Evropská komise obvinila provozovatele čínské platformy TikTok z porušování pravidel EU kvůli netransparentnosti v reklamě. Komise, která v EU plní i funkci antimonopolního úřadu, to dnes uvedla v tiskové zprávě. TikTok, který patří čínské firmě ByteDance, se může k předběžnému nálezu vyjádřit. Pokud ale podezření komise nevyvrátí, hrozí mu pokuta až do šesti procent z ročního globálního obratu.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie), tj. agentura zabezpečující financování svobodného a otevřeného softwaru německou vládou, podpoří GFortran částkou 360 000 eur.
Microsoft hodlá zrušit zhruba tři procenta pracovních míst. Microsoft na konci loňského června zaměstnával kolem 228.000 lidí. Tři procenta z tohoto počtu představují téměř 7000 pracovních míst.
V říjnu loňského roku provedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) místní šetření u společnosti Seznam.cz. Krajský soud v Brně tento týden konstatoval, že toto šetření bylo nezákonné.
Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Plně s Vámi souhlasím.
Když už se někteří výrobci HW konečně rozhodnou udělat ovladače i pro linux, tak proč jim házet klacky pod nohy v podobě zákazu binárních modulů? Jako běžnému uživateli mi je úplně jedno, že je ovladač binární a/nebo s uzavřeným kódem - pro mě je podstatné, že daný HW můžu bez problémů používat a využít na 100% jeho možnosti.
Tím chcete říct, že vy si napřed komplet projdete zdrojové kódy všeho co máte v distribuci a až pak to nainstalujete? :oOJasně že ne. Dělá to spousta vývojářů, kteří kód kontrolují a schvalují jeho přijetí do jádra. Potíž s binárními ovladače není v tom, že si kód nemůžeš zkontrolovat přímo ty sám. Blbé je, že to nemůže udělat vůbec nikdo (kromě dodavatele).
jeho drivery obsahují špionážní funkceNemusí to být tak dramatické. Stačí obyčejné chyby, které například neumožní provozování hardwaru v určitých konfiguracích systému. V případě otevřeného ovladače může člověk chybu opravit sám, případně o to třeba požádat schopnějšího kamaráda nebo rovnou vývojáře jádra. U binárního ovladače ti nezbývá než doufat, že to v další verzi opraví - a to jen za předpokladu, že si stěžuje dostatečné množství lidí.
porad mame nakou moznost volby ...
by to omezovalo vývojáře v inovacích kernelu, protože by museli za sebou táhnout celé to rozhraní a udržovat jeho zpětnou kompatibilituJenže ABI je skutečně udržováno ve stabilní podobě (dosti striktně). API se mění, ale to pro dodavatele ov ladačů zase takový problém není.
I v ideálním případě, kdy by všichni výrobci maximálně spolupracovali a poskytli všechna potřebná data o jejich hardwaru, pořád to znamená, že vývojáři jádra budou muset sami napsat ovladač na každý kus hardwaru, který přijde na trh.Takže většina existujících ovladačů pro linux je closed-source a píšou je výrobci hardware? Nebo co tím chtěl básník říci?
Ústupky ve formě krátkodobého prospěchu vůči trvalému přínosu opensource považuju za krátkozraké. Akceptovat proprietární ovladač, hlavně aby ta akcelerace/wifina nějak fungovala a neva, že mi kvůli tomu občas zatuhává celej systém, že čekám na opravu nepříjemného bugu jak rukojmí na smilování a ani po půl roce se ho nedočkám atd.
Nejde o to, že kdo je nechce, ať si je neinstaluje. S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí. Zrovna třeba u grafických čipů bez alespoň podrobné specifikace nemají projekty jako DRI šanci udržet krok. Svorná výmluva obou hlavních výrobců před otevřením z licenčních důvodů mi zavání business newspeakem. Spíš chybí vůle.
S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí.Problém je v tom, že to povede ne k tomu, aby byly ovladače pod GPL, ale spíš k tomu, že se tito výrobci na Linux vykašlou úplně. Rozumím všem ostatním argumentům, proč proprietární moduly zakázat (ostatně to bude pouze ve vanilla jádrech, kdokoliv může to omezení z jádra zase vypárat). Ale nedělám si sebemenší iluze, že by to nějak zafungovalo na výrobce jako nVidia.
Nejde o to, že kdo je nechce, ať si je neinstaluje. S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí.Ty si to představuješ jak Hurvínek válku
Ergo: výrobce by se vůbec nemusel obtěžovat s linuxovým driverem, ale přesto to dělá, i když si tím jen přidělává práci.Nikdo nezpochybňuje, že je pro výrobce hlavním trhem OS Windows. Ale to neznamená, že je správné, nebo dokonce záslužné, když o kartě neuvolní tolik informací, aby bylo možné ji podporovat i v jiných OS. Když sám výrobce poskytuje binární ovladače, není to z jeho strany žádná milost, ale promyšlený marketingový tah.
Ergo: výrobce by se vůbec nemusel obtěžovat s linuxovým driverem, ale přesto to dělá, i když si tím jen přidělává práci.Kecy!! Ze nVidia, ATI.... dela linuxovy drivery zadarmo si se docetl kde? Ja to chapu jinak. Vesina lidi sice jede na window$ to je fakt. Pro ATI, nvidia... to znamena prachy. Ale chteji vic, tak si rekli, udelame ovladace taky linuxakum a oni si pak budou kupovat nase grafarny -> prachy navic.
echo "1" > /proc/neco
, resp. echo "0" > /proc/neco
, plus možnost nastavit výchozí hodnotu při kompilaci jádra), tak to rozhodně vítám, puritán se nemůže splést a ostatním o nic nejde.
Jenomže to by kolem toho asi nebyl takový humbuk. Na druhou stranu těm, kteří s tím nápadem přišli, musí být jasné, že to přivítá jen omezený počet skalních, takže pokud taková feature nebude volitelná, přidělávají zbytečnou práci sobě i těm, kdo to zas budou odstraňovat.
Navíc i u ovladačů grafiky je možný výběr, můžeš používat open ovladače, ale nebude ti fungovat 3D...A nic jiného než ATI, nebo NVIDIA neznáš?
vim ~/.emacs
Tiskni
Sdílej: