Pravice nebo levice?

21.3.2019 22:57 | Přečteno: 3883× | Jen tak na okraj | poslední úprava: 25.3.2019 17:10

Tenhle blogpost jsem měl v plánu napsat už před jedenácti lety, protože mě irituje zjednodušené chápání politického spektra, při kterém jsou někteří jedinci schopni mne označit za levičáka, ačkoliv jsem zde již několikrát jasně deklaroval proč považuji stoupence komunismu za pomýlené osoby. A protože se tu kde kdo pokouší škatulkovat politické strany (a uskupení, která se snaží maskovat jako nestranická hnutí) pouze v rámci zjednodušeného dělení na pravici či levici, aniž by při tom hlouběji přemýšlel o tom, kde se v rámci politického spektra reálně nacházejí.

Toto zjednodušené dělení (pravice versus levice) vychází z toho, na jaké pozici seděli zástupci stavů při jednání s francouzským králem. Aristokraté a duchovní seděli po jeho pravici a ti ostatní (zástupci měšťanů, řemeslníků, obchodníků aj.) po levici. Tak se to ustálilo již ve 14. století. A do současnosti přeneslo jen proto, že se s levicí ztotožnily skupiny zastupující plebs, které chtěly zavést takové novoty jako např. všeobecné a rovné volební právo. A proto, že se na druhé straně pomyslného provazu s nimi přetahovali konzervativní zastánci starých pořádků, co dřív sedávali po panovníkově pravici.

Jenže takové dělení se ukázalo jako nedostatečné už během první poloviny 20. století. Obzvláště, když se dal do spolku Mussolini (fašista) s Hitlerem (nacionální socialista) s Hirohitem (monarcha), proti kterým stanuli stoupenci zastupitelských demokracií i diktatur. Bylo zřejmé, že se na to musí jít jinak.

Nolanův diagram

Jako jeden z prvních se pokusil přidat další rozměr tomuto klasickému černobílému popisu politického chování Hans Eysenck. Němec, který odešel během 30. let do Anglie, aby uniknul před nacismem. Vystudoval psychologii a zaobíral se obzvláště ožehavým tématem vztahu rasy a inteligence. Pro své názory byl dokonce obviňován ze sympatií ke krajní pravici kterou na tradičním pravolevém spektru tehdy zastupoval nacionální socialismus se svou teorií o nadřazenosti nordické rasy. Bez ohledu na fakt, že právě kvůli nesouhlasu s nacistickým režimem opustil svou rodnou zem.

Ve své knize z r. 1954 s názvem The Psychology of Politics, kterou napsal na základě svého výzkumu, uvedl že výsledný politický postoj a chování lze analyzovat ze dvou vzájemně nezávislých úhlů pohledu. Nezáleží jen na tom zda osoba tíhne k levici, či pravici, ale i na tom, jakým způsobem hodlá svoje názory prosadit. Jeho výzkum však byl zpochybněn s tím, že byl ovlivněn způsobem jakým sbíral data a výsledné hodnocení otázek prý záměrně zaokrouhlil tak, aby se tím potvrdily jeho teorie.

Nicméně tím zaujal amerického politika Davida Nolana, který použil dvě dimenze pro vytvoření vizuální "mapy" politického spektra, tzv. Nolanův diagram. Nolan mimo klasické pravo-levé (horizontální) osy ještě aplikoval osu vertikální. Kdy pozici na horizontální ose určuje vztah k soukromému vlastnictví. Vyšel z toho, že cílem krajní levice je dosáhnout ideální společnosti, kde všechno patří všem, takže logicky zastánci soukromého vlastnictví se v tomto smyslu stali pravicí. Aby odlišil ty co chtějí společného vlastnictví dosáhnout na úkor zbytku společnosti radikální cestou (diktatura proletariátu), od těch co věří v evoluci lidské společnosti, použil pro krajní pozici vertikální osy sklon k autoritářství a proti němu postavil libertariánský individualismus.

Když se podíváte na to, jak je interpretován Nolanův diagram kupř. na české wikipedii, pochopíte proč jsou populisté ztotožňováni s krajní pravicí či levicí. Ovšem opravdu můžeme hodit do jednoho pytle Donalda Trumpa či Andreje Babiše s diktátory, co neváhali poslat na smrt tisíce lidí? Rozhodně ne! Zjevně je tedy něco na klasickém Nolanově diagramu špatně. A nejsem jediný kdo k takovému názoru dospěl.

Politické spektrum

Když jsem chtěl před jedenácti lety popsat aktuální politické spektrum ČR, bylo nutné původní Nolanův diagram upravit. Chtěl jsem, aby si mohl každý sám relativně snadno určit své politické nastavení aniž by k tomu potřeboval sadu konkrétních otázek poplatných dané době a jeho výsledek při tom odpovídal realitě. Modifikovaný Nolanův diagram používají i nejrůznější volební kalkulačky. Byl použitý i u volební kalkulačky kterou tady v roce 2013 linkoval Agent, ale bohužel jsem ji teď nemohl pro ilustraci použít – cíl odkazu již neexistuje. Bohužel web Volební kalkulačka 2018 dnes používá jinou formu, ze které se nedozvíte, jaké je vaše objektivní nastavení v rámci politického spektra, ale pouze to, v jak velké názorové shodě jste s konkrétními kandidáty. Což mi přijde nedostatečné. V parlamentu, či senátu sice hlasují jednotlivci, ovšem výsledek je bez ohledu na jejich předsevzetí a názory výslednicí mnoha vzájemně se ovlivňujících sil a faktorů. Částečná shoda v názorech ještě neznamená, že jste v rámci politického spektra na stejné pozici.

Podle mne není ve vztahu jednotlivce a společnosti důležitá otázka soukromého vlastnictví, jak si myslel Nolan. Klíčová je otázka práva. To, jak silné je právo jednotlivce proti právu, které zvýhodňuje většinu zastoupenou státem. Na jedné straně absolutní právo jednotlivce. A na straně druhé žádná práva jednotlivce. Předpokládám, že se shodneme na tom, že první poloha je charakteristická pro anarchii, zatím co ta druhá pro totalitní systémy, kde je vše podřízeno zájmu celku. Pro vertikální osu jsem zvolil otázku: "Jakou roli hraje v rámci společnosti příslušnost k určité sociální, kulturní či etnické skupině?".

Opět jde o relativně snadno identifikovatelnou záležitost. V ideální komunistické, ale i kapitalistické, společnosti absolutně nezáleží na barvě pleti, rase či sociální příslušnosti. Volnost, rovnost, bratrství. To bylo heslo francouzské revoluce, není-liž pravda? Na druhé straně je naopak zcela zásadní role sociální (jako tomu je u kast v Indii) či rasové (jako v Německu během 40. let 20. stol.) příslušnosti. Tím jsem vymezil základní osy upraveného diagramu. A pak, na jejich základě pojmenoval jednotlivé kvadranty podle zažitého škatulkování.

Pro větší názornost jsem následně využil prolínání symbolických barev. Vlevo nahoře libertariánská modrá. Vpravo nahoře levicí oblíbená rudá. Vpravo dole nacionálně socialistická tmavě hnědá, jen vlevo dole jsem místo anarchisty oblíbené černé použil kvůli čitelnosti grafu bílou. Středová pozice tak zůstala bez barvy, i když by se logicky nabízela právě ta bílá.

Výsledek můžete vidět na obrázku. Pokud byste si jej vytiskli a obešli své známé s tím aby vzali do ruky tužku a pokusili se do něj zakreslit, kam by se asi tak na základě svých postojů k otázce práv jednotlivce a role sociálních skupin zařadili, tak byste mohli zjistit v jakém bodě politického spektra se vaše sociální bublina nachází.

Stačí soustředit vše do jednoho diagramu, který by ve výsledku připomínal terč po vydařeném střeleckém klání. A stejnou metodiku pro zjištění středového bodu, jako se používá při nastřelování mířidel, lze použít i pro zjistění středového bodu vaší skupiny v rámci politického spektra.

Pokud byste r. 2008 udělali podobný test mezi zastupiteli parlamentních stran, tak byste pravděpodobně získali výsledek, jaký můžete vidět na následujícím obrázku.

Jde pouze o ilustraci, jak se v rámci politického spektra r. 2008 profilovaly jednotlivé parlamentní strany. Nevypovídá nic o tom kolik měly poslanců, či jak měly silnou voličskou podporu. Šlo mi tehdy pouze o to, aby si mohl každý sám ujasnit, v jaké pozici se vůči nim nachází.

V tomto bodě by můj blogpost r. 2008 nejspíš skončil – kdybych ho byl napsal.

Politická oscilace

Ovšem než jsem se tehdy k sepsání blogpostu dostal, byly už moje myšlenky jinde. Nicméně v létě 2017 jsem se ke svému diagramu politického spektra vrátil.

Využil jsem ho u blogpostu Qui bono?, kde jsem chtěl demonstrovat jak se na, základě mého subjektivního pohledu, středový bod u politického spektra české společnosti od r. 2008 posunul.

Pochopitelně nejde o výsledek, který by byl získaný nějakým terénním výzkumem. Kdybyste totiž chtěli zjistit kde se v rámci politického spektra aktuálně nachází česká společnost jako celek, tak byste museli vzít v úvahu nejenom výsledky voleb, ale i osobní preference nevoličů. A ty by jej nepochybně posunuly jinam. I když by to určitě nebyl nějak zásadní posun, vysvětlovalo by to, jak se společnost zvolna názorově mění. Reakcí na tento proces je vznik nových politických stran a hnutí.

Záměrně jsem pro vytvoření politické "mapy" kde se nacházejí parlamentní politické strany dnes požádal o spolupráci kolegu. Posuďte sami:

Pro větší názornost jsem na obrázku vedle nahradil názvy stran barevnými body, které odpovídají svou velikostí jejich zastoupení v parlamentu, podle výsledků voleb r. 2017. Sami tak můžete vidět jak to je. Podotýkám, že volební účast tehdy byla 60,84% oprávněných voličů

Politické strany a jejich popularita (váha) je v rámci společnosti vždy pouze odrazem toho, jak velkou skupinu obyvatelstva se jim podařilo oslovit. V podstatě se tak dá říct, že volební výsledek politické strany je výslednicí individuálních postojů jí názorově blízkých voličů.

Ovšem u každého z nás se v průběhu života priority zvolna mění. A tak je zcela normální, že pokud strana kterou jsme původně volili zůstane politicky konzistentní, tak se mohou časem změnit i naše volební preference ve prospěch jiné skupiny.

Sám mohu být příkladem, jak se mění volební preference voliče. První volby kterých jsem se účastnil jako volič byly v roce 1990. O dva roky později došlo k rozbití ČSFR a ze mne se stal nevolič, protože jsem nesouhlasil s tím, že se do čela nového státu dostala politická garnitura jakou bych za těchto podmínek nikdy nevolil (Klaus, Zeman, a spol.) A nevoličem jsem byl až do r. 2008, než opustil Kalousek KDU-ČSL. Tím se pro mne stali volitelnou stranou. Moje sympatie časem získali i Starostové, proto jsem uvítal spojenectví, které se bohužel díky Čunkovi, těsně před volbami rozpadlo. Byl to krok, který totálně naboural důvěru voličů v koaliční schopnosti této strany. Sám jsem zvažoval, jestli za takových okolností mám dát hlas KDU-ČSL, nebo STAN. A o to jak se zdá v této hře šlo.

Konkrétním příkladem jak se mění klima politické strany by mohla být ODS. Znám Petra Fialu osobně, a mohu z vlastní zkušenosti říct, že je od r. 1997 kdy jsem ho poznal až dosud politicky konzistentní. Když se stal členem a předsedou ODS, byla tato strana na svém politickém dně, ze kterého se pod jeho vedením dostala.

Nedávné vyloučení Václava Klause mladšího jasně ukázala, že ODS nechce aby jejím jménem někdo veřejně prezentoval své osobní názory, které jdou zcela proti principům konzervativní strany. Kdyby takový krok učinila KDU-ČSL v Čunkově případě a dotáhla proklamovanou koalici se STAN r. 2017 až k volbám, tak by zastoupení v parlamentu nepochybně vypadalo jinak.

Jde o to, že těch 40% nevoličů je poměrně velká skupina osob, které z nějakého důvodu nevyhovuje žádná strana. Myslím, že mezi nimi mohlo být dost bývalých voličů KDU-ČSL, které odradilo zbabělé vycouvání z předem ohlášené koalice. A jak můžete vidět při srovnání situace z roku 2008 s tím jaké je zastoupení v parlamentu teď, tak Piráti a SPD názorově zalovily v té části politického spektra, které r. 2008 vůbec zastoupeno nebylo. A to poměrně úspěšně!

Jistě jste si povšimli černého bodu v obrázku nalevo. Tam se podle mne nachází bod, ve kterém se roku 2018 z politického hlediska ocitlo obyvatelstvo České republiky jako celek.

Kdybychom dělali takovou analýzu průběžně a výsledné body spojili do jedné dráhy, tak by se vám na ní vyskytly i oba body z ilustračního obrázku k mému blogpostu z r. 2017.

Když si podobnou analýzu uděláte zpětně, tak zjistíte, že nejde o přímku, ale o elipsu. Pokud bych chtěl najít nějakou analogii tak bych ji nejspíš našel u precese. Ale raději jsem použil výraz politická oscilace. Je to pojem, se kterým pokud vím, žádný politolog dosud nepracoval. A víceméně odráží fakt, že se lidská společnost v pravidelných intervalech ocitá v podobné situaci.

Odrazem společnosti a jejího aktuálního rozpoložení jsou dějiny. Zkusil jsem tedy výše uvedeným způsobem analyzovat politické dění velkých evropských zemí a s překvapením zjistil, že z globálního hlediska středový bod politického spektra osciluje zhruba ve stoletém cyklu po eliptické dráze, jejíž pozice je v rámci diagramu ovlivněna faktory, co vedly (mimo jiné) i k tomu, jak se historicky vyprofilovaly tzv. "národní stereotypy". Ty mají i svou vizualizovanou podobu, kdysi hojně užívanou v politických karikaturách: John Bull, Marianne, německý Michl, český Wenzel, ruský Ivan aj. (Více o národních stereotypech viz Petr Neugebaur Národní stereotypy.)

Fakt, že je pozice dráhy politické oscilace pro tak velké skupiny víceméně stálá a předvídatelná, dovoluje predikovat budoucí vývoj. Když jsem podobnou elipsu nakreslil i pro ČR a doplnil o významná data naší stoleté historie, vyšlo to zhruba takhle:

Jak sami vidíte, jsme na tom dnes víceméně stejně jako těsně po roce 1918 a musím říct, že z toho mám smíšené pocity. Na jednu stranu jsem rád, že se naše společenost vyhýbá extrémům jaké známe odjinud. Na stranu druhou mne mrzí, že dráha politické oscilace naší země není víc podobna té, jakou má kupř. Anglie.

Faktem je, že u silně pravicově orientované společnosti stačí i poměrně slabý impuls k tomu aby probudil v některých lidech ty nejtemnější pudy. I když se při tom nejčastěji ukazuje na Německo za Hitlerovy éry, připomeňme, že i jiné země, včetně nás, mají ve své historii temné stíny – i přesto, že se jinak samy považovaly za demokratické.

Poznámka pro ty, co tvrdošíjně lpí na pojmech levice–pravice a odmítají akceptovat realitu. Nakreslete si u tohoto grafu tlustou čáru z levého horního rohu do pravého dolního rohu a pak si ten diagram pootočte o 225° doprava. Doporučuji názorně aplikovat u diagramů s volebními výsledky z let 2007 až 2017, který je u následujícího blogpostu s názvem Rozdělená společnost

       

Obrázky

Komentáře

[phr]

Zajímavé, ale příliš komplikované. Nabízím jednodušší a pochopitelnější dělení:

- pravice chápe, že bez práce nejsou koláče, tedy aby společnost fungovala, musí se pro to trvale něco dělat

- levice jsou bývalí loupežníci, kteří pochopili, že není třeba číhat u cest na kupce, snazší je založit stranu a okrádat lidi pomocí šikovně prosazených zákonů

Pravice je u nás bohužel v troskách, její nejvýraznější představitelé skončili v minulosti v několika vlnách na popravištích...

[Aleš Kapica]

Fajn. Ale nech si prosím svoje myšlenkové zkratky do hospody, jo?

[M.train]

????

[sekacka]

Vážený kolego, za ta léta, co tu čtu Vaše příspevky jsem ještě nenarazil na případ, že byste něco pochopil. Dnes zase. Nebylo by jednodušší v krátkosti vyjmenovat, čemu rozumíte?

[M.train]

Jsem rád, že jsi se na můj dotaz vyjádřil skutečně fundovaným způsobem. Absolutně nevím, kdo jsi, ale rozhodně po tvém příspěvku vím, co si o tobě můžu myslet.

Ale pokud se ti ulevilo, že ses mohl vyblít na někoho jiného, tak si to užívej......

[#tojedement]

Otevřel si hospodu, ale chodili mu tam lidi.

[sekacka]

lepší přirovnání by bylo: otevřel si literární vinárnu a přišli mu tam ožralí fandové Sparty a Baníku.

Kolega pracoval 11 let na zásadním blogu o politické orientaci a pak přijde nějaký hej-počkej z Klatov a chce tady vykládat rozumy. Se nedivím, že se kolega Kapica ohradil.

[Darth Phantom]

Soudruh dad už dorazil.

[#tojedement]

Hrozná ta dnešní doba, kdy si někdo dovolí pod blog napsat vlastní názor. Kam ten svět spěje, snad z toho nebude nějaká revoluce nebo tak.

[JS1]

Neni pravice v troskach kvuli zurive privatizaci (skoro by se dalo rict loupezeni) v 90. letech?

Co to znamena pro tvoje deleni at si kazdy ujasni sam.

[Fluttershy, yay!]

Babiš úspěšně zprivatizoval a zatím v troskách bohužel nevypadá.

[Fluttershy, yay!]

Lidé mají, zřejmě podle „typu osobnosti“, odlišné vnímání světa a řekněme priority: odtud např. Hidden Tribes nebo česká analogie.

Pak je druhá věc společenský kontext, kdo ke kterým lidem jakou rétorikou promlouvá… s tím souvisí nastavení Overtonova okna…

A než abych to rozvíjel ve zdi textu, beztak tu bude zase několikasetkomentářový flejm, ještě se pozastavím nad jednou věcí ze zápisku: že prý jednoduchá osa nepostačovala v případě Osy. Postačovala – všechny tři stěžejní subjekty byly šovinistické, fakticky fašistické režimy, pouze s odlišnou symbolikou v rámci místní šovinistické tradice. Tvrdit, že Japonsko bylo monarchie, mno, to byla Velká Británie taky. U stalinistického Sovětského svazu to začne být zašmodrchanější, ale pořád jde o autoritářský režim s jasnou společenskou hierarchií. To je asi jako když naši dnešní náckové mrmlají o islámu, i když jejich dílčí postoje se od nějakého salafistického imáma prakticky neliší.

[Aleš Kapica]

Uvedl jsem to právě proto, abych poukázal na to, že jednoduché pravo-levé dělení nestačí.

[Fluttershy, yay!]

Zásadní otázka zní: nestačí k čemu? Jde si vymyslet nepočítaně rysů, podle kterých můžeme abstrahovat, nakonec „všechny modely jsou špatně, ale některé jsou užitečné.“

K charakterizaci stěžejních režimů ve světových dějinách 20. století ovšem těch rysů není třeba mnoho, aby byly užitečné.

Za sebe říkám, že je mi při pohledu na celý obrázek celkem fuk, jakou symboliku používal který fašistický etnostát.

[Darth Phantom]

Fašistický etnostát říkáš, soudruhu. Takovéto výrazy zpravidla, no né zpravidla ale výlučně používají levicoví extrémisté. Ksakru, dyť na tom nic není. Normálně soudružsky, chlapsky, teda co to kecám, trangenderově a feministicky stačí říct, že jste levicoví extrémisté. A ono ne. To jsou samé vytáčky, hry na schovávanou, alibistické uhýbání s odkazem na to, že pravice/levice je dávno překonaná. Normálně si zapějte z plna hrdla Pirátskou internacionálu "Již vzhůru, smažky", dyť na tom nic neni. Pirátská internacionála není vtip, aby si někdo nemyslel, že vtipkuju.

Blog jsem nečet, na hovadiny nemam čas. Posledního odstavce jsem si však povšiml. "Politolog", který se odkazuje na Hitlera jako na silně pravicově orientovaného, je politolog z týmu Pepka Vyskoče.

[Aleš Kapica]

Pravicový, levicový. To vše jsou jenom nálepky, které nic nevypovídají o tom, jaké má kdo spády. Když jsi ten blogpost nečetl, tak nemel blbosti!!!

[Fluttershy, yay!]

Pleteš si extremismus a radikalismus, ale i kdyby…

But though I was initially disappointed at being categorized as an extremist, as I continued to think about the matter I gradually gained a measure of satisfaction from the label. Was not Jesus an extremist for love… Was not Amos an extremist for justice… Was not Martin Luther an extremist… So the question is not whether we will be extremists, but what kind of extremists we will be. Will we be extremists for hate or for love? Will we be extremists for the preservation of injustice or for the extension of justice?

—Martin Luther King, Jr.

[Darth Phantom]

Jak říkám, jen samý okecávačky

[tomvec]

Je li tato teorie správná, je v těch elipsách jedna zajímavá věc. Který stát nás v historii ovlivňoval nejvíce, a vlastně ovlivňuje pořád? Bylo a je to Německo. Ve výsledku máme stejně položenou elipsu, jen posunutou do levicové oblasti vlivem působení nedávné komunistické minulosti.

[Aleš Kapica]

Původně jsem pokračoval dál:

Při srovnání těch grafů mi přišlo zajímavé i to, jak se sobě podobají. Všimněte si, že u nás je to podobné jako u Německa, ovšem nás to více táhne k levici. Poláci to mají zas podobné jako Rusi, ovšem s tím zásadním rozdílem, že Rusy to víc táhne do extrémů.

Logicky. Je to dáno tím, jak se sousední země vzájemně ovlivňují.

Ale vypustil jsem to, protože mi to narušovalo kontinuitu už tak dlouhého textu.

[Darth Phantom]

Bylo a je to Německo

Správně. A taky by se nemělo zapomínat to, že to byl jediný stát, který nás chtěl hladit do vyhlazení. Není to tak dávno, co stál český národ na prahu genocidy.

[podlesh]

Tohle už tu bylo... a ne jednou. Samozřejmě že pravolevé dělení nestačí. Navíc se v čase mění, a to dost výrazně. Osobně považuji za jedinou použitelnou metodu clustering: politické názory se shlukují do K clusterů. Pokud K=2, tak jeden označíme za levici a druhý za pravici. Outliery můžeme zanedbat.

Samozřejmě, ne vždy platí že K=2 - v poklidných dobách bývá clusterů víc. Ale v dobách "kvasu" situace jednoznačně konverguje k dvou clusterům - a to cíleně, protože obě strany razí "kdo nejde s námi, jde proti nám". Můžeme to vidět právě dnes, v dnešní kulturní válce. To že dnes naprosto běžně sebe-deklarovaný pravičák na internetu ohnivě nenávidí kapitalismus, to je prostě znamení doby

[Aleš Kapica]

Tohle je v podstatě jeho vizualizace.

[alkoholik]

Narodni socialismus neni zadna extremni pravice, ale porad jenom zasrany socialismus(1) (2)!

[Fluttershy, yay!]

Ehm, ať nemusím psát, co už napsali jiní…

Socialism is not welfare, although the video says it is. It is not benevolent leadership, like the video suggests. It is not redistribution of wealth (although that's related), like the video suggests. The video is confusing outcomes with intents of Socialism. If we make Africa uninhabitable due to global warming via the industrial revolution, the industrial revolution wasn't about destroying Africa, that's a consequence that isn't the cause which is what we see in Nazi Germany as well. Hitler removed unions, which are a big part of Socialism (worker control of the work-place and all). You cannot square removing a basic tenet of Socialism and being Socialist without words losing their meaning.

[alkoholik]

Vyborne!
Za 7 minut tu mame reakci na videa, ktera maji dohromady skoro hodinu, a jeste do toho zamichame globalni oteplovani.
PS: reakce na diskuzi u prvniho videa je prave to druhe.

[Aleš Kapica]

To ti opravdu uniklo, že zdejší plamenné diskuze vznikají téměř vždy na základě jedné věty. A ta je buď v perexu, závěru a nebo první diskuzi reakci.

A většina diskutérů nemá vůbec tušení o čem se píše v blogpostu. Podobným způsobem probíhá i jeho hodnocení.

[Bill Gates]

Takze abychom si to shrnuli:

• Blogovy zapisek se nesmi komentovat
• Blogovy zapisek musi byt kladne ohodnocen

Neni te skoda na portale ktery se z velke miry venuje svobode? Lepe bys udelal kdybys to poslal do Halo novin. Tam ti spise vyjdou vstric.

[Aleš Kapica]

Blogový zápisek by se měl v prvé řadě přečíst.

A ne pak tady v diskuzi plácat nesmysly o věcech, které se v tom blogu podrobně rozebírají.

[Fluttershy, yay!]

Tahle videa jsou predikovatelná a pokud člověk občas brouzdá např. /r/badhistory nebo /r/badphilosophy, těžko na ně nenarazit.

Navíc znovu připomínám CRAP test.

Mimochodem, to druhé video to nevylepšuje.

[alkoholik]

Videa rozebiraji primarni zdroj. Urcite ho znas. Takze tvuj CRAP:
"jak aktuální je zdroj?" - naprosto nerelevantni, ale napsano 1925
"nakolik je zdroj relevantní k tématu? je primární, nebo sekundární? jaká je povaha obsažených informací?" - absolutne, primarni, HOWTO implementace narodniho socialismu
"kdo je autorem? (osoba, kolektiv, organizace) jde o důvěryhodný zdroj? obsahuje zdroje/metody? je obsah recenzovaný?" - Hitler, bohuzel ano, ano, mockrat
"za jakým účelem byly informace publikovány? kdo je cílová skupina? jaký je vztah autora k tématu?" - implementace narodniho socialismu v Nemecku, Nemci, vynalezce/vudce

[Fluttershy, yay!]

No a to je právě problém s tím, že to proslov je založený na Hitlerově PR pamfletu a dost pofidérních moderních dezinterpretacích z neonacistických kruhů a jejich přátel.

Historické interpretace např. Evanse laskavý čtenář najde namátkou v článku Were the Nazis Socialists?

[alkoholik]

Diskutujes o videu, ktere sis ocividne nepustil. Zalozene je na tom, co rikal a skutecne udelal. Uz tohle je na diskvalifikaci z diskuze.
Takze si vyjasnime pojmy:
Levice (socialismus) - silny stat, regulace a dotace, rizena ekonomika, centralni planovani, kolektivni vlastnictvi, velke statem ovladane firmy, osobni prospech podrizeny ideologicky definovanemu celku (trida, rasa, EU).
Pravice (kapitalismus) - slaby stat, trzni ekonomika, volny obchod, trzni tvorba cen, osobni vlastnictvi, svobodne podnikani, maximalizace osobniho prospechu, proste "vykoristovani delnicke tridy za ucelem zisku".
Copak z toho jsme videli v hitlerovskem Nemecku?

[Aleš Kapica]

Ne. Ne. A ještě jednou ne.

Rysy, které připisuješ pravici jsou typické znaky libertarianismu.

[alkoholik]

Takze levici mam spravne, ale opak je neco jineho nez pravice? OMG, to je argumentace!

[Fluttershy, yay!]

Levice (socialismus) - silny stat, regulace a dotace, rizena ekonomika, centralni planovani, kolektivni vlastnictvi, velke statem ovladane firmy, osobni prospech podrizeny ideologicky definovanemu celku (trida, rasa, EU).
Pravice (kapitalismus) - slaby stat, trzni ekonomika, volny obchod, trzni tvorba cen, osobni vlastnictvi, svobodne podnikani, maximalizace osobniho prospechu, proste "vykoristovani delnicke tridy za ucelem zisku".

No jak píšu/kopíruju: když si redefinuješ význam slov, pak ti může vyjít cokoliv.

Jinak na to snad ani nemá smysl reagovat.

[alkoholik]

Tahle definice je tu uz od zasedani Generalnich stavu. Vlevo Montgardi, vpravo Feuillanti. Dopln si vzdelani.

[Fluttershy, yay!]

Nějak ti z toho vypadl liberalismus/monarchismus a takové detaily.

[alkoholik]

Liberalismus nema pouzitelnou ustalenou definici:
"Existují dvě slova v politice, která nejde přeložit. Federalismus a liberalismus. … Být liberální ve Francii znamená až ocitnout se extrémně napravo. Být liberální v Americe znamená být nalevo. Liberální v Británii znamená centristickou politiku, lehce doleva, levý střed. François Bayrou"
V podobnych diskuzich ho nekteri pouzivaji ke zmateni nepritele a argumentacnim faulum.
Monarchy se pri revoluci zbavili.

[Fluttershy, yay!]

Osvícenský liberalismus s ideou, že si lidé mají být rovni, byl radikální průlomovou ideologií v kontrastu s absolutní monarchií. Ano, levice v tomto zvítězila.

Následná mocenská transformace probíhala na různých úrovních – ano, k liberalismu se přilepil ekonomický liberalismus a vyvinulo se to do různých forem: klasického liberalismu (dnešní „libertariáni“), sociálního liberalismu aj.

Ale protože liberalismus řeší toliko rovnost řekněme před zákonem, principiálně nebrání akumulaci majetku přeložitelné v politickou moc, a tedy nerovnost. Proto se část dnešní samozvané „pravice“ hlásí k liberalismu, další část přechází ve fašismus nebo se drží dřívějších neliberálních forem jako theokracie.

Liberalismus nikdy nebyl bez radikálnějších alternativ: různých forem anarchismu (čímž fakt nemyslím ancaps), utopického socialismu atd.

[alkoholik]

Jak pisu, naprosto abstraktni pojem, za ktery si schovas temer cokoliv.
Je otazka, proc ho pouzivas, kdyz to vis. Ze by decetni manipulace?

[Fluttershy, yay!]

Že si lidé mají být rovni před zákonem, je poměrně zásadní myšlenka – zvlášť v konfrontaci s ideologiemi, které nic takového nepředpokládají, ba naopak.

A opačným směrem: teoretická rovnost před zákonem nemusí zdaleka postačovat k možnosti prakticky se účastnit na směřování společnosti.

[alkoholik]

Co kdyz je v tom zakone treba napsane, ze Zide jsou podlide a je potreba jim zkonfiskovat majetek nebo ze zabit Ira je dovoleno, ale Anglicana ne?
Jak si predstavujes kompatibilitu rovnosti pred zakonem a diplomacie? Mit diplomaticky pas z tebe preci dela nekoho nad zakonem.

Pro liberalismus je pry zakladni hodnota svoboda a ne rovnost.
Rovnost ma jako prioritu egalitarstvi. Do toho zamichej ruzne frakce hlasajici rovnost prijmu, prilezitosti a podobne dle chuti jednotlivych soudruhu a vypadne ti, ze tyhle dve ideologie jdou vlastne proti sobe.
Levicaci nemaji tuhle potrebu absolutni svobody, protoze vyzaduje urcitou osobni zodpovednost a angazovanost (viz treba volebni ucast). Takze jsou smireni a spokojeni s tim, ze je nekdo ridi a stara se o ne. Ale byvaji nasrani, kdyz se ma nekdo jiny lepe.
Pravicak to vidi spis jako: kdo vubec jsi, ze mi chces kecat do zivota? Jsem svodobny clovek a budu si delat v ramci platnych pravidel, co chci ja. Vetsinou to konci dost zasadni majetkovou nerovnosti.

[Fluttershy, yay!]

Co se historie liberalismu týče, tak je samozřejmě poněkud rozporuplná, nejen v kontextu kolonialismu a imperialismu, a pak byl některým (např. von Mises) fašismus bližší než alternativy.

Navíc – opět při pohledu do historie – chvíli trvalo, než se ta rovnost rozšířila mj. na všeobecné volební právo.

Skutečně jde o svobodu a rovnost (zdroje Oxbridge):

Liberalism is a political and moral philosophy based on liberty and equality.

Mezi stěžejní koncepty patří společenská smlouva, která tomu dává rámec.

To je podstatný rozdíl oproti bohaté historii např. anarchismu, levici par excellence (a opakuji: fakt tím nemyslím současné ancaps).

[alkoholik]

Svobodu ceho? Rovnost v cem?
Ty dve se krom nekolika malo vyjimek dost vylucuji.
Me koncept spolecenske smlouvy prijde celkove zvraceny. V zasade ti rika, ze mas udrzovat status quo - drz hubu a krok!
Mit pred sebou papir, kde je popsany soucasny stav, tak se pod to v zadnem pripade nepodepisu.

[Fluttershy, yay!]

🤦

[Gilhad]

Co jsem ten link procetl, tak podle wiki anio neni shoda na tom, co presne ta spolecenska smlouva znamena a obsahuje - kazdy tam tvredi neco jineho a zaver veskery zadny...

[JS1]

Protoze, jak psal David, klasicky liberalismus je ponekud rozporna ideologie. Na jednu stranu chteji svobodu a rovnost pred zakonem, na druhou stranu hodne z nich bylo v opozici proti demokracii.

Nicmene, dedictvi liberalismu je myslim predevsim v Listine zakladnich prav a svobod (tedy casti z nich). Samozrejme, lze nalezt specialni pripady konfliktu libovolnych dvou prav z te listiny. Ale v zasade, to je to v co se ta ideologie pretavila.

[marbu]

Tento názor mě poslední dobou nepřestáva udivovat. Ale dík za odkaz, poslechnu si to večer/přes víkend. A když už se tu linkují podcasty, přidal bych jeden k tématu: Dan Carlin's Hardcore History Addendum: EP7 Hardcore History On Fire (má to hodinu 42 minut).

[kralyk z abclinuxu]

Bohužel web Volební kalkulačka 2018 dnes používá jinou formu, ze které se nedozvíte, jaké je vaše objektivní nastavení v rámci politického spektra, ale pouze to, v jak velké názorové shodě jste s konkrétními kandidáty. Což mi přijde nedostatečné.

Nedostatečné? Mně to přijde jako víceméně jediná smysluplná klasifikace politické preference. Ta mentální cvičení, kde člověk promítá hodnoty, strany a lidi na nějaká n-rozměrná spektra moc nechápu. IMO ta spektra budou vždy tak či onak zavádějící.

Respektive takhle: Asi existují nějaké specifické podmínky, kdy tohle dělat má smysl; třeba nějaké porovnávací studie apod., kde si člověk vytvoří nějakou metriku specielně pro daný účel. Nicméně všeobecně použitelná klasifikace je IMO z principu nesmysl a vede to akorát v lepším případě k nekonečnému bikesheddingu a v horším případě k tribalismu.

[Gilhad]

Bral bych to tak, že ideální kalkulačka by mi vyplivnula nejen, že se na 80% shoduju se strankou XY a tu bych měl volit, ale taky by mi (asi na další a detailnější stránce) vyplivla, které konkrétní odpovědi se s tou stranou schodujou a které rozchází (je rozdíl, když se v řadě nepodstatných věcí o pár procent lišíme - to je pořád volitelná, zato pokud se v nepodstatných shodujeme, ale totálně se lišíme v některých, přez které nejede vlak, tak je ta strana prostě nevolitelná).

A na další, ještě delší stránce by toto mohla udělat přez všechny strany, nebo aspoň přez několik dalších v pořadí.

(Ono to je stejně dost "orientační" už z principu, protože otázky volí redakce a odpovědi stran jsou stejně většinou předvolební agitka, která se časem může ukázat v nesouladu s realitou a výsledné chovaní bude zcela jiné, než slibované, o výsledcích ani nemluvě)

[JS1]

Ja mam tedy za to, ze kohovolit.eu kalkulacka (co jsem pouzival) to dela presne tak, jak popisujes (ale nevim jestli i u evropskych voleb, to jsem jeste neresil).

[Aleš Kapica]

Dřív (kolem toho r. 2008) to takhle dělala. Teď už ne.

[JS1]

Nevim, co si vzpominam tak mne to takhle delala i u poslednich voleb..

Cilem prave vzdy bylo, aby to bylo pruhledne a clovek si mohl ten vysledek prepocitat.

[kralyk z abclinuxu]

Osobně nejsem moc fanoušek volebních kalkulaček. Vlastně bych řekl, že způsob, jakým se u nás dělají volby je celkem špatný celý.

Zaprvé by měla být zakázána reklama a kampaně. Strany / kandidáti by místo toho měli dát na nějaké jedno standardizované místo dokumenty se svými programy a člověk by si z toho vybral.

Pokud na to někdo chce používat nějakou kalkulačku, tak takový nástroj IMO musí být maximálně transparentní. Nejlépe nějaký skript nebo xls sheet. Případně by to pravděpodobně fungovalo i na papíře, není to tak komplikovaný. Určitě by to neměla být webová služba a už vůbec ne closed-source.

[JS1]

Kazdemu vyhovuje neco jineho.. ja myslim ze spousta uzivatelu by zase nezvladla ten Excel. A taky mam za to, ze s Michalem Skopem (jestli to jeste dela) se da zajit na pivo a probrat to.

[Aleš Kapica]

Mám pro ten výše uvedený diagram vymyšlenou metriku, ale nechce se mi to programovat.

[Fluttershy, yay!]

Zaprvé by měla být zakázána reklama a kampaně. Strany / kandidáti by místo toho měli dát na nějaké jedno standardizované místo dokumenty se svými programy a člověk by si z toho vybral.

To už snad radši tu demokracii pojmout tradičně: náhodným výběrem namísto voleb.

[kralyk z abclinuxu]

Již tradičně nerozumim, co tím chceš říct...

[Fluttershy, yay!]

Přesně to, co tím píšu. Že by si volič nevybíral kandidáty, nýbrž by kandidáti byli vybrání náhodným losem.

[kralyk z abclinuxu]

Aha, ok. Neškrabte si to a ono se vám to za nějaký ten den zahojí.

[Gilhad]

Pokud budu mít možnost tam zadávat ty otázky, tak je mi jedno, zda to je open- či close- source, prostě zvolím ty otázky a jejich znění) tak, aby to vyšlo jak chci a nějaká transparentnost mi v tom nezabrání.

Co se týče těch dokumentů s programy, tak by to hlavně chtělo, aby byly závazné i po volbách, ale to asi nevynutíš...

[JS1]

Mel jsem kdysi takovy napad, klasifikovat ruzne navrhy co jdou parlamentem, a pak fakticky zkonstruovat "objektivni" kalkulacku, ktera hodnoti tvoje nazory (ktere by se nikam neposilaly, jen by se vzaly lokalne) priblizne (na zaklade te predem dane klasifikace) s tim, kdo jak hlasoval.

[Gilhad]

To zní zajímavě, jen ty návrhy by asi byl docela problém, že to budou strašné tlustospisy k tomu ... a oblíbená právničtina "navrhujeme vyškrtnout druhou větu třetího paragrafu od čárky do středníku a do páté věty přidat na konec "nebo jiný úřad" (a hádejte co se z čeho mění na co a jaké to bude mít důsledky)

[Luboš Doležel (Doli)]

Pro vertikální osu jsem zvolil otázku: "Jakou roli hraje v rámci společnosti příslušnost k určité sociální, kulturní či etnické skupině?".

Zápisek pro mě bohužel dost ztratil hodnotu kvůli téhle ose.

Jasně, SPD a pár dalších národoveckých srágor, co se snad ani nikdy nedostanou do PS, tam bude někde jinde než ostatní strany, ale jinak je i na tvém grafu vidět, že jsou na tom ostatní strany +/- podobně.

[Aleš Kapica]

Je to výsledek racionální úvahy, ne zbožného přání. Nelze zavírat oči před tím, že jde o klíčovou věc.

Konec konců, co bylo příčinou zhroucení socialismu v téhle zemi? Podle mě skutečnost, že ač si byli formálně všichni rovni, reálně držela moc skupina, která si byla rovnější.

[Luboš Doležel (Doli)]

Podle mě skutečnost, že ač si byli formálně všichni rovni, reálně držela moc skupina, která si byla rovnější.

To + skutečnost, že socialismus vede k ekonomické stagnaci. Úspěch není ceněn, protože pak by si nebyli všichni rovni. A proto začnou úspěšní zdrhat a vládnoucí partaj musí zavírat hranice, aby se to nezhroutilo úplně.

[JS1]

To je jeden pohled, ktery ovsem ignoruje jinou nez externi motivaci (penezi?). Ja s tim nesouhlasim, myslim, ze jadro problemu je naopak socialni hierarchie (a jeji zkostnatelost).

Treba v akademii jsou si vsichni (akademici) rovni a presto jsou motivovani. Je tam statusova hierarchie, ktera ovsem je predmetem neustale souteze a nema nutne materialni zaklad.

[Luboš Doležel (Doli)]

Neuvěřitelně naivní postoj. Nemůžete srovnávat něco fungující na akademické půdě s průměrným obyvatelem, co chce pracovat co nejméně a co nejvíce všechno ochcat.

[JS1]

s průměrným obyvatelem, co chce pracovat co nejméně a co nejvíce všechno ochcat

Pokud to je tvoje osobni zkusenost s jinymi lidmi, pak je mi te lito. A pokud to neni osobni zkusenost, cim je to podlozene?

[xxx]

Doli to napsal ponekud osklive. Bylo by lepsi napsat, ze prumerny obyvatel se snazi naplnovat svoje potreby s vyuzitim minima prostredku. Nebo jeste lepe "kazdy obyvatel", jen ty potreby se u nich lisi.

[JS1]

Pokud to chces tvrdit o prumernem obyvateli, mel bys to nejak dolozit. Prumerny v cem?

Co ja vim o neurovede, plati to pro kazdeho ziveho tvora. Ale to asi neni to, co se Doli snazil rict.