Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Zcela netypicky se tento zápis týká Linuxu, konkrétně grafického rozhraní
Víceméně náhodou jsem dnes měnil nastavení vykreslování fontů (ono se totiž při nějaké aktualizaci lehce rozbilo ) a napadlo mne zapnout subpixelový antialiasing. Normálně to nedělám, protože následkem je barevné moaré kolem písmen a to mě zrovna moc nebere, i kdyby byly tvary o trochu lepší.
Tentokrát mě ale napadlo zkusit "vertikální RGB". Předtím jsem to myslím nikdy nezkusil, protože jsem si říkal: kdo by organizoval pixely v LCD panelu svisle? Každý normální člověk by je přece udělal v pořadí R,G,B,R,G,B... nebo v nejhorším B,G,R,B,G,R...
No, zjevně tvůrce mého LCD panelu byl poněkud zvláštní a zorganizoval pixely svisle. Anebo je ten vertikální antialiasing nějaký lepší z jiného důvodu, kdo ví, ale efekt byl pozoruhodně dobrý! Vykreslování fontů se zlepšilo natolik, že jsem dokonce ochoten vyzkoušet vektorový font v textovém editoru, kde jinak panují jednoznačně bitmapy. Vizuální zlepšení, řekl bych, tak o 50%. A žádné duhové odlesky kolem písmen - všechno ostré, aspoň do té míry, do jaké to mé pidlooké oko vidí.
Poučení z toho plyne... é... nejspíš to, že zkusit se mají všechny možnosti, i ty, které vypadají úplně absurdně
Update: Připojil jsem dva screenshoty - první ukazuje vzhled obrazovky bez subpixel antialiasingu, druhý tentýž úsek se zapnutým vertikálním RGB subpixelovým antialiasingem.
Tiskni
Sdílej:
<?xml version="1.0"?> <!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd"> <fontconfig> <match target="font" > <edit mode="assign" name="hinting" > <bool>true</bool> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="hintstyle" > <const>hintslight</const> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="rgba" > <const>vrgb</const> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="antialias" > <bool>true</bool> </edit> </match> </fontconfig>
(vím, je i pár takových, co se nedají číst ani v plaintextu, ty v XML mají aspoň nějakou strukturu).
sendmail.cf
? sendmail.cf
za konfigurační soubor… :-)
.bashrc
gcc -s
'. Výsledek je sice formálně assemblerový zdroják, v případě potřeby se do toho dá i něco dopsat nebo v tom něco opravit, ale jako zdroják bych to prostě neoznačil…
sendmail.cf
je potom v podstatě bytecode zdrojáku sendmail.mc
?
Ještě doplněk. Právě jsem zjistil, že pomocí ruční editace souboru ~/.fonts.conf
lze nastavovat hinting a antialiasing pro každý font zvlášť! To je poměrně důležité, protože se mi už xkrát stalo, že jedno nastavení vypadá hezky u většiny fontů, ale u některých naopak zcela ohavně.
Například, pro nastavení hintingu zvlášť pro font Luxi Mono (který u mne chce víc než ostatní):
<match target="font"> <test name="family"><string>Luxi Mono</string></test> <edit name="hintstyle"><const>hintmedium</const></edit> </match>
<match target="font"> <test name="family"><string>DejaVu Sans Mono</string></test> <edit name="hintstyle"><const>hintfull</const></edit> <edit name="autohint"><bool>true</bool></edit> </match>