Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Čtečka elektronických knih Kindle 3 byla uvedena teprve nedávno, ale vzbudila oprávněný rozruch. Ten byl částečně způsoben masivní reklamní kampaní která proběhla tentokrát i v Evropě, ale také vylepšením technologie elektronického inkoustu. Tomu se dříve vyčítalo pomalé překreslování. V nové verzi je (podle specifikace) dvakrát rychlejší a při čtení se tak stihne překreslit za dobu než přejedete očima z poslední řádky na první. Tím se po chvíli stane téměř nepostřehnutelným a již Vás při čtení neruší.
Rozměry je čtečka o něco menší než formát A5. Tím se dobře drží (dokonce lépe než klasická knížka) a vejde se do větší kapsy. Rozhodně je o dost skladnější než např. iPad. Škoda že má zařízení poměrně široký rámeček, který pak ubírá místo samotnému displayi. Ten je 6 palců veliký úhlopříčně. Zde bych připojil výčitku Amazonu, že zobrazovaný rámeček okolo textu je úplně zbytečný a zmenšuje již tak relativně malou plochu displaye na ještě menší využitou. To je patrné hlavně při prohlížení PDF souborů, které mají většinou ještě své vlastní okraje.
Nicméně i přesto je na něm čtení o moc příjemnější než na různých PDA nebo telefonech a já si ho opravdu užívám. Když mluvíme o displeji, nemůžu pominout použitou technologii e-ink. Ta je opravdu zaručená bomba pro ty, co s ní ještě nepřišli do styku. Po rozbalení je na Kindle zobrazeno logo Amazonu a krátké upozornění na potřebu zařízení nejprve nabít. Kvalita zobrazení mě tak překvapila, že jsem se pokoušel strhnout nalepený papír z displaye v domění že tam nějaký je. Nebyl... I přesto, že udávané rozlišení je „pouhých“ 600x800 bodů, ani při nejlepší vůli jsem nebyl schopný nikde najít hranatý pixel u písma, ani u obrázků. Pouze při použití Web Browseru je rastr vidět jak na grafice, tak i u některých dialogů, takže se zřejmě jedná o kombinaci dobrých fontů a vyhlazování hran písma.
Interní paměťové úložiště má kapacitu 4 GiB z nichž je uživatelsky využitelných něco málo přes 3GiB. Nenajdete zde žádný slot na paměťové karty, zřejmě z důvodu snížení ceny zařízení. Po připojení k počítači se Kindle tváří jako USB disk a můžete s ním pracovat stejně jako s USB klíčenkou.
Čtečka je poháněna „překvapivě“ operačním systémem Linux. Amazon uveřejňuje zdrojové kódy tak, jak hlásá GPL licence (stahovat můžete zde na Amazonu). Nečekejte však žádné KDE nebo GNOME. Zařízení nepoužívá ani X Window server, ale aplikace zapisují přímo do framebufferu.
Malou připomínku mám ještě k použitému konektoru, protože se jedná o typ mikro-A, tak s sebou musím nosit další kabel. Nejde o nic až tak hrozného vzhledem k výdrži baterie a možná že byl zvolen, protože používanější mini-B by se na výšku nevešel. Kindle je zvláště na krajích opravdu tenký.
Překvapivě je základní vlastností zařízení čtečka knížek. Vše se v Kindle točí okolo toho a čtení samotné se opravdu povedlo. Ovládání je velmi intuitivní, i když mi pár dní zabralo zvyknout si na neexistenci dotykového ovládání. To může být i výhodou, protože si pak neopatláme display tak, jak to známe z dotykových telefonů, kde bych občas ocenil ono známé „stěrače stírají“
Při čtení specifikací jsem byl nadšený, že čtečka umí přečíst prc/pdb formát používaný na starých Palmech (pouze bez DRM), ale bohužel jsem to musel špatně pochopit, protože se mi nepodařilo přečíst ani jeden z mojí sbírky. Kindle zvládá formát .mobi a po přejmenování na .azw jej přečte, ale opět zde narazíme na problém kódování češtiny. Takže pro české dokumenty a knížky je třeba překódování do UTF-8. Protože už stejně musím měnit kódování, tak mi přijde nejjednodušší použít konverzi do čístého textu (.txt) a potom je již vše, jak má být. Na převod do mobi můžete použít program Calibre, ale mně osobně k srdci nepřirostl.
