Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
emerge --newuse world
rpm -U --nodeps
emerge --resume
Proč jsem z Gentoo přešel na Arch? Protože mě přestalo bavit kompilovat všechno, protože jsem asi zažil dependency hell (maskované ebuildy a jejich závislosti se začaly bít s nemaskovanými a jakmile do došlo až k "system", tak jsem už měl dost), protože se mi občas něco zkompilovat nepodařilo, což svedu na notebook, kterému kombinace kompilace a zaprášeného vnitřku asi příliš nesvědčila. Nicméně jsem přešel i na desktopu. Taky bylo hezké, že jsem
equery u packagemohl použít až po nainstalování balíčku (ale dodnes věřím, že tohle byla moje neschopnost a význam USE flagů jde nějak zjistit předem - v handbooku jsem to neviděl:/).
Získal jsem novější verze programů rychleji od vydání, podle mě lepší, rychlejší a jednodušší balíčkovací nástroj (tak na mě působí), systém s Gnome mám nainstalovaný do 30 minut (na rychlé lince). Pokud zjistím, že mi chybí nějaký software, doinstaluju ho během okamžiku (rychlá linka).
Když si tak vzpomínám na to, proč mě Gentoo uchvátilo, tak to byla (vynucená) kontrola nad systémem. Někdo namítne, že tu přece mám i s distribucemi jako Fedora, Ubuntu, SUSE apod., ale řekl bych, že v nich je člověk odkázán na určité přednastavené prostředí, se kterým zase počítají balíčky... Arch je pro mě v tomto ohledu čistší než Gentoo, které bylo první týdny hlavně o tom, jaké USE flagy používat, co do make.profile, co odmaskovávat. Děsí mě přepínač --newuse...
význam USE flagů jde nějak zjistit předem
quse -D
Děsí mě přepínač --newuse...Tak používej -N
grep -i keyw /etc/make.conf ACCEPT_KEYWORDS="~x86"Hodláš na všechny s ~x86 vypsat odměnu?
nls xinerama truetype kde gnome imlib disableslit disabletoolbar
. Já prošel seznam a vybral si. Zvláštní useflagy pro jednotlivé programy je možné si nastavit v /etc/portage/package.use
(u mně 69 položek).man
a u složitějších, jako je například přechod z xorg-6.8.2 na xorg-7 v dokumentaci. Nevím, co myslíš pod konfliktním use flagem.emerge --resume
. Chyba může ovšem vzniknout i při kompilaci, takže jde provést i emerge --skipfirst --resume
.nice 15
, takže u toho koukám na filmy, programuju a normálně "pracuju". Snad jen při hraní her a komprimaci videa, kdy je cpu zatížené na 100% bude kompilace gentoo trvat "déle". Jediné, při čem se mi systém znatelně zpomalí, je kompilace kmailu. Rekompilace systému, cca 600 balíků, mi trvá řádově 40 hodin. První gentoo jsem si ale v pohodě nainstaloval z fedory4 v chrootu.RPM Hell mi je odporný, ale není gentoo opačným extrémem, kdy budu muset balíky instalovat jeden po druhém?
RPM Hell je něco, o čem jen četl, všichni o tom mluví, ale já to nikdy nezažil. A to používám výhradně RPM distra. Můžete rozvést nějaký konkrétní případ?
/boot
oddíl nemusí být trvale přimountovaný a je tak menší riziko nějakého nechtěného poškození
2. USE flagy můžete libovolně měnit. Po změně je možné buď překompilovat programy, které změna ovlivní, nebo prostě jen instalovat nové programy. Dokonce je možné mít USE flagy jiné pro některé balíčky – např. nechci podporu pro MySQL do celého systému, ale jenom do PHP → pro celý systém budu mít -mysql
, jen pro PHP mysql
.
3. Podle USE flagů se zjistí závislé programy, a závislé programy závislých programů atd. a vše se nainstaluje.
4. viz 3., knihovny a závislé programy jedno a to samé jest
5. v Portage jsou i binární balíčky či programy šířené jen v RPM. Oficiální strom POrtage si můžete prohlédnout na packages.gentoo.org.
