KDE ale střílí úplně od boku.

Myslím, že by měli znovu zavést společné konference. Shodují se i ve způsobu vývoje :).

[Martix.]

14.3. bude KDE 4.10 Test Day, pokud se zúčastníš a pomůžeš nám najít a nahlásit další nové bugy, tak je určitá šance, že se opravy dostanou do 4.10.2.

[kavol]

nahlásit kam, komu?

momentálně jsem jako reporter/na CC v desítkách (nebo už to budou stovky?) bugů týkajících se KDE (jak upstream tak Fedora), a že by mi od něčeho přišlo resolved-fixed, to se nestalo ani nepamatuju

buď to hnije zcela, nebo jen napůl, že se třeba někdo zeptá na nějaké (IMHO často irelevantní) info, nebo tomu přihodí keyword juniorjob apod. - naposled mi přišlo z KDE bugu #294707 vyjádření, že s tím jako fakt nemůžou nic dělat ... můj explicitní dotaz na možnost sandboxingu byl tiše přejit, vývojář se ani neobtěžoval s něčím jako "sorry, s tím náš návrh nepočítal, udělat to tak by bylo moc práce, na to nemáme prostředky"

[Martix.]

Mě ten poslední komentář přijde rozumný a tudíž zcela v pořádku. Obávám se, že sandboxing je spíš RFE než triviální bugfix. Nezbývá než počkat na nový QtWebKit 2.3, který je momentálně beta a může být ještě víc nestabilní. Btw, zkoušel si používat Rekonq, dokážeš ten bug v něm zreprodukovat?

[kavol]

Mě ten poslední komentář přijde rozumný a tudíž zcela v pořádku.

každý máme jiná měřítka ... mně třeba přijde slušné, když už někomu odpovídám, tak reagovat nač se ptá

Obávám se, že sandboxing je spíš RFE než triviální bugfix.

to předpokládám také, nicméně tato odpověď je jaksi jiný kafčo, než "Nothing we can do about that here." - tak naokraj, bývá také slušností fungovat jako proxy mezi upstreamem a uživateli ... vývojáři aplikace již typicky vědí něco o fungování projektů, které využívají, často se jich účastní nebo aspoň mají založená konta v příslušných bugtrackerech, zatímco uživatel aplikace ví o jejích vnitřnostech kulový (já třeba teď z hlavy nevím, kde je vlastně upstream webkitu a jak se tam reportují chyby - samozřejmě, můžu si to vygooglit, ale proč má tisíc uživatelů trávit čas vynalézáním kola, na kterém příslušný vývojář už dávno jezdí ...)

Nezbývá než počkat na nový QtWebKit 2.3, který je momentálně beta a může být ještě víc nestabilní.

"nezbývá než počkat" ... hm, a jsme zase u toho, tak k čemu to hlášení chyb je?

- uznávám, že toto je zrovna blbý příklad, s tou závislostí na třetí straně, ale holt tak to je, že to bylo v okamžik psaní příspěvku poslední, co mi od KDE přistálo ... ale můžeš si vyjet "My Bugs" pro můj login a vzít to kousek po kousku, jestli se nudíš

... např. RFE 298838 je zajímavý kousek, zrovna tady v diskusi si na to kolega stěžuje

Btw, zkoušel si používat Rekonq, dokážeš ten bug v něm zreprodukovat?

nezkoušel, a popravdě nevím, jak to spolehlivě reprodukovat (i kdyby se to v Rekonqu projevovalo také)

[kavol]

jinak tedy k tomu původnímu tématu, jak si představuješ, že to hlášení bugů pomůže, proč by tím měl kolega ztrácet čas, když nikdo neztrácí čas jejich řešením?

[stativ]

Na odkazovaný bug bych ti odpověděl to samé. Apropo použití sandboxu mi přijde naprosto zcestné – Co kdyby byl bug třeba v libpng? Má se kvůli tomu taky dělat nějaký sandbox?

[kavol]

Na odkazovaný bug bych ti odpověděl to samé.

pak bych si o tobě myslel to samé, co o vývojářích KDE :-p

Apropo použití sandboxu mi přijde naprosto zcestné – Co kdyby byl bug třeba v libpng? Má se kvůli tomu taky dělat nějaký sandbox?

no, vidím jistý rozdíl mezi kparts, které můžu měnit jak ponožky, a knihovnou, se kterou je to natvrdo slinkované ...

[stativ]

pak bych si o tobě myslel to samé, co o vývojářích KDE :-p

To klidně můžeš.

no, vidím jistý rozdíl mezi kparts, které můžu měnit jak ponožky, a knihovnou, se kterou je to natvrdo slinkované ...

KPart je vlastně taky jenom knihovna. A pokud používáš dynamické linkování, knihovny můžeš taky měnit jako ponožky, pokud máš zachováš ABI (viz třeba libjpeg a libjpeg-turbo).

[kavol]

hm, "taky jenom" ... kde mám v menu Konqueroru přepnutí z libjpeg na libjpeg-turbo?

[stativ]

V menu to není, ale stačí vyměnit /usr/lib/libjpeg nebo použiješ LD_LIBRARY_PATH.

Krom toho, když využíváš externí knihovny tak většinou předpokládáš, že budou fungovat (a z pohledu webkit kpart qtwebkit není nic jiného než externí knihovna).

[kavol]

V menu to není, ale stačí vyměnit /usr/lib/libjpeg nebo použiješ LD_LIBRARY_PATH.

vidím, že situace, kdy někdo neumí slézt ze svých oblačných výšin a vžít se do problémů normálního smrtelníka, se netýká zdaleka jen politiky (teď jsem si zas početl, co chystá Heger ...)

zatímco tobě se to jeví ekvivalentní, já tady vidím dost zásadní konceptuální rozdíl

Krom toho, když využíváš externí knihovny tak většinou předpokládáš, že budou fungovat (a z pohledu webkit kpart qtwebkit není nic jiného než externí knihovna).

a když předpoklad splněn není, tak co? ... tohle není důvod, to je výmluva - kdyby mi to v libjpeg padalo mnohokrát denně, a to ještě poměrně deterministicky při určitých běžných činnostech, tak bych samozřejmě také byl rád, kdyby s tím vývojáři něco udělali

- když mi pád Flashe nesestřelí KHTML a celý Konqueror, proč by mi ho pád WebKitu sestřelit měl?

[stativ]

a když předpoklad splněn není, tak co?

Tak se má opravit ta knihovna. Nebo pokud se zjistí, že je knihovna dost problematická už v době návrhu, má se použít jiná, pokud je to možné.

... tohle není důvod, to je výmluva - kdyby mi to v libjpeg padalo mnohokrát denně, a to ještě poměrně deterministicky při určitých běžných činnostech, tak bych samozřejmě také byl rád, kdyby s tím vývojáři něco udělali

Za prvé mi podle popisu (nic nedělejte několik hodin a ono to pak možná spadne) ten pád deterministický nepřijde. Za druhé, kdyby ti to padalo v libjpeg, tlačil bys na vývojáře těch desítek, možná stovek, aplikací které kvůli tomu padají, nebo na vývojáře libjpeg?

- když mi pád Flashe nesestřelí KHTML a celý Konqueror, proč by mi ho pád WebKitu sestřelit měl?

Třeba protože Flash a WebKit KPart jsou něco odlišného?

[kavol]

a když předpoklad splněn není, tak co?

Tak se má opravit ta knihovna. Nebo pokud se zjistí, že je knihovna dost problematická už v době návrhu, má se použít jiná, pokud je to možné.

hm, takže tu máme desítky renderovacích jader použitelných v Konqueroru, ze kterých je možno si vybrat něco lepšího než WebKit, a navíc se o nich vědělo už v letech dávných pradávných, kdy Konqueror a technologie kparts vznikaly

Za prvé mi podle popisu (nic nedělejte několik hodin a ono to pak možná spadne) ten pád deterministický nepřijde.

no tak on ten WebKit nepadá jen na tomhle ...

Za druhé, kdyby ti to padalo v libjpeg, tlačil bys na vývojáře těch desítek, možná stovek, aplikací které kvůli tomu padají, nebo na vývojáře libjpeg?

popravdě, jak je na tom výše zmíněný Rekonq nevím, ale zajímalo by mě, kde jsi vzal ty desítky nebo stovky aplikací, které kwebkitpart používají a padají stejným způsobem ...

každopádně, ten problém je obousměrný - když nejde hora k prorokovi, měl by prorok jít k ní; ač je správnější spravit příčinu a ne řešit důsledky, pořád je lepší alespoň řešit důsledky, když už ta příčina nemůže nebo nechce být opravena, než nedělat nic

- když mi pád Flashe nesestřelí KHTML a celý Konqueror, proč by mi ho pád WebKitu sestřelit měl?

Třeba protože Flash a WebKit KPart jsou něco odlišného?

vážně? a v čem tu odlišnost najednou spatřuješ, když jsi mě před chvilkou přesvědčoval, že webkit a libjpeg jsou v principu to samé?

[stativ]

hm, takže tu máme desítky renderovacích jader použitelných v Konqueroru, ze kterých je možno si vybrat něco lepšího než WebKit, a navíc se o nich vědělo už v letech dávných pradávných, kdy Konqueror a technologie kparts vznikaly

Zajímalo by mě, kdes k tomu přišel.

no tak on ten WebKit nepadá jen na tomhle ...

To je možné, ale zatím jsi tu zmínil jeden konkrétní bug, o kterém se tu celou dobu bavíme.

popravdě, jak je na tom výše zmíněný Rekonq nevím, ale zajímalo by mě, kde jsi vzal ty desítky nebo stovky aplikací, které kwebkitpart používají a padají stejným způsobem ...

O Rekonq u jsem nic neříkal, ani o desítkách aplikací které používají webkit kpart.

vážně? a v čem tu odlišnost najednou spatřuješ, když jsi mě před chvilkou přesvědčoval, že webkit a libjpeg jsou v principu to samé?

Třeba v tom, že když ti ve webovém prohlížeči spadne renderovací jádro, tak je ti prohlížeč naprosto k ničemu, kdežto když ti spadne flash (což je dle mé zkušenosti dost často) tak se nezobrazí akorát nějaký prvek stránky?

[kavol]

hm, takže tu máme desítky renderovacích jader použitelných v Konqueroru, ze kterých je možno si vybrat něco lepšího než WebKit, a navíc se o nich vědělo už v letech dávných pradávných, kdy Konqueror a technologie kparts vznikaly

Zajímalo by mě, kdes k tomu přišel.

z tvé argumentace

buď tomu tak nějak přibližně (smajlík!) je i ve skutečnosti, anebo tomu tak není, čili opět "pokud je to možné" neplatí, a pak je vcelku irelevantní říkat coby-kdyby

jelikož to tady ale píšeš, tak to asi považuješ za relevantní, a tedy podle tebe asi předpoklad "pokud je to možné" v tomto případě platí, a tedy asi máme z čeho vybírat ... a tak jsem k tomu přišel

no tak on ten WebKit nepadá jen na tomhle ...

To je možné, ale zatím jsi tu zmínil jeden konkrétní bug, o kterém se tu celou dobu bavíme.

mno, já se bavil o odpovědi na ten bug, nikoli o bugu samotném, abychom byli přesní

kromě toho, tys' začal s nějakým hodnocením spolehlivosti ("předpokládáš, že budou fungovat"), takže jsi měl prvně zvážit sám, zda je to správný předpoklad, čili třeba aktivně si zjistit, kolik takových bugů je apod., a ne abych já ti musel připomínat, že takový předpoklad zdaleka nemusí být splněn

popravdě, jak je na tom výše zmíněný Rekonq nevím, ale zajímalo by mě, kde jsi vzal ty desítky nebo stovky aplikací, které kwebkitpart používají a padají stejným způsobem ...

O Rekonq u jsem nic neříkal,

a kde já jsem říkal, že ty jsi říkal?

- zmínil jsem ho na základě příspěvku kolegy, že tedy máme Konqueror a Rekonq, a tážu se na ta další jména

ani o desítkách aplikací které používají webkit kpart.

no, tvrdíš, že je to principiálně to samé jako s libjpeg - takže jestli říkáš "... libjpeg, tlačil bys na vývojáře těch desítek, možná stovek, aplikací ...", pak se musíme bavit i o desítkách možná stovkách aplikací, které používají kwebkitpart, jinak ti analogie nefunguje

a opět, jako výše, pokud o ní píšeš, tedy domníváš se že funguje, pak soudím, že dle tebe je situace u kwebkitpart stejná jako u libjpeg

Třeba v tom, že když ti ve webovém prohlížeči spadne renderovací jádro, tak je ti prohlížeč naprosto k ničemu,

toto jednoduše není pravda - prohlížeč toho řeší podstatně víc než jen zobrazení stránky

můžu v něm mít například otevřeno více tabů, přičemž pro každý tab můžu určit, jaké jádro se použije (nebavíme se jen o webkitu a případně khtml, ale také např. text/plain se mi zobrazuje v kwritepart, application/pdf v okular-part atd.)

a když mi slítne jádro v jednom tabu, tak bych teoreticky mohl dále používat obsah v ostatních tabech, případně si obsah problematického tabu nechat zobrazit jiným jádrem ... prakticky nemůžu, protože to vezme s sebou do kytek celý browser a přijdu i o to, co s tím právě padajícím jádrem vůbec nesouvisí

kdežto když ti spadne flash (což je dle mé zkušenosti dost často) tak se nezobrazí akorát nějaký prvek stránky?

no, někdy jde o jediný použitelný prvek na té stránce, takže dle tvé logiky je mi potom prohlížeč také k ničemu, tedy z tohoto hlediska v tom nespatřuju rozdíl

... já bych tady viděl ten rozdíl v tom, že u Flashe jsem odkázán na libovůli Adobe, zatímco u kwebkitpart můžu nahlédnout do zdrojáků a poslat patch správcům kwebkitpart (kteří to eventuálně posunou někam dál do Qt nebo kdo je teď ten nejupstreamovatější upstream); jenže v situaci, kdy prohlásím "já s tím nemůžu nic dělat, já jsem odkázán na libovůli upstreamu webkitu", se to již nijak neliší od toho odkazu na libovůli Adobe u Flashe a tedy měl bych k tomu přistupovat stejně jako k tomu Flashi

[stativ]

z tvé argumentace

Zajímavé.

jelikož to tady ale píšeš, tak to asi považuješ za relevantní, a tedy podle tebe asi předpoklad "pokud je to možné" v tomto případě platí, a tedy asi máme z čeho vybírat ... a tak jsem k tomu přišel

Je to relevantní v tom smyslu, že kdyby vývojáři věděli, že se na kparts nemůžou spolehnout už v začátku, použili by něco jiného, nebo by to prostě navrhli tak, aby to nějak šlo i když kpart (třeba webkit) bude padat (např. pomocí toho tvého sandboxu).

