Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Příspěvek na blogu Wikimedie Česká republika informuje o autorských dílech, jež se 1. ledna 2015 stala volnými, neboli v angličtině - Public Domain (Public Domain Day). Jedná se o autorská díla, u kterých vypršela doba ochrany, tj. uplynulo více než 70 let od smrti posledního autora, tj. autor zemřel v roce 1944 nebo dříve.
Tiskni
Sdílej:
Nikdo nemluví o tom, že by svět měl na autorovo dílo nárok, autor si ho může svobodně nechat pro sebe. Bavíme se o tom, zda má autor nárok na ochranu díla, tedy na to, aby dílo pustil do světa a diktoval si, jak se svět má k tomu dílu chovat a jak má být takové chování prosazováno u jednotlivců.Jako sorry, ale to je IMHO pěkně střelený uvažování. Nebo dokonce možná taková intelektuální kamufláž, jak prosazovat právě ten nárok na cizí dílo, ale tvářit se přitom, že se nic takového neděje.
Jak, bez ostatních nevytvořil?
Takovýhle tvrzení je podle mě zase tak trochu manipulativní. Hádám, že poukazujete na to, že díla obvykle mají nějakou inspiraci, vycházejí z různých zkušeností, odkazů na jiná díla? Ale v 99,9 % ti lidi, z jejichž děl ta inspirace pocházela, nejsou ti týpci, kteří si je na webu budou nárokovat. Ale hlavně ta tvůrčí činost je zatracená dřina, stojící spoustu času, ne jen "ó, dali jste mi inspiraci, teď přes víkend něco napíšu, ach já stojím na ramenech titánů, neskonalé díky, bez vás by to niksy nešlo". Je úplně v pořádku, že autorská práva má autor, a ne společnost, ze které vzešel.
Počítám, že nikdo tady v těch komentářích neradil Tolkienovi, když psal Pána prstenů. Já si tedy výždycky myslel, že to byl blázen, kterej o těch svejch věcech psal a přemejšlel celej svůj život...
Takovýhle tvrzení je podle mě zase tak trochu manipulativní.Ani o kousek víc než tvrzení na druhé straně spektra.
Počítám, že nikdo tady v těch komentářích neradil TolkienoviTeď mám pocit, že jsi Tolikenovu fantazii značně přecenil.
Mimochodem,a z bude autor vypestovam v laborce, porozen z umely delohy a celozivotne zavren ve sterylnim prostredi bez jakekoli moznosti komunikace s okolim, uznam, ze to co stvoril je zcela jeho. Do te doby 99% sveho vytvoru krade od jinych.+1
Ciste komercni monopol na par let bych asi toleroval.
Muzes zkusit publikovat vlastni tvorbu anonymne, pokud to teda umoznuje povaha te tvorby
... there is no intrinsic right to intellectual property. The kinds of supposed intellectual property rights that the government recognizes were created by specific acts of legislation for specific purposes. For example, the patent system was established to encourage inventors to disclose the details of their inventions. Its purpose was to help society rather than to help inventors. ... ...The copyright system was created expressly for the purpose of encouraging authorship.Copyright je jedna velka regulace (a ty vy prece tak nesnasite
), ktera se pod natlakem nahravacich spolecnosti znacne zvrhla.
A to moralni dilema ohledne kradeni chleba uz vetsina lidi zacala resit cca pred 100 lety zavadenim ruznych socialnich systemu, to jenom vase moralka zamrzla v 19. stoleti.
Naopak jsem vzdycky psal, ze existence minimalniho statu ma imho smysl. Zajisteni vymahatelnosti prava povazuji za dulezite: veritel by mel byt schopen dostat penize z dluznika, okradeny ma pravo na nahradu skody, vrah ma jit do vezeni a clovek porusujici podminky sireni a uziti dila take.O, jak nemoralni! Vy branite schopnejsim jedincum aby zabijeli slabsi!
A to moralni dilemaJake moralni dilema? Ten, kdo krade chleb, jej krade, aby prezil. Toto chovani je naprosto prirozene. Ten, ktery byl okraden, opravnene zada nahradu skody a potrestani vinika, ktery si samozrejme trest zaslouzi. Moralni problem zde opravdu nevidim.
vetsina lidi zacala resit cca pred 100 lety zavadenim ruznych socialnich systemuTakze socialismus vlastne pomaha potencialnim zlodejum? Ano, spolecenske prerozdelovani je okradani schopnejsich, s tim absolutne souhlasim.
to jenom vase moralka zamrzla v 19. stoleti.Nevim, jaka byla moralka v 19. stoleti, ale pokud se snazite naznacit, ze nejsem solidarni, tak vas musim ubezpecit, ze jste na omylu. Solidaritu osobne povazuji za velkou ctnost a vicemene prospesnou vec. Jedine, co se snazim rikat, je to, ze solidarita musi byt z principu dobrovolna! Pokud se jedna o solidaritu vynucovanou, jako je nase povinne prerozdelovani, nejedna se o pravou solidaritu ale o okradani schopnejsich, kteri si nemohou o svych prostredcich rozhodnout svobodne.
Moralni problem zde opravdu nevidim.O tom tady presne mluvim. Vetsina lidi se asi s vasi historickou moralkou se neztotoznuje. Nevim, kdo ji do vas tak pevne indoktrinoval, ale pomalu zacinam verit tomu, ze existuje stroj casu, a ze jste byl nekdy v tom 19. stoleti vychovan.
to jenom vase moralka zamrzla v 19. stoleti.Kdepak v 19. stoleti. Takovou striktni interpretaci prava zesmesnuje uz v 16. stoleti Shakespeare v Kupci benatskem.
Muzes zkusit publikovat vlastni tvorbu anonymne, pokud to teda umoznuje povaha te tvorbyJenom aby na mě pak nepřišli ;).
To mi taky nepřijde fér už jen z toho důvodu, že to vytváří motivaci, aby autor zemřel.Nevidím rozdíl proti stávajícímu stavu. x + YY vytváří taky "motivaci, aby autor zemřel".
Nehledě na to, že člověk nemůže soudit potomky, jestli jsou dobří nebo špatní, jestli k dílu přispěli nebo ne.Pokud se podíleli, tak jsou spoluautoři, jinak mají holt "smůlu", protože nic nevytvořili.
Nevidím rozdíl proti stávajícímu stavu. x + YY vytváří taky "motivaci, aby autor zemřel".To jsme dva.