Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V Evropském parlamentu se bude hlasovat o prodloužení platnosti autorských práv u hudby. Ta nyní trvají 50 let, zájmové skupiny chtěly rozšíření na 95 let, což bylo nakonec zmírněno na 70 let. Celé to nevyšlo díky Dánsku, ale to nyní „podlehlo“, takže se jede nanovo.
Tiskni
Sdílej:
Když už ochrana tak do smrti autra, případně autorů díla. Pak konec, dílo bude uvolněno.A pak extrémní stoupenci volných děl začnou střílet autory :D.
Proč by se mělo právo ohlížet v prvé řadě na ty, co to dílo nevytvořili, ale nechce se jim za něj nějak platitA proč by se mělo právo ohlížet v prvé řadě na ty, co dílo nevytvořili, ale touží na něm vydělávat?
(co si budeme nalhávat!), místo na toho, kdo na něm makal?Vidím, že si toho nalháváš víc než dost.
Jistě, mě se třeba nechce platit za díla, o kterých jsem ani neslyšel, ale díky autorským poplatkům na ně přispívám.
Jistě, mě se třeba nechce platit za díla, o kterých jsem ani neslyšel, ale díky autorským poplatkům na ně přispívám.I já platím daně.
V soukromé sféře se obvykle nuceným platbám soukromé organizaci říká výpalné.A Ochrannému svazu autorskému se občas přezdívá OSA nostra - poměrně výstižně.
Když už ochrana tak do smrti autra, případně autorů díla.Tohle naráží na určitý problém, který je vidět v situaci, kdy autor zemře ještě před vydáním díla (). Pak by se mohlo klidně stát, že - zjednodušeně řečeno - nebude ani na jeho pohřeb, protože dílo by se stalo hned volným. Osobně se přikláním k ochraně trvající nějakou dobu (jak dlouhou, to už by bylo na důkladné úvahy a seriózní diskuse) od prvního vydání/zpřístupnění díla, ne od smrti autora (např. v případě výkonných umělců už to tak je). S tím, že by se autor samozřejmě mohl od obecné úpravy odchýlit směrem dolů.