Evidentně ale nejsou jediní, kdo předpokládá, že KParts budou stabilní, protože nevím o jediné KDE aplikaci, která by měla nějakou ochranu proti pádu KParts, které jsou v něm používané (týká se většiny aplikací v KDE).

mno, já se bavil o odpovědi na ten bug, nikoli o bugu samotném, abychom byli přesní

To já taky. Ale byla to odpověď na konkrétní bug.

kromě toho, tys' začal s nějakým hodnocením spolehlivosti ("předpokládáš, že budou fungovat"), takže jsi měl prvně zvážit sám, zda je to správný předpoklad, čili třeba aktivně si zjistit, kolik takových bugů je apod., a ne abych já ti musel připomínat, že takový předpoklad zdaleka nemusí být splněn

Vždyť o tom tu celou dobu mluvím. Buď víš, že je to hromada hnoje, a použiješ něco jiného/přizpůsobíš se tomu, nebo předpokládáš, že to za normálních okolností bude fungovat dobře. Kdyby vývojáři konqueroru věděli, že webkit bude padat jako shnilé hrušky (alespoň tak to z tvých komentářů vyznívá), dost možná by tam nějaký sandbox udělali, nebo by použili třeba gecko.

no, tvrdíš, že je to principiálně to samé jako s libjpeg - takže jestli říkáš "... libjpeg, tlačil bys na vývojáře těch desítek, možná stovek, aplikací ...", pak se musíme bavit i o desítkách možná stovkách aplikací, které používají kwebkitpart, jinak ti analogie nefunguje

Analogie funguje perfektně – padá to v nějaké knihovně, na které to závisí – má se opravit ta knihovna. Je vcelku jedno, jestli je to jedna aplikace nebo stovky aplikací. Ale určitě by se nějaké další příklady použití kwebkitpart našly – třeba Amarok používá kparts pro zobrazení wikipedie, akregator ho nejspíš používá taky.

toto jednoduše není pravda - prohlížeč toho řeší podstatně víc než jen zobrazení stránky

Jo, prohlížeč, který si přes HTTP stahuje stránky a nevímcoještě, ale nemůže je zobrazit je ukrutně užitečná věc.

a když mi slítne jádro v jednom tabu, tak bych teoreticky mohl dále používat obsah v ostatních tabech, případně si obsah problematického tabu nechat zobrazit jiným jádrem ... prakticky nemůžu, protože to vezme s sebou do kytek celý browser a přijdu i o to, co s tím právě padajícím jádrem vůbec nesouvisí

Viz výše – konqueror byl evidentně navržen s (zřejmě mylným) předpokladem, že kparts budou fungovat.

no, někdy jde o jediný použitelný prvek na té stránce, takže dle tvé logiky je mi potom prohlížeč také k ničemu, tedy z tohoto hlediska v tom nespatřuju rozdíl

<flame>Takové stránky si to zobrazení nezaslouží</flame> Nehledě na to, že WWW je přece jenom primárně o HTML a dalších sračkách a ne o nějakých obskurních pluginech.

[Bubak]

Ted nevim, jestli predchozi odpoved nebyla na tento prispevek, je to trosku neprehledne...

Jelikoz mam (asi dva mesice) novy notebook, rozhodl jsem se, ze zkusim KDE4. Nadseny z toho nejsem, prinejmenis se nedokazu zbavit debilni zalozky aspon te jedne aktivity, kterou nejde zrusit... Vic jich nechci, proste chci mit obycejny desktop. A to neumim... Takze zase asi vyhraje XFCE i jako soukrome (mam jako graficke na uctu oracle i root). (Slackware 14, 64 bit)

[Drom]

+1

Mam stejny pocit z GNOME.

[Foo Bar]

Navrhuji Vám přejít ke GNU Hurd. Tam si zase budete moci připadat jako elita a budete moci tvrdit, že počítač není pro každého!

[vencas]

Používám Linux hodně přes 10 let a od Ubuntu nemám potřebu odcházet - už vůbec ne kvůli tomu, že je něco "složitější". V momentě, kdy nepadají Xka s ATI ovladačema, běží mi terminál, editory, firefoxy, thunderbirdy, kompilátory atd atd jsem spokojen.

[kuba77]

No mě na Ubuntu(-based distrech) chybí AUR z Arch Linuxu. Používal jsem skoro dva roky Arch Linux a AUR byl super. Nesrovnatelné s PPA v Ubuntu a Ubuntu-based distrech. Teď používám asi půl roku elementaryOS Luna beta verzi a AUR mi prostě chybí, že uvažuju o návratu na Arch Linux (nebo na nějaké distro vycházející z něho).

[paralen]

Presne tak. AUR je neskutocna vychytavka ulahcujuca zivot na Linuxe.

[m]

Ja skorej opacne.

Slackware -> Gentoo -> Ubuntu -> Mac OS co sa tyka desktopu

Slackware -> RedHat/CentOS co sa tyka serverov

Dnes si neviem predstavit ako som mohol pouzivat to dependency hell v slackware alebo nebodaj kompilovat gentoo. Asi som bol mlady, nemal som frajerku a nevedel som co s volnym casom :)

[pavlix]

Dnes si neviem predstavit ako som mohol pouzivat to dependency hell v slackware alebo nebodaj kompilovat gentoo. Asi som bol mlady, nemal som frajerku a nevedel som co s volnym casom :)

Vidíš to a to na dnešních strojích Gentoo kompiluje docela rychle a neustále se vylepšuje Portage/EAPI směrem k dřívějšímu odhalení nesplněných reálných závislostí.

[Bubak]

Vole, dependency hell si radsi poresim v slacku nez ve fedore...

[Bubak]

Promin toho vola, deset rumu se projevilo (i kdyz jen 0.4)

[Bubak]

Hm, oprava, deset takovejch dvourumu...

[Jakub Lucký]

nemal som frajerku a nevedel som co s volnym casom :)

To děláš špatně! Musíš mít dvě:

• Frajerka A si myslí, že si u frajerky B
• Frajerka B si myslí, že si u frajerky A
• Ty si někde zašitý a kompiluješ

[koudy]

Linuxak co ma zenskou je skoro mytus, ale linuxak co by mel hned 2 zensky... To uz bych spis privedl Yetiho ;)

[kavol]

člověče, já ti nevim, ale přivést na ábíčko Yetiho mi přijde těžší ...

[m]

a co tak linuxak, ktory si to uziva s 2 zenami naraz?

[pavlix]

V tomhle ohledu se považuju za skromného :D. Nemůžu si nějak uvědomit, k čemu by mi byla ta druhá.

[kavol]

já bych řekl třeba na votvírání piva a podobně ... ale jak u tebe nevím, když ho moc nepiješ a vůbec :-p

[Jan Grmela]

Jojo, tak nějak jsem to měl i já. Teď už asi 3 roky Ubuntu a nemůžu si stěžovat. Na hraní si s počítačem už dávno nemám čas, teď potřebuju pracovat. Ale tak nějak to celé směřuje k Mac OS-only. V použitelnosti rozdíl nevidím, v designu hardware však ano a protože Mac stejně používám v práci, tak nemám moc motivaci mít více systémů a zbytečně si to komplikovat (synchronizace, zálohování, software a podobně).

[Honza Jaroš]

Na hraní si s počítačem už dávno nemám čas, teď potřebuju pracovat.

Popravdě, právě proto používám na desktopu Gentoo (a Gnome2)

Každý má asi jiné představy...

[Heron]

Však přesně to je v té anketě vidět. Linuxáři začínají na Ubuntu a po 10letech přecházejí na poněkud další (chcete-li složitější) distra. Což považuji za dobrou zprávu.

[sarimak]

Tak to asi zase jdu proti proudu - z RH6.2 a 7/8 na Debian, z nej na preview prvni verze Ubuntu a od prichodu Gnome3 jen drobny ukrok na xubuntu. Celkem nejakejch 12 let, to to leti... B-)

[petr_p]

A nebo ti starší zůstali u svých distribucí, protože tehdy žádné Ubuntu nebylo.

[pedro]

Proč u nás není více populární openSUSE? Vážně by mě to zajímalo, ještě jsem to chápal v dobách velké popularity Mandrivy, ale dneska?

[kouzer]

Tohle mě taky překvapilo...

[kavol]

nevím, nicméně svádí mě to k otázce, proč si myslíš, že by mělo být?

[pedro]

Protože je to zajímavá distribuce. A) je to jedna z nejstabilnějších distribucí, B) distribuují asi nejlépe vyladěné KDE, C) yast, D) webová instalace programů one-click, E) obrovské repozitáře, F) pro šťouraly nástroje jako SUSE studio, G) velmi dobré defaultní nastavení (včetně např. renderování fontů). Já vidím spoustu zajímavých a unikátních vlastností, tak proto bych očekával vyšší zájem.

[Fluttershy, yay!]

Do ledna jsem openSuSE krátce používal (poté, co mě Ubuntu rozčílilo) a rád jsem utekl, byť jen k Mintu.

• Právě na openSuSE se u mě projevoval známý bug, který způsobuje, že na určité kombinaci základní desky, grubu, kernelu a pár dalších věcí občas při zavádění systému nenaskočí grafika.
• Oficiální repozitáře zely prázdnotou (resp. většina nástrojů, které používám skoro pořád, tam nebyla). Např. ufraw z právě těchto repozitářů navíc vždy segfaultoval hned po spuštění a kvůli jinému editoru jsem musel mít přidaný repozitář Graphics, který byl pro změnu skoro vždy, když jsem aktualizoval systém, offline. Podobných případů bylo požehnaně.
• KDE si sice vzpomínám, že v dobách 3.97 apod. bylo "podporováno" přímo vývojáři, ale teď? Distribučního brandingu se skoro nešlo zbavit a když někde zůstal viset, blokoval aktualizace mnoha částí prostředí.
• YaST2 bytostně nesnáším, hlavně pro správu softwaru (což souvisí s "one click install") je neskutečně retardovaný (dřív jsem používal Synaptic). Zvykl jsem si používat konzolové nástroje pro aktualizace a instalace, jenže proti apt-get je zypper zoufale pomalý a třeba napovídání spíš nefunguje než funguje.
• ...
• Na úplném začátku jsem měl taky potíže s instalátorem.

[pedro]

Tak co já vím, Ubuntu mělo cca před rokem vážné problémy s Intel kartama. A to mi přijde poněkud zásadnější, než určitá kombinace více než tří věcí.

No vzhledem k tomu, že jsi používal zřejmě jako tento maník http://forums.opensuse.org/english/get-technical-help-here/applications/479756-ufraw-segmentation-fault.html nestabilní repozitář a ještě rovnou celé KDE, tak sorry, ale to je dost hloupá stížnost.

Branding je v balíčcích branding-cosi-openSUSE... Nevypadá to těžké na odstranění.

Zypper je rychlý http://duncan.mac-vicar.com/2008/05/17/yum-and-zypp-speed-memory-usage/. Možná není rychlejší než apt, ale jestli tam ten rozdíl je, tak marginální.

Koukám že jsi měl potíže ale ÚPLNĚ se vším. Já za sebe říkám, že za posledních pár let jsem neměl potíže s žádnou distribucí.

[Fluttershy, yay!]

Tak co já vím, Ubuntu mělo cca před rokem vážné problémy s Intel kartama. A to mi přijde poněkud zásadnější, než určitá kombinace více než tří věcí.

Které jsem nezaznamenal. Ovšem popsaný problém jsem zaregistroval _právě_ v openSuSE, nemluvě o tom, že jsem se trápil např. s podivně nefunkčním trackpointem na externí klávesnici (jinde fungoval) a zvláštním chováním klávesnice.

No vzhledem k tomu, že jsi používal zřejmě jako tento maník http://forums.opensuse.org/english/get-technical-help-here/applications/479756-ufraw-segmentation-fault.html nestabilní repozitář a ještě rovnou celé KDE, tak sorry, ale to je dost hloupá stížnost.

Že v oficiálních repozitářích je akorát ufraw a DarkTable, nikoliv však Raw Studio/Therapee, je oproti tomu maličkost, že? ufraw padal už z oficiálního repozitáře, ten neoficiální jsem si přidal až potom právě kvůli tomu.

Branding je v balíčcích branding-cosi-openSUSE... Nevypadá to těžké na odstranění.

Já se těch několik balíčků snažil odebrat, leč chtěly s sebou vzít půl prostředí.

Zypper je rychlý http://duncan.mac-vicar.com/2008/05/17/yum-and-zypp-speed-memory-usage/. Možná není rychlejší než apt, ale jestli tam ten rozdíl je, tak marginální.

Tak určitě... krom toho, že z uživatelského hlediska je pořád pomalý jak sviňa. Dám instalaci nějaké aplikace (při aktualizaci systému je to podobné), až několik desítek (!) sekund se nic neděje, načež mi to oznámí, že daný balíček neexistuje. Na druhé straně apt-get reaguje prakticky okamžitě.

Koukám že jsi měl potíže ale ÚPLNĚ se vším.

I v tohle jsi mimo. Příjemně mě překvapilo, že ta kupa hnoje LispWorks fungovala celkem bezproblémově.

[pedro]

Muzes samozrejme dale rozvadet ty horrible problemy s openSUSE a ja to muzu korigovat jako predtim, ale taky bys mohl napsal, nemam rad openSUSE. OK, who cares...

[Martix.]

jo jo

[kralyk z abclinuxu]

To je výbornej blogísek, to je tvoje nebo čí? Tohle budu číst... (nebo koukat? )

[Jendа]

http://securityreactions.tumblr.com/

[Jakub Lucký]

Případně: http://thejoysofcode.com/

[Michal Karas]

http://devopsreactions.tumblr.com/

[Martix.]

Moje to není, mám to jen v záložkách.

[heh]

Tak určitě... krom toho, že z uživatelského hlediska je pořád pomalý jak sviňa. Dám instalaci nějaké aplikace (při aktualizaci systému je to podobné), až několik desítek (!) sekund se nic neděje, načež mi to oznámí, že daný balíček neexistuje. Na druhé straně apt-get reaguje prakticky okamžitě.

Tak ono je důležité neprovádět automatický refresh repozitáře, což jste měl určitě nastaveno. Pokus o instalaci neexistujiciho baliku u me trva asi tak 2-3 sekundy. Rozhodne bych si metroufl tvrdit, ze je apt rychlejsi. Nebudu-li srovnavat jabka s hruskama, bude APT na stejnem repozitari v porovnani se zypperem tragicky pomaly.

A to nemluvim o tom, ze ten apt vlastne vubec neumi resit zavislosti, coz je u package manageru dost tragicky problem.

[Fluttershy, yay!]

To byla jedna z prvních věcí, které jsem vypnul — podobně jako vypínám instalaci doporučených "závislostí" na Ubuntu.

[kavol]

Protože je to zajímavá distribuce.

ok, ale to se dá říct skoro o každé

A) je to jedna z nejstabilnějších distribucí,

v jakém smyslu, že to nepadá nebo že se nemění prostředí?

v tom prvém, nevím, třeba na Gentoo vidím podstatně míň pádů než na Fedoře, pochybuju, že je na tom openSUSE znatelně lépe (nějaká data?)

v tom druhém, tady není divu že ho poráží Debian a v serverovém segmentu i RHEL a CentOS - proti nim je OS v tomto smyslu dětská hračka

B) distribuují asi nejlépe vyladěné KDE,

hm, a jaký podíl má samo KDE, aby se to nějak významně projevilo na volbě distribuce? a nakolik je ta "vyladěnost" (která může být sporná - viz David) tak výrazná a důležitá, aby ovlivnila volbu distra?

