V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Bozhidar Bozhanov na Medium informuje o zákonu, který vstoupil v platnost 1. července v Bulharsku. Software vyvíjený pro stát musí být open source a vývoj softwaru musí probíhat ve veřejně přístupném repozitáři [reddit].
Tiskni
Sdílej:
Tohle je prostě hustý. Bulharsko je teď jakýmsi ostrovem normálního světa v moři korupce, lidské hlouposti a softwarové doby kamenné. Ne že by ta země neměla spoustu jiných problémů, ale tohle je v každém případě zásadní krok správným směrem. Software kupovaný za peníze daňových poplatníků má být k dispozici všem daňovým poplatníkům bez omezení. Closed-source ať si kupuje každý podle libosti, ale výhradně ze svého. Tohle bohužel nenapadlo premiéra Miloše Zemana a jeho vládu senilních dědků, když koncem 90. let schvalovali katastrofu jménem Internet do škol. Vychovávat děti v prostředí s jedním dodavatelem béčkového softwaru, který se nedá zkoumat, studovat a měnit, je pro dodavatele onoho softwaru naprosté terno a záruka návratnosti investic typu zlatý důl během několika let, jakmile školáci dospějí a budou (si myslet, že dovedou informovaně) rozhodovat o svém softwarovém vybavení. Pro stát a společnost to ale znamená průser, který v mnoha oblastech v podstatě zpomalil pokrok minimálně o desetiletí. Velká Británie a Austrálie už mají jasno například v tom, že programování musí být nedílnou součástí základního vzdělání. U nás už produkty Internetu do škol dávno dospěly a působí také v řadách učitelů — a možná právě proto programování jako součást základního vzdělání stále není ani v plánu, ba dokonce ani ve sféře debat v anarchistických kruzích. Nemá ho totiž kdo učit. Internet do škol tedy splnil svůj účel po všech stránkách dokonale. Zpomalil pokrok minimálně o desetiletí, ba možná i o víc, a se vší důsledností zajistil, aby informatice a informačním technologiím rozumělo co nejméně lidí.
Velká Británie a Austrálie už mají jasno například v tom, že programování musí být nedílnou součástí základního vzdělání.Mně přijde, že o výuce programování bychom měli uvažovat až v okamžiku, kdy dokážeme učit, jak používat počítač (což se zatím neděje). Ve zmíněných zemích se učí, jak používat počítač?
Znovu, Opencard nemá se státem nic společného, byl to projekt pražského magistrátu.Ano, a pražský magistrát nemá se státem ČR vůbec, ale vůbec nic společného, že...
Netuším, jak se momentálně učí výpočetní technika ve zmíněných státech.
Používání počítače se podle mě zatím v podstatě nikde neučí, protože se počítač v žádném školství nepoužívá. Mimochodem, programování má podle mě k používání počítače (jako takového) mnohem blíž než klikání v kancelářském softwaru, které se tu a tam vyučuje. Ale zpět k tématu: Tím, že se počítač nepoužívá, myslím něco mnohem podstatnějšího než programovat či neprogramovat: Počítač je v současném školství jakási rarita, jakýsi jeden předmět, něco izolovaného a odtrženého od zbytku výuky, světa, reality. Tak by to ale ani náhodou být nemělo. Součástí českého jazyka by mělo být hledání slov v elektronických slovnících, různé zajímavosti jako (překvapivá) specifika českého abecedního řazení, aspoň jednou za čas povídání o historii strojového překladu, o podstatě různých jazyků, přirozených i umělých, a třeba o významu slova gramatika. Bez prdele, co přesně je gramatika, to jsem se dozvěděl až na vysoké škole. (A to je úplně špatně.) Slovník a přístup k datům v logaritmickém čase by měl být jednou z prvních pouček v první hodině češtiny. Hodina matematiky by samozřejmě měla zahrnovat třeba kreslení funkcí ve vhodném softwaru a (později) například drobné cvičení na implementaci něčeho takového -- čistě pro ilustraci, co to asi tak obnáší dostat se od lidsky čitelné struktury matematického výrazu přes všechny extrémy a přetečení až ke smysluplnému grafu nějaké funkce na rastrovém displeji. Aby nebyla řeč jen o bitmapách, rýsování, vektorová grafika a analytická geometrie -- to by mělo být spolu jaksi nedílně spjaté. Statistika a jazyky, které snadno pracují s vektory (R, Octave, později klidně NumPy) by bylo rovněž zajímavé téma v matematice, společenských pavědách i v různých přírodovědných předmětech. Většina zmíněného je samozřejmě spíš otázkou střední školy než základky, kde musí děti napřed