Nakupování obsahu na Amazonu je takzvané „one-click“, což je někdy až příliš jednoduché a můžete koupit omylem knížku, kterou vlastně nechcete.
Doporučuji si to vyzkoušet nejdříve na některém z mnoha titulů dostupných zdarma. Při nákupu si můžete vybrat, na jaké zařízení má být kniha automaticky doručena, a pokud máte v tu dobu Kindle připojený na wifi, je to opravdu otázka několika sekund.
Na Amazonu je vše přehledně tříděno do tématických kategorií, takže se dobře hledá mezi žánry, na které máte právě náladu. Pro nás budou asi nejužitečnější kategorie Kindle eBooks a Kindle eBooks/Free eBook Collections pro vyzkoušení. Zajímavé jsou také Kindle Newspapers a Kindle Magazines. Zde najdete spoustu zajímavých časopisů, které by se jinak v ČR hodně špatně sháněly. Mě například zaujal Asimov's Science Fiction za 60 Kč za „výtisk“. Při objednání periodik máte prvních 14 dní na vyzkoušení zdarma (pouze jednou na titul), takže si můžete stáhnout první číslo a zjistit, zda se jedná o to, co chcete.
Později najdete zakoupený obsah v archivu a můžete si jej stáhnout i do dalších zařízení nebo čteček Kindle.
Pro čtení máme možnost si vybrat z 8 velikostí fontu. Z nich je pro člověka s dobrým zrakem použitelných maximálně menších 5. Také máme možnost zvolit patkový, bezpatkový a užší typ fontu. Nastavit lze také proklad řádků, počet slov na řádek a rotace stránky.
Za velice přínosnou a použitelnou funkci považuji integraci anglického výkladového slovníku. Ten po najetí kursorem na slovo zobrazí na dvou řádcích začátek výkladu a po stisku klávesy Enter (↲) můžete přejít přímo do slovníku. Třeba někdo časem převede i anglicko-český slovník (nenápadné pošťouchnutí ).
V knihách jde samozřejmě vyhledávat, což také může být užitečné hlavně při čtení manuálů nebo referenčních příruček. Můžete si ještě ukládat bookmarky, poznámky a označovat zajímavá místa v textu. U označení (Highlights) je zajímavé, že je lze synchronizovat s Amazonem a ostatní uživatelé je poté mohou vidět (Při použití View Popular Highlights) a naopak vy můžete vidět nejkomentovanější části od ostatních čtenářů podtržené (Při aktivaci Popular Highlights v Setting). Svoje poznámky pak můžete dokonce sdílet pomocí Facebooku nebo Twitteru.
Další užitečnou vlastností může být synchronizace aktuální pozice mezi více čtečkami (Whispernet). Pokud máte např. Kindle Reader na Vašem PC nebo telefonu, software automaticky odesílá při zavření knihy na Amazon poslední pozici a při otevření stejné kníhy na jiném zařízení se Vás zeptá zda chcete „přetočit“ na poslední známou pozici. To funguje samozřejmě obousměrně a předpokladem je být připojen k internetu. Zde má velkou výhodu 3G verze, která se může připojit téměř kdekoliv.
Zde se dostáváme asi k nejhoršímu bodu nakupování elektronických knih z (nejen) Amazonu. Koupí totiž nezískáváte produkt, který můžete někomu třeba půjčit, jako je to u papírové knížky, ale pouze nepřenosnou licenci na opakované čtení zakoupeného obsahu. Tato je vynucena použitím DRM, takže i když soubor zkopírujete manželce do jejího Kindle, tak si jej nebude moci přečíst (pokud není její Kindle slinkován se stejným účtem). Amazon Vám povoluje si zakoupená díla stáhnout kolikrát budete chtít, takže je nemusíte mít všechna nahraná ve čtečce. Zde muže však být problém otázka důvěry (mě zatím Amazon nezklamal), protože nikdo, ani Amazon sám, nemůže vědět jak vše bude za 10 let, kdy si budete znovu chtít přečíst Vaší již jednou zakoupenou (licencovanou) knihu. Podle Amazonu je licence sice neodvolatelná, ale i to má háček, protože jako v téměř všech smlouvách i zde nalezneme nějakou tu kouzelnou formulku, a tou je v tomto případě vyhrazení změn podmínek bez varování.
Zdálo by se jako nejjednodušší řešení nestarat se o nakupování na Amazonu a shánět si knížky jinak a hlavně bez onoho proklínaného DRM. Skoro to až zavání pirátstvím. Zde ale potenciálně můžete tvrdě narazit. Při každém připojení k internetu Kindle totiž posílá na server Amazonu seznam dokumentů s poslední otevřenou stránkou (Whispernet). Tím Vás může velice lehce Amazon vysledovat a časem i třeba zažalovat nebo Vám upirátěné tituly klidně rovnou naúčtovat, protože má Vaše platební údaje. Nikde jsem nenašel že by se to již stalo, ale možnosti k tomu rozhodně má.
Pokud pomineme předchozí trochu paranoidní odstavec a budeme číst volně šiřitelná díla, tak máme dostatek prostředků a formátů, jak naše dokumenty a knížky do Kindle dostat. Po připojení k počítači USB kabelem se nám přihlásí jako USB disk a soubory na něj stačí zkopírovat. Je to jednoduché a efektivní a funguje to na všech OS.
Nejdříve přidám pár odkazů na elektronické knihy zdarma (a legálně):
U nás jsou historicky nejrozšířenější knížky ve formátu PDB původně pro čtečky na PDA od Palmu. Najdete jich slušné množství zdarma na webu a věřím že spousta z Vás bude mít nemalou kolekci doma. Protože ruční převod není zrovna zábava, vytvořil jsem si jednoduchý bash script, který je převede do použitelného formátu txt a překóduje do UTF-8 tak, aby jim Kindle rozuměl.
Nejlépe se mi osvědčilo buď převedení knihy do formátu mobi a následné přejmenování koncovky na azw nebo klasický čistý text ve formátování UTF-8. Mobi formát má sice výhodu zachování formátování textu, ale pro mě je to až na vyjímky zbytečné. Pro převod do .mobi formátu můžete použít program Calibre. Pro převod do txt např. následující skript. Ten převede všechny dokumentu v aktuálním adresáři do adresáře.
#!/bin/bash # script prevede vsechny *.pdb v adtualnim adresari z cp-1250 do UTF-8 v txt formatu echo "Vytvarim adresar ./output" mkdir -p ./output echo "Kopiruji vsechny .pdb soubory do adresare ./output" cp ./*.pdb ./output/ echo "Konvertuji z pdb do txt” cd ./output for i in *.pdb do echo -n -e "\rConverting PDB->TXT: $i \t\t\t\t" txt2pdbdoc -d "./${i%%.pdb}.pdb" "./${i%%.pdb}.txt" rm "./${i%%.pdb}.pdb" done echo echo "Prekodovavam z CP1250 do UTF8" for i in *.txt do echo -n -e "\rRecoding: $i \t\t\t\t" recode -v windows-1250..UTF-8 "./${i%%.txt}.txt" done cd .. echo "Hotovo"
Calibre není pouze jednoduchý převodník, ale jde jej přirovnat k Amaroku nebo iTunes pro knihy. Umožňuje Vám udržovat celou knihovnu a mimo jiné i převádět mezi různými formáty. Pro lepší představu, co vše umí, se můžete podívat na video přímo od autorů. Já osobně jsem mu nepřišel zrovna na chuť, ale někomu se může líbít.
Oproti skriptu výše má výhodu při převodu, protože můžete použít formát mobi a zachovat formátování a obrázky. Pokud převádíte z PDB souborů, tak budete muset nastavit vstupní kódování na windows-1250, jinak Vám Kindle nezobrazí správně české znaky. Doufal jsem, že půjde použít na převod z PDF, ale nemožnost převést tabulky pro mě tuto funkci učinila téměř nepoužitelnou.
Příště se podíváme na další funkce Kindle jako např. čtení PDF, Web Browser, jaké existují hacky a na automatické offline novinky pomocí Calibre..
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ale aby moje čtečka někomu posílala, co na ní mám, tak to opravdu děkuji.Tak tu funkci nepoužívejte. Váš počítač taky může někomu posílat, co na něm máte, ale to ještě není důvod nepoužívat počítač.
A tak mě napadá, k čemu je to vlastně dobré? Nascanovat a naOCR takovou legálně koupenou knížku je hračka.A kolik si těch knížek vlastně takhle zpracoval, že o tom tak píšeš? Zpracovat KVALITNĚ knihu do digitální formy zase až taková brnkačka není.