C) yast,

například mně vůbec nechybí ... samozřejmě nemám statistiky jak je to u ostatních, ale předpokládám, že ti, kterým se významně líbí, tak už u OS jsou, a ostatní to holt za důvod přejít nepovažují, čili nevím, jestli jej nepřeceňuješ (opět viz David)

D) webová instalace programů one-click,

opět vlastnost, která mi nechybí, naopak bych ji na počítačích, které spravuji, považoval za kontraproduktivní

E) obrovské repozitáře,

na Debian nemá :-p

... nějaké konkrétní příklady, co u jiných dister chybí? (a nelze to najít v těch "obrovský repozitářích" u OS - tedy OBS?)

F) pro šťouraly nástroje jako SUSE studio,

to nevím co je, takže mi to nechybí

pokud to má přitáhnout lidi k OS, asi by to potřebovalo lepší reklamu :-p

no, teď jsem teda vlez na jejich homepage, a stejně nechápu wo co go, taková věc mě tak akorát odradí ... aby se neřeklo, tak jsem teda doroloval ten kilometr dolů, kde jsem v patičce našel help, hm, tak jsem se proklikal až na quickstart guide, a tam nějaké screeny jak se mám registrovat a kde mám co klikat, ale o tom, k čemu mi to bude, furt ani slovo ... jebat ich v riť

G) velmi dobré defaultní nastavení (včetně např. renderování fontů).

hm, ale Ubuntu je v tomto směru vychvalováno více

Já vidím spoustu zajímavých a unikátních vlastností, tak proto bych očekával vyšší zájem.

nu, pravděpodobně jim přikládáš větší význam než ostatní

každopádně dík za odpověď

[pedro]

No, tak když už to musí být...

že to nepadá nebo že se nemění prostředí

Stabilnější v tom smyslu, že je delší vývojový cyklus, více vývojových verzí a starší (otestovanější) verze programů. Stabilnější než Fedora to určitě je. Stabilnější než Gentoo x86 to určitě není.

vlastnost, která mi nechybí

To je čistě osobní názor. Raději se bavme o tom, zda to uživateli něco přináší. Já tvrdím, že jo, takový začátečník najde na jednom místě prakticky cokoliv, nemusí řešit žádné neoficiální repozitáře (viz slavný Debian).

konkrétní příklady, co u jiných dister chybí

Konkrétně Fedora nebalíkuje Chromium, konkrétně Debian z toho co já používám nemá mediainfo (a velké množství jiných multimediálně orientovaných balíků). Ony ty balíčky samozřejmě někde jsou i pro Fedoru a Debian, ale je poněkud pohodlnější najít to na té jedné stránce a ev. nainstalovat na jedno kliknutí.

SUSE studio...jebat ich v riť

Já jsem netvrdil, že toto je vhodné pro jedince s horší chápavostí a nezájmem se do toho šťourat...

---

Víceméně jsem z tvého postu dovodil, že by asi potřebovali lepší marketing, aby si uživatelé přečetli, co, jak, kde.

[Jakub Lucký]

Konkrétně Fedora nebalíkuje Chromium, konkrétně Debian z toho co já používám nemá mediainfo (a velké množství jiných multimediálně orientovaných balíků). Ony ty balíčky samozřejmě někde jsou i pro Fedoru a Debian, ale je poněkud pohodlnější najít to na té jedné stránce a ev. nainstalovat na jedno kliknutí.

Debian je z patentových důvodů vyhnal do deb-multimedia.org, které je takový tichý standard (správcem deb-multimedia je vývojář Debianu)

[pedro]

A mění to něco na tom, že je pohodlnější informaci o neoficialnich repozitarich najit na oficialni strance s balicky (openSUSE), nez ji tam nenajit (Debian)?

[petr_p]

Nemění, ale neoficiálně je i návod na oficiální stránce za hranicí toho, co je americká firma ochotna riskovat (vzpomeňme DMCA).

[Sešívaný]

Stabilnější v tom smyslu, že je delší vývojový cyklus.

To je jeden z největších omylů a mýtů release managementu. Délka vývojového cyklu ještě nic neznamená. Prosté natáhnutí vývojového cyklu k vyšší stabilitě nevede. Ke stabilitě může vést to, že se natáhne čas mezi zmražením a finálním vydáním a ještě pokud to nemá fixní režim, ale "it's released when it's ready".

Konkrétně Fedora nebalíkuje Chromium

A má k tomu dobrý důvod. Přijde mi, že se pořád srovnává jen kvantita nabídky softwaru, ale už ne kvalita. Přece to není jenom o tom, že uživatelům v repozitářích poskytneme vše, co je možné, ale je to i o tom, že držíme nějakou laťku. Já dám raději přednost distribuci, která má méně balíčků, ale kde se ve velkém nebudluje, kde se skutečně opravují bezpečnostní problémy apod. (to mluvím obecně, ne o openSUSE).

[Fluttershy, yay!]

A má k tomu dobrý důvod. Přijde mi, že se pořád srovnává jen kvantita nabídky softwaru, ale už ne kvalita.

Jo, můžu si vybrat mezi tím, že budu mít zastaralý, zkriplený balíček (Ubuntu/Debian), nebo žádný balíček (openSuSE, Fedora). Zlatý Arch.

[Michal Kubeček]

nebo žádný balíček (openSuSE

Že bych nenašel žádný balíček ani v home projektech OBS, to už se mi dlouho nestalo.

[Fluttershy, yay!]

Když jsem před lety používal 10.3 a 11.0, bylo to zcela běžné. Na podzim s 12.2 to bylo lepší, nakonec jsem měl systému jen asi patnáct neoficiálních repozitářů, nicméně balíčky pro několik aplikací/knihoven jsem ani tak nenašel (byť si nevzpomenu, oč šlo, vyjma FreeFileSync).

[pedro]

https://build.opensuse.org/package/show?package=FreeFileSync&project=home%3Acomputersalat%3Adevel%3Anetwork

[Fluttershy, yay!]

Tehdy neexistoval.

[Drom]

...nakonec jsem měl systému jen asi patnáct neoficiálních repozitářů

Jezis co do tech systemu vsechno instalujete? :) Ja mam oproti vychozim pridanej repozitar Opery a tusim, ze Backporty nebyly zapnuty (Debian stable). Ale je pravda, ze ja si vystacim s malem a nic extra na pocitacich neprovadim.

[pedro]

Teoreticky poznámka dobrá. Prakticky si prosím ověř, jak vypadá freeze u Fedory (u verze 18 cca 2 měsíce) a u openSUSE (u verze 12.3 cca 4 měsíce).

V případě, že délka release cyklu je dána např. pouze nedostatkem zdrojů, tak to nemusí mít vliv na výsledek, ale to není ten případ, ne?

[petr_p]

U Fedory 18 trvalo zmražení 5 měsíců.

[pedro]

To, o čem píšeš je "feature freeze". Mluvíš tedy o plánovacím procesu (co bychom chtěli za fíčury zařadit), kdy neexistuje ani alfa verze distra. Toto logicky je úplně na začátku vývoje distra, jestli má Fedora release cyklus 6 měsíců, tak ano cca měsíc po vydání poslední verze. To je pro stabilitu celkem irelevantní. Analogicky má openSUSE Conference (ta byla pro 12.3 v říjnu). Důležitá je faktická realizace těchto fičur (pro Fedoru 18 v listopadu), vydání bety, následuje zmražení (to bylo v prosinci), RC a finální release.

[petr_p]

Ne, mluvím o zmražení, kdy do distribuce mají jít už jen opravy. F18 se pro vývoj uzavřela 14. srpna 2012.

[pedro]

Tak to říkáš pěknou blbost viz https://fedoraproject.org/wiki/Change_deadlines

2012-12-11 >> "After the change deadlines for the Final release no more updates are made to the branched development repository (e.g. /pub/fedora/linux/development/19). The only exceptions are accepted blocker bugs and accepted freeze exception bugs."

Mimochodem i těch blocker bugů tam bylo především v souvislosti s novou Anacondou celkem hodně...

[petr_p]

Já se s tebou hádat nebudu. Ta tvoje citace je pouze o zastavení aktualizací, kvůli výrobě testovacích obrazů. Ale konec pro upgrady je dva týdny po odvětvení z rawhidu, tedy datum, které jsem psal výše. To, že to málokdo respektuje, je věc jiná, a je to hlavní důvod, proč každá Fedora je tak rozbitá.

[pedro]

Tak se se mnou nehádej Jestliže na té větvi probíhá vývoj a relativně volné aktualizace, jak se na poskytnutém odkazu píše, tak není zmražená. Ledaže by to tam měli blbě napsaný.

[kavol]

To, že to málokdo respektuje, je věc jiná, a je to hlavní důvod, proč každá Fedora je tak rozbitá.

v některých případech je to ovšem důvod, proč není ještě rozbitější - když mi vyjde nová verze softu, která něco spravuje, no tak to tam prostě peru dokud mě systém nechá, jinak by to stejně uživatelé dostali hned v updatech

(ano, mám štěstí, že balíčky, o které se starám, v minor verzích více spravují než rozbíjejí ...)

[Sešívaný]

Pleteš jabka s hruškama. To, co zmiňuješ, je kompletní zmražení těsně před vydáním, kdy jsou zastavené i veškeré updaty a opravují se jen chyby, které blokují vydání. Feature a string freeze je dávno před tím. Fedora 18 měla repozitáře zmražené (až na výjimky jako Anaconda) už od srpna, tedy jak tady někdo psal, mezi zmražením repozitářů a finálním vydáním bylo zhruba 5 měsíců. Standardně jsou to 3 měsíce.

[pedro]

Ale ty jablka a hrušky jste si tady popletli vy Fedoráci, ne já. Vy tady neustále propagujete svůj feature freeze, kdy uděláte branch z Rawhind, na které probíhá další vývoj směrem k vydání. Já mluvím o okamžiku, kdy release je dokončený z hlediska fíčur a probíhá jeho testování, stabilizace a nutné opravy. Což jsou u Fedory přesně ty datumy, o kterých jsem mluvil, teda pokud nevznikne průšvih, což Vám tedy třeba s novou Anacondou vznikl.

Jestli mi chcete říct, že to není pravda, tak laskavě napište jak to přesně je a hlavně si to opravte na vlastních stránkách, kde informujete o svém vývojovém cyklu. Díky.

[Sešívaný]

Tak to asi každý chápeme freeze trochu jinak. Pokud ty bereš za freeze to, že v repozitářích se nemůže změnit ani bit kromě oprav pár vybraných chyb, které blokují release, pak ano, freeze je tak 1-2 týdny před vydáním. Pak se dá ale těžko mluvit o nějaké stabilizaci, protože distribuce se nemůže stabilizovat, když do něj nejdou žádné updaty, že ano? Já za freeze beru to, kdy skončí upgrady a jsou povolené jenom updaty. Můžeš mi poslat odkaz na naše stránky, kde tvrdíme něco jiného? BTW to, že někteří vývojáři si z toho udělali trhací kalendář a občas tam propašují nějaký upgrade po freezu, je věc druhá. To už není problém pravidel, ale displíny, s kterou mají komunitní distra problém obecně.

[pedro]

Vy na stránkách netvrdíte nic jiného než tady já píšu. Ty a kolegové tady ale píšete dezinformační příspěvky, kterými stránky popíráte.

Pokud jde o ty updaty, tak

- update "implementující" = realizace dohodnuté featury, nemusí být stabilizující, může to být i naopak;

- update opravující = SW je z hlediska vlastností hotový a kompletní, opravují se pouze chyby (toto stabilizující je)

Freeze nastane tehdy, kdy jsou přípustné pouze druhé typy updatu. Já myslím že snad každý příčetný člověk pochopí, že jestli v době "feature freeze" neexistuje ani alfa verze daného softwaru, tak "to" (co je vlastně "to"?) nemůže být zmražené!

[Sešívaný]

Pošli odkaz, prosím.

[pedro]

Ale to je samozřejmě popsáno pro F18 na už jmenované stránce https://fedoraproject.org/wiki/Releases/18/Schedule?rd=Releases/18.

[petr_p]

Díváš se na špatnou stránku, která není o vývoji, ale výrobě instalačních repozitářů a médií, která je určena pro release engineering, ne pro vývojáře.

Měl by sis přečíst odkaz, co jsem posílal před tím, a Updates_Policy. Rozbíjení Fedory končí tak zvaným „branch freeze“, pak už jen stabilizace.

[pedro]

Tak jsem si to tedy přečetl a dozvěděl jsem se, že časově lze vytvořit tuto posloupnost (rovnou k tomu dávám datumy z případů F18):

1. Feature Freeze - 2012-08-07

2. preBeta stádium - beta F18 vyšla 2012-11-27 - "Major updates can be tolerated, but breaking things for early testers should be avoided if possible."

3. postBeta stádium - 2012-12-11 přesné datum pro F18 okamžiku Feature Completion - "Avoid Major version updates, ABI breakage or API changes if at all possible."

Takže naprosto do puntíku, o čem tady píšu.

[Rezza]

Me prijde, ze to pisete vsichni dobre, ale nerozumite si :D

[little.owl]

Me prijde, ze to pisete vsichni dobre, ale nerozumite si :D

Jesus!

To je fraze kterou mate nacvicenou, kdyz se vyvojari ve Fedore skoro uz perou?

[Martix.]

+1

[kavol]

čéče, mně ani ne, odvolávat se v daném kontextu na feature freeze mi přijde jako blbina ...

[kavol]

Stabilnější v tom smyslu, že je delší vývojový cyklus, více vývojových verzí a starší (otestovanější) verze programů. Stabilnější než Fedora to určitě je. Stabilnější než Gentoo x86 to určitě není.

ok; tož co by pak táhlo uživatele od Gentoo k OS, že ... z těch vedoucích pozic by mohli utíkat tak od Fedory a od Archu - od Archu asi utíkají, otázkou je proč ne k OS, a proč Fedora roste, hm, asi ten vývojový cyklus nebude pro tolik lidí zásadní

vlastnost, která mi nechybí

To je čistě osobní názor.

samozřejmě, proto důsledně píšu "mi" a "mně" a říkám, že nemám další data ...

