Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Jak už to tak bývá, v běžném životě běžného programátora občas přijde zlomový okamžik, kterého se začasté sborově děsíme; u některých z nás je takových hned několik. Já jeden zažil před pár dny – potřeboval jsem napsat jednoduchý jednoúčelový skriptík a rozhodl se konečně přestat na takové úlohy používat běžné programovací jazyky a vybrat si nějakou skriptovačku. Ideálně takovou, od které bych nemusel hned utéct. Předesílám, že tyto dvě kategorie jistě mají neprázdný průnik; to jen co prevence komentářů, které by mne na tento fakt rády upozornily.
Programovací jazyky mne sice docela berou, takže něco málo o kandidátech jsem věděl, ale výběr byl nakonec stejně více méně věcí intuice. Od tohoto zápisku si tedy mimo jiné slibuji, že mne někdo znalý věci třeba trochu postrčí, eventuelně mne pošle nehorázně kamsi, co za bludy to tu kážu
Pojďme na to – sepišme pro každý jazyk pár hlavních výhod a nevýhod. Čistě subjektivně, to dá rozum. A cíl? Jednoduchý a mocný jazyk pro rychlé psaní skriptů, často pracujích s textovým vstupem.

Řekněme narovinu, že tyto dva jazyky uvádím spíše pro úplnost a doopravdy jsem nad nimi neuvažoval, jen si na ně vzpomněl. BASH má tu "nevýhodu", že je spíš shellem než skriptovacím jazykem, ale skripty se v něm píší dost často na to, abych jej nevynechal.
Celkem jasně jsem zvolil Ruby, i když ani to není to pravé ořechové. Ex post jsem si vzpomněl ještě na PHP, ale to se snad pro tyhle účely ani nepoužívá (i když to jde)… Věřím, že je tu řada uživatelů všech uvedených jazyků, a že zvláště uživatelé těch, které jsem zavrhl (snad pro nedostatek informací?), mi mají co říct. Pokud máte chuť, do toho.
Tiskni
Sdílej:
[[ "12.123.1234" =~ "^[[:digit:]]*.[[:digit:]]*.[[:digit:]]*$" ]]
a existuje pro apache mod_bash??
psát skripty v bashi je stejný jako psát weby v PHP. To vás taky dřív či později kousne do prdele, když se nedíváte.
. Ovsem tam je velice jednoduche postupne prepisovat urcite casti do jineho jazyka a spoustet je jako externi programy, takze tak hrozne to taky neni.
).
Jediná nevýhoda PHP je, že nezapře svoje Perlovské kořeny a je často docela nekonzistentní. Ale pořád dělám skokrát raději v PHP než v Perlu (i když od té doby co dělám v Pythonu je to PHP občas utrpení, člověk se Pythonem hrozně zmlsá
).
Což tedy spolu se SuEXECem může plnohodnotně nahradit moduly apache jako mod_php, mod_python, atp. A je to lepší a bezpečnější než moduly pro Apache, jelikož i na virtuálním hostingu pak nemusí PHP běžet v safe módu (skripty se totiž spouští pod konkrétním uživatelem) a navíc nevznikají problémy s threadováním. Mrzí mě že většina virtuálních hostingů používá mod_php místo FastCGI
A víš ty jak je CGI pomalé?To netuším, ještě jsem to nikdy nepoužil.
Jediné řešení je FastCGIKdyž to říkáš, patrně to tak bude
Ale každému co jeho jest, Ruby je taky dobrý jazyk... Sem hlavně rád že si zavrhl Perl
ad perl ... neznalost neospravedlnuje
Vyhody jazyka su v jeho mantineloch, a tie ma perl riadne daleko.
Btw, odporucam knizku
Higher Order Perl: Transforming Programs with Programs a to nielen pre priaznivcov, spominane principy by mal ovladat kazdy, kto si chce vraviet programator.
)
sh, že :)
jinak Python, dvourozměrná syntaxe a pravý opak mrtvýho vývoje
Pro většinu skriptíků používám PERL, tudíž se ode dneška považuji za masochistu.
I když je pravda, že v poslední době začínám pokukovat po Pythonu (fakt se to líp čte).
bash, grep, sed, awk (nezatracovat -- zatraceně užitečný nástroj!), perl, m4 a pak standardní nástroje jako je find atd. a jsem moc spokojenej.
Jako největší nevýhodu bashe bych viděl to jeho masívní využívání externích programů. Jasně -- na Unixech to nevadí -- tam je vystavení nového procesu extrémně rychlé, ale pod takovým cygwinem na počítači "bez operačního systému" -- to opravdu nejde! Navíc si nejsem jistej, jestli např. Python umí tak elegantně vytvářet, slučovat, přesměrovávat jiné filehandly než STD*.
A buďte rád, že jste zavrhnul PHP. Byl jsem nucenej s tím dělat pod konzolí (a ještě pod Windoze) -- no něco tak neskutečně na hovno jsem ještě nezažil!
). Pokud se jedna o neco, co mi pripada pro reseni temito prostredky slozite, sahnu radeji po nejakem normalnim jazyku (C, C++, dnes i Java).
Dle meho je dulezite vybrat si spravny nastroj pro dany ucel, ne se rozhodnout, od ted pouzivam tohle a nic jineho. To by bylo hrozne omezeni.
use utf8;
ja nevravim, ze to vyuzivam, jednoducho i to je jedno z obmedzeni, ktore perl ma dalej ako ostatne jazyky