Vaše knihovna nabízí např. klasická díla světové literatury v angličtině?pár jich tam mají. A nejenom v angličtině. Ale ptal jsem se, v čem pro mne bude praktičtější. Angličtinu mám mizernou, my jsme se ji totiž ještě na základce neučili (ale zato jsem si loni přečetl například Příběh opravdového člověka v originále, což by nezvládla drtivá většina obyvatel naší republiky).
Vyrábí pro Vás digest článků, které byste si chtěl přečíst, ale zrovna na ně nemáte čas?Digest (co je to za hnusné cizí slovo? Zaprvé nevím, co znamená…) článků? Články si přečtu na počítači. Knihu si otevřu ve vlaku, u kávy, nebo večer v posteli, a žádné digesty tam nepotřebuji.
A tiskne vám v ceně ročního půjčovného skripta a technickou dokumentaci z pdf?Ta čtečka umí tisknout? Já obvykle tisknu tiskárnou. Ale každopádně mi tento argument připadá úplně směšný, no možná je to tím, že se dívám na věci jinak. Dnes se vyrábějí mobily, které často není skoro ani slyšet, když zvoní, a kdo ví, zda z nich jde ještě telefonovat, ale hlavně že se připojí na internet, přehrají mp3, videa a naplánují schůzky. Desktopová prostředí, která běhají jak ožralí hlemýždi, ale hlavně že mají tuny efektů a nepotřebných blbinek. Mléko bez mléka, které ovšem dlouho vydrží, sirupy "bez chemických konzervantů", které nepotřebují, protože obsahují jen cukr a chemická barviva a příchutě. A čtečku, která umí digesty, tisknout PDF, ale nedokážu si představit, že bych si z ní měl večer v posteli číst…
A čtečku, která umí digesty, tisknout PDF, ale nedokážu si představit, že bych si z ní měl večer v posteli číst…Držel jsi to v ruce, měl jsi možnost si ten displej prohlédnout, nebo jen meleš z hladu? :) Protože je to od papíru opravdu skoro nerozeznatelný.
A občas na ní také usnuTak to je určitě napínavá kniha...
Na warezu je toho dostupného spousta.Obchody také nabízejí spoutu lustrů, ale z těch tisíců vyráběných se nám líbil jen jediný, který se ani do ČR nedovážel, a když jsem si domluvil jeho dovoz, tak jsem se dozvěděl, že přestože ho má výrobce ještě na stránkách, tak už ho nevyrábí. Takže nám v obýváku zatím trčí jen žárovky ze stropu. Pro Linux je také spousta SW, ale pokud chceš dělat například vektorovou grafiku, máš smůlu, pokud tě Inkscape neuspokojí… (což je vysoce pravděpodobné, pokud člověk předtím dělal v Illustratoru) Také mají v obchodech spoustu šlehaček, ale zkus najít smetanovou ve spreji, nebo koupit smetanu, která se spolehlivě a pěkně našlehá… A v televizi je také spousta pořadů a programů na výběr, ale přitom se v ní nedá většinou vybrat…
Také mají v obchodech spoustu šlehaček, ale zkus najít smetanovou ve spreji, nebo koupit smetanu, která se spolehlivě a pěkně našlehá…Povedlo se. Osobně hodně čtu na displeji, legálně a zdarma dostupnou literaturu (z menší části beletrii a z větší technické knihy), která často ani na mrtvých stromech nevyšla. Já ten vztah ke knize prostě nemám. Je to těžké, samo se to zavírá, má to stránky poskládané cik-cak, takže se to blbě čte na boku… Elektronický papír jsem viděl na LinuxAltu a myslím, že bys to zrakem od mrtvých stromů možná ani nepoznal.
Je to těžké, samo se to zavíráAle dá se s tím bacit komár
Ale dá se s tím bacit komárTo s Kindlem nejde? :D Pokud je v pouzdru tak by mu to ani nemělo vadit :D
Knihu si otevřu ve vlaku, u kávy, nebo večer v posteliZrovna v tomhle mi Kindle vyhovuje lépe, než klasická kniha, protože se sám nezavírá a líp se drží.
