Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
V závěru minulého blogpostu jsem se zmínil o šabloně, která počítá správné hodnoty aby i při procentuálním nastavení velikosti bylo možné skládat rozdělené obrázky k sobě. Dnes bych se rád zmínil o existenci dalších pomocných šablon, které slouží k různým účelům.
To je fakt který si hodně lidí neuvědomuje.
Skutečností je, že většině lidí vyhovuje pasivní konzumace informací. Čumí na web, stejně jako na televizi a vůbec jim nepřijde na mysl, že by se na tvorbě jeho obsahu mohli také podílet. Jsou zvyklí se dívat na web jako na list papíru, kde někdo něco napsal. A většinou to taky tak funguje. Někdo něco někam napíše a pak to tam visí, a visí… dokud majitel serveru nepřestane financovat provoz a veškerý obsah jeho webu skončí v prdeli.
S MediaWiki se to má podobně, až na jeden dosti podstatný detail – a to že je od samého počátku navžena pro kooperativní práci a proto obsahuje řadu mocných nástrojů, které ji usnadňují. Její možnosti jsou tak obrovské, že si je neuvědomuje ani většina uživatelů i správců.
Pro mne je to především nástroj. Nejsem příliš systematický člověk. Vždycky mne zajímalo hodně věcí ale můj mozek přerušení nezbytné pro multitaskingové operace moc rád nemá. Podobné je to i s mojí RAM. Není tak velká, aby se tam udrželo všechno a i můj HDD už na ten objem informací nestačí. Wiki je tedy pro mne ideální nástroj, který mi pomáhá v situaci, kdy marně lovím v paměti nějaký detail.
Ovšem skutečná síla MediaWiki se projeví teprve tehdy, až na tvorbě obsahu začne participovat víc lidí, protože zprostředkuje informace těch co jsou ochotni je sdílet těm, co by se k nim jinak nikdy neměli možnost dostat.
Považuji za ohromné štěstí, že mohu spolupracovat na tvorbě obsahu s kamarádem, který to pochopil. Přispěla k tomu nečekaná životní situace, která paradoxně s koronavirem nijak nesouvisí, ačkoliv se odehrála zhruba ve stejnou dobu, kdy vypukla i současná koronavirová panika.
Měl problémy s uchem a na CT hlavy se ukázalo, že měl v hlavě nádor. Sice nezhoubný, ale okamžitá operace byla nezbytná. Kuchli ho ven, ale bez následků se to neobešlo. Podle toho co říkal, je to jako by mu v hlavě odstřeďovala prádlo bubnová pračka. Dá se s tím žít, ale ne chodit do práce, takže to skončilo invalidním důchodem. To by mu až tak nevadilo. Horší je, že s takovým handicapem se nedá dělat systematická práce, na jakou byl zvyklý. A to byl přesně ten moment, kdy přišel na chuť wiki.
Jeho koníčkem je badatelská práce. Díky tomu, že byl – na rozdíl ode mne – schopen systematické práce, napsal řadu knih, které jsou dnes cenným zdrojem informací. Jenže kniha už jednou vydaná je mrtvá. Chybu zpětně neopravíte a takové omyly se pak tradují desítky let a jen těžko se vyvrací. Obzvláště, jste-li v daném oboru považován za nejvyšší autoritu. Oproti tomu je tvorba obsahu wiki nikdy nekončící budování katedrály. Vždycky tam najdete něco co se dá vylepšit, upřesnit či opravit. A jak zjistil, v současné situaci mu hodně pomáhá, že se dá cokoliv rychle dohledat. A díky tomu, že do toho paralelně hrabu já, nemusí všechno sám dotahovat. Vzájemně se doplňujeme. A moje změny ho zas upozorňují na to co by se hodilo doplnit. Nesmírně tím stoupla naše produktivita práce. Pokud vás to zajímá, můžete se podívat na WikiApiary, kde si můžete zobrazit graf nově založených stránek a článků. Během pouhého půl roku se počet stránek zvednul o 4 tisíce (z původních 11 tisíc). Naše spolupráce ale toho přinesla víc než prudký nárůst obsahu.
Díky naší spolupráci jsem se mohl více soustředit na psaní technických manuálů, s postupy jak co dělat. A také vznikly i nové šablony, které jsou pro naši wiki specifické, i když je pochopitelně může použít i kdokoliv jiný.
Kromě již v minulém blogpostu zmíněné šablony I-size, jsem vytvořil šablonu ToDo, která nám usnadňuje práci při korektuře knih. O tom, co tato korektura obnáší se rozepisuji v článku Korektury digitalizovaných knih a slovo o logice psaného textu. Podstatné je, že ověření stránky musí udělat jiný uživatel než ten, který udělal základní korekturu. Jenže v seznamu odkazů na stránky elektronické knihy v indexu nepoznáte, kterou stránku jste dělali vy a kterou někdo jiný.
Proto jsem potřeboval vytvořit šablonu, která by mi vracela pouze seznam stránek, které zpracoval někdo jiný než já. A tak vznikla šablona ToDo, která přesně tohle dělá. Přihlášenému živateli zobrazuje jen ty stránky, které nejsou dokončené a čekají na jeho ověření či zpracování. Ovšem to není jediná šablona, která byla vytvořena pouze jako pomocný nástroj.
Tuhle šablonu jsem vytvořil poté, co jsem dopsal manuálovou stránku k rozšíření AccessControl. Zajímalo mne totiž, na kolik by vyšel její překlad do angličtiny, či jiného jazyka. Se čtením anglického textu problém nemám, stylem massa bob se taky jakž takž byť za silného bolení hlavy domluvím, ale na to abych přeložil tak rozsáhlý text nemám. Čas, jazykové znalosti ani morál. Chtěl jsem tedy nabídnout, těm co si nevystačí s automatickým překladem z translatoru, aby si mohli na překlad přispět. Pokud by se s tím nechtěli poprat sami.
Ovšem u multijazyčné wiki jsou i jiné stránky, ať již přeložené, nebo čekající na překlad, u kterých mě zajímala hodnota překladu. Pokud by vás tedy zajímalo, jak vypadá použití šablony transstat, nakoukněte sem.
A taky jsem (konečně) udělal i další sofistikovanou šablonu hop, pro interaktivní linky z obsahu na kapitoly, z textu na poznámky v bibliografii, či z indexu na hesla v textu. Ani nevím, jestli má vůbec smysl něco dál vysvětlovat. Párkrát jsem to zkusil, ovšem bez úspěchu. Ale pokusím se.
Jde o to, že standardní link u MediaWiki vedou vždy na určitou konkrétní stránku – v případě elektronickýc knih je to podstránka, identifikovaná číslem. Ovšem pokud máte z těchto stránek vygenerovánu celou knihu coby singlepage dokument, je to na prd, protože vás to hodí z této stránky na onu podstránku. Na singlepage stránce je pro vás klíčová kotva a její unikátní id (o její vygenerování se stará šablona na). Jenže takový link by zas nefungoval na podstránce. Proto jsem tedy udělal šablonu, která tohle řeší.
Je to stupido. U podstránky se vygeneruje link na podstránku, za který se přilepí skok na id kotvy. A u singlepage stránky se tam vrazí jenom ten skok na id kotvy.
A úplně nakonec se zmíním o šabloně block, kterou používám na sofistikované pozicování bloků textu. Všechno podstatné obsahuje dokumentace k šabloně, takže bych tímto dnešní litanii ukončil.
Tiskni
Sdílej:
16.2.2021 14:25
randy | skóre: 21
| Hviezdoslavov
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz