Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Jaké nejnižší rozlišení videa považujete za uspokojivé?
>4K |
|
1% (7) |
4K (UHD) |
|
2% (10) |
1080p (FullHD) |
|
16% (88) |
720p (HD) |
|
63% (340) |
480p |
|
12% (66) |
360p |
|
2% (12) |
libovolné |
|
2% (13) |
Celkem 536 hlasů
Vytvořeno: 21.8.2016 21:16
Tiskni Sdílej:
…a nebo jestli to není ve skutečnosti jen upscaling z nějakého 576i nebo ještě něčeho horšího.
Osobně bych ještě dodal, že upřednostním 720p 50/60fps před 1080p 25/30fps, ale to bude ještě dlouhá cesta, vývoj se zatím bohužel ubírá jinudy (4K, 8K, zvyšování barevné hloubky).
na přírodovědné záběry bývá i fullhd máloNeříkej, že cokoliv většího než FullHD jseš schopen vůbec vnímat...
A někdo pro podobně specifické účely potřebuje několik set snímků za sekundu. Pro všeobecnou diskusi je to asi tak stejně relevantní.
P.S.: nedívám se ani na telenovely, ani na anime seriály, nejspíš si to s někým pleteš.
Když budu počítat s tou obvykle udávanou úhlovou minutou, budu na rozlišení pixelů u FullHD potřebovat přibližně 1.56-násobek úhlopříčky, u 4K polovinu. Třeba pro 55" televizi to znamená, že FullHD mi přestane stačit při vzdálenosti asi 2.2 m, 4K při 1.1 m.
Těch 2.2 m už je dost blízko, ale ještě si dokážu představit, 1.1 m leda když budu chtít zkoumat detaily na fotkách. Takže 4K film ještě může mít smysl pro fajšmekry s velkou obrazovkou, kteří si chtějí užít opravdové "domácí kino" (asi spíš s projektorem a plátnem), ale 8K už mi přijde jako čistý marketing.
Budu se opakovat, ale prostor pro další zlepšování není podle mne v rozlišení. Větší smysl má IMHO barevná hloubka (to se nějakým způsobem promítlo do UHD standardů) a hlavně frame rate. To ale bohužel zatím naráží na propagandu "znalců", kteří zarputile opakují mantru, že film ve více než 24/25 fps nevypadá dost umělecky, případně že vypadá "jako soap opera" nebo "jako domácí video".
Když půjdu do extrému, tak třeba bojové scény v Man of Steel byly z tohohle pohledu jedny z nejhůř sledovatelných. Ale jinak jako příklad poslouží i jakákoli jiná rychlá akční scéna.
Takže teď si konečně můžeš odplivnout, pohrdavě utrousit, že na takový brak nekoukáš, a užívat si pocit, jak jsi kulturně na výši.
logicky, odpovida to prirozenemu vnimaniZdroj - stará Blažková po odebrání řidičáku kvůli slepotě.
Budu se opakovat, ale prostor pro další zlepšování není podle mne v rozlišení. Větší smysl má IMHO barevná hloubka (to se nějakým způsobem promítlo do UHD standardů) a hlavně frame rate. To ale bohužel zatím naráží na propagandu "znalců", kteří zarputile opakují mantru, že film ve více než 24/25 fps nevypadá dost umělecky, případně že vypadá "jako soap opera" nebo "jako domácí video".No hlavně je 24p docela dobrá ochrana před epileptickými záchvaty. I když jsem s tím nikdy neměl problém (a to jsem si zvykl valit Kvíka a CoD na nějakých 120Hz když ještě byly CRT), tak rychlost v jaké jsou schopni producenti stříhat u vyšších snímkových frekvencí je tak akorát o záchvat.
(btw, na velkém plátně je to pochopitelně vidět mnohem víc, protože, překvapivě, vzdálenost mezi pohybem v jednotlivých framech je podstatně větší… Jo, a do kina chodím, v jednom dokonce občas promítám)Teď jsi poskytnul důkaz o tom, že kecas, nebo jsi pod vlivem placeba. Na absolutní vzdálenost totiž sere pes. Důležita je jen ta úhlová a ta je v kině i doma před displejem přibližně stejná. Pokud tedy doma nemáš posazený monitor v dedikovanem kinosále.
Život je kompromis a pozorovací vzdálenost není jediný faktor ovlivňující to, jestli si film užiju. Obývák nemám rozestavený výhradně podle toho, abych mohl sledovat filmy z ideální vzdálenosti, takže když budu chtít sedět dva metry před televizí, budu si muset sednout na konferenční stolek - a na gauči je to přeci jen o dost pohodlnější. Na ten gauč mám taky kalibrovanou audio sestavu.
Ano, pozorovací úhel není jako v kině, ale zase kolem mne nikdo nechrastí popcornem, nesrká kolu a netrousí rádoby vtipné poznámky. A přes veškerou teorii si se svou 5.0 sestavou, o kterou by audiofil neopřel koloběžku, užiju zvuk víc, než v kterémkoli kině.
Důležita je jen ta úhlová a ta je v kině i doma před displejem přibližně stejná.
V normálním moderním kině jsem mnoho let nebyl, ale tohle by odpovídalo tak zadním řadám… kde jsem ale nikdy neseděl.
kteří si ani neumí nastavit a správně umístit televizi
Spíš mi přijde, že to nemá prioritu. Všude jsem zatím viděl televize a křesla umístěné tak, aby se do místnosti ještě rozumně vešel klavír, pár skříní a stůl. Vedlejší efekt je, že půlka lidí pak na lesklé obrazovce vidí odrazy světel nebo oken.
co mě trošku sere, že všechny běžné monitory a televize s vyjímkou pár highend kousků ala eizo brutálně posterizují barvyJak se jmenuje ten zákon kdy není možné rozeznat sarkasmus od vážně míněného příspěvku?