Almond, Tajemný Skellig Bradbury, 451 stupňů Fahrenheita Sapkowski, Zaklínač Pullman, Světla severu Pullman, Jantarové kukátko Pullman, Dokonalý nůž Pérez-Reverte, Dumasův klub Forsyth, Den pro Šakala Forsyth, Ďáblova alternativa Ferguson, Čtvrtá oběť Grant, Neschopnost Nix, Sabriel Nix, Lírael Nix, Abhorsenka King, Pavučina snů King, Nezbytné věci King, Running Man King, Mrtvá zóna King, Pavučina snů King, Řbitov zviřátek King, Zelená míle King, Carrie King, Temná věž King, Christina King, Žhářka právě čtu - King, Ostrov Duma Key mám půjčeno, přijde na řadu - King, Nadaný žák
jednoho (a jedineho :) ) archivuAsi máme to stejné, pravděpodobně se jedná o nějaký provařenější soubor.
Bradbury, 451 stupňů Fahrenheita a další knihy Sapkowski - snad celá tvorba, nemám čas ověřovat Pullman - Zlatý kompas, Jedinečný nůž (jiný překlad?), Jantarové kukátko. Forsyth - Obě jmenované a asi deset dalších Nix - tři knihy, bohužel jiné než jmenované King - snad celá tvorbaTo bychom měli k
nenašel jsem v e-podobě vůbec nic z toho, co jsem za poslední rok četlšpatně hledáš :) Jinak díky, podle toho co z toho znám máš podobný vkus jako já, podívám se na ty další.
Jinak díky, podle toho co z toho znám máš podobný vkus jako já, podívám se na ty další.Skelliga a Alane Fergusonovou v tom případě raději vynech. Skellig je úplně něco jiného, a Čtvrtou oběť jsem si půjčil, že měla vysoké hodnocení, ale byla to detektivka vcelku o ničem. Trilogie od Nixe o Abhorsence je velmi čtivá, i když jsem měl na začátku problém vžít se do knihy. Ale pak už jsem děj jen hltal. Trilogie Jeho šerá hmota od Pullmana se čte nádherně, jen druhá kniha (Dokonalý či jedinečný nůž - ano, je to totéž) je slabší, ale je dobré ji přelouskat kvůli návaznosti. A připadal jsem si srandovně, když mne paní poslala, že si pro ni musím do dětského oddělení
Nedá mi to .... Rád čtu, nevadí mi číst z displaye, ale Kindle respektive cokoliv s e-ink displayem bych si opravdu nepořídil. Prostě nechci jen obdobu kusu papíru na který si musím posvítit. Hodně knih čtu při cestování a pokud si pořídím el. knihu chci aby měla svůj zdroj světla (s automatickou regulací).
Už se vidím na zastávce Kindle v ruce jedné, baterku v druhé
Jaké to je super mít místnost osvětlenou jen několika svíčkama, sklenku po ruce, fajn hudba a ... A čtu si oblíbenou knihu.
Na tabletu s LED podsvícením ...
Už slyším klapot rozzuřených klávesnic ...
Ale zkuste to:
- natáhněte si do oblíbeného čtecího programu
- nastavte si barvy v čtecím programu takto:
- písmo - bílé nebo 10% šedá
- pozadí - černé nebo hodně tmavě zelená
- stáhněte si podsvícení na minimum
Žádné oslnění, perfektní kontrast. Co víc si přát.
A teď zákeřnou otázku:
Jak často čtete na prudkém slunci a jak často v přítmí?
mobilitaK čemu je mi mobilita, když neseženu titul, který si chci přečíst? Když jsem se podíval třeba na www.ereading.cz, nenašel jsem tam ani jednu z knih, které jsem za poslední rok přečetl - respektive ani jednoho z autorů, které jsem četl. Nehledě na to, že je to mnohem dražší, než si knihu půjčit.
snadnější hledání titulůV online katalogu si vyberu knihu, vypůjčím si ji, přečtu a vrátím. Absolutně jednoduché.
fulltext vyhledávání v obsahuJo, to se někdy může hodit, ale při čtení beletrie potřebuji hledat jen tehdy, když se začnu ztrácet v tom, kdo je kdo.
nejen že si pamatuje u všech titulů kde jsem skončil (pro nás magory co čtou klidně čtyři knihy najednou podle nálady), ale lze přidávat i záložky vlastní, popřípadě nedestruktivně vkládat poznámky.Používám super věc, jmenuje se záložka. Je obvykle z papíru, často má magnety, aby lépe držela.
