Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Na LKML boli zaslané výsledky benchmarku nového plánovača jadra Linuxu - CFS. Vyplýva z neho, že výkon CFS je minimálne tak dobrý, ako mal starý plánovač - vo väčšine testov dokonca oveľa lepší. Grafy a súvisiacie vlákno je na kerneltrap.org.
Tiskni
Sdílej:
K akemu zlomu vo vyvoji kernelu by sa dal prirovnat?Dal by se přirovnat k tomu, když se do jádra dostal dosavadní ("superškálovatelný") plánovač
Původní Linusův plánovač byl totiž poměrně komplikovaný a hlavně měl složitost O(n), takže s počtem úloh lineárně rostla režie. Dnešní (tehdy revoluční) plánovač to odstranil, pracuje v čase O(1), tedy konstantním.
Zasadna otazka - co si mozeme od noveho casovaca slubovat napr. na desktope/serveri (rychlejsie reakcie alebo lepsie odozvy pri max. zatazi)? Neprecenuje sa jeho vyznam?Význam se nepřeceňuje. Měl by jednoznačně přinést lepší odezvu (i když samozřejmě mohou být situace, kdy to bude horší). Ono ale nejde jen o to, jak to bude vypadat navenek. Celá koncepce je naprosto odlišná - namísto dvou přepínaných sad front se úlohy vkládají do stromu a místo přidělovaných časových kvant (která se u interaktivních úloh ještě dělí) se úlohy plánují přímo na konkrétní časy (s nanosekundovou granularitou). Problém současné implementace totiž je, že se ve snaze zlepšit odezvu postupně přidávaly další a další úpravy, čímž se plánovač dost zesložitil, aniž by to přitom dostatečně vyřešilo reálné potíže. Proto byl nejvyšší čas napsat úplně nový plánovač, který by celou věc řešil "by design" a ne jen čím dál složitějším flikováním ve stylu českých zákonů.