Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Rozhodl jsem se vyzkoušet proprietární ovladače ATI Catalyst. A chtěl bych se podělit s postupem jejich instalace přes balíčkovací systém Arch Linuxu. Jako administrátor (root) pracujte jenom tehdy, pokud je to opravdu nutné. Jako root je třeba pracovat při instalaci balíčků, jinak opravdu doporučuju pracovat jenom jako obyčejný uživatel. Poznámka: Mám 64bitový mikroprocesor, a i systém.
První krokem je hledání na stránce AURu -- http://aur.archlinux.org/. Já jsem při hledání zadal "catalyst". Mě (nás) zajímají položky dvě: "catalyst 10.5-1" a "lib32-catalyst-utils 10.5-1" a také jejich závislosti, které je třeba doinstalovat pomocí pacman. U obou položek je dostupný "Tarball", ty stáhneme a uložíme např. do adresáře ~/builds.
Oba Tarbally rozbalíme. Pro každý Tarball zvlášť spustíme v adresáři, kam jsme ho rozbalili, makepkg:
cd ~/builds tar -xzf catalyst.tar.gz tar -xzf lib32-catalyst-utils.tar.gz cd catalyst makepkg cd ../lib32-catalyst-utils makepkg
Zbývá nám vytvořené balíčky nainstalovat. Ještě tady může být zádrhel, pokud máte nainstalovány "konfliktní" balíčky: radeonhd, radeon, libgl aj. S rozvahou je třeba je odinstalovat.
Nainstalujeme tedy nově vytvořené balíčky (najdeme je v podadresářích ~/builds):
pacman -U catalyst-10.5-1-x86_64.pkg.tar.xz pacman -U lib32-catalyst-utils-10.5-1-x86_64.pkg.tar.xz
Tím naše práce nekončí. Musíme pomocí /boot/grub/menu.lst předávat jádru (Linuxu) parametr nomodeset a v /etc/rc.conf musíme zařídit automatické zavádění modulu fglrx.
Posledním krokem je konfigurace. Mělo by stačit (jako root) toto:
aticonfig --initial
Tiskni
Sdílej:
Docela dost často něco kompiluju z AURu a ušetřil mi už dost času
Abych pravdu řek, tak o yaourt jsem zatím jenom slyšel, ale nikdy jsem ho nevyzkoušel. Díky za tip.
Jsem velmi mile překvapen, co se týká těchto proprietárních ovladačů. Zatím všechno -- hra Extreme Tux Racer, náročnější videa -- jede opravdu parádně.
Oproti ovladači vesa (ovladač radeon či radeonhd mi nejel) jsem zaznamenal pro mě důležitou věc -- totiž, že se dají líp číst texty z monitoru. Asi je to díky vyhlazování fontů...
Prostě shrnuto a podtrženo: Jsem spokojený!
Tak tuxracera si spustíš i s open-source ovladači. Fglrx má sice o dost větší výkon ve 3D, ale zase mizerný výkon ve 2D (pomalý přesun oken, vykreslování atd.). Ono to jakžtakž funguje, ale žádný zázrak to není. Svobodné ovladače mají výkon ve 2D mnohem lepší. Já jsem naopak od binárního catalystu přešel ke svobodným ovladačům.
Záleží jakou máš grafiku. Pokud máš nějakou nejnovější ("evergreen"), tak tam to open-source ovladači není žádná sláva, ale pokud máš nějakou starší kartu, tak tam je podpora slušná.
Už jsem napsal, že ovladače radeon (ati) či radeonhd s mojí grafikou nekamarádí. Mám totiž docela novou Radeon HD 5670.