Myslel jsem vyhledávání titulů uložených ve čtečce.Mně je to jasné. Chtěl jsem ale říct, že knihu čtu v daný moment jednu, takže hledat nic nepotřebuji. A až chci číst další, použiju hledání v online katalogu knihovny.
warezu je dostNa tohle jsem reagoval u jiného příspěvku. Věřím, že warezu je dost. Filmového warezu je také dost, ale nejednou se mi stalo, že jsem chtěl vidět film, který prostě nikde nebyl. Jednoduše proto, že nepatří do mainstreamu. Stejně tak mi knihovnice často chodí pro knihy do skladu, protože ty, které chci, nepatří mezi horké novinky. A knižní nabídka je zajisté i ve warezu mnohem řidší, protože je mnohem náročnější digitalizovat knihu, než zkopírovat DVD.
že jsem chtěl vidět film, který prostě nikde nebyl. Jednoduše proto, že nepatří do mainstreamu.To mi povídej :) Například Finsko produkuje jedny z nejlepších válečných filmů (zimní válka / pokračovací válka) a občas je těžké sehnat už jenom originál, natož české titulky k tomu (a kupuje se to taky dost blbě).
Já mám spíš problém, že knihu někde stáhnu, ale docela rád bych ji i zaplatil (nemyslím si, že by to bylo divný). Ale nenapadá mi moc jednoduchý způsob jak to udělat (mail sorry, stáhl jsem knihu - warez, protože jste idioti a nenabízíte ji, ale chápu že překlad něco stojí, nemáte číslo účtu? By asi jenom vzbudil vlnu nevole proti těm warez sajtům, které za ně dělají digitalizační práci).
Mně je to jasné. Chtěl jsem ale říct, že knihu čtu v daný moment jednu, takže hledat nic nepotřebuji. A až chci číst další, použiju hledání v online katalogu knihovny.Mám zcela odlišný styl čtení. Obvykle čtu několik různých knih najednou. Šmátnu vždy po té na kterou mám aktuálně náladu. Také nečtu vždy popořádku. Reálné knihy si vybírám tak, že do nich namátkou hrábnu, prohlídnu a kousek přečtu ze začátku, zprostředka a od konce. Ta čtečka je jinak pěkná - má ji kolega. Ale jako už naznačil v diskuzi někdo výše - uvítal bych mírné podsvícení displeje aby si bylo možné číst i venku v ranním šeru či za tmy.
Mám zcela odlišný styl čtení. Obvykle čtu několik různých knih najednou.Tohle si u beletrie nedokážu představit (teda dokážu, ale ne u sebe). Sice dělám něco podobného v rámci knižních "seriálů" (například když jsem dočetl Sabriel, byla Lirael vypůjčená, takže jsem si zatím půjčil jinou knihu), ale v rámci jedné knihy je mi to proti srsti. Tím nechci říct, že to odsuzuji, jen že bych takto číst nemohl.
například když jsem dočetl Sabriel, byla Lirael vypůjčená, takže jsem si zatím půjčil jinou knihuTo já to měl jednodušší. Po přečtení Sabriel už jsem neměl potřebu číst pokračování
K čemu je mi mobilita, když neseženu titul, který si chci přečíst?Máš špatný vkus, já zase v knihovně nenašel Little Brothera, IPv6 od Satrapy, Pro Git, Svobodnou kulturu, Katedrálu a tržiště (to už bych znovu nečetl) ani spoustu dalších věcí. Jen mě mile překvapili, že mají Kukaččí vejce.
chcelo by to len vediet po anglickyJo, to máš recht, to by chtělo :D Ale nějak mi to už do mého mozečku neleze. A hlavně mám velký problém s poslechem. Prostě nerozumím. Vysvětlím: Když jsme byli například ve Francii, kamarádka dokázala přesně zopakovat slova, která Francouzi říkali, i když vůbec netušila, co znamenají. Pro mne to byla jen změť zvuků, z níž jsem nedokázal vypreparovat vůbec nic. U čtení sice poslech nepotřebuji a technickou literaturu docela přelouskám, ale to je tak všechno. A než bych se lopotil s angličtinou, to raději ten volný čas věnuji sportu nebo právě česky psané beletrii.
Při každém připojení k internetu Kindle totiž posílá na server Amazonu seznam dokumentů s poslední otevřenou stránkou (Whispernet).Wtf! Ok, tak tím u mě končej.
Podle Amazonu je licence sice neodvolatelná ...