CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Podle článku na TechCrunch Mark Shuttleworth plánuje, že některé novinky v příštích verzích Ubuntu budou vyvíjeny za zavřenými dveřmi za účasti pouze vyvolených členů komunity, viz jeho blog. Shuttleworth se v diskuzi pod článkem ohrazuje, že vývoj Ubuntu se naopak otevře, protože zástupci komunity získají přístup k tomu, co se doposud vyvíjelo bez účasti komunity.
Tiskni
Sdílej:
tak v tom pripade nechapu proc je nejpouzivanejsi linuxovou distribuci na desktopu?
[citation needed]
že to MS myslelTakový geniální zločin se jim povedl a takhle se prozradit..
Dělají toho dost, i když hodně z těch věcí je kontroverzních. Mají brutálně opatchované GNOME, bohužel se moc z jejich patchů nedostává do upstreamu (teď nemůžu soudit, jestli je to kvůli přístupu Canonicalu či GNOME, protože oba mají slušný škraloup v komunikačních dovednostech). Launchpad je hodně velký a pěkný projekt. Wubi je dobrý nápad. Neřekl bych, že nic moc nedělají, určitě ne. Jen bohužel všechno dělají pouze na svém písečku.
teď nemůžu soudit, jestli je to kvůli přístupu Canonicalu či GNOME,Pokud vyjdeme z toho, ze tyhle problemy ma z mainstreamovych distribuci prevazne jenom Canonical, odpoved je jasna.
bohužel se moc z jejich patchů nedostává do upstreamuOpet chyba na strane Canonicalu, staci se podivat jak zprasili Unity, ze temer zadna jina distribuce to nebyla bezbolestne schopna pouzit.
Jen bohužel všechno dělají pouze na svém písečku.Proste nepochopili/nechteji pouzivat standardni OSS development model, protoze pokud by vsichni delali veci na svem pisecku, OSS konci. Souvisi to s tim, ze jejich pristup je my nejsme Linux, my jsme Ubuntu.
Souvisi to s tim, ze jejich pristup je my nejsme Linux, my jsme Ubuntu.Tento pristup je tady uz dlouho, a hodne firmam funguje (Apple, Google). Zvlast Google je tim znamy - reknete, kolik z Vas pouziva open-source Chrome a je jim jedno, ze do vyvoje Chrome nejen ze prakticky neprispeji (maximalne na urovni reportovani a opraveni male chyby), ale dokonce nevidi vyvojove vetve, diskuze Google o dalsim vyvoji a featurach, etc? To same vicemene plati o Androidu. Mne se tento pristup take nelibi (protoze jedna firma muze rozhodovat o existenci pro mne dulezitych vlastnosti, aneb proc nema Chrome slusna rozsireni a mobilni Chrome nema vubec zadna), ale je nespravne zatracovat Canonical za to, co je jinym firmam odpousteno, protoze jejich soucasny produkt (Chrome) je ted 'in', zato Ubuntu je 'out'.
Ubuntu dela pro linux hodne, dela vyborne fungujici distribuci pro obycene koncove uzivatele.Až sem dobré.
A to neni malo a je za tim hodne prace.Může to být práce, nebo nápad, nebo představa, whatever.
Smirte se se skutecnosti, ze nekdo umi delat dobre cihly a nekdo z nich umi udelat dobry dum.Rozložení složitosti je v tomto případě odlišné, takže ač nerad, musím toto přirovnání odmítnout. Pro návaznost jednotlivých kroků platí to stejné.
Pro popularitu a dobre jmeno linuxu mezi laickou verejnosti udelalo ubuntu asi nejvic ze vsech.To záleží na úhlu pohledu. Podle mě pro popularitu linuxu nejvíc udělali tvůrci více či méně kvalitního software, kteří mají v globálním měřítku s Ubuntu jen pramálo společného. Pro dobré jméno linuxu platí úplně to stejné. Takže nesouhlasím. Nicméně uznávám, že Ubuntu jako distribuce, tedy celá komunita, udělalo pro zpopularizování linuxu mezi běžné obyvatelstvo relativně dost. Otázkou zůstává, co z toho je dílem společnosti Canonical. A další otázkou zůstává, kdo z dlouhodobých (pre-Ubuntu) uživatelů linuxu to skutečně ocení. Otázka přínosnosti firmy Canonical je tak podstatně složitější a navíc se může lišit v čase.
Ono jde taky o to, nakolik z toho, co dělá Ubuntu, těží ostatní účastníci linuxového ekosystému. Když firma přispěje do kernelu nebo GNOME či KDE, těží z toho prakticky všechny distribuce. Když si Ubuntu pulíruje ty jejich Ubuntu-only věci, nemá z toho užitek nikdo jiný. Je to tedy dost disproporcionální vztah, kdy většina dělá věci, které můžou využít i ostatní včetně Ubuntu, a Canonical dělá v drtivé většině jen věci, z kterých profituje jen Ubuntu.
Co mě znepokojuje nejvíc, je, že Canonical si opravdu hodně hrabe na ten svůj ekosystém. Oni nedělají soutěže pro vývojáře, aby dělali aplikace pro Linux, oni dělají soutěže, aby dělali aplikace pro Ubuntu. Atd. Vím, že je to pro ně jednodušší, ale neměli by zapomínat, na čem vyrostli.