Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Jak už to tak bývá, v běžném životě běžného programátora občas přijde zlomový okamžik, kterého se začasté sborově děsíme; u některých z nás je takových hned několik. Já jeden zažil před pár dny – potřeboval jsem napsat jednoduchý jednoúčelový skriptík a rozhodl se konečně přestat na takové úlohy používat běžné programovací jazyky a vybrat si nějakou skriptovačku. Ideálně takovou, od které bych nemusel hned utéct. Předesílám, že tyto dvě kategorie jistě mají neprázdný průnik; to jen co prevence komentářů, které by mne na tento fakt rády upozornily.
Programovací jazyky mne sice docela berou, takže něco málo o kandidátech jsem věděl, ale výběr byl nakonec stejně více méně věcí intuice. Od tohoto zápisku si tedy mimo jiné slibuji, že mne někdo znalý věci třeba trochu postrčí, eventuelně mne pošle nehorázně kamsi, co za bludy to tu kážu Pojďme na to – sepišme pro každý jazyk pár hlavních výhod a nevýhod. Čistě subjektivně, to dá rozum. A cíl? Jednoduchý a mocný jazyk pro rychlé psaní skriptů, často pracujích s textovým vstupem.
Řekněme narovinu, že tyto dva jazyky uvádím spíše pro úplnost a doopravdy jsem nad nimi neuvažoval, jen si na ně vzpomněl. BASH má tu "nevýhodu", že je spíš shellem než skriptovacím jazykem, ale skripty se v něm píší dost často na to, abych jej nevynechal.
Celkem jasně jsem zvolil Ruby, i když ani to není to pravé ořechové. Ex post jsem si vzpomněl ještě na PHP, ale to se snad pro tyhle účely ani nepoužívá (i když to jde)… Věřím, že je tu řada uživatelů všech uvedených jazyků, a že zvláště uživatelé těch, které jsem zavrhl (snad pro nedostatek informací?), mi mají co říct. Pokud máte chuť, do toho.
Tiskni
Sdílej:
[[ "12.123.1234" =~ "^[[:digit:]]*.[[:digit:]]*.[[:digit:]]*$" ]]
A víš ty jak je CGI pomalé?To netuším, ještě jsem to nikdy nepoužil.
Jediné řešení je FastCGIKdyž to říkáš, patrně to tak bude
ad perl ... neznalost neospravedlnuje Vyhody jazyka su v jeho mantineloch, a tie ma perl riadne daleko.
Btw, odporucam knizku
Higher Order Perl: Transforming Programs with Programs a to nielen pre priaznivcov, spominane principy by mal ovladat kazdy, kto si chce vraviet programator.
sh
, že :)
jinak Python, dvourozměrná syntaxe a pravý opak mrtvýho vývoje
Pro většinu skriptíků používám PERL, tudíž se ode dneška považuji za masochistu. I když je pravda, že v poslední době začínám pokukovat po Pythonu (fakt se to líp čte).
bash
, grep
, sed
, awk
(nezatracovat -- zatraceně užitečný nástroj!), perl
, m4
a pak standardní nástroje jako je find
atd. a jsem moc spokojenej.
Jako největší nevýhodu bashe bych viděl to jeho masívní využívání externích programů. Jasně -- na Unixech to nevadí -- tam je vystavení nového procesu extrémně rychlé, ale pod takovým cygwinem na počítači "bez operačního systému" -- to opravdu nejde! Navíc si nejsem jistej, jestli např. Python umí tak elegantně vytvářet, slučovat, přesměrovávat jiné filehandly než STD*.
A buďte rád, že jste zavrhnul PHP. Byl jsem nucenej s tím dělat pod konzolí (a ještě pod Windoze) -- no něco tak neskutečně na hovno jsem ještě nezažil!
use utf8;
ja nevravim, ze to vyuzivam, jednoducho i to je jedno z obmedzeni, ktore perl ma dalej ako ostatne jazyky