MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Podle článku na TechCrunch Mark Shuttleworth plánuje, že některé novinky v příštích verzích Ubuntu budou vyvíjeny za zavřenými dveřmi za účasti pouze vyvolených členů komunity, viz jeho blog. Shuttleworth se v diskuzi pod článkem ohrazuje, že vývoj Ubuntu se naopak otevře, protože zástupci komunity získají přístup k tomu, co se doposud vyvíjelo bez účasti komunity.
Tiskni
Sdílej:
tak v tom pripade nechapu proc je nejpouzivanejsi linuxovou distribuci na desktopu?
[citation needed]
že to MS myslelTakový geniální zločin se jim povedl a takhle se prozradit..
Dělají toho dost, i když hodně z těch věcí je kontroverzních. Mají brutálně opatchované GNOME, bohužel se moc z jejich patchů nedostává do upstreamu (teď nemůžu soudit, jestli je to kvůli přístupu Canonicalu či GNOME, protože oba mají slušný škraloup v komunikačních dovednostech). Launchpad je hodně velký a pěkný projekt. Wubi je dobrý nápad. Neřekl bych, že nic moc nedělají, určitě ne. Jen bohužel všechno dělají pouze na svém písečku.
teď nemůžu soudit, jestli je to kvůli přístupu Canonicalu či GNOME,Pokud vyjdeme z toho, ze tyhle problemy ma z mainstreamovych distribuci prevazne jenom Canonical, odpoved je jasna.
bohužel se moc z jejich patchů nedostává do upstreamuOpet chyba na strane Canonicalu, staci se podivat jak zprasili Unity, ze temer zadna jina distribuce to nebyla bezbolestne schopna pouzit.
Jen bohužel všechno dělají pouze na svém písečku.Proste nepochopili/nechteji pouzivat standardni OSS development model, protoze pokud by vsichni delali veci na svem pisecku, OSS konci. Souvisi to s tim, ze jejich pristup je my nejsme Linux, my jsme Ubuntu.
Souvisi to s tim, ze jejich pristup je my nejsme Linux, my jsme Ubuntu.Tento pristup je tady uz dlouho, a hodne firmam funguje (Apple, Google). Zvlast Google je tim znamy - reknete, kolik z Vas pouziva open-source Chrome a je jim jedno, ze do vyvoje Chrome nejen ze prakticky neprispeji (maximalne na urovni reportovani a opraveni male chyby), ale dokonce nevidi vyvojove vetve, diskuze Google o dalsim vyvoji a featurach, etc? To same vicemene plati o Androidu. Mne se tento pristup take nelibi (protoze jedna firma muze rozhodovat o existenci pro mne dulezitych vlastnosti, aneb proc nema Chrome slusna rozsireni a mobilni Chrome nema vubec zadna), ale je nespravne zatracovat Canonical za to, co je jinym firmam odpousteno, protoze jejich soucasny produkt (Chrome) je ted 'in', zato Ubuntu je 'out'.
Ubuntu dela pro linux hodne, dela vyborne fungujici distribuci pro obycene koncove uzivatele.Až sem dobré.
A to neni malo a je za tim hodne prace.Může to být práce, nebo nápad, nebo představa, whatever.
Smirte se se skutecnosti, ze nekdo umi delat dobre cihly a nekdo z nich umi udelat dobry dum.Rozložení složitosti je v tomto případě odlišné, takže ač nerad, musím toto přirovnání odmítnout. Pro návaznost jednotlivých kroků platí to stejné.
Pro popularitu a dobre jmeno linuxu mezi laickou verejnosti udelalo ubuntu asi nejvic ze vsech.To záleží na úhlu pohledu. Podle mě pro popularitu linuxu nejvíc udělali tvůrci více či méně kvalitního software, kteří mají v globálním měřítku s Ubuntu jen pramálo společného. Pro dobré jméno linuxu platí úplně to stejné. Takže nesouhlasím. Nicméně uznávám, že Ubuntu jako distribuce, tedy celá komunita, udělalo pro zpopularizování linuxu mezi běžné obyvatelstvo relativně dost. Otázkou zůstává, co z toho je dílem společnosti Canonical. A další otázkou zůstává, kdo z dlouhodobých (pre-Ubuntu) uživatelů linuxu to skutečně ocení. Otázka přínosnosti firmy Canonical je tak podstatně složitější a navíc se může lišit v čase.
Ono jde taky o to, nakolik z toho, co dělá Ubuntu, těží ostatní účastníci linuxového ekosystému. Když firma přispěje do kernelu nebo GNOME či KDE, těží z toho prakticky všechny distribuce. Když si Ubuntu pulíruje ty jejich Ubuntu-only věci, nemá z toho užitek nikdo jiný. Je to tedy dost disproporcionální vztah, kdy většina dělá věci, které můžou využít i ostatní včetně Ubuntu, a Canonical dělá v drtivé většině jen věci, z kterých profituje jen Ubuntu.
Co mě znepokojuje nejvíc, je, že Canonical si opravdu hodně hrabe na ten svůj ekosystém. Oni nedělají soutěže pro vývojáře, aby dělali aplikace pro Linux, oni dělají soutěže, aby dělali aplikace pro Ubuntu. Atd. Vím, že je to pro ně jednodušší, ale neměli by zapomínat, na čem vyrostli.