OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Tento zápis navazuje na Škálování quadcore při kompilaci jádra. Akce prováděne při instalaci software v Gentoo se od překladu jádra značně liší- zdrojáky je třeba stáhnout, rozbalit, opatchovat, nakonfigurovat a po kompilaci ještě nainstalovat a/nebo vytvořit balíček.
Hardware a software
Q6600 @ 3GHz, 4GB DDR2 datarate 830MHz CAS 5
Jádro linux-2.6.22-gentoo-r1, gcc 4.1.2
Metodika měřeni
/var/tmp/portage je umístěn na tmpfs. Měření se provádí pomocí
time emerge nazev > /dev/nulls volbou MAKEOPTS="-j4" resp. MAKEOPTS="-j2". Pozn. Doporučené je nastavit j na hodnotu počet_CPU+1 ale to jsme zde nemohli aplikovat. Pozorováním jak se mění čas při použití -j4 a -j5 jsem zjistil, že výsledek je ovlivněn pouze zanedbatelně. Výběr balíčku: co mi zrovna přišlo pod ruku
Všechny potřebné soubory byly předem staženy pomocí emerge -f.
Běžné balíčky
-j2 [s] -j4 [s] j4/j2 mc 4.6.1-r4 33,17 30,2 91,04 % gnupg 2.0.5-r1 42,26 38,77 91,75 % vim-7.1.042 (+vim-core) 73,11 66,45 90,90 % gtk+ 2.10.14 177,63 145,02 81,64 % mysql 5.0.4-r1 250,75 202,11 80,60 % kaffeine 0.8.5 98,77 95,14 96,33 % krusader 1.80.0 129,42 110,04 85,02 % qt 3.3.8-r2 284,4 185,34 65,17 % mplayer 20070622-r3 110,2 75,74 68,73 % amarok 1.4.6-r4 227,3 191,74 84,35 % wine 0.9.42 356,92 240 67,24 % ---------------------------------------------- 1783,91 1380,54 77,39 %Je vidět, že urychlení ve velké míře záleží na aplikaci, potažmo na poměru neparaelizovatelných činností (rozbalení, patchovani, configure faze...) oproti samotnému překladu a taktéž na tom, jskou míru paraelizace dovoluje Makefile.
Ošklivé balíčky
Bohužel u části balíčků (samozřejmě přesně dl Murphyho zákonů jsou to ve velké míře zrovna ty, které trvají nejdéle) se žádného zrychlení nedočkáme.
-j2 [s] j4 [s] kdevelop 3.4.1 1158,13 1160,24 100,18 % kdelibs 3.5.7-r2 988,1 987,12 99,90 %kdevelop ma vynuceno -j1 už v ebuildu a vytíží proto pouze jedno jádro. kdelibs generuje v průmeru load 1,2.
Quadcore ano či ne?
Pokud uděláme průměr mezi všemi testovanými balíčky (a zamítneme možnost paraelního spouštění emerge) zjistíme, že celkové zrychlení činí pouhých 10 %. Opět si dovolím odvážně zaspekulovat- k dosažení výkonu Q6600@3GHz v této aplikaci by bylo zapotřebí E6600@3,42GHz, což je poměrně běžně dosahovaná hodnota. Na druhou stranu na quadcore si můžete zahrát při kompilaci třeba UT2004 a čas kompilace to zvýší u většiny balíčků pouze zanedbatelně
Rozhodnutí nechám na vás.
Tiskni
Sdílej:
Muže mi někdo vysvětlit proč všichni testují vícecore cpu na JEDNÉ aplikaci? Na živě a světu hardware jsem si už tak nějak zvykl na stupidní testy s ještě horšími závěry, ale od člověka linuxu znalého... Tento test víc než cokoliv jiného ukazuje obtížnost paralelizování kompilace vybraných balíčků ve vybraném kompilátoru, než nevhodnost Quad Core - to srovnání Q a E hovoří za vše. Na E vám 4 nezávislé procesy pojedou v podstatě poloviční rychlostí než na Q.
Na E vám 4 nezávislé procesy pojedou v podstatě poloviční rychlostí než na Q.A co z toho pro uzivatele plyne? Lide nejsou zvykli takhle pracovat. V naproste vetsine chteji, aby byla hotova co nejrychleji jedna konkretni uloha a smitec.
tmpfs?
/var/tmp/portage je umístěn na tmpfs.
Tipnul bych si, že v procesoru integrovaný řadič by v tomhle případě asi hodně pomohl, ale AMD ještě čtyřjádrové procesory neprodává, takže porovnání nebude.Taky bych čul problém tady. FSB je na intelí platformě nejužší místo a s rostoucím počtem procesorů se musí zužovat čím dál tím víc.
Neco takoveho jsem chtel presne napsat. V pocitaci je proste spousta komponent sekvencni (pameti, disky, ...). Ceka se take casto na sdilena data.
Dalsi problem bych videl v tom, ze napsat neco pro n vlaken, kde si n dopredu stanovim treba na 2 je jeste pomerne snadne. Ale napsat spolehlive neco pro n, kde se n odvodi az za behu je mnohem slozitejsi. Navic ono pokud si neco vicevlaknoveho zkusite napsat, tak zjistite, ze vas paralelni program zas tak paralelni byt nemusi.
Nesdileji mezi vlakny a tedy mezi jadry zadna data atd. Takze tady bych v tomto pripade problem opravdu nevidel.Nešlo mi o sdílení dat mezi jádry, ale o paměťovou propustnost. Překlad programu je na práci s pamětí dost náročný...
Kdyz A zavisi na B a B zavisi na C tak tyto tri cinnosti je proste nutne provest sekvencne.Tady vyloženě záleží na tom, jak je program napsán a rozdělen do souborů. AFAIK překlad většinou probíhá tak, že se nejdřív ze všech *.c zdrojáků přeloží *.o a ty se nakonec slinkují dohromady. Tu první část lze vcelku snadno provést paraleleně. Samozřejmě když je všechno v jednom souboru, tak už to tak jednoduché není.