6. Nevidím důvod, proč by kompilování mimo Portage mělo být pohodlnější. Každopádně je ale snadné si pro kompilac vytvořit vlastní balíček (ebuild
), který už pak můžete používat opakovaně. ebuild
je totiž "jen" shell skript, kde jsou příkazy, které program skompilují (+ trochu cukru okolo). Vlastní balíčky si můžete udržovat v /usr/local/portage
, takže vám je nepřepíše. Pokud se program instaluje klasickým
./configure make make installnemusí být váš
ebuild
o mnoho složitější než
src_unpack() { unpack ${A} || die cd ${S} } src_compile() { ./configure make } src_install() { make DESTDIR=${D} install exeinto /opt/bin docinto "" }7. možné USE flagy zjistíte např. přes
emerge -pv balíček
, což vám vypíše všechny použitelné flagy balíčku, flagy, které se použijí, barevně zvýrazní změny od minule.
8. např. emerge --resume
9. já ne src_unpack()
v tomhle případě AFAIK není potřeba, tohle je default. A k tomu ./configure
, používá se econf
a minimálně --prefix=/usr
.
ebuild
, tak už to zase nebude o tom, že je to vlastně jen shell skript, kde jsou jen ty příkazy ke kompilaci. Musel jsem tomu trochu pomoct ebuild
ech, které si upravuji, ve vlastních mám jen kopu cp
ebuild
y se dozví nejlépe v Ebuild HOWTO.
1. /boot
oddíl nemusí být trvale přimountovaný a je tak menší riziko nějakého nechtěného poškození
A ještě bych dodal, že může sloužit pro více distribucí najednou, což někdy přináší výhody při různých experimentech. Na starších strojích s novým harddiskem je asi také lepší mít /boot v hda2 než v hda15, kam BIOS nedosáhne. Určitě to není nutné, ale mně se /boot na malém samostatném oddílu pro všechny distribuce skvěle osvědčil.
Totiž rád bych měl na budoucím systému fluxbox a nástroje z KDE, ale nevyhýbám se ani programům v gtk a pro gnome, jsou-li dobré.tak toto ma dostalo :D
ked som prechadzal z KDE na nieco menej hovadskejsie, tak som sa radsej odhlasil a prihlasil do KDE, ked som potreboval KDE programy.K smíchu je spíš tohle
Gtk programy su vasinou lepsie aj ked nepocitam zavislost K programov na celom KDE ;)Hm, hm
nejde tu len o pamat. a asi by si umrel pri pocitaci s 128 ci dokonca 256 MB pamate. a nechapem, ze na nestve, ze musis vsetky tie sra.., ehm, srandy kompilovat v gentoo.Ano, to asi umřel. Hlavně by mi tu nemohlo bežet 2xKDE, MySQL, Apache, TeamSpeak server, SSHD, mlnet, VMware Server, na dalším X serveru nějaká hra a X dalších aplikací najednou. Kompilovat srandy na Gentoo mě neštve, ba právě naopak. Ale nechápu souvislost...
128MB, to je prostě nepoužitelnýmozno by si sa mal zamysliet nad efektivitou vyuzivania prostriedkov. naozaj. nemas ani predstavu co je 128MB.
nemas ani predstavu co je 128MB.To určitě nemám, když jsem s tím trpěl rok a to už je 5 let nazpátky. Prostě pro někoho, kdo se nechce nijak omezovat a není extra minimalista, kterej používá dva programy (s GUI), je 128MB RAM směšných.
mozno by si sa mal zamysliet nad efektivitou vyuzivania prostriedkov. naozaj. nemas ani predstavu co je 128MB.
Naopak, mám velmi dobrou představu, co je to 128 MB paměti. Mé první PC mělo 4 MB RAM (můj první počítač 48 KB) a než jsem se vzmohl na 8 MB, trvalo to pěkných pár let (a ty 4 MB mne stály 5000 Kč). Jenže v rozporu s vaší představou by mne právě proto dnes ani ve snu nenapadlo dát do současného desktopu méně než 512 MB (které mimochodem stojí přibližně tolik, co tehdy 1 MB) a do svých dávám zásadně 1 GB. Za ušetřený čas a nervy mi to jednoznačně stojí.
0. V KDE opravdu problém není, na virtuálních systémech s KDE je po přihlášení celkově spotřebováno nějakých 80 MB paměti. Takže z pohledu naplnění 512 MB to není zase tak relevantní.
1. Nějakou dobu jsem spolupracoval s grafiky. To jsou lidé, pro něž představa běžného pracovního souboru začíná někde u bitmapy velikosti A2 v rozlišení 600 dpi.
2. Občas bohužel potřebuji něco provést ve Windows. Abych nemusel přebootovávat, používám VMware. Na 512 MB by se s jedním virtuálním strojem dalo jakž takž vyžít, ale žádná sláva. A to nemluvím o tom, že si člověk spustí ty virtuální stroje třeba čtyři a testuje si na nich síťové záležitosti.
3. Předchozí dva příklady jsou sice ze života, ale nejspíš je odpálkujete jako "nenormální". Takže něco ze života: otevřete si Firefox, 3-4 okna po 5-6 tabech (a v nich nějaké reálné stránky), pak třeba OpenOffice, Adobe Reader a možná pár dalších drobností. Swapujete? S 512 MB asi ano, s 1 GB ani zdaleka. Jistě, nemusel bych ty aplikace mít spuštěné všechny najednou. Ale proč bych se měl ve své práci omezovat jen proto, abych ušetřil za 512 MB paměti?
Ad 0. Ne, samotné KDE 256 MB nespotřebuje ani zdaleka, nešiřte FUDy.
Ad 1.-3. všechno to jsou reálné příklady práce s počítačem, ať už mé, nebo lidí, se kterými se znám. Kdybych chtěl vymýšlet umělé příklady, nebyl by problém spotřebovat 4 GB i více. A i potom by se určitě našel někdo, kdo takovým způsobem počítač běžně využívá. Jenže mám čím dál neodbytnější pocit, že se vás beze zbytku týká tento komentář o významu slova normální.
free
přibližně 80 MB spotřebované paměti. Tedy méně než třetinu toho, co tvrdíte vy.
128 MB je vela pamate pre cloveka, ktory si ju vie ustrazitMůžeme se trochu lišit v chápání této věty, ale myslím, že normální člověk ji pochopí jako, že 128MB by mu mělo stačit
nie co nie je v poriadku, ked 512MB na desktope nestaci...Potom v tom případě se omlouvám, já reagoval na tvé předchozí posty o 128 a 256 MB RAM. Tento jsem musel přehlédnout. Nicméně, pokud někdo dokáže 512 MB zaplnit, tak proč si na desktop nemůže pořídit další paměť? Všechno se odvíjí především od tvých požadavků na tvoje PC a od toho, co na něm chceš dělat. Jinak, vzhledem k tomu, že moje kamoška umí tak akorát zasunout CD do mechaniky a spustit instalaci, tak ano, ona je BFU. O počítač se jí vesměs starají jiní. Ale má 512 MB RAM to je pravda, kamoš grafik a zvukař víc
Tedy samozřejmě pokud zrovna není řeč o normálních formách nebo něčem podobně "nenormálním"… :-)
Problém je v tom, že lidé nejsou průměrní. Když si zprůměrujete potřeby uživatelů, dostanete čísla, která v konečném důsledku dost možná nebudou stačit nikomu. Pokusím se to demonstrovat na dvou extrémně zjednodušených modelových příkladech.
Příklad první: máme dva uživatele. První potřebuje ke své práci 512 MB paměti a 50 GB disku. Druhý potřebuje 256 MB paměti a 100 GB disku. Průměrný uživatel by tedy měl potřebovat 384 MB paměti a 75 GB disku. Jenže s takovými hodnotami nebude spokojen ani jeden.
Příklad druhý: máme deset uživatelů, z nichž každý potřebuje jednu konkrétní "nenažranou" aplikaci, kvůli které potřebuje 1 GB paměti, přestože zbytek jejich systému by vystačil se 128 MB. Můžeme říct, že normálnímu uživateli stačí 128 MB paměti, protože kdo potřebuje víc, potřebuje to jen kvůli aplikaci, kterou 90 procent uživatelů nepoužívá? Podle mne ne. Jenže přesně takhle uvažujete vy, když naše příklady odmítáte s tím, že takhle většina lidí nepracuje.
nie je rec o aplikaciach, ale spotrebe pamati
A tu paměť podle vás spotřebovává kdo?
a priemer vas prevalcuje, aj keby ste vy a vase uzke potrebovali 4GB
Nechápu, o čem to teď mluvíte. Samozřejmě že ceny pamětí jsou ovlivněny především potřebami většiny uživatelů, tedy aspoň rámcově. Ale tím spíš mi vysvětlete, pokud podle vás většina uživatelů vystačí s málem, proč je cena 1 GB paměti tak nízká?
To jsem pochopil. Ale problém není IMHO v Qt. Problém je v tom, že někdo cítí potřebu kompilovat si celý systém. Pokud ho to baví a má na to dost času, žádný problém. Ale pokud potom zavrhne kvalitní aplikaci jen proto, že by toho musel kompilovat moc, je problém pouze v jeho přístupu, ne v Qt.
Jak už jsem mnohokrát dal najevo, nejsem fundamentalista ale pragmatik a svaté války mne nezajímají. Na aplikaci mne nezajímá, zda používá Qt nebo Gtk, ale to, zda funguje, zda je stabilní a zda se mi s ní dobře pracuje. Doporučuji ostatním stejný přístup, ušetří si tím spoustu zbytečných starostí.
zase OD VECI!
Co je vlastně ta věc? Myslím, že nejsem sám, kdo to tu nechápe. Minimálně 3 se to tu snažíme pochopit. Chyba zřejmně nebude na naší straně.
Ale houby. Chcete-li opravdu dát dohromady běžného uživatele, vemte vaší babičku co si na muzeálním pentiu píše recepty na rybízové koláče, grafika ve studiu, vývojáře v Eclipse a J2EE, hráče Doom 3, geografy, meteorology, konstruktéry....pixar, sachisti (deep blue atd..), simulace aerodynamickych jevu, lekari analyzujici DNA.... Obavam se ale, ze toto je, az na par vyjimek, spis vycet aplikaci pro superpocitace, clustery a vysoce specializovane pracovni stanice, nez neco, z ceho by se mel vyprumerovat bezny uzivatel PC.
pokud chceš komp nějak rozumně použít a máš jen 128 MB RAM, tak to bude asi jediná cestaak to bolo aspon trochu seriozne, tak tuto temu uzatvaram. sa budez divit, ked budes mat 4GB pamate a tebe bude swapovat system...
Ono to je k věci. Vy vyjadřujete své rozhořčení nad tím, že lidem nestačí 128 MB k běžné práci. Proto jsem se vám celou dobu snažil vysvětlit, že je úplně jedno, jaké je to absolutní číslo, jestli 4 MB, 512 MB nebo třeba 4 GB. Pro mne (a věřím, že i pro většinu ostatních) je totiž podstatné, kolik peněz (nebo ještě lépe kolik práce) mne stojí tolik paměti, kolik mi stačí pro pohodlnou práci s počítačem. A tato relativní cena "paměťového pohodlí" je dnes (přinejmenším) poloviční, než byla před nějakými 12 lety. Takže nemám nejmenší důvod truchlit po starých dobrých časech a lkát nad tím, že dnes potřebuji 1 GB, zatímco tehdy mi stačilo 8 MB, protože ten 1 GB paměti má nižší pořizovací hodnotu než tehdejších 8 MB (při srovnatelné užitné hodnotě). A podobně by se dala porovnat i velikost disků nebo výkon procesoru.
Tohle jsem se vám celou dobu snažil vysvětlit, ale vy to odmítáte vnímat, protože se pořád snažíte uvažovat v absolutních číslech. To ale v takto rychle se vyvíjejícím odvětví nejde.
kvoli tomu kazda nova verzia windows moze byt zravejsia a nikto si to nevsimne
Ano. Mimochodem, to je důvod, proč vůbec vznikla hrůza jménem Windows ME. Protože u Windows 2000 to Microsoft přehnal a tato verze měla neúměrné nároky ve smyslu toho, jak je vnímám já.
preco by ma nemalo trapit, ze na rovnake veci potrebujem nepomerne vela pamate?
Další podstatná chyba ve vašich úvahách je IMHO v tom, že to ve skutečnosti nejsou "rovnaké veci". Qt nebo Gtk aplikace při vykreslení tlačítka nebo jiného ovládacího prvku nedělá totéž jako třeba Athena, ač vám to tak na první pohled může připadat. A stejně tak je to i s dalšími činnostmi programů. Typická desktopová aplikace toho dnes dělá podstatně víc než její analogie z doby před pěti nebo deseti lety. Pokud se vám to nelíbí, můžete samozřejmě používat ty původní. Jenže to by se vám asi brzy začalo zajídat.
Pokud se vám to nelíbí, můžete samozřejmě používat ty původní. Jenže to by se vám asi brzy začalo zajídat.To je fakt, nedávno jsem jsem si zkusil na jednom starším PC 16bitovou verzi vimu (verze 4, nebo 5) v DOSu ... to byl středověk. A nejenom ten DOS
na vlastnom stroji vidim, ze to krasne ide aj s mensimi poziadavkami. ale to len kvoli autorom SW, ktorym to tiez prekaza, inac by sme vsetci pouzivali KDE - ved 1GB pamat je dnes za dvacku...
No a? Vy možná cítíte potřebu se uměle omezovat, abyste mohl mít hřejivý pocit z toho, že vystačíte s malou pamětí. Fajn, tak na to buďte hrdý, ale nesnažte se nás pořád přesvědčit, že není v pořádku, pokud tu potřebu necítíme.
Omezování je v tom, že si nevybíráte aplikace podle toho, s čím se vám dobře pracuje, ale podle toho, aby se vešly do paměťových nároků, které jste si stanovil jako normální. Pokud vám takový způsob práce vyhovuje, fajn, to je váš boj. Jen z toho, prosím, nedělejte nějakou normu pro nás ostatní.
Jen z toho, prosím, nedělejte nějakou normu pro nás ostatní.ja nikomu nic nenutim, NIKDY NIKOMU NIC NENUTIM. kvalitativne nevidim rozdiel medzi windows XP a windows vidta. ako aj KDE3 a KDE4. takze kto ma pravdu? z mojho pohladu ja, ale mozno to ma nejake imaginarne fičury, ktore nedokazem ocenit. posledne slova k tej norme.
preco by ma nemalo trapit, ze na rovnake veci potrebujem nepomerne vela pamate? nic neziskate navyse, len potrebujete viac pamate.Ale ja treba vubec nemam pocit, ze bych na stejne veci potreboval stale vic a vic pameti. To mozna plati u tech windows, ale u linuxu ten pocit opravdu nemam. Kvalitativni skok za poslednich nekolik let je opravdu neskutecny a naroky stouply jenom minimalne nebo se dokonce snizily.
K smíchu je spíš tohlea preco?
Hm, hmmam uviest priklady?
a preco?Co je za blbost kvůli pár KDE programům startovat KDE, které jinak nepoužíváš, bohajeho?
mam uviest priklady?Ne, ale viz tohle.
Co je za blbost kvůli pár KDE programům startovat KDE, které jinak nepoužíváš, bohajeho?si asi myslis, ze som to robil zo zabavy...
Ne, ale viz tohle.je mi luto. vedla. myslim, ze je smutne, ze blba omalovanka v KDE si vypyta zavislosti zrovnatelne s nautilusom a prekonavajuce gimp (pokial nemam nainstalovane ani GNOME ani KDE)
...nepochopenie jasnych viet, vytrhavanie z kontextu, zly vyklad slov ci OT prispevky ako blesk z jasneho neba. to vsetko tiez zaviedlo diskusiu upne indeMluvite o sobe :)? Ale abych jen nenapadal, v cem tedy tkvi ony podstatne detaily? Mozna to zapadlo nekam do diskuze, tak muzete je tady prosim znova uvest? Jen nerikejte, ze jste je uz napsal a staci si je najit. Pokud jste je napsal, pak jiste pro vas nebude problem udelat copy&paste. Nebo jde jen o definici slova "normalni", kterou tady mimochodem porad nevidim. Stale totiz jen upresnete, co normalni podle vas neni.
normalne naroky na desktop priemer, ktory predpokladate prevalcujuTak s chuti do toho :)
Co se týká interpretace "normální = průměr", ani tady nemohu úplně souhlasit. Budu-li mít ve vzorku 999 počítačů s 1 GB diskem a jeden s 1000 GB, jaká je normální velikost disku? Podle vás 1.999 GB, já tvrdím že 1 GB (ať už budu brát medián nebo třeba devadesátý percentil).
Co se týká chápání slova průměr, z pravděpodobnosti a statistiky jsem ve třeťáku dostal za jedna, jak jste na tom vy? Co vám říká třeba termín testování hypotéz?
nejde tu len o pamat. a asi by si umrel pri pocitaci s 128 ci dokonca 256 MB pamateMyslite toto?
make oldconfig
a případné změny doplním snadno sám, bez genkernelu
.
13. Opravdu /var
? Portage a distribuční soubory jsou v /usr/portage
…
>du -sh /var 3.6G /var >du -sh /usr/portage 1.8G /usr/portage
reiserfs
oddíl, bez distfiles a packages a ještě se mi k tomu vešlo /usr/kde
a je tam 307 MB volnýho mount --bind
na oddíle s xfs.