pochopit, co je to jedenáct, ale když už je řeč o jedenácti, je asi jasné, že už na základce by neuškodilo vypočítat si pár příkladů binárně a hexadecimálně, čistě jen tak pro pozdější pochopení často používaných reprezentací dat. V biologii by mělo existovat aspoň krátké seznámení s genetickými algoritmy a s nějakým běžně dostupným frameworkem pro simulaci fungování DNA. Chemie a informatika mají rovněž své společné oblasti, třeba vizualizaci a simulaci chování různých molekul a reakcí. O fyzice a informatice by se snad dala napsat celá kniha, takže to je další zjevný příklad začlenění informatiky, který momentálně chybí. Ve fyzice by se dalo využít všechno od různých matematicky / analyticky zaměřených programů přes ray-tracing (související zase s analytickou geometrií a elektromagnetismem), aby se asi tak ve druháku ukázalo, čím přesně se v ray-tracingu liší kovový a nekovový lesk a proč to tak je, až po simulaci proudění při různých tvarech a rychlostech a základní pochopení datové reprezentace takových dějů (stochastické, voxelové, kdesicosi). A to jsem ještě nezmínil elektrické obvody a jejich navrhování -- že dnes 99,9% populace opustí střední školu bez byť jen špetky znalostí o návrhu a implementaci obvodů, které je obklopují v každém zařízení na každém kroku, to je prostě špatně. Pak místo aby se věnovali službám, tedy třeba návrhu strojů a automatizaci, končí v sekundárním sektoru, tedy u pásu nebo lopaty.
Tedy sečteno a podtrženo, myslím si, že výuku výpočetní techniky je třeba úplně zrušit a zlikvidovat. Místo toho se výpočetní technika musí stát běžnou součástí výuky ve všech ostatních předmětech. A měl by přibýt předmět programování, který by se zkrátka zabýval těmi obecnými metapoznatky kolem algoritmizace, jak teoretickými, jako je třeba složitost, tak i ryze praktickými, jako je odborná angličtina, syntaxe různých umělých jazyků, schopnost čtení kódu a dokumentace.
Bez té důsledné provázanosti všech oblastí s informatikou hned od začátku vzdělávacího procesu se do stadia „informační společnosti“ v podstatě nikdy nedostaneme. A nejde vůbec o to, aby si i skladník ve šroubárně přečetl Knutha v originále. Jde o to, aby si upravil automatizaci svých robotů na hledání šroubů tak, že je budou nacházet s tisíckrát větším throughputem než on sám.
Používání počítače se podle mě zatím v podstatě nikde neučí, protože se počítač v žádném školství nepoužívá.Na ZŠ a SŠ bývá předmět „Informatika“ s dotací 1 hodina po dobu ~5 let. A na tu jsem narážel, když jsem říkal, že se používat počítač neučí -- typicky se tam dělají novoroční přání v Excelu.
Mimochodem, programování má podle mě k používání počítače (jako takového) mnohem blíž než klikání v kancelářském softwaru, které se tu a tam vyučuje.To má, ale taky to není úplně ideální. Spíš než učit žáky napsat quicksort (další věc je, jestli na to vůbec na netechnických školách mají) by podle mě bylo užitečnější vysvětlit takové ty zoufale chybějící základy jak dnešní OS fungují.
...Jeden z nás je úplně mimo. Já si naprosto nedokážu představit, jak bys zmíněné věci chtěl běžným středoškolákům vysvětlit. Myslím si, že z mých bývalých spolužáků by to dali možná tři. Myslíš, že je tato má domněnka chybná, nebo je pravdivá a zlepšení školství už od základky by způsobilo, že středoškoláci (podle nějaké narychlo vygooglené stránky 90 % populace!!) fakt budou zvládat věci, které jsi popsal? Nebo máš nějaký jiný recept? Nemám rád argumenty ad hominem, ale myslím si, že tvé nepochopení může být způsobeno tím, že jsi ze střední již 13 let pryč, pak jsi šel na matfyz a vzpomínky na střední vytěsnil :), případně i tím, že jsi chodil na nějakou „elitní“ střední.
To, že by středoškoláci tak podstatné věci „nedali“, rozhodně není argument proti začlenění informačních technologií do výuky. Naopak je to naprosto jasný popis problému, který je překážkou všeobecného pokroku a který se musí vyřešit. Tedy plus jedna pro začlenění.
Obávám se, že jsi nepochopil mé tvrzení o tom, že se ve škole nepoužívá počítač. Jedná hodina výpočetní techniky na tom nic nespraví a nezmění. Hodinu výpočetní techniky je potřeba zrušit a použití počítače je nutné začlenit do češtiny, matematiky, angličtiny, fyziky, zeměpisu — prostě do všech předmětů jako nedílnou a přirozenou součást výuky.
To, že by středoškoláci tak podstatné věci „nedali“, rozhodně není argument proti začlenění informačních technologií do výuky.A to, že nedají Matematickou analýzu III, rozhodně není argument proti jejímu začlenění do výuky?
a který se musí vyřešitJo, jistě, proto jsem se ptal, jestli ho umíš vyřešit. Prostou změnou výuky na ZŠ a SŠ tak, že to většina lidí nedá, si asi moc nepomůžeme…
Obávám se, že jsi nepochopil mé tvrzení o tom, že se ve škole nepoužívá počítač.Pochopil.
Ad Matematická analýza III: Srovnáváš nesrovnatelné. Nic takového není bezprostředně potřeba k uplatnění každého jedince v budoucích desetiletích. Bez Peanovy a Piccardovy věty i bez jacobiánu, hessiánu a wronskiánu se naprostá většina lidí obejde. Bez dobré znalosti informatiky ovšem budou značně znevýhodnění. Ano, lidstvo bez ní přežije. Ale byla by škoda nevyužít možnost rychlejšího pokroku. Ten by pramenil právě z algoritmizace a automatizace jako součásti základního vzdělání, čtení a psaní. Bez elektřiny by lidstvo taky přežilo, ale nebylo by to kdovíjak super. S informatikou je to podobné.
Ale byla by škoda nevyužít možnost rychlejšího pokroku. Ten by pramenil právě z algoritmizace a automatizace jako součásti základního vzdělání, čtení a psaní.Já s tím naprosto souhlasím, ale furt se bojím, že ty věci by prostě nedokázal naučit ani geniální učitel.
Učitel fyziky/češtiny/matematiky v informačně gramotném školství by se samozřejmě nijak nezdržoval vysvětlováním, jak ovládat počítač. Stejně jako se nezdržuje vysvětlováním, jak otevřít sešit, jak v logaritmickém čase půlením intervalu nalistovat stránku v knize, jak vzít do ruky propisku, jak napsat do sešitu písmeno Z a tak dále. Fakt, že počítač není v každém předmětu takhle samozřejmý, je ten problém, o kterém jsem psal výše a který je třeba časem (nebo raději co nejdřív) vyřešit.
Stát na tom neušetří vůbec nic. Teď je moderní soutěžit software na pár let a rozhoduje nejnižší nabídková cena. Nabídkovou cenu odhadují dodavatelé tak, aby vyhráli výběrové řízení, ale aby zbytečně nepodstřelili. Všimněte si, že to, zda bude software open-source nebo closed-source na to vůbec nemá vliv, dokonce se u toho postupu stanovení ceny nevyskytuje ani slovo „náklady“. Protože zadání je velmi volné, takže i výsledná aplikace může vypadat velmi různě, a tedy mohou být velmi odlišné i celkové náklady. Teprve když je nějaká zakázka vysoutěžena, začíná boj o to, co se doopravdy bude realizovat – z hlediska firmy pak o to, aby se náklady vešla pod tu vysoutěženou cenu.Nechápu, jak souvisí soutěž s tím, jestli to bude opensource, nebo ne. To se prostě dá do zadání a firmy s tím nemají možnost nic dělat, než to akceptovat, nebo se neúčastnit. Opensource popularitu pozoruji poslední dobou, jak se o něm začíná víc mluvit + taky s tím, jak se už lidi, co vypisují zakázky stihli spálit. Docela mě to překvapilo, když jsem od lidí na vcelku vysokých pozicích slyšel argumenty „bylo to udělané za peníze všech, tak by to mělo být dostupné všem“.
Zdrojáky a práva k nim už dnes stát často má.Ano, ale může být sakra velký rozdíl mezi tím, kdy stát dostane kód zatížený kdovíjakou licencí a smlouvou s dodavatelem, kvůli které může stát ten kód po večerech pročítat a kochat se ním, ale jinak lautr nic, a kdy stát dostane kód pod free/libre licencí, se kterým může naložit svobodně. O to jde.
Zdrojáky a práva k nim už dnes stát často má.
Stát na tom neušetří vůbec nic.Stát ušetří na tom, že se nebude dostávat do situací typu opencard, kdy musí platit jediné firmě aby to dál fungovalo.
