Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Obecně panující názor, že to stojí za prd, se mi totiž moc věrohodný nezdál. V minulosti jsem už jeden takový notebook v prackách měl - v té době již notně starý Fujitsu Siemes a nebylo to vůbec špatné. Jenže ovládání perem, není totéž co dotyková obrazovka, která podporuje multitouch. Kolega mi tedy nabídnul na vyzkoušení Microsoft Surface Pro, jenže k němu chybělo napájení. Zhruba před rokem totiž od nás přešla skupina lidí na CIIRC a zůstalo nám po nich i nějaké vybavení nakoupené z prostředků katedry. Mezi jiným i tři exempláře Microsoft Surface Pro. Nikdo o ně moc nejevil zájem, protože na nich měly být Windows ale navíc k nim chyběly ty zdroje, takže ani nebylo možné odzkoušet, jestli jsou v pořádku. Nicméně nedávno se objevily mezi jiným harampádím a tak jsme zjistili, že jeden z nich má Widle nakopnuté tak, že se s nimi nedá nic dělat, a ten jsem dostal na hraní.
Našla se i dokovací stanice s ethernetem, tak nejdřív jsem zkusil diskless boot. Ovšem bez úspěchu. Až dodatečně se ukázalo, že byl na vině špatný kontakt. Zkusil jsem tedy USB klíčenku od kolegy, na které byla staré instalační CD s Ubuntu.
Ubuntu najelo, tak jsem se jal zkoumat původní systém. Ukázalo se, že to má nějak moc diskových oddílů. Nedalo mi to, zdrcnul jsem původní diskový oddíl s Windows, posunul partice kupředu a za nimi i vytvořil nový oddíl s Btrfs pro Debian a swap.
Namountoval jsem ho, vytvořil subvolume pro budoucí systém a do toho Ubuntu stáhnul a doinstaloval debootstrap. Pak skrz něj nasypal oblíbený Debian unstable amd64. Nabindoval dev, proc a sys. Spustil chroot, doinstaloval co mě napadlo, vytvořil fstab, nastavil heslo, doinstaloval kernel a na závěr grub-efi. Protože ještě nebylo jasné co bude možné z toho disku zrušit, prozatím do původní efi partice.
Po restartu skončil grub v konzoli. Chyběl grub.cfg ale stačilo zavolat configfile na ten co již byl vygenerován: (hd1,gpt8)/system/boot/grub/grub.cfg Jak se ukázalo následně, problém dělá i vložená SD karta. Při bootu ji grub najde jako hd0, ale při automatickém generování přes grub-mkconfig je to obráceně.
Ovšem to jsou problémy snadno řešitelné. Přidal jsem vygenerovaný grub.cfg na původní efi partici a upravil.
Pokud jde o vlastní systém. Používám svoje oblíbené Xfce4 a přihlašování přes lightdm. Doinstaloval jsem onboard, abych mohl psát prstama, a protože se dá klávesnice odpojit, přidal ho i do lightdm, aby se dal spustit i pro přihlašování.
Teď si hraji s multidotykovým ovládáním. Nikde k tomu nic kloudného není, takže svou tradiční průzkumnou metodou pokus omyl. Ostatně, cílem tohoto blogpostu je i vyprovokovat k diskuzi ty, co mají větší zkušenosti v práci s onboard klávesnicí nežli já. Kupř. teď by se mi hodilo, jak vložit "našeptaný" výraz, abych ho nemusil vyťukávat pořád dokola. Myslel jsem, že postačí když na něj ťuknu. Ale ne.
Celkově musím konstatovat, že se mi Microsoft Surface Pro s Debianem velice líbí. Je to přesně to, co jsem očekával. Žádný podělaný Android, ale plnotučný linux se vším co k tomu patří. Výkonově mi to zařízení také vyhovuje. Kdo to navrhoval, nebyl žádný blb. Magnetické připojení klávesnice a napájecího kabelu nemá chybu a pětihodinová výdrž na baterku je podle mě také velice slušná.
Jako doplněk k pracovnímu notebooku je to skvělé. Dlouhodobě jsem postrádal vhodný doplněk na čtení dokumentace. Microsoft Surface Pro v kombinaci s linuxem je na tohle dokonalý – velikost bloku A4 – a možné je vše, od čtení po nahrávání a přehrávání videozáznamu. Mobilní telefon má displej moc malý a komerční šidítka s Androidem, nebo iPad jsem nechtěl. Vyhovuje mi linux. Jeho možnosti konfigurace a prostředí opensource.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
27.1.2019 16:35
27.1.2019 22:02
30.1.2019 20:58