Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Podle článku na TechCrunch Mark Shuttleworth plánuje, že některé novinky v příštích verzích Ubuntu budou vyvíjeny za zavřenými dveřmi za účasti pouze vyvolených členů komunity, viz jeho blog. Shuttleworth se v diskuzi pod článkem ohrazuje, že vývoj Ubuntu se naopak otevře, protože zástupci komunity získají přístup k tomu, co se doposud vyvíjelo bez účasti komunity.
Tiskni
Sdílej:
tak v tom pripade nechapu proc je nejpouzivanejsi linuxovou distribuci na desktopu?
[citation needed]
že to MS myslelTakový geniální zločin se jim povedl a takhle se prozradit..
Dělají toho dost, i když hodně z těch věcí je kontroverzních. Mají brutálně opatchované GNOME, bohužel se moc z jejich patchů nedostává do upstreamu (teď nemůžu soudit, jestli je to kvůli přístupu Canonicalu či GNOME, protože oba mají slušný škraloup v komunikačních dovednostech). Launchpad je hodně velký a pěkný projekt. Wubi je dobrý nápad. Neřekl bych, že nic moc nedělají, určitě ne. Jen bohužel všechno dělají pouze na svém písečku.
teď nemůžu soudit, jestli je to kvůli přístupu Canonicalu či GNOME,Pokud vyjdeme z toho, ze tyhle problemy ma z mainstreamovych distribuci prevazne jenom Canonical, odpoved je jasna.
bohužel se moc z jejich patchů nedostává do upstreamuOpet chyba na strane Canonicalu, staci se podivat jak zprasili Unity, ze temer zadna jina distribuce to nebyla bezbolestne schopna pouzit.
Jen bohužel všechno dělají pouze na svém písečku.Proste nepochopili/nechteji pouzivat standardni OSS development model, protoze pokud by vsichni delali veci na svem pisecku, OSS konci. Souvisi to s tim, ze jejich pristup je my nejsme Linux, my jsme Ubuntu.
Souvisi to s tim, ze jejich pristup je my nejsme Linux, my jsme Ubuntu.Tento pristup je tady uz dlouho, a hodne firmam funguje (Apple, Google). Zvlast Google je tim znamy - reknete, kolik z Vas pouziva open-source Chrome a je jim jedno, ze do vyvoje Chrome nejen ze prakticky neprispeji (maximalne na urovni reportovani a opraveni male chyby), ale dokonce nevidi vyvojove vetve, diskuze Google o dalsim vyvoji a featurach, etc? To same vicemene plati o Androidu. Mne se tento pristup take nelibi (protoze jedna firma muze rozhodovat o existenci pro mne dulezitych vlastnosti, aneb proc nema Chrome slusna rozsireni a mobilni Chrome nema vubec zadna), ale je nespravne zatracovat Canonical za to, co je jinym firmam odpousteno, protoze jejich soucasny produkt (Chrome) je ted 'in', zato Ubuntu je 'out'.
Ubuntu dela pro linux hodne, dela vyborne fungujici distribuci pro obycene koncove uzivatele.Až sem dobré.
A to neni malo a je za tim hodne prace.Může to být práce, nebo nápad, nebo představa, whatever.
Smirte se se skutecnosti, ze nekdo umi delat dobre cihly a nekdo z nich umi udelat dobry dum.Rozložení složitosti je v tomto případě odlišné, takže ač nerad, musím toto přirovnání odmítnout. Pro návaznost jednotlivých kroků platí to stejné.
Pro popularitu a dobre jmeno linuxu mezi laickou verejnosti udelalo ubuntu asi nejvic ze vsech.To záleží na úhlu pohledu. Podle mě pro popularitu linuxu nejvíc udělali tvůrci více či méně kvalitního software, kteří mají v globálním měřítku s Ubuntu jen pramálo společného. Pro dobré jméno linuxu platí úplně to stejné. Takže nesouhlasím. Nicméně uznávám, že Ubuntu jako distribuce, tedy celá komunita, udělalo pro zpopularizování linuxu mezi běžné obyvatelstvo relativně dost. Otázkou zůstává, co z toho je dílem společnosti Canonical. A další otázkou zůstává, kdo z dlouhodobých (pre-Ubuntu) uživatelů linuxu to skutečně ocení. Otázka přínosnosti firmy Canonical je tak podstatně složitější a navíc se může lišit v čase.
Ono jde taky o to, nakolik z toho, co dělá Ubuntu, těží ostatní účastníci linuxového ekosystému. Když firma přispěje do kernelu nebo GNOME či KDE, těží z toho prakticky všechny distribuce. Když si Ubuntu pulíruje ty jejich Ubuntu-only věci, nemá z toho užitek nikdo jiný. Je to tedy dost disproporcionální vztah, kdy většina dělá věci, které můžou využít i ostatní včetně Ubuntu, a Canonical dělá v drtivé většině jen věci, z kterých profituje jen Ubuntu.
Co mě znepokojuje nejvíc, je, že Canonical si opravdu hodně hrabe na ten svůj ekosystém. Oni nedělají soutěže pro vývojáře, aby dělali aplikace pro Linux, oni dělají soutěže, aby dělali aplikace pro Ubuntu. Atd. Vím, že je to pro ně jednodušší, ale neměli by zapomínat, na čem vyrostli.