Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Zcela netypicky se tento zápis týká Linuxu, konkrétně grafického rozhraní
Víceméně náhodou jsem dnes měnil nastavení vykreslování fontů (ono se totiž při nějaké aktualizaci lehce rozbilo
) a napadlo mne zapnout subpixelový antialiasing. Normálně to nedělám, protože následkem je barevné moaré kolem písmen a to mě zrovna moc nebere, i kdyby byly tvary o trochu lepší.
Tentokrát mě ale napadlo zkusit "vertikální RGB". Předtím jsem to myslím nikdy nezkusil, protože jsem si říkal: kdo by organizoval pixely v LCD panelu svisle? Každý normální člověk by je přece udělal v pořadí R,G,B,R,G,B... nebo v nejhorším B,G,R,B,G,R...
No, zjevně tvůrce mého LCD panelu byl poněkud zvláštní a zorganizoval pixely svisle. Anebo je ten vertikální antialiasing nějaký lepší z jiného důvodu, kdo ví, ale efekt byl pozoruhodně dobrý! Vykreslování fontů se zlepšilo natolik, že jsem dokonce ochoten vyzkoušet vektorový font v textovém editoru, kde jinak panují jednoznačně bitmapy. Vizuální zlepšení, řekl bych, tak o 50%. A žádné duhové odlesky kolem písmen - všechno ostré, aspoň do té míry, do jaké to mé pidlooké oko vidí.
Poučení z toho plyne... é... nejspíš to, že zkusit se mají všechny možnosti, i ty, které vypadají úplně absurdně
Update: Připojil jsem dva screenshoty - první ukazuje vzhled obrazovky bez subpixel antialiasingu, druhý tentýž úsek se zapnutým vertikálním RGB subpixelovým antialiasingem.
Tiskni
Sdílej:
(pod Win XP)
To bych přece neudělal, abych Doliho nevážně míněný příspěvek do flamu použil v seriózně míněném komentáři!
Jinak ClearType se mi docela líbí, pokud ho vyladím pomocí toho MS wizardu (není ale v instalaci přítomen, nechápu proč). Ten wizard dává 2x6 různých druhů vyhlazování, v linuxu máme 4x4 možnosti (úroveň hintingu x typ subpixel hintingu), takže je otázka, jak to vlastně ta MS utilitka ladí.
<?xml version="1.0"?> <!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd"> <fontconfig> <match target="font" > <edit mode="assign" name="hinting" > <bool>true</bool> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="hintstyle" > <const>hintslight</const> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="rgba" > <const>vrgb</const> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="antialias" > <bool>true</bool> </edit> </match> </fontconfig>
Koneckonců, XML je v případě dat (v protikladu s psaním dokumentů) především formát pro strojový výstup, že.
*jo já vím, HTML, už jsem zticha ...
(vím, je i pár takových, co se nedají číst ani v plaintextu, ty v XML mají aspoň nějakou strukturu).
sendmail.cf?
sendmail.cf za konfigurační soubor… :-)
.bashrc
gcc -s'. Výsledek je sice formálně assemblerový zdroják, v případě potřeby se do toho dá i něco dopsat nebo v tom něco opravit, ale jako zdroják bych to prostě neoznačil…
sendmail.cf je potom v podstatě bytecode zdrojáku sendmail.mc?
screenshoty su fakt nanic... ale ak mam povedat moje skusenosti, najlepsie je nastavit maximalny hinting a potom to pri spravnej orientacii hintingu (RGB|BGR <-> vertical|horizontal) vyzera fakt pekne (na viacerych LCD som to tak uz nastavil a vzdy to bolo najlepsie co sa na tom dalo dosiahnut).
Teraz to tak mam nastavene uz asi 3 mesiac a do neantialiasovaneho by som nesial asi ani s arialom (a to uz je co povedat, ked som pred pad mesiacmi este na svojom notase fungoval na windowsoch prave s arialom)
Bylo by krásné, kdyby existoval nějaký standardní protokol, kterým by bylo možné se zeptat jakéhokoli kusu hardwaru a on by prozradil, jaké přesně součástky jsou uvnitř, kdo co vyrobil, jaké verze obvodů a firmwaru tam jsou atd... Jenže bohužel, to jsem někde v Utopii...
Chceš-li ukázat skutečný rozdíl všem, tak holt nezbývá, než to vyfotit foťákem, který zachytí jeden subpixel LCD jako samostatný bod nebo skupinu bodů.
Ještě doplněk. Právě jsem zjistil, že pomocí ruční editace souboru ~/.fonts.conf lze nastavovat hinting a antialiasing pro každý font zvlášť! To je poměrně důležité, protože se mi už xkrát stalo, že jedno nastavení vypadá hezky u většiny fontů, ale u některých naopak zcela ohavně.
Například, pro nastavení hintingu zvlášť pro font Luxi Mono (který u mne chce víc než ostatní):
<match target="font">
<test name="family"><string>Luxi Mono</string></test>
<edit name="hintstyle"><const>hintmedium</const></edit>
</match>
Jak se řeší vyhlazování, když má někdo dva různé monitory (např. klasika - notebook s vestavěným LCD a vedle CRT)?
Jednoduše: některý notebook takový režim vůbec neumí
Resp. používat oba monitory u některých notebooků lze jen tehdy, pokud je externí monitor připojen přes VGA. Při připojení přes DVI lze používat jen jeden, protože graf. karta v notebooku má pouze jeden, jaksetoto, tentononc... na DVI výstup a ten je sdílený s výstupem na vnitřní LCD.
<match target="font">
<test name="family"><string>DejaVu Sans Mono</string></test>
<edit name="hintstyle"><const>hintfull</const></edit>
<edit name="autohint"><bool>true</bool></edit>
</match>