Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Jakého správce oken (desktopové prostředí) nejčastěji používáte?
| Gnome |
|
17% (198) |
| KDE |
|
50% (574) |
| WindowMaker |
|
7% (83) |
| Flux/Black/Open box |
|
12% (135) |
| Fvwm(2) |
|
2% (28) |
| Jiný |
|
11% (120) |
Celkem 1138 hlasů
Vytvořeno: 12.11.2004 09:24
Tiskni
Sdílej:
A navic me zadna lista, ktera akorat zabira misto, neobtezuje (a kdyz budu nejakou chctit, klidne i kickera z KDE, tak si ji proste pridam do startovaciho skriptu)
PekWM jsou nejlepsi
P.S.: Samzrejme nechci nechci rozpoutat valku mezi nami PekWMisty a KDEckari, kdyz jsem jeste zil v omylu, ze KDE je nejlepsi, taky jsem ho pouzival
II
KDE mi dava jasne najevo ze uz davno ne ...
Predesilam, ze KDE nerad.
Měl jsem teďka v ruce Mandrake 10 na notebooku, a nastavení Xek bylo několi hodinovým utrpením.Jenže tam asi byla chyba na straně Mandraku, ne KDE. KDE nastavení X (tím myslím rozlišení, frekvenci, atd.) neumožňuje. Resp. má modul, který to umožňuje měnit v okamžiku startu prostředí a také potom za běhu - jinými slovy, je možné to měnit na úrovni uživatele, ne systému. Co se klávesnice týče, tak tam je to stejné. A rozhodneš-li se to nastavení v KDE nevyužívat, nadále funguje to, co máš definované v XF86Config. Na druhou stranu je pravda, že i tyto funkce jsou vlastně zbytečné. Ale pokud někomu pomohou a jiného neomezí, proč ne?
Mám velmi špatné zkušenosti jak s Yastem, tak s konfiguračními programy Mandraku. Asi proto mám také Debian... Ačkoliv sám KDE často používám, spousta věcí mě na něm rozčiluje. Jen si nemyslím, že by bylo třeba být kvůli KDE otrávený nebo se obávat nějakých špatných vlivů na Linux nebo F/OSS. Až mi vyhovovat přestane, přestanu ho taky používat.
Ale musim priznat, ze jsem behem svych toulek
v linuxovem svete jeste nenarazil na nekoho, kdo by ho pouzival.
Je tady nekdo takovy?
Líbí se mi. Je to takové pěkné, klidné, čisté, jednoduché prostředí. Zajímavé je, že skoro všechna kontroverzní rozhodnutí, která vývojáři Gnome za dobu vývoje udělali, bych rozhodnul stejně
Vcelku dobrý toolkit (programuju v PyGTK a GTK#), free na všech platformách. Parádní antialiasing a kerning fontů. Poměrně slušná rychlost s mírně vzestupnou tendencí (zkušenosti samozřejmě můžou být různé). Některé technologie, je pár příkladů: CORBA, Gstreamer, HAL, nakonec i ten Gconf (nebijte mě
). Oddělenost/oddělitelnost komponent (třeba WM). A _nejlepší_ na celém Gnome je HIG2.
Proč se Gnome v Evropě moc nenosí nevím. Za mořem zase moc nepoužívají KDE. Možná je to tím, že tam se preferuje Redhat, tady zase spíš Mandrake a SuSe. Proč to? Netuším, a ani mě to moc nezajímá.
Screenshot mé plochy