Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zjistil jsem, že mám v autě "antiradar", tedy přesněji řečeno detektor policejních radarů. A nemusel jsem za něj zaplatit ani korunu. Jak je to možné? Velmi prostě...
Mám v autě rádio, které sice nese věhlasnou značku, nicméně má jednu velmi zásadní vadu - neumí přehrávat MP3 (o OGG nemluvě, ale to je zase jiná kapitola). Nahrazovat ho novým se mi nechce, už proto, že je k němu připojený changer na 10 CD, se kterým rádio spolupracuje (a občas do něj nějaké ty placky také naskládám). Proto jsem hledal lepší řešení.
Problém je, že rádio už nemá žádný další vstup (kromě toho pro changer). Takže jsem řešil, jak tomu vnutit hudbu z kapesního MP3 přehrávače, aniž by to znamenalo nějaké větší zásahy. A protože od (pravděpodobně) letošního ledna je povoleno používat tzv. FM transmittery (vysílače o velmi malém výkonu, které vysílají s kmitočtovou modulací v pásmu VKV a jsou tedy naladitelné na běžném rádiu), jeden jsem v létě zakoupil a začal používat.
Problémy se zmíněným transmitterem jsou dva. Jednak vysílá s až příliš nízkým výkonem, takže se rádio nastavuje automaticky na maximální citlivost. Do příjmu tak prosakuje všechno možné, rušením od motoru počínaje a hodně vzdálenými stanicemi konče. Současně má reprodukovaná hudba příliš nízkou hlasitost (i když na MP3 přehrávači nastavím maximální) a na rádiu je proto potřeba hlasitost (oproti příjmu běžného vysílání) o dost zvednout.
Zmiňované problémy mají, kromě toho že znepříjemňují poslech, jeden velmi zajímavý vedlejší efekt. A sice ten, že z rádia dělají detektor policejních radarů.
Poprvé jsem si toho všiml již před nějakou dobou. Do signálu se začalo prodírat naprosto specifické rušení, které nepřipomínalo zarušení vzdálenou stanicí ani nic jiného (např. signál mobilního telefonu). V té chvíli jsem ale uviděl, jak se ke mně v protisměru blíží policejní auto se známou černou bradavicí na předku. Že by to bylo tímhle?
Podobně specifického zarušení (různé intenzity) jsem si všiml od té doby skoro pokaždé, když jsem projížděl okolo nějakého stacionárního radaru (a že už jich dnes je...). Zcela jednoznačné přesvědčení jsem ale nabyl dnes, poté co jsem vjel do Chvaletic směrem od Přelouče. Že je tam nainstalován radar jsem nevěděl, rádio ale reagovalo velmi silně (silněji, než kdykoli předtím) a po několika vteřinách jízdy jsem zahlédl displej radaru na sloupu v dáli. Rušení sílilo a po minutí radaru poměrně rychle mizelo.
Později jsem minul ještě dva další "stacionáry". Rušení nebylo zdaleka tak silné jako ve Chvaleticích, nicméně bylo slyšitelné (zřejmě podstatně nižší vysílací výkon). Takže je to jasné: rádio se prostě chová jako svého druhu detektor radarů.
Jak je to možné, když je rádio naladěno na 107,7 MHz a radar pracuje na kmitočtu 34 GHz? Je to možné úplně stejně jako u mobilního telefonu. Ten také pracuje na mnohem vyšším kmitočtu než rádio, a přece je slyšet. Jedná se o pulsní vysílání, proto i když je nosný kmitočet úplně jiný, rozdíl mezi jedničkou a nulou (vysílá/nevysílá) se na vstupních obvodech rádia projeví.
Co mě ale překvapuje, je výkon. Např. oblíbený radar Ramer 7M pracuje s výkonem do 40 mW EIRP. To se mi zdá příliš málo na to, aby to bylo schopno zarušit rádio. Možná jsou vlastnosti rádia a antény shodou okolností natolik příznivé, že se to takto chová.
Možná si teď někdo říká, že když mi rádio odhalí radary, začnu nyní prasit. Omyl. Kdybych chtěl prasit, tak si už dávno koupím plnohodnotný detektor (o kterém jsem kdysi uvažoval z úplně jiných důvodů). Ale hlavně - mezi překračování dovolené rychlosti a prasení nelze klást rovnítko.
Tiskni
Sdílej:
Problémy se zmíněným transmitterem jsou dva. Jednak vysílá s až příliš nízkým výkonem, takže se rádio nastavuje automaticky na maximální citlivost. Do příjmu tak prosakuje všechno možné, rušením od motoru počínaje a hodně vzdálenými stanicemi konče. Současně má reprodukovaná hudba příliš nízkou hlasitost (i když na MP3 přehrávači nastavím maximální) a na rádiu je proto potřeba hlasitost (oproti příjmu běžného vysílání) o dost zvednout.to je zvláštní ... tyto problémy bych čekal u AM, nikoli u FM - zejména hlasitost nemá u FM se sílou signálu vůbec co dělat, co se týče rušení jinými stanicemi, to už je vyšší magie a jistě to tu rád rozebere někdo v oboru vzdělanější než já
zejména hlasitost nemá u FM se sílou signálu vůbec co dělatA tvrdím to snad? Samozřejmě, že ne. Hlasitost je určena kmitočtovým zdvihem. Ovšem to, o čem jsem mluvil, je právě malý kmitočtový zdvih transmitteru vzhledem k napětí na vstupu. Ještě by mohl být problém v MP3 přehrávači, ale nepovažuji to za příliš pravděpodobné.
co se týče rušení jinými stanicemi, to už je vyšší magie a jistě to tu rád rozebere někdo v oboru vzdělanější než jáTo rušení vypadá (zjednodušeně řečeno) tak, že je signál do určité míry zašumněn. Když síla signálu té stanice překročí sílu signálu transmitteru, situace se převrátí, je slyšet ta stanice a signál z transmitteru je zdrojem šumu.
Ten mikrofon mohl být bezdrátový.Děje se to i v prostředí, kde žádné bezdrátové mikrofony nejsou. A pravděpodobně se to spíš než na mikrofony stejně chytá na kabely...
Naprosto absurdní je pak situace, kdy mobil zaruší například mikrofony na nějakém hudebním vystoupení (už jsem zažil). Nízkofrekvenční kmitočty v takové výkonové úrovni, aby mohl způsobit jakékoliv rušení nízkofrekvenčního zařízení (mikrofon, gramofon a podobně), mobil prostě vyzařovat nemůže, je to fyzikální nesmysl.Toto se deje v brne na fitu v novem sale d. Pravdepodobne to ale plati jen pro prednasejiciho, nebo mozna s nekterych specifickych mist/frekvenci, nevim. Trochu tomu pomaha fakt ze mistnost je z betonu (proc ty vnitrni steny alespon neoblozi? -:( ), takze mobil ma minimalni signal a aby se chytil tak vysila na plny vykon. Zvuk ruseni je uplne stejny jako ten s radia.
Trochu tomu pomaha fakt ze mistnost je z betonu (proc ty vnitrni steny alespon neoblozi? -:( )A jak by pomohlo obložení? Místnost pravděpodobně není z betonu (který by příliš nevadil), nýbrž z železobetonu. Tím se vytváří částečná Faradayova klec, do které a ze které signál špatně proniká a mobil na to reaguje zvýšením výkonu. Pomohlo by udělat větší okna (pokud tam vůbec nějaká jsou). A pokud jsou ta okna determální (obsahují kovovou vrstva pro odrážení infračerveného záření), nahradit je obyčejnými (pak by tam ale zase bylo v létě větší horko).
A jak by pomohlo obložení?Signálu nijak, ale pocitu, že nejsi v protiatomovém krytu, dost výrazně
Naprosto absurdní je pak situace, kdy mobil zaruší například mikrofony na nějakém hudebním vystoupení (už jsem zažil). Nízkofrekvenční kmitočty v takové výkonové úrovni, aby mohl způsobit jakékoliv rušení nízkofrekvenčního zařízení (mikrofon, gramofon a podobně), mobil prostě vyzařovat nemůže, je to fyzikální nesmysl.Přesto mobil dokáže NF zařízení zarušit vcelku spolehlivě. Stačí ho dát blízko k reprákům nebo kabeláži...
Tak ty jsi jej zakoupil a pritom jsi za nej nedal ani korunu.Omyl. Žádný detektor jsem nezakoupil. Transmitter s tím totiž souvisí pouze tak, že mi jako vedlejší efekt umožnil objevit tuto funkci rádia. Jediné, co jsem zakoupil, bylo auto, jehož je rádio součástí. Ale to jsem samozřejmě nekupoval kvůli rádiu, natož kvůli detekční funkci rádia, o které jsem tehdy pochopitelně nevěděl (a přišel jsem na ni až po dlouhé době).