IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Jakého správce oken (desktopové prostředí) nejčastěji používáte?
| Gnome |
|
17% (198) |
| KDE |
|
50% (574) |
| WindowMaker |
|
7% (83) |
| Flux/Black/Open box |
|
12% (135) |
| Fvwm(2) |
|
2% (28) |
| Jiný |
|
11% (120) |
Celkem 1138 hlasů
Vytvořeno: 12.11.2004 09:24
Tiskni
Sdílej:
A navic me zadna lista, ktera akorat zabira misto, neobtezuje (a kdyz budu nejakou chctit, klidne i kickera z KDE, tak si ji proste pridam do startovaciho skriptu)
PekWM jsou nejlepsi
P.S.: Samzrejme nechci nechci rozpoutat valku mezi nami PekWMisty a KDEckari, kdyz jsem jeste zil v omylu, ze KDE je nejlepsi, taky jsem ho pouzival
II
KDE mi dava jasne najevo ze uz davno ne ...
Predesilam, ze KDE nerad.
Měl jsem teďka v ruce Mandrake 10 na notebooku, a nastavení Xek bylo několi hodinovým utrpením.Jenže tam asi byla chyba na straně Mandraku, ne KDE. KDE nastavení X (tím myslím rozlišení, frekvenci, atd.) neumožňuje. Resp. má modul, který to umožňuje měnit v okamžiku startu prostředí a také potom za běhu - jinými slovy, je možné to měnit na úrovni uživatele, ne systému. Co se klávesnice týče, tak tam je to stejné. A rozhodneš-li se to nastavení v KDE nevyužívat, nadále funguje to, co máš definované v XF86Config. Na druhou stranu je pravda, že i tyto funkce jsou vlastně zbytečné. Ale pokud někomu pomohou a jiného neomezí, proč ne?
Mám velmi špatné zkušenosti jak s Yastem, tak s konfiguračními programy Mandraku. Asi proto mám také Debian... Ačkoliv sám KDE často používám, spousta věcí mě na něm rozčiluje. Jen si nemyslím, že by bylo třeba být kvůli KDE otrávený nebo se obávat nějakých špatných vlivů na Linux nebo F/OSS. Až mi vyhovovat přestane, přestanu ho taky používat.
Ale musim priznat, ze jsem behem svych toulek
v linuxovem svete jeste nenarazil na nekoho, kdo by ho pouzival.
Je tady nekdo takovy?
Líbí se mi. Je to takové pěkné, klidné, čisté, jednoduché prostředí. Zajímavé je, že skoro všechna kontroverzní rozhodnutí, která vývojáři Gnome za dobu vývoje udělali, bych rozhodnul stejně
Vcelku dobrý toolkit (programuju v PyGTK a GTK#), free na všech platformách. Parádní antialiasing a kerning fontů. Poměrně slušná rychlost s mírně vzestupnou tendencí (zkušenosti samozřejmě můžou být různé). Některé technologie, je pár příkladů: CORBA, Gstreamer, HAL, nakonec i ten Gconf (nebijte mě
). Oddělenost/oddělitelnost komponent (třeba WM). A _nejlepší_ na celém Gnome je HIG2.
Proč se Gnome v Evropě moc nenosí nevím. Za mořem zase moc nepoužívají KDE. Možná je to tím, že tam se preferuje Redhat, tady zase spíš Mandrake a SuSe. Proč to? Netuším, a ani mě to moc nezajímá.
Screenshot mé plochy