Raději se bavme o tom, zda to uživateli něco přináší. Já tvrdím, že jo, takový začátečník najde na jednom místě prakticky cokoliv,

asi nechápu podstatu této featury, ale nevím, proč by to "jedno místo" nemohl být $balíčkovací_systém_dané_distribuce ... ale to je spíše filozofická otázka, viz níže

nemusí řešit žádné neoficiální repozitáře (viz slavný Debian).

až na konečný počet vyjímek(*) by začátečník rozhodně neměl řešit žádnou instalaci odjinud než z oficiálních repozitářů

(*) např. Fedora a RPMFusion, protože prostě přes licenční problémy v jůesej vlak nejede

konkrétní příklady, co u jiných dister chybí

Konkrétně Fedora nebalíkuje Chromium,

viz výše, to tam být nemůže, to není problém malého rozsahu repozitářů nýbrž politiky distra

konkrétně Debian z toho co já používám nemá mediainfo

hm, má ... že tam třeba nebylo v době vydání stable je mj. daň za výše opěvovanou stabilitu

(a velké množství jiných multimediálně orientovaných balíků). Ony ty balíčky samozřejmě někde jsou i pro Fedoru a Debian, ale je poněkud pohodlnější najít to na té jedné stránce a ev. nainstalovat na jedno kliknutí.

to je ovšem trošku rozdíl oproti původnímu tvrzení o "obrovských repozitářích", že?

krom toho, viz výše, já bych třeba ani nechtěl, aby tomu tak bylo - tj. existuje neprázdná množina lidí, pro které toto není důvodem volit OS, a dokonce bych si troufnul tipovat, že existují i tací, pro které je to důvodem OS nevolit

SUSE studio...jebat ich v riť

Já jsem netvrdil, že toto je vhodné pro jedince s horší chápavostí a nezájmem se do toho šťourat...

co se týče toho (ne)zájmu, on je jaksi determinován tím pochopením, o co jde (a samozřejmě aplikovatelností pro vlastní praxi)

a co se týče té chápavosti, kde nic není, ani čert nebere - podívej se např. na http://kde.org/ - hned první odstaveček na stránce se snaží vysvětlit oč jde a je pod ním odkaz Learn more kde se můžu dočíst například "What does KDE produce?"

kde mám něco takového na http://susestudio.com/? - vítá mě tam akorát dementní obrázek a tlačítko jak kráva nutící mě do nějaké registrace ... to teda pěkně děkuji, to mě odrazuje už samo o sobě ... no ale že mě to zajímá, když to tady tak propaguješ, tak jdu dále:

"Build for everything and anything" - cool, ale v celém tom odstavečku se nedočítám, co mám vlastně buildit ... fajn, že se dozvím, že mohu exportovat operační systém, ale nadpis mluvil o buildu? - a dále "to what you create" - jo, what vlastně vytvořím?

"Send it to the cloud" - bezva, a co je "it"?

"Is there a self-hosted version?" - jo! jo! to mě zajímá! - jen nevím, verze čeho to má být a co vlastně v tomto kontextu znamená "self-hosted"?

"Get published!" - ha, tady se píše, že můžu zveřejnit "solution" ... hm, ale co vlastně to "solution" je, krom toho, že jen další marketingový buzzword?

už mě to nebaví, rychle scrolluju dolů, tam nacházím Help, a to už jsme diskutovali

Víceméně jsem z tvého postu dovodil, že by asi potřebovali lepší marketing, aby si uživatelé přečetli, co, jak, kde.

no tak já nevím, třeba na jiné ten marketing funguje, ale já když si vygooglím homepage nějakého projektu, a místo toho, aby mi nabídla "about", tak po mě chce na prvním místě registraci, tak mě to teda příliš nenaláká ...

[pedro]

Tak třeba já používám Gentoo na dektopu a openSUSE na laptopu. Důvody jsou jasné, laptop je "plečka" a snažím se jej ušetřit od zbytečné zátěže.

openSUSE prostě má obrovské repozitáře. Samozřejmě že ne všechno je v základních repozitářích, ale to je, jak jsme si dokázali minimálně na příkladech Fedory a Debianu, celkem normální. Proč by to někdo neměl chtít najít na jedné stránce a instalovat jedním kliknutím?

Dobře, je fakt, že na té straně je hromada marketingových keců. Jinak pokud někdo klikne na help, tak se dozví "Newcomers, should read our Quickstart Guide".

[kavol]

openSUSE prostě má obrovské repozitáře. Samozřejmě že ne všechno je v základních repozitářích, ale to je, jak jsme si dokázali minimálně na příkladech Fedory a Debianu, celkem normální.

tady by to ale chtělo jít o krok dál a zeptat se, proč tomu tak je ... což je poměrně důležité k zodpovězení následující otázky

Proč by to někdo neměl chtít najít na jedné stránce a instalovat jedním kliknutím?

pokud je to míněno obecně, bavíme-li se stále v kontextu proč OS nemá větší podíl, tak podotýkám, že neříkám, že by to uživatelé neměli chtít - prostě jen asi není tolik těch, kterým to přijde jako super nápad kvůli kterému by migrovali z Ubuntu apod.

pokud je to míněno na mě, proč já říkám, že to nechci, tak tu vidím vpodstatě dvě věci (v obecné rovině, pak samozřejmě spousta "implementačních detailů"):

a) kvalita - ty oficiální repozitáře mají nějaká pravidla pro přijímání balíčků, která nechci říci že zaručují, nicméně do značné míry napomáhají tomu, že balíčky v nich nežerou malé děti a nerozbíjí systém

b) bezpečnost - nedělám si iluze o tom, jak složité je propašovat malware do oficiálních repozitářů (nebavíme-li se o enterprise), nicméně pořád je to o řád jinde něž nějaký náhodný odkaz na webu, notabene když ten odkaz je určen především lamě, co neví, jak se počítač používá

navíc se to prolíná s bodem a), jestliže např. Fedora má zákaz bundlování knihoven, tak bezpečnostní oprava dané knihovny mi spraví celý systém, zatímco balíček z pochybného zdroje co tu systémovou knihovnu nepoužívá zůstane děravý

Dobře, je fakt, že na té straně je hromada marketingových keců. Jinak pokud někdo klikne na help, tak se dozví "Newcomers, should read our Quickstart Guide".

ehm, quickstart guide už jsem zmiňoval - newcomer se nedozví, o čem to celé je, nýbrž má se prvně registrovat? vážně?

anebo se to má dozvědět z věty "To build software appliances ..."? - ok, a co to teda je "appliance"? - zkusíme FAQ?

Appliances

Isn’t it difficult to create appliances?

How can I upload custom RPMs?

...

áh, už úplně uchcávám blahem z toho osvícení, že je quite simple vytvořit něco, co ale nevím co je

fajn, na třetí pokus teda z browsení okolo tipuju, že to celé je asi o vytváření bootovacích image systému, něco jako "lajvka" s vlastním výběrem balíčků, eventuelně s nějakejma vlastníma nastaveníma toho systému včetně (nebo především?) vlastního brandingu ... nemůže toto vysvětlení (pokud to chápu správně!) být hned někde na začátku toho about, ehm, nebo teda helpu když schází about? musí "for newcomers" začínat popisem jak se přihlásit na ten web, když to je jasný každýmu kdo není slepej jak patrona a nepřehlídne vpodstatě jedinej obsah co vidí po otevření tý stránky?

[pedro]

OK, nemůžu říct, že bych s tím nesouhlasil. Na druhou stranu to ale ženeš zbytečně do extrému. Ano, openSUSE má nějaké featury, které mají své pozitivní a negativní stránky, jiná distra můžou mít nějaké jiné featury, co mají zase jiné pozitivní a negativní stránky. Pokud to nechceš vidět v širším kontextu, tak se tady můžeme dohadovat do nekonečna a to asi o každé distribuci. Je to zbytečný.

Ty komentáře k SS jsou příznačné. Na zobrazení QuickStart Guide nemusíš být registrovaný/zalogovaný. Appliance je terminus technicus (viz nějaká encyklopedie). Sice máš pravdu v tom že stránka není úplně dobře srozumitelná, ale jdeš do extrému a absolutně ignoruješ, že za tím je nějaká (zajímavá) služba.

[kavol]

OK, nemůžu říct, že bych s tím nesouhlasil. Na druhou stranu to ale ženeš zbytečně do extrému. Ano, openSUSE má nějaké featury, které mají své pozitivní a negativní stránky, jiná distra můžou mít nějaké jiné featury, co mají zase jiné pozitivní a negativní stránky. Pokud to nechceš vidět v širším kontextu, tak se tady můžeme dohadovat do nekonečna a to asi o každé distribuci. Je to zbytečný.

a vovovovo tom to je - nepřijde mi, že by OS nějak vyčnívalo, proto nechápu ten podiv nad tím, proč u nás není více populární

zeptal jsem se tedy, tys mi odpověděl, díky za to, ale nepřesvědčilo mě to, proč by si OS zasloužilo víc pozornosti než ostatní, jak dle mých osobních preferencí (které se kloní ke Gentoo), tak dle toho, co tuším o názorech ostatních (kde mě sere, nicméně chápu Ubuntu hype)

Ty komentáře k SS jsou příznačné. Na zobrazení QuickStart Guide nemusíš být registrovaný/zalogovaný.

to jsem neřekl; řekl jsem, že QSG začíná návodem na registraci, zatímco já bych očekával aspoň stručně wo co go (když už to není napsáno jinde)

Appliance je terminus technicus (viz nějaká encyklopedie).

třeba wiki? - no, to jsou zhruba významy, které znám

o "home appliances" jsem nedávno zakopával na každém rohu, když jsme řešili lednici

ale se software appliance v tak úzkém významu jsem se ještě nesetkal, nakolik si vybavuju ... a když se podívám na See also, tak o TurnKey jsem v životě neslyšel, a ani SUSE ani Windows nepatří do oblasti mého zájmu

Sice máš pravdu v tom že stránka není úplně dobře srozumitelná, ale jdeš do extrému a absolutně ignoruješ, že za tím je nějaká (zajímavá) služba.

viz výše - na začátku diskuse jsi to jenom zmínil, a když jsem se chtěl dozvědět, co je to za službu, tak mi to házelo klacky pod nohy, tak jak mám vědět, že je to zajímavé a že tedy mám investovat čas abych vůbec zjistil, co to je?

... no a když jsem to konečně zjistil, tak mohu jen konstatovat "nic nového pod sluncem", akorát někoho napadlo udělat z toho webovou službu, namísto toho abych se šmudlil s kickstarty lokálně nebo se Spacewalkem, nebo u konkurence s larch či co používá, atd.

[reb]

áh, už úplně uchcávám blahem z toho osvícení, že je quite simple vytvořit něco, co ale nevím co je

No, kdyby se člověk trochu snažil zamyslet, tak těžké by to nebylo Hned v první větě je napsáno, že SUSE Studio je jak dostat software jednoduše na různá "média", myšleno např. cloud, server, live image, atd. Hned v druhé větě je napsáno, že to je na "custom operating system".

fajn, na třetí pokus teda z browsení okolo tipuju, že to celé je asi o vytváření bootovacích image systému, něco jako "lajvka" s vlastním výběrem balíčků, eventuelně s nějakejma vlastníma nastaveníma toho systému včetně (nebo především?) vlastního brandingu ... nemůže toto vysvětlení (pokud to chápu správně!) být hned někde na začátku toho about, ehm, nebo teda helpu když schází about? musí "for newcomers" začínat popisem jak se přihlásit na ten web, když to je jasný každýmu kdo není slepej jak patrona a nepřehlídne vpodstatě jedinej obsah co vidí po otevření tý stránky?

Asi by nějaký jednoduchý text tam být mohl, to je fakt :) Na druhou stranu tam polopatické vysvětlení asi není úplně nutné, výroba vlastního operačního systému není pro blbečky

[kavol]

No, kdyby se člověk trochu snažil zamyslet, tak těžké by to nebylo Hned v první větě je napsáno, že SUSE Studio je jak dostat software jednoduše na různá "média", myšleno např. cloud, server, live image, atd. Hned v druhé větě je napsáno, že to je na "custom operating system".

a tu první a druhou větu bereš kde? - jednotlivé části toho, o čem mluvíš, tam porůznu vidím, ale ne v uspořádání, které tady popisuješ ...

Asi by nějaký jednoduchý text tam být mohl, to je fakt :) Na druhou stranu tam polopatické vysvětlení asi není úplně nutné, výroba vlastního operačního systému není pro blbečky

tím chceš říct něco jako že důkazem nízké inteligence nějakého necivilizovaného kmene kdovíkde z tramtárie je, že když před ně postavíš auto, tak nebudou vědět, na co ta věc je, a nedojde jim to z toho, že vykřikuješ něco o nízké spotřebě, emisních limitech, krásné barvě atd.?

[Bubak]

Ackoliv leckdy s Tebou nesouhlasim, tady je to 1:1

[Drom]

A) V jakem smeru? Tohle je diskutabilni

B) Nejsem uzivatelem KDE od verze 2.2

C) Konkretni nastroje konkretniho systemu ja nerad, stejne tak jako priohybani distribuci svym potrebam, co se tyce spravy balicku, ma neco extra?

D) Tomu nerozumim, to je snad otazka asociace souboru a nastavnei prohlziece?

E) To maji i jine distribuce

F) Viz odpoved na C)

G) to nemuzu posoudit, nicmene nebyla distribuce, kde bych zustal u vychoziho nastaveni prostredi

Na unikatnosti (tj. mire samorostnosti :)) nevidim celkem nic pozitivniho, zadne extra funkce oproti jinym velkym distribucim SuSE nenabizi.

[kuba77]

Mě třeba po používání SLED 11 na notebooku nějak nelákalo zkoušet openSUSE... nyní je na tom notebooku Lubuntu

[Miška]

Tak SLED je urcen pro sekretarku a normalnimu cloveku zacne brzo nestacit...

[Miška]

Ja bych tipoval kvuli zamereni. V ankete hlasujou ctenari abicka A openSUSE neni tema na flame, proste to funguje, neni to nic radikalniho, tak to nepouzivaj ani trolove ani hracickove

[Bubak]

Protoze pro lokalni uzivatele, kteri nevedi, co je unix, je to na hovno. Cesky se nedozvedi skoro nic a na dotazy obvykle dostanou odpoved rtfm, ktera je anglicky (v lepsim pripade) nebo se tyka neceho uplne jineho...

[Šangala]

Ubývá mu uživatelů, za chvíli u mě padnou další 4 starší kusy…
Bylo to (pro mě) dobré na servery, ale to už je dávno…
Jakmile začali moc brzo s KDE4 odpadli nějaké desktopy, jakmile to začali vydávat po „měsících“ (trošku jsem si zapřeháněl) bez nějakého LTS, popadalo to na serverech…
A když jsem už nějakou dobu zpět z nostalgie chtěl dát na nějaké NTB, tak na dvou ze tří (různých) zkolaboval instalátor, což sice bylo možné vyřešit, (ale Bubuntu, Mint v pohodě), asi tam pak mohli odpadnout další uživatelé…

[Michal Kubeček]

jakmile to začali vydávat po „měsících“ (trošku jsem si zapřeháněl) bez nějakého LTS

Evergreen

[Šangala]

Na tom taky jedu, ale vzniklo to „s jistou mezerou“, a pro 11.1 už "ee", takže proto pá-pá a nazdar CentOS (měním železo).

[Ravensun]

U mě openSuse se nechytlo ze několika důvodů:

1) donedávana mi to mrvilo zaváděcí sektor nějakým vlastním Grubem, který nebyl plně kompatibilní s jinými operačními systémy (prostě kdysi jsem měl vícero operačních systémů (různých Linux OS distribucí) na disku a po nainstalování openSuse mi to prostě nenašelo všechny.

2) Jako uživatel Gnome jsem nebyl spokojený s tím, jak upravili staré gnome do "windows START like" stylu. Tj jeden panel dole se nabídkou, která vycházela z místa kde má windows své Start tlačítko. Prostě se snažili tomuto stylu přiohnout, připodobnit.