Problém s provozem Opencard vůbec nebyl způsobený tím, že by Praha neměla přístup ke zdrojovým kódům.Nejde jen o zdrojové kódy, jde o to, aby to byl svobodný software, což obnáší i další práva. Pak by firma Prahu nemohla vydírat a bylo by možné v případě nespokojenosti vyměnit dodavatele a další rozvoj/provoz svěřit někomu jinému. Také by šlo stejný software nasadit v jiném městě, pokud by se osvědčil, a nemusel by se platit jeho vývoj podruhé. Další věc je, že by vývoj měl probíhat iterativně, ne jako jeden velký vodopád. To ale klade vyšší nároky na státní zaměstnance, kteří by to řídili a dohlíželi by na to (tzn. zrušit tabulkové platy a zaměstnat odborníky za normální tržní ceny). Pak by se dalo průběžně kontrolovat, jestli firma za danou cenu dodává odpovídající hodnotu, jestli jde projekt podle plánu a případné problémy by šlo řešit včas – v krajním případě ukončením spolupráce po dané iteraci a najmutím nového dodavatele, většinou by ale stačila už jen hrozba, že bude dodavatel vyměněn a on by se snažil sám. A navíc už jen to, že by zdrojáky byly veřejně dostupné, by firmu nutilo dělat lepší práci, aby si neudělali ostudu před svými potenciálními zákazníky.
A navíc už jen to, že by zdrojáky byly veřejně dostupné, by firmu nutilo dělat lepší práci, aby si neudělali ostudu před svými potenciálními zákazníky.Nenutilo. Lepší kód je krátkodobě dražší, vyplatí se (a to výrazně) až z dlouhodobějšího pohledu. Když někdo vysoutěží údržbu software za nejnižší cenu na dva roky, můžeš brát jako součást zadání, že to má být libovolně naprasené, hlavně aby to bylo napsané co nejrychleji a fungovalo to dva roky. Potenciálním zákazníkům se to dá ukázat akorát jako odstrašující příklad, jak dopadnou, pokud budou tlačit na krátkodobě nejnižší cenu.
Když někdo vysoutěží údržbu software za nejnižší cenu na dva roky, můžeš brát jako součást zadání, že to má být libovolně naprasené, hlavně aby to bylo napsané co nejrychleji a fungovalo to dva roky.Čím dál víc se ujišťuji v tom, že ústupky v kvalitě se nevyplácí dělat ani u krátkodobých jednorázových věcí. Např. když jsem nechal projít revizí něco, co bylo hnusně napsané (s tím, že to jednou vyvineme a už se k tomu už nebudeme vracet, a tak stačí, že to funguje), tak se mi to za pár týdnů vymstilo, protože tam bylo potřeba něco předělat a pracovat s tak hnusným kódem je peklo a trvá to dlouho, i když by to jinak byla triviální změna. On je rozdíl mezi minimalistickým kódem a mizerným kódem – psaním toho mizerného nic neušetříš, často jeho napsání trvá i déle, protože se s tím ten člověk patlá a sám se v tom nevyzná… a údržba a následný rozvoj jsou pak několikanásobně dražší. Kdežto v minimalistickém kódu toho hodně chybí, ale to, co tam je, je napsané dobře.
...většinou by ale stačila už jen hrozba, že bude dodavatel vyměněn a on by se snažil sám. A navíc už jen to, že by zdrojáky byly veřejně dostupné, by firmu nutilo dělat lepší práci, aby si neudělali ostudu před svými potenciálními zákazníky.:D
že společenství vlastníků není státJe hezké, že se snažíš dokázat, že vedení Prahy není de jure stát, ale zatím jsi vůbec nevysvětlil, v čem by to mělo být relevantní pro téma diskuse.
Teprve když je nějaká zakázka vysoutěžena, začíná boj o to, co se doopravdy bude realizovat – z hlediska firmy pak o to, aby se náklady vešla pod tu vysoutěženou cenu.Já si nemužů pomoct ale trochu souhlasím s Jirsákem. Že se státu dodá nějaký funkční software, to je už pouze třešinka na dortu ve hře o těžké prachy. Nedělám si iluze že se celý balík neoutsourcuje tak dlouho až je příděl celý nějak rozdělený a nakonec to píše nějaký chudák za průměrný až mírně podprůměrný plat. Aby to nějak fungovalo, musel by si z těch zdrojáků vyštrachat jména autorů co píšou vlastní kód a zaměstnat je jako státní zaměstnance aby si obešel veškeré dójiče a dójičky v celém řetězci.
Druhá možnost je řešit to jako v Severní Koreii.
Ten programátor si rozmysli, jestli bude dělat něco, co pak nebude moct dal prodat.Programátor bude něco prodávat? V kterém vesmíru prosím.
Programátoři na tom škodní nebudou (IMHO spíš naopak).
Naopak od nebudou je budou, takže ve výsledku na tom programátoři škodní budou?