3) pomalý yast a jeho balíčkovací systém

4) v té době například oproti ubuntu "složitější" instalace kodeků. Ubuntu stačilo pustit na přehrávači neznámý multimediální soubor a našel si zdroj kodeků sám a zeptal se zda to chci nainstalovat. Suse vyhodilo chybovou hláškud do té doby než člověk přidal zdroj a nainstaloval kodek ručně.

5) mám pocit, že když ubuntu začínalo, tak openSuse neměli media "Live", což musím přiznat, že u ubuntu na mě udělalo velmi veliký dojem a hodně mi to vyhovovalo...

Takže to jsou asi hlavní důvody, proč konkrétně u mě jsem se o openSuse skoro přestal zajímat. A to mi asi zůstalo doposud...

[jancici]

Mozno by bolo dobre keby ste napisali ako ste spracovali tie data. Ked si pozriete napriklad tabulku : hardware a scitate percenta tak vam vinde viac ako 100% ! Podobne je to 64bit vs 32bit ...

tak sa pytam ze ako mam tomu rozumiet ...

[Luboš Doležel (Doli)]

To vám ani po tolika letech vážně nedochází, že někdo může používat víc architektur/platforem najednou? Nebo to snad zakazuje nějaký zákon?

[Sešívaný]

To uz je tak na triple facepalm. Na to uz ani ruce nestaci

[Michal Kubeček]

… a také bývá dobré si nejdřív přečíst komentáře, které už v diskusi jsou.

[Jirka]

pokud jste hlasoval, tak jste si možná všiml, že ve většině případů bylo možné označit více odpovědí. Jednotlivé možnosti tedy nejsou exkluzivní a součet tudíž nemusí vyjít 100 %.

[jancici]

ano, to mi je jasne
priklad: ankety sa zucastnilo x ludi, niektori pouzivaju viac zeleza, PC, laptop, tablet ...
nebolo by lepsie vypocitat percenta z poctu zeleza ako z poctu ucastnikov? Prerozdelenie vynde rovnako ale bolo by to prehladnejsie, aspon mne sa to tak javi.

[astray]

Přihlas se na počítání prezidentských voleb.

[chachar87]

Uživatelé vybrali linuxovou distribuci roku 2010.

Moc se mi nechtely cist vysledky tak stare ankety...Nakonec jsem si rekl, ze asi preklep.

[Luboš Doležel (Doli)]

Díky.

[jnd]

Čekal jsem daleko víc od Mintu. A taky od Archu, asi jsou jeho uživatelé jen víc slyšet, ale moc jich zas nepřibejvá :)

[pavlix]

Čekal jsem daleko víc od Mintu.

Já ani ne. Spokojení uživatelé jsou, ale to neznamená, že hned přebije ostatní.

A taky od Archu, asi jsou jeho uživatelé jen víc slyšet, ale moc jich zas nepřibejvá :)

Ona je otázka, zda má Arch co nabídnout. Byla to distribuce pro lidi, kteří chějí mít všechno jinak a více BSDčkovsky a přitom se krutě přizpůsobuje ostatním distribucím a prochází nekonzervativními změnami (viz systemd).

[Luboš Doležel (Doli)]

No jo, spokojenej bude ale hlavně pavlix Tomu jde Fedora hezky nahoru

[pavlix]

Pavlix je tím především překvapený :).

[randy]

Ale anketa prebehla pred vydanim F18 :)

[Martian]

Ved preto s tym vydanim asi cakali...

[ooo]

Ale ona stojí za prd i sedmnáctka...

[Ravensun]

F17 je minimálně 2x lepší jak F18 :) už kvůli té Anakondě a rozdělení disku.

[Limoto]

To bude nejspíš popularitou té FreeBSD odnože

[pavlix]

Ta je ale připravovaná pro Shrödingerovu kočku ;). Dokud nerozbalíš, nebudeš vědět :D.

[Fluttershy, yay!]

A taky od Archu, asi jsou jeho uživatelé jen víc slyšet, ale moc jich zas nepřibejvá :)

Arch mám sice rád, ale nalijme si čistého vína, ta distribuce až podezřele přitahuje magory a onanisty.

[jyrki]

Po zacleneni systemd do Archu se zvedla velka vlna nevole, mnoho lidi od Archu odeslo i zdejsich uzivatelu. Vetsinou ve forech znelo Gentoo, ja osobne jsem sel k Sabayonu.

[Martian]

Uživatelé vybrali linuxovou distribuci roku 2013

Anketa vypoveda iba o citateloch abclinuxu. Nedokazem posudit, nakolko reprezentativna vzorka sme, ale domnievam sa, ze takmer vobec.

Napriklad syn ani zena, vyhradny pouzivatelia linuxu, v ankete nehlasovali, nakolko abclinuxu necitaju (asi nemaju potrebu.) Skratka su to "iba" uzivatelia...

A co babicky, ktorym to nainstaloval (a spravuje) "zlomyselny" vnuk studujuci na FIT?

[Martian]

Co mi v ankete chyba, je graf trendu pre jednotlive distribucie.

Tiez zaujimavy trend je, ze podla dlzky pouzivania, velka vacsina ludi zacina na ubunutu, ale neskor prechadza hlavne na Debian a rovnomerne na ine distribucie, aj ked, tu by sa velmi hodili grafy z predchadzajucich rokov.

Su data niekde k dispozicii? Urcite by niekto z toho vyrobil "krajsiu" "statistiku" potvrdzujucu akukolvek hypotezu...

[Martian]

A este by mohla byt zaujimave zistit, ci existuje korelacia medzi desktopovymi a serverovymi distrami, mozno odpovedajuca na otazky:

• Uzivatelia ktorej distribucie na desktope, su najcastejsimi pouzivatelmi na serveroch?

A ohladne pouzivanej serverovej distribucie, podla pouzivanej desktopovej:

• Budu uzivatelia ubuntu, pravdepodobne budu pouzivat na severi Debian?
• Budu uzivatelia (fedora, mint) pravdepodobne pouzivat [klony] RHEL?

[pavlix]

Jako redhatí vývojář používám na laptopech Fedoru a Gentoo a na serveru Debian. Popravdě jsem chtěl na svém serveru přejít na Fedoru (serverové věci nejsou zdaleka tak divoké), ale nepovedlo se mi jí během půl hodiny ukecat, aby běžela v OpenVZ a víc času jsem tomu nebyl ochotný věnovat.

[snajpa]

Na Fedoru je potreba mit aktualni OpenVZ RHEL6 kernel a aktualni vzctl, napr. F18 tam jede az od posledniho stable.

[pavlix]

Díky za info, tak to to zas někdy zkusím. Já jsem někde musel vracet VZ kernel z Debianu, protože ten upstreamový nenabootoval (netuším, asi specifický hardware).

[D.A.Tiger]

Budu uzivatelia ubuntu, pravdepodobne budu pouzivat na severi Debian?

Osobně si myslím, že je to dost pravděpodobné. Možná ne přímo čistý Debian, ale spíš nějaký Deabian based distro. Co vím, tak dost Ubuntistů pošilhávalo po Mintu, ale to je zase Ubuntu jinak...

Najdou se i vyjímky - osobně jsem začínal na rpm distrech (Red-Hat, Mandriva,... ) a nakonec jsem skončil přímo na Debianu (příležitosně ještě Gentoo a Slax) a vypadá to, že už u něj zůstanu. Asi za to mohou dvě věci : Jednak jsem dost konzervativní a jednak mi přijde Debian o dost stabilnější než jiná distra...

Ale to všechno jsou jen moje subjektivní dojmy...

[Kovář David]

Přesně tak. Dat už by bylo dost. A takto je ten článek vyloženě jalový. Prostě čísla, čísla. Nuda, nuda, nuda

[Rezza]

Ja ted doma nainstaloval Anet Fedoru a buch - systemd ma dalsiho fanouska :) Strasne si pochvaluje rychlost bootu oproti W7 (samozrejme zasranym)

[chachar87]

jsem premyslel co to je za fedoru...Anet Fedora :D

[little.owl]

To je cele straslivy podvod.

Za prve nevyhrala distribuce, kterou pouzivam, za druhe me osidili o tricko - i kdyz ani nevim, jestli jsem se nejakeho hlasovani zucastnil.

Ja chci nove volby!

[pavlix]

A vyhrávaj samí pražáci.

[little.owl]

A jeste puvodem z Moravy!

[pavlix]

Jo!

[tydýt]

mě by jen zajímalo kolik ubunťáckých hlasů bylo z jedné ip adresy, to se nejspíš místní klikači hodně snažily

[alblaho]

Tomu nevěř. Ubuntu je skoro jediná distribuce, o které se ví i mimo hardcore linuxové zóny jako je třeba ábíčko. Tak se není potřeba divit, že většina lidí s ním začíná a hodně lidí u něj i zůstane, protože docela funguje.

Jako uživatel Fedory jsem s hlasováním spokojen

[D.A.Tiger]

Jj. Ani Debian si nevede vůbec zle :) Druhé místo na desktopech a první na serveru, to si myslím, že je víc než slušné. Jen tak dál. :)

[frantisek]

nechci působit jako hnidopich, ale graf u distribucí na servech mi přijde divný. Debian má přes 50%, ale modrý blok zabírá jen dobrou třetinu celého koláče.

[Michal Kubeček]

Třetí…

[little.owl]

Ze by dalsi bug v KCalc a KDE 4.10 ? ...

[Michal Kubeček]

Spíš nevhodné použití koláčového grafu na něco, k čemu se nehodí.

[little.owl]

Jestli, ze ma neco 50%, ocekaval bych ze tak bude i vypadat, a 3D projekce takoveho kolace je jasna. Podle me je to chyba.

[Michal Kubeček]

Tak ještě jednou: možnosti se nevylučují a součet je proto větší než 100%. Takže když se to prezentuje koláčovým grafem (který je v takovém případě nevhodný), musí to dopadnout tak, jak to dopadlo. Leda že by se udělal 3D graf, kde by se výseče částečně překrývaly, ale obávám se, že to by bylo ještě nepřehlednější.

[little.owl]

Oh, beru zpet. Vetsi nez 100%. Mate pravdu, kolac je zde nevhodny.

[tuxmartin]

Windows 7 dle očekávání překonaly starší systémy řady NT a rozšiřují se i Windows 8. Posílila se pozice Linuxu jako výhradního systému.

Protoze pred par jsem mel dualboot a dneska pouzivam virtualizaci.

[Jenda]

Přesně jak tady píše dost lidí. Na počítači potřebuju pracovat, ne se v tom furt hrabat. Jedu na Ubuntu. Vše co potřebuju mi chodí. Windows mi nesmí do baráku, Mac OS mě sejří uzavřeností a nemožností si cokoliv doma postavit a změnit. Jsem zvyklej si počítače stavět sám. Za cenu jednoho Mac booka mám dva výkonnější noťasy s Ubuntu. O desktopech ani nemluvím. Zaplať pánbůh za ubuntu. Máme cloud, máme Steam, budou hry a časem snad i více profesionálních programů. Když to vezmu zpětně, tak nikdy mi linux lépe nechodil než teď.

[Fluttershy, yay!]

Amazuntu

[kralyk z abclinuxu]

Ten graf popularity podle doby používání je zajímavej.

Plyne z něj mimo jiné také, že Ubuntu opustí po prvním roce necelých 30% ábíčkářů. Celkem nepřekvapí, že k distribucím jako Debian, Arch a Gentoo přecházejí uživatelé povětšinou až po několikaleté zkušenosti s Linuxem...

[janskyj]

Ona to může být věc názoru, ale mě se nelíbí, že ty body jsou proložené polynomem. To budí dojem, že ta křivka popisuje populárnost distribuce i pro neceločíselné stáří (v letech) - prostě v době mezi vzorky. Když bych to spojil lomenou čarou s vyznačením bodů, tak je alespoň na první pohled zřejmé, že je křivka pouze orientační...

[Kompletní výsledky?]

Dají se někde získat kompletní výseldky z desktop? Docela by mě zajímalo, jak je na tom Fuduntu.

[Fluttershy, yay!]

Nebo Greenie.

[Vojtěch Trefný]

Možná jsem jen slepý, ale nikde nevidím, kolik lidí hlasovalo. Nebo je to tajné?

[paralen]

Tipnem si. 16?

[Tomas Holy]

x86 chapu, x64 taky, ale co je mysleno pod x32 ?

[kralyk z abclinuxu]

Imho x32 ABI.

[Luboš Doležel (Doli)]

Ano.

[kralyk z abclinuxu]

Možná by bylo dobré zařadit i možnost '64b jádro + 32b userspace', to bude imho o dost častější jak x32...

[little.owl]

+1

[Andy]

Moc hezké ještě by mě zajímalo kolik se letos zůčastnilo lidiček, díky.

[heh]

Me na popularite Ubuntu zarazi neco jineho. Vzdycky jsem si myslel, ze Uzivatele Linuxu jsou technicky zdatnejsi a uvedomeli uzivatele. Po vestavenim reklamy, spehovani uzivatel a podobnych cunacin bych ocekaval, ze se uzivatel presune jinam. A hle, ono se to nedeje. Klidne si necha srat na hlavu i nadale. Pro me mezi Linuxari prekvapeni.

[Fluttershy, yay!]

Ubuntu a deriváty

aneb na Ubuntu Server, Kubuntu, ani Xubuntu jsem si reklamy nevšiml, to je jen doména Amazuntu.

[GeoRW]

ja idem stale na Ubuntu 12.04 - Long Term Support. Tie pokusy, co robia na medzivydaniach sa mi tiez nepacia, ale napokon to vzdy po kritike nejako dobre dopadne Inak si ho vzdy prisposobim podla seba (napr. namiesto Unity mam Gnome Shell a pod.). Na inu distribuciu sa mi prechadzat nechce, kazda ma svoje problemy a v Ubuntu to vzdy nejako pomerne lahko vyriesim.

[blami]

Me na Ubuntu vyhovuje ze ty neprijemnosti v nem jdou narozdil od Fedory vypnout kdyz to clovek povazuje za chytre a ze Canonical investuje na spravnem miste - funkcionalite out-of-the-box a uzivatelske privetivosti. Delsi dobu jsem pouzival Xubuntu, ted pouzivam Debian, protoze mam specificky setup na praci na Xkovych driverech, ktery se s Ubuntu moc nemusi a taky mam jednotne prostredi jak na ws tak na serveru.

V ankete jsem nicmene volil pro Ubuntu, protoze je pro me na desktopu jednickou co se tyce rychlosti a bezproblemovosti zprovozneni a nestydel bych se ho dat na pocitac cloveku co v zivote pocitac nevidel.

[Salamek]

WOW, ja neco vyhral

[maci]

Tak jsem přešel od Ubuntu (6 let) a LinuxMint(1 rok) k Debianu 7 (2 měsíce). Tak ta statistika podle let je asi pravdivá.

[Ravensun]

Čekal jsem, že Sabayon se na seznamu jiných distribucí, které lidi používají také objeví. No asi se zapomněli zmínit, že jej používají. Škoda

[Fluttershy, yay!]

Nebo ho skoro nikdo nepoužívá, buhahahaha!

[Ravensun]

Tuto možnost jsem si jakožto fanda Sabayon linuxu nechtěl připouštět :o)

[uniquepito]

Prosim vas, kolko ludi dokopy hlasovalo? Dakujem

[Lojsa]

??? KOLIK HLASOVALO LIDÍ ???

[Martix.]

Připojuji se k žádosti, plus kolik lidí hlasovalo z redhat.com?

[blami]

+1 nikdo jiny nemuze Fedoru povazovat za pouzitelnou :D

[Olaf]

Pár bodů proložených spojitou nemonotonní křivkou s derivací v každém bodě bych čekal všude, ale tady moc ne. To je zvrhlost.

[allalla]

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kdy bude redakce kontaktovat výherce.

[otula]

Kvůli příspěvku, který se dnes ještě objevil v diskuzi, jsem sem dnes ještě nahlédnul, a teprve nyní jsem si všimnul zajímavé informace: že totiž 44 % hlasujících používá výhradně Linux. Vnímám to jako celkem překvapivé číslo - ač sám doma nemám jedinou kopii Windows, tak v práci se Windows nevyhnu, i kdybych chtěl sebevíce. Netušil jsem, že je dnes natolik "běžné", aby se používal Linux i na desktopech ve firmách, případně ve školách.

[D.A.Tiger]

No, nevím... je otázkou jak to slovo "výhradně" vnímáš: 1) Může to být myšleno tak, že používáš výhradně tam kde o tom můžeš rozhodnout (vlastní desktop, mobil, ...) 2) I tam, kde to není tvé a nemůžeš to nijak ovlivnit (např. na pracovišti)

[otula]

Nemohu přece říct, že 8 hodin denně prosedím v práci u Windows, ale to se nepočítá, zatímco 2 hodiny doma u Linuxu se počítají

[D.A.Tiger]

Nevím... je to takové dost na vážkách. Osobně jsem zvolil tu druhou možnost, protože, sice v práci se třeba s Widlemi potkám, ale ... není to moje, a kdybych do toho měl co kecat, tak se s Widlemi nepotkám ani tam. Tam kde o tom mohu rozhodnout, tam Widle nejsou, tam kde to mohu nějakým způsobem ovlivnit, tak je jich čím dál méně a tam kde s tím nic nenadělám, tak na ně alespoň permanentně nadávám. Nevím... nějak - prostě citem - se mi nechce klást rovnítko mezi pojmy "používám" a "musím s tím dělat"....

A pokud chtěli vědět i tu druhou možnost, mohli tu otázku trochu upřesnit....

[Fluttershy, yay!]

Nevím... nějak - prostě citem - se mi nechce klást rovnítko mezi pojmy "používám" a "musím s tím dělat"....

Taky nechci jezdit MHD, ale musím... což neznamená, že tím autobusem nejezdím.

[D.A.Tiger]

Dá se definovat občasné využití MHD jako, že se dopravuješ do zaměstnání pomocí autobusu? Nemůžu si pomoct, ale jestliže tu a tam zadám pár dat do dialogu ve Windows u svého zaměstnavatele a kliknu na OK pro uložení...

... a navíc, jedná-li se o zaměstnání, kdo vlastně ty Widle využívá? Řekl bych že můj zaměstnavatel. Já jen plním zadané úkoly, poskytnutými prostředky. Ale nevím jestli to mám považovat, že je "já používám". To je fakt velmi sporné.

[pavlix]

Nehledě na to, že zpravidla používáš spíš aplikace.

[D.A.Tiger]

Taky pravda - to jsem si vůbec neuvědomil

[Fluttershy, yay!]

To je velmi zajímavý přístup k problému. Upřímně řečeno, hledal bych ho spíše u nájemného vraha, exekutora nebo tak někoho — a možná ani u nich ne. Ale asi to tak funguje, ostatně třeba v Japonsku procesy s většinou lidí, kteří se účastnili válečných zločinů, předčasně ukončili s tím, že oni přece jen plnili rozkazy.

[D.A.Tiger]

To už to trochu nesmyslně vyhrocuješ, nezdá se ti?

[Jendа]

ostatně třeba v Japonsku procesy s většinou lidí, kteří se účastnili válečných zločinů, předčasně ukončili s tím, že oni přece jen plnili rozkazy

To je pozoruhodný morální problém. Je správné soudit člověka za vykonání něčeho, k čemu byl donucen násilím? Já měl do teď za to, že ne.

[Fluttershy, yay!]

Definuj donucen násilím. Navíc tady hraje nezanedbatelnou roli propaganda, étatismus atd.

[Jendа]

Definuj donucen násilím.

Třeba v zemi, kde žiju, se to násilí realizuje takto:

§ 375 Neuposlechnutí rozkazu

(1) Kdo odepře provést nebo úmyslně neprovede rozkaz, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se skupinou vojáků,

b) spáchá-li takový čin se zbraní,

c) spáchá-li takový čin za okolností, že by tím mohl zmařit nebo podstatně ztížit splnění důležitého služebního úkolu,

d) způsobí-li takovým činem ohrožení bojové pohotovosti vojenského útvaru, vojenského zařízení, vojenského záchranného útvaru nebo jiné organizační jednotky v působnosti Ministerstva obrany,

e) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo poškození životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady nejméně ve velkém rozsahu,

f) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, nebo

g) způsobí-li takovým činem smrt.

(3) Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace.

(4) Příprava je trestná.

Nedivil bych se, pokud by se to v zemích, kde je povolen trest smrti, trestalo jeho okamžitým vykonáním.

[Fluttershy, yay!]

Předpokládám, že D.A.Tiger se dostal do svého současného zaměstnání dobrovolně, podobně za války se mj. do armády hlásila řada lidí dobrovolně a ti na pozicích s jistými pravomocemi se na dané pozice obvykle nedostávali proti své vůli.

Mimochodem, pokud např. neojebáváš¹ lidi jen proto, že by ti jinak hrozilo násilí ze strany státy, nikoliv z toho důvodu, že ojebávání považuješ za špatné, asi bude někde chyba.

¹ možno dosadit jinou kontroverzní činnost

[D.A.Tiger]

Předpokládám, že D.A.Tiger se dostal do svého současného zaměstnání dobrovolně

Neznám moc lidí, kteří by do zaměstnání chodily "dobrovolně", ale spíš proto že jíst a někde spát musí. Pokud nechtějí somrovat, krást nebo dokonce vraždit, tak musí pracovat. A žel bohu - nevím jak ty a ve tvém oboru, ale já a ve svém oboru si zas až tak moc vybírat nemohu, bo konkurence je obrovská.

podobně za války se mj. do armády hlásila řada lidí dobrovolně a ti na pozicích s jistými pravomocemi se na dané pozice obvykle nedostávali proti své vůli.

Aha. Tak to teda nevím, možná v dnešní době, kdy máme tzv profesionální armádu. Jinak případ všeobecné mobilizace ti příjde dobrovolný nástup do války? Mě moc ne. A pokud jsi neuposlechl povolávací rozkaz, byl jsi považován - pokud vím - automaticky za zběha. To taky není dvakrát dobrovolné.

Mimochodem, pokud např. neojebáváš¹ lidi jen proto, že by ti jinak hrozilo násilí ze strany státy, nikoliv z toho důvodu, že ojebávání považuješ za špatné, asi bude někde chyba.

Možná, ale kdyby to takhle spousta lidí neviděla, nebyla by potřeba velká většina zákonů a rozhodně by se ušetřilo za soudy ;)

[Jendа]

Neznám moc lidí, kteří by do zaměstnání chodily "dobrovolně", ale spíš proto že jíst a někde spát musí.

Neznám moc nájemných vrahů, kteří by do zaměstnání chodily (sic!) "dobrovolně", ale spíš proto že jíst a někde spát musí.

[D.A.Tiger]

Myslím, že zrovna toto je povolání, které si člověk ve většině případů vybere opravdu dobrovolně. Kolik lidí má žaludek na to chladnokrevně někomu prohnat kulku hlavou a odejít jako by se nic nestalo?

[petr_p]

To je zajímavá otázka. Wikipedie tvrdí, že množství objednaných vražd se vzhledem ke všem vraždám pohybuje v jednotkách procent (například za 14 let v Austrálii se jedná o 162 případů, tedy zhruba jeden měsíčně) a že průměrný výdělek je 12 700 dolarů za kus.

[Fluttershy, yay!]

Neznám moc lidí, kteří by do zaměstnání chodily "dobrovolně", ale spíš proto že jíst a někde spát musí.

Porovnej s Jendovou definicí násilí. Proto jsem tu definici chtěl. (Najdou se lidé, kteří považují třeba daně za formu násilí.)

Aha. Tak to teda nevím, možná v dnešní době, kdy máme tzv profesionální armádu. Jinak případ všeobecné mobilizace ti příjde dobrovolný nástup do války?

Nemusí jít nutně o mobilizaci, viz třeba dobrovolné rukování v případě Vietnamu. V případě válečného Japonska, které jsem nadhodil výše (protože tam bylo odsouzeno relativně málo lidi za válečné zločiny, přitom právě Japonci se dopouštěli zvěrstev), to nebylo až zase tak odlišné — mají jinou mentalitu a ten režim měl obyvatelstvo velmi efektivně zmanipulované (mj. si až skoro do konce války mysleli, že neprohrávali).

Možná, ale kdyby to takhle spousta lidí neviděla, nebyla by potřeba velká většina zákonů a rozhodně by se ušetřilo za soudy ;)

Pochopitelně, morálka je do jisté míry subjektivní, nicméně pointa byla jiná.

[Jendа]

(Najdou se lidé, kteří považují třeba daně za formu násilí.)

Můžu se zeptat, jakou máš ty definici násilí, pokud výběr daní za násilí nepovažuješ?

a ten režim měl obyvatelstvo velmi efektivně zmanipulované

A za to bys je chtěl soudit?

[Fluttershy, yay!]

Můžu se zeptat, jakou máš ty definici násilí, pokud výběr daní za násilí nepovažuješ?

Kde figuruje výběr daní v tom paragrafu, který jsi citoval?

A za to bys je chtěl soudit?

To, že je někdo indoktrinován, že je dejme tomu nadřazená rasa, a proto nadšeně hubí příslušníky rasy podřazené (podle ideologie, k níž se hlásí), neznamená, že není odpovědný za své činy.

[D.A.Tiger]

To, že je někdo indoktrinován, že je dejme tomu nadřazená rasa, a proto nadšeně hubí příslušníky rasy podřazené (podle ideologie, k níž se hlásí), neznamená, že není odpovědný za své činy.

V tomto případě ne. A co případě korejského masakru? Velitel oddílu nařídil vojákovy ať postřílí civilisty. V případě neuposlechnutí hrozila vojákovy odměna ve výši dávky ze samopalu... co pak, je za to zodpovědný?

[Fluttershy, yay!]

Kontext: řeč je o tom veliteli.

Krom toho si nejsem jistý, který masakr myslíš. Zrovna na korejském poloostrově se okolní státy angažovaly podstatnou část dějin. Vlastně, obvykle když Japonci nevěděli coby, vyrazili plenit Koreu. Měli k ní vztah.

[Jendа]

Kontext: řeč je o tom veliteli.

To mi přijde v nesouladu s původním rozporovaným tvrzením

ostatně třeba v Japonsku procesy s většinou lidí, kteří se účastnili válečných zločinů, předčasně ukončili s tím, že oni přece jen plnili rozkazy

neb zde řešíš rozkazy, které velitel vydával, ne?

[D.A.Tiger]

Kontext: řeč je o tom veliteli.

Aha - já to pochopil přesně opačně.

Krom toho si nejsem jistý, který masakr myslíš.

Masakr ve vesnici No Gun Ri 26 června 1650, provedený americkou armádou.

[Fluttershy, yay!]

Masakr ve vesnici No Gun Ri 26 června 1650, provedený americkou armádou.

O'RLY?

[D.A.Tiger]

;)

A když už jsme u toho kontextu, původně se diskuze točila kolem podřízeného....

[D.A.Tiger]

sorry, malá chybka : ne 1650, ale 1950....

[Jendа]

Kde figuruje výběr daní v tom paragrafu, který jsi citoval?

Omlouvám se, to nebyla definice násilí (to jsi za ni fakt považoval…?). Mně se docela líbí ta z české Wikipedie:

záměrné použití nebo hrozba použití fyzické síly proti sobě samému, jiné osobě nebo skupině či společnosti osob, kter[á] působí nebo má vysokou pravděpodobnost způsobit zranění, smrt, psychické poškození, strádání nebo újmu

[D.A.Tiger]

Porovnej s Jendovou definicí násilí. Proto jsem tu definici chtěl. (Najdou se lidé, kteří považují třeba daně za formu násilí.)

Jasně, daně za násilí nepovažuji, ale dobrovolné rozhodně nejsou - už jen proto, že jsou odváděny za mě, tedy nemám ani možnost se rozhodnout, že je platit nebudu (pokud pracuji), nemohu rozhodnout ani o jejich výši, nebo je rozdělit (kam kolik z nich půjde). Rozhoduje o tom jen úzká skupina lidí (vláda).

Jinak násilí jako takové je hodně složitá věc. Není potřeba se cílového člověka ani dotknout, aby na něm bylo pácháno násilí a někdy je vyloženě nutné člověka fyzicky "spacifikovat" a za násilý bych to přímo nepovažoval. Záleží na situaci, míře a okolnostech...

Nemusí jít nutně o mobilizaci, viz třeba dobrovolné rukování v případě Vietnamu. V případě válečného Japonska, které jsem nadhodil výše (protože tam bylo odsouzeno relativně málo lidi za válečné zločiny, přitom právě Japonci se dopouštěli zvěrstev), to nebylo až zase tak odlišné — mají jinou mentalitu a ten režim měl obyvatelstvo velmi efektivně zmanipulované (mj. si až skoro do konce války mysleli, že neprohrávali).

Osobně nepovažuji za dobrovolné provedení nějakého činu v případě (tohoto druhu) manipulace.

[Fluttershy, yay!]

dobrovolné rozhodně nejsou

Když to dotáhnu ad absurdum: hranice jsou otevřené.

Osobně nepovažuji za dobrovolné provedení nějakého činu v případě (tohoto druhu) manipulace.

Fatalista třeba nejsi?

[Jendа]

Když to dotáhnu ad absurdum: hranice jsou otevřené.

Co když se to děje na celé planetě a technologie pro řešení tohoto ještě zcela neuzrála?

Fatalista třeba nejsi?

Au. Jak se stavíš k této problematice ty? Předem říkám, že na toto nemám konzistentní názor.

[D.A.Tiger]

Když to dotáhnu ad absurdum: hranice jsou otevřené.

Opravdu? Ukaž mi prosím nějakou lidskou společnost, kde se nějakou formou daně neplatí.

Tak jako tak, pořád to není "dobrovolně". ;)

Fatalista třeba nejsi?

Možná, nebo spíš do jisté míry. Ale spíš to jsou principy lidské "společnosti"... K tomu aby jsi se mohl svobodně a dobrovolně rozhodnout pro určitou možnost jsou nutné určité předpoklady - např. nutnost dalších alternativ, které ve svém důsledku minimálně nepovedou k zhoršení daného stavu oproti té dané možnosti. Jako příklad krásně poslouží klasické "nebe, nebo peklo". Považuješ-li peklo za velmi negativní nebo nepřijatelnou, nebo dokonce za trest za odmítnutí nebe - pak je volba předem daná a tudíž také nedobrovolná.

[Jendа]

Co je to „svobodně a dobrovolně rozhodnout“? (muhahahaha) Jak to probíhá a jak je to implementováno?

[Jendа]

daně za násilí nepovažuji, ale dobrovolné rozhodně nejsou

Aha, tak to by mě pak už vážně zajímala ta definice násilí, která s tímto není v rozporu.

a někdy je vyloženě nutné člověka fyzicky "spacifikovat" a za násilý bych to přímo nepovažoval

Já bych tomu násilí říkal a naopak bych zrušil nevyřčenou implikaci násilí → zlo.

[Jendа]

podobně za války se mj. do armády hlásila řada lidí dobrovolně

Pokud neexistovala všeobecná branná povinnost, respektive soudili pouze ty, kteří ty činy vykonávali dobrovolně, pak máš pravdu. Z prvního příspěvku mi to tak nepřišlo.

Mimochodem, pokud např. neojebáváš¹ lidi jen proto, že by ti jinak hrozilo násilí ze strany státy, nikoliv z toho důvodu, že ojebávání považuješ za špatné, asi bude někde chyba.

Máš to opačně (bavíme se o případu, kdy tě někdo násilím donutí udělat čin, který bys jinak neudělal, a za tento čin jsi potom popotahován). I když - souhlasíš třeba s účastí AČR v konfliktu v Afghánistánu (dosaď jiný konflikt)? Ne? Tak proč ji podporuješ svými daněmi? Když se dohodneme, že intervence v Afghánistánu nebyla dobrá, mohli bychom tě pak soudit jako podporovatele tohoto konfliktu?

¹ možno dosadit jinou kontroverzní činnost

Ty fakt neděláš nic prostě jenom proto, že se bojíš postihu? Řídíš? Opravdu jsi nikdy nedodržel dopravní předpis ne kvůli tomu, že by ti to přišlo správné, ale prostě proto, že ses bál, že tě někdo chytí?

[Fluttershy, yay!]

Pochybuji, že v téhle zemi je člověk, který vědomě dodržuje všechna nařízení. Už jen kvůli jejich objemu, občas smysluplnosti a v neposlední řadě (ne)vynucování. (Poměr vědomě (ne)dodržovaných záležitostí považuju v tomto kontextu za podstatný.) Přesto většina těchto pravidel obvykle tak nějak neodporuje běžným zvyklostem a selskému rozumu. Mezi dědinama nejezdím stovkou, protože bych skončil ve stromě; po dědině nejezdím stovkou, protože vím, že tam chodí lidi; ve škole netorrentím porno, protože to považuju za zneužívání akademické sítě; na křižovatce blikám, protože to považuju za užitečné pro ostatní. To, že se člověk chová poněkud jinak v přítomnosti chlupatých, je trochu jiná věc — plyne ze zkušenosti s východoevropskýma chlupatýma.

Pokud neexistovala všeobecná branná povinnost, respektive soudili pouze ty, kteří ty činy vykonávali dobrovolně, pak máš pravdu. Z prvního příspěvku mi to tak nepřišlo.

Např. v tom Japonsku soudili (resp. posléze nesoudili) většinu(?) lidí, kteří měli nějaký vliv a byli součástí aparátu, leč to, zda se součástí aparátu stali dobrovolně, AFAIK v potaz bráno nebylo. Beztak by se to špatně posuzovalo.

[Jendа]

Pochybuji, že v téhle zemi je člověk, který vědomě dodržuje všechna nařízení. Už jen kvůli jejich objemu

Bavíme se o úmyslném porušování.

občas smysluplnosti

(Poměr vědomě (ne)dodržovaných záležitostí považuju v tomto kontextu za podstatný.) Přesto většina těchto pravidel obvykle tak nějak neodporuje běžným zvyklostem a selskému rozumu.

Aha, takže co je to třeba ta kontroverzní činnost z „¹ možno dosadit [libovolnou] jinou kontroverzní činnost“? Naivně jsem předpokládal, že je to veškerá činnost zakázaná zákonem.

Mezi dědinama nejezdím stovkou, protože bych skončil ve stromě; po dědině nejezdím stovkou, protože vím, že tam chodí lidi;

Myslel jsem třeba red right turn nebo cyklisto, spadni z kola.

To, že se člověk chová poněkud jinak v přítomnosti chlupatých, je trochu jiná věc — plyne ze zkušenosti s východoevropskýma chlupatýma.

Jak poněkud jinak? Myslím tím z hlediska porušování zákonů. Buď je neporušuješ nikdy a pak se nechováš jinak, nebo je porušuješ, když policajty nevidíš, a pak asi bude někde chyba.

[Fluttershy, yay!]

Bavíme se o úmyslném porušování.

Vidím rozdíl mezi úmyslným a vědomým porušováním pravidel. Nejsem si jist, o které variantě se bavíme, beztak je to extrémně OT.

Naivně jsem předpokládal, že je to veškerá činnost zakázaná zákonem.

Ano, naivně. Nepřekvapuje mě to.

Myslel jsem třeba red right turn nebo cyklisto, spadni z kola.

Nevím o ničem takovém v prostoru, kde se pohybuji.

Jak poněkud jinak? Myslím tím z hlediska porušování zákonů. Buď je neporušuješ nikdy a pak se nechováš jinak, nebo je porušuješ, když policajty nevidíš, a pak asi bude někde chyba.

WAT? O_O

Odebírám se diskutovat se skripty z algebry, jejich myšlenkové pochody jsou pro mě aspoň trochu pochopitelné.

[Jendа]

Vidím rozdíl mezi úmyslným a vědomým porušováním pravidel.

Sorry, myslel jsem vědomé.

beztak je to extrémně OT.

Dovoluji jsi připomenout, že jsi s tímto začal v komentáři #286 ty.

Ano, naivně. Nepřekvapuje mě to.

Dobře, co je tedy kontroverzní činnost?

Nevím o ničem takovém v prostoru, kde se pohybuji.

Nikdy v životě jsi vědomě neporušil zákon o provozu na pozemních komunikacích?

WAT? O_O

Ptal jsem se, co myslíš tím, že se před policajty chováš poněkud jinak.

Odebírám se diskutovat se skripty z algebry, jejich myšlenkové pochody jsou pro mě aspoň trochu pochopitelné.

To mi připomíná, že mám za úkol implementovat Radonovu transformaci .

[Fluttershy, yay!]

Dovoluji jsi připomenout, že jsi s tímto začal v komentáři #286 ty.

Nikoliv, leč obávám se, že jsem se nevyjádřil dostatečně pregnantně, aby byla pochopena pointa.

Dobře, co je tedy kontroverzní činnost?

To je právě ono. Viz případný rozpor mezi právními normami a morálkou.

Nikdy v životě jsi vědomě neporušil zákon o provozu na pozemních komunikacích?

Nevzpomínám si, kdy naposledy (čti: zřejmě to dělám furt, ale už to snad ani není vědomé).

Ptal jsem se, co myslíš tím, že se před policajty chováš poněkud jinak.

Třeba slezu z kola. Ne proto, že bych vědomě (nebo dokonce úmyslně) něco porušil, ale proto, že jsou to chlupatí. Zkušenost je taková, že buzerace převažuje nad pomáháním a chráněním.

[Jendа]

To je právě ono. Viz případný rozpor mezi právními normami a morálkou.

Aha, takže nevím, co tam dosadit, aby to ještě odpovídalo. Dobře.

Nevzpomínám si, kdy naposledy (čti: zřejmě to dělám furt, ale už to snad ani není vědomé).

Třeba slezu z kola. Ne proto, že bych vědomě (nebo dokonce úmyslně) něco porušil, ale proto, že jsou to chlupatí.

Dobře, každý jsme jiný. Osobně si své porušování zákonů uvědomuji (i když kdyby se vzala tzv. materiální stránka, asi by se to často dalo nějak uhrát) a před policajtem neslézám, pokud se zrovna ničeho nedopouštím.

[Fluttershy, yay!]

Když tě baví studovat paragrafy...

[Jendа]

Neřekl jsem, že si uvědomuju všechno své porušování zákonů.

Studovat paragrafy mě moc nebaví, ale bohužel to považuji za nutnost. Třeba abych věděl, jak se zachovat, když mě v jednu v noci zastaví na 50.0870908N, 14.4374719E policajt a vymýšlí si něco o zákazu vjezdu cyklistů (stalo se minulé úterý).

[kavol]

hustý ... sem se podíval na nejbližší nájezd tj. z Klimentské na streetview, a vidím tam teda tak akorát zákaz pro chodce, no a pak jen konec hlavní a dál dej přednost, nic o silnici pro motorová vozidla na což se to předpokládám snažil svádět (?)

[Jendа]

Spolujezdec (zastavilo auto PČR vedle mě) užíval profesionální argumenty:

• Vy jste se zbláznil! (profesionální započetí konverzace) Tady nemáte na kole co dělat!
• Tohle je městský okruh (wtf?), to je jako kdybyste jel na kole po dálnici.
• Až se tady rozsekáte, já vám první pomoc dávat nebudu (je si vědom svých povinností)
• Vy jste účastník silničního provozu, tak máte znát silniční zákon.

Já jsem mu na to vždycky zopakoval, že jsem si žádné značky Silnice pro motorová vozidla ani explicitního zákazu vjezdu cyklistů nevšiml a že jestli to chtějí řešit, můžeme (myšleno normální přestupkové řízení).

Potom se do toho vložil řidič toho policejního auta s „já vím, že máte vestu, ale neblbněte, já nechci, aby se vám tady něco stalo (podle mě mu došlo, že tam fakt žádný takový zákaz není, a chtěl to zachránit),“ zeptal se, kam jedu (zalhal jsem mu, že jenom na Václavák), a odjeli…

Podotýkám, že v jednu v noci už není skoro provoz a bylo sucho a normální noční viditelnost. Když je provoz nebo za horších povětrnostních podmínek jezdím zajížďkou podél Vltavy.

[SPM]

Akorát že v nízkém provozu v 1 ráno je pak velká šance, že tam někdo místo těch 70km/h pojede 170km/h a za těch standardních podmínek v 1 ráno si tě všimne až ve chvíli, kdy mu proletíš přednim sklem :)

[pavlix]

V tom případě je tam lepší nejezdit ani autem.

[SPM]

To auto je pořád vidět z větší dálky, přibližuje se pomalejš a když dojde na nejhorší, tak máš okolo sebe ještě velkou spoustu plechů.

[Fluttershy, yay!]

To je hodně naivní představa. Už se mi nejednou stalo, že se kolem mě v noci prohnal sto dvacet nějaký vůl ve vytuněné káře, přičemž při předjíždění se ani neobtěžoval udělat mezi námi větší mezeru než sotva půl metru, a to se obávám, že jsem měl spíš štěstí, třeba známého jeden takový škrtl, načež ještě dupl na plyn a začal zdrhat.

[SPM]

A máš pocit, že kdyby ho škrtnul, když jel na kole, že by dopadl líp?

[Jendа]

Tihle střelci jezdí většinou prostředkem nebo v levém pruhu, takže kolo na krajnici neškrtnou.

[Fluttershy, yay!]

Taky mě takhle málem škrtnul i na kole. Ve městě, kde jsou dva pruhy a po stranách stojí auta, to není zase takový problém.

[Jendа]

Hovoříme o magistrále, kde jsou dva pruhy (v každém směru) a po stranách nestojí auta.

Předjíždění s nulovým bočním odstupem jsem už taky spoustu zažil. Většinou se jedná o profesionální řidiče (autobusy, tramvaje) a děje se to v poměrně malých rychlostech.

[Fluttershy, yay!]

Měl jsem pocit, že na magistrále jsi byl ty v onu noc. Já na magistrále obvykle nejezdím, tudíž o ní nemohu hovořit.

[gtz]

No a magistrála není silnice pro motorová vozidla? Nevím přesně zda na tento typ silnic může vůbec jet kolo. Potkal jsem nedávno na 4-proudovce kolem Brna - Videňská nějakého ploužiče a myslím, že by tam vůbec neměl co dělat.

[Jendа]

No a magistrála není silnice pro motorová vozidla?

Není a točí se kolem toho celé toto vlákno.

Nevím přesně zda na tento typ silnic může vůbec jet kolo.

To zmíněný policajt taky nevěděl (nebo tedy myslel si, že to ví).

Potkal jsem nedávno na 4-proudovce kolem Brna - Videňská nějakého ploužiče a myslím, že by tam vůbec neměl co dělat.

Máme StreetView, takže když si nejsi jistý nějakou značkou, můžeš se prostě podívat.

[kavol]

No a magistrála není silnice pro motorová vozidla?

Není a točí se kolem toho celé toto vlákno.

přesněji - jak ve kterém úseku (ano, mezi řekou a Václavákem není)

[Šangala]

Jestli v první fázi při výjezdu z Brna tak tam sebevrah může (myslím, že tam není zákaz), v další části sebevrah a vůl (protože má paralelní cestu 5m vedle) tak asi taky, a pak dál už je to silnice pro motorová vozidla kudy jsem jel cca. 15× a 3× jsem tam potkal sebevraha/vraha/vola z toho jednou v protisměru (a jednou jsem to viděl ve zprávách, jak opilý cyklista/strejda na této silnici odmítal, vozovku opustit s chránícími příslušníky, protože „jede domů“…) .

[gtz]

No já jsem potkal běžně jak na vjezdu na Videňskou (až za Bauhausem) tak i na 4-proudovce kolem EJF. No tam vůbec kolo nemá co dělat. No potkal jsem tyto lidi i obráceně, tedy jedoucí odněkud z Rajhradu jak si to mydlí. Nevím jak je to tam se zákazy, ale je tam myslím značka Rychlostní komunikace a tam tito lidé nesmí.

Celkem mne dostalo když minulý týden jak to zde začalo padat tak jsem v pátek dopoledne potkal jednoho sebevraha na kole. No bylo tam trošku sněhu a i s autem s Micheliny Alpin to klouzalo a nechtěl bych být v jeho kůži. Brrr do té kosy na kole by mne nikdo nedostal.

Asi před 2 roky jsem na Vídeňské volal příslušníky, protože nějaký blb co šel z gospy si ustlal pod mostem na silnici (ten most který vede k Olympii a je tam celkem hustý provoz a vidět tam moc není). No příslušníci byli kousek tak než jsem dokouřil tak přijeli a snad 10 min. ho budili. Chtěl jsem odjet, ale to kino jsem si nemohl nechat ujít.

[otula]

Tihle střelci jezdí většinou prostředkem nebo v levém pruhu, takže kolo na krajnici neškrtnou.

Připomněls mi zážitek na kole Jel jsem kdysi za bezhvězdné noci domů přes jistý veliký kopec v lese - jak jinak, než úplně bez světel. Orientoval jsem se pohledem vzhůru, kde mezi stromy byl vidět nepatrný rozdíl v temnu lesa a oblohy. A držel jsem se ve středu tohoto pruhu, tedy i silnice. A sjížděje dolů, škrtnul jsem rukou o jiného člověka… Také se držel v prostředku

Chvíli na to jelo v protisměru auto. Druhý den jsem zjistil, že to byl můj nadřízený, od kterého jsem se dozvěděl, že bych si měl pořídit světlo, a že kousek za mnou lezl středem cesty nějaký ožrala ;)

[Jendа]

jak jinak, než úplně bez světel

Gratuluji…

[otula]

No jo, to mi bylo jen o pár let víc, než je teď tobě (a nutno brát v potaz i to, že jsem během těchto cest potkal na 12kilometrovém úseku 0–1 auto). Už jsem z toho vyrostl (možná proto, že provoz už je všude trochu větší).

[Fluttershy, yay!]

Minus jedno auto?

[otula]

Napsal jsem to typograficky zcela správně, takže určitě poznáš, že to není mínus

[Fluttershy, yay!]

Záleží na použitém písmu. U některých to moc poznat není, zvlášť s pevnou šířkou znaku.

[kralyk z abclinuxu]

Co používáš za rozložení? Máš na něm někde ten en dash?

[Jendа]

Jestli tě uspokojí i odpověď ode mě, tak

!! nepamatuji si, kdy jsem naposledy použil ÚMYSLNĚ caps, akorát si ho vždycky omylem zapnu při netrefení se do TABu (nejpoužívanější klávesa  
clear lock

!! trojtečka … místo §
keycode 48 = ellipsis exclam NoSymbol NoSymbol apostrophe ssharp
!! § přesuneme o dvě klávesy doleva
keycode 46 = l L NoSymbol NoSymbol ssharp section
!! spojovník – na klávese vedle backspace
keycode 51 = dead_diaeresis endash NoSymbol NoSymbol backslash bar
!! čísla stejně píšu zásadně na numerické
keycode 0xb = ecaron Ecaron NoSymbol NoSymbol at dead_caron
keycode 0xc = scaron Scaron NoSymbol NoSymbol numbersign dead_circumflex
keycode 0xd = ccaron Ccaron NoSymbol NoSymbol dollar dead_breve
keycode 0xe = rcaron Rcaron NoSymbol NoSymbol percent dead_abovering
keycode 0xf = zcaron Zcaron NoSymbol NoSymbol asciicircum dead_ogonek
keycode 0x10 = yacute Yacute NoSymbol NoSymbol ampersand dead_grave
keycode 0x11 = aacute Aacute NoSymbol NoSymbol asterisk dead_abovedot
keycode 0x12 = iacute Iacute NoSymbol NoSymbol braceleft dead_acute
keycode 0x13 = eacute Eacute NoSymbol NoSymbol braceright dead_doubleacute
!! když už je na Q Ω, tak se hodí i μ
keycode 25 = w W NoSymbol NoSymbol Greek_mu
!! použili jste někdy ™? Hodí se to při psaní věcí jako Jediná Správná Pravda™ a na numlocku nepřekáží
keycode 77 = Num_Lock trademark

!! z capslocku uděláme „typo“ klávesu pro kůůl češtinu!
keycode 66 = doublelowquotemark leftdoublequotemark endash ellipsis

keycode 107 = Insert
keycode 78 = Home
keycode 127 = Prior
keycode 118 = Delete
keycode 110 = End
keycode 112 = Next

!! keycode 21 = ellipsis dead_caron

[kralyk z abclinuxu]

Ok, takže to chce vlastní modifikace... Tu tvou nepoužiji (nemam numerickou), ale dík

[Fluttershy, yay!]

Vlastní modifikace? Třeba Colemak má ve výchozím stavu pomlčku na AltGr+[Shift+]-, yay! ^-^

[kralyk z abclinuxu]

Jsem čekal, kdy se s tim ozveš To je možný, že to colemak takle má v základu, jenže ten má zase špatně všechno ostatní :p

[Fluttershy, yay!]

Špatné z hlediska koho? Spíš je to něco jiného než status quo — ale teplíčko (smrádečku navzdory) leckomu vyhovuje.

[kralyk z abclinuxu]

Nevím, jestli se snažíš napomoci rozšíření dvoraku/colemaku/apod., ale upřímně řečeno, u mě jsi způsobil tak leda pravý opak. Na dvorak nebo colemak dobrovolně nepřejdu, opravdu v tom nevidim sebemenší smysl. A když pak vidím, jak si lidi kupují "ty správné" klávesnice a switche za $$$$, tak můžu leda tak pogratulovat prodejcům k velmi zdařilé obchodní/PR strategii...

[Fluttershy, yay!]

Však co tě nutí?

paper (PDF)

[kralyk z abclinuxu]

paper (PDF)

Eh, to je furt to samý, pořád dokolečka ta stejná sada asumpcí. "Je lepší při psaní rukou méně pohybovat a i minimální úspora (qwerty→colemak) pomáhá", "Je lepší slabší části (levá ruka, prsteníček a zvláště malíček) zatěžovat méně než silnější a i minimální úspora pomáhá", atd. Pokud vím, nikdo nedokázal, že to skutečně je pravda, přesto tyhle výroky považuje komunita okolo dvoraku/colemaku/atd. z nějakého důvodu zcela automaticky za pravdivé, protože "to přece dá rozum".

[Fluttershy, yay!]

Keyboard design in the electronic era, viz tam uvedené zdroje (především Ferguson&Duncan).

[kralyk z abclinuxu]

Četl jsi to? Toho Fergusona & Duncana?

It may be concluded that, though the strong association between certain operating postures and symptoms in operating (Duncan and Ferguson 1974 a) is almost certainly causal, the effect of keyboard design on operating posture is less well defined. The relationship is complex.

A to tam přitom berou v úvahu jen tu cestu "keyboard design" → "operating posture".

Nehledě k tomu, že ta studie je z roku 1974 kde oni opisujou text z papíru na tehdejším HW (no ale tak dejme tomu).

[Fluttershy, yay!]

Moment, odkud to cituješ?

[kralyk z abclinuxu]

No z toho [2] D. FERGUSON & JOAN DUNCAN (1974): Keyboard Design and Operating Posture, Ergonomics, 17:6, 731-744, vygooglovat jsem to a stáhl odtud. Na tom ergo-comp.com zřejmě museli přehodit křestní jména autorů.

Toho Osanaie jsem zatim nečetl...

[Fluttershy, yay!]

Jo aha, mně nefunguje vyhledávání v PDF prohlížeči. ಠ_ಠ

[Fluttershy, yay!]

Zkus psát na rozložení ABCDE (zcela původním pro psaní na psacím stroji).

[otula]

Co používáš za rozložení? Máš na něm někde ten en dash?

Rozložení používám klasické české, pomlčku jsem zapsal jednoduše ručně jako &ndash;

[Šangala]

Nedá mná.
I tobě gratulace - že jsi přežil, byť nezpochybňuji tvé zákonné právo tudy jet, tak bych zde nikoho na kole rozhodně nepředpokládal .
Určitě bych se tě lekl, a pronesl, pozorujíce tě ve zpětnému zrcátku, „sebevrah“.

[kralyk z abclinuxu]

I v 1 ráno?

[Šangala]

Právě to bych se navíc lekl, přes den by to bylo stejné, ale bez toho leknutí .

[Fluttershy, yay!]

Určitě bych se tě lekl, a pronesl, pozorujíce tě ve zpětnému zrcátku, „sebevrah“.

Načež já bych upadl do škarpy, byvše zhrozen tím "přechodníkem".

[Šangala]

Taky mnohočetná porucha osobnosti?

[SPM]

Nebo pokud si mluvil o tom, že si jel na kole, tak pořád bych řek, že na té magistrále těch volů bude výrazně víc a k těm spousta těch, který by tam cyklistu vůbec nečekali...

[Fluttershy, yay!]

Mno, mně se to opakovaně stalo skoro v centru Olomouce nebo uprostřed dědiny. Tam ostatně neplatí ani to, že by to auto bylo vidět nějak moc předem.

[kavol]

p.s. když jsme u tohoto tématu, neviděl někdo válet se někde plné znění ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování? - předsednictvo SVJ se velmi rádo ohání požární bezpečností, přitom si myslím, že spoustu těch věcí předpisy vůbec nevyžadují ...

[little.owl]

Rodicovstvo resilo v Praze neco podobneho, takze by se urcite snad nekde valet nasla . Kontakt?

[kavol]

Kontakt?

jo, dej prosím

(mail v profilu funguje)

[gtz]

neviděl někdo válet se někde plné znění

Zdeurčitě něco bude.

[kavol]

už mám od kolegy co potřebuju (díky), ale tady je toho víc, bezva (taky díky!)

... jenom prosímtě ještě detail, co je to v tom zipu za šílené kódování? - zkusil jsem předhodit convmv pár běžných, a z ničeho mi nelezou použitelné výsledky? (částečný úspěch byl s cp1250 resp. iso-8859-2, některé znaky s diakritikou se objevily správně, ale jiné ne)

[gtz]

netuším, já jsem nedávno hledal nějaké předpisy ohledně požární bezpečnosti pro kabely, lávky a na toto jsem narazil. Já jsem si tam stahoval pouze část jedné normy a kódování bylo v pořádku.

[D.A.Tiger]

Studovat paragrafy mě moc nebaví, ale bohužel to považuji za nutnost. Třeba abych věděl, jak se zachovat, když mě v jednu v noci zastaví na 50.0870908N, 14.4374719E policajt a vymýšlí si něco o zákazu vjezdu cyklistů (stalo se minulé úterý).

Není to čistě náhodou tenhle případ: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlostní_silnice? Jen ze zvědavosti - Prahu neznám...

[Jendа]

Ne, není. Je to naprosto normální silnice v centru města, jenom je tam 70.

[otula]

A pokud chtěli vědět i tu druhou možnost, mohli tu otázku trochu upřesnit...

Někde jsem tady psal, že by se hodilo lépe specifikovat dotazy, aby byly relevantnější výsledky.

[pavlix]

Netušil jsem, že je dnes natolik "běžné", aby se používal Linux i na desktopech ve firmách, případně ve školách.

To číslo jenom znamená, že vyplnit anketu přišlo skoro tolik výhradních linuxáků, jako těch ostatních. To je samo o sobě pozitivní, protože zaujala dostatečný počet lidí, kteří na linuxu i pracují a studují.

Netušil jsem, že je dnes natolik "běžné", aby se používal Linux i na desktopech ve firmách, případně ve školách.

Tak běžné, že se najde xyz lidí pracujících na linuxu? Tak běžné rozhodně ano.

[otula]

Já si spíš myslím, že spousta hlasujících (jak bylo zmíněno v příspěvku výše) prostě hlasovala jen o tom, co mají doma (pak bych také byl výhradní linuxák). Protože co se dostávám ať na úřady nebo do firem, všude používají Windows, spousta lidí Linux vůbec nezná (nebo o něm jen kdesi slyšeli). Proto mne také zarazil tento výsledek ankety.

Možná by stálo za to příští rok v anketě tento dotaz upřesnit a případně rozšířit o další - tedy domácnost versus pracoviště. Výsledek by byl i zajímavý, protože by zmapoval relevantnější informace.

[Fluttershy, yay!]

Co je to "používat Windows"?

• Asi 15krát ročně si z cizího počítače s MS Windows překopíruju soubor na flešku, vždy minutová akce. Používám Windows?
• Tu a tam používám aplikaci, která běží na vzdáleném/virtualizovaném serveru s MS Windows, v bezešvém režimu. Používám Windows?
• Pravidelně používám webovou aplikaci, která běží v ASP.NET (připomínám, že .NET je součást MS Windows). Používám Windows?

Ve všech případech se dá odpovědět kladně, jenže nakolik je to relevantní?

[otula]

O tomhle už se dá polemizovat, určitě by se ozývaly protipólné názory.

Jenže otázka o používaných systémech v anketě nedává relevantní výsledky právě proto, že si ji každý vyloží jinak. Vhodnou formulaci ponechám na šikovnějších, ale lepší by byl dotaz, jaké systémy má člověk nainstalovány/používá doma (pro soukromé účely) a jaké systémy používá (je nucen používat) v práci (či doma pro pracovní účely, pokud pracuje z domu). Pro mne by byl výsledek takové ankety mnohem zajímavější, než současný stav (nepíšu to jako kritiku ve smyslu "všichni jste blbí, jen já jsem chytrej", spíš jako návrh, který mne napadnul poté, když jsem si všimnul tohoto konkrétního výsledku ankety. Sám jsem totiž při hlasování uvažoval nad tím, jak je to asi myšleno, a pak jsem odpověděl, že používám oba systémy, ačkoliv bych si sám Windows nenainstaloval ani za odměnu.)

[Fluttershy, yay!]

On je v té anketě IMHO i rozpor v něčem tak základním jako oblíbená versus používaná distribuce, takže tohle už je kapánek detail. Pro mě bylo celé hlasování kompromis (typicky: má oblíbená distribuce je Arch, aspoň co se filosofie týče, ale 90 % času používám Mint, přestože z něj nejsem nadšený — pro co mám hlasovat?).

[otula]

má oblíbená distribuce je Arch, aspoň co se filosofie týče, ale 90 % času používám Mint, přestože z něj nejsem nadšený

Tak to já mám štěstí a mám svou oblíbenou (Arch) všude

[Fluttershy, yay!]

Štěstí? Já si Arch chtěl dát aspoň na "server", ale bylo to moc práce.

[otula]

Mně to jako moc práce nepřijde a lokální servery v práci jsem přemigroval také na Arch (akorát teď by se to po těch změnách špatně dělalo, protože poměnili strukturu repozitářů, takže už nelze tak snadno stáhnout repozitáře na pár DVD).

[Fluttershy, yay!]

Rozběhnout (nekritické nasazení) de facto jenom gitit bylo s Ubuntu na půl hodiny, z čehož nejvíc času zabralo kopírování souborů při instalaci a kompilace nějakých knihoven v Haskellu. Arch jsem tam dát původně chtěl, ale dvě hodiny jsem zabil nastavováním naprosto elementárních věcí, načež jsem se nasmolil... a vrátil tam Ubuntu.

[pavlix]

spousta lidí Linux vůbec nezná

Za to ho všichni používají :).

[otula]

Nadsázku beru. Ale asi bych rozlišil používání systému a využití služeb, běžících na daném systému.

[SPM]

Já si ani nějak nedovedu představit, že bych pracoval na windowsech... vlastně o tom ani nechci přemýšlet, ještě by se mi zdály nějaké hrozné noční můry :)

[otula]

Šťastlivec

[little.owl]

Kdepak, je moc citlivy a malo odolny:

ještě by se mi zdály nějaké hrozné noční můry :)

[otula]

:D

[gtz]

To je normální věc, přijdeš do práce kde je samé firemní prostředí, firemní CRM a ostatní špeky, které běží pouze na Windows. Já jsem to v minulosti taky řešil, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem měl Linux nainstalovaný v Vmware v bezešvém režimu a pokud bylo možné tak jsem používal Linux.

vlastně o tom ani nechci přemýšlet, ještě by se mi zdály nějaké hrozné noční můry

Vzbudíš se a na všech počítačích budou Widle

[SPM]

Já to mám spíš obráceně. Těch win only aplikací, co potřebuju, je pár a běží ve virtuálu/VDI... a v podstatě na technickym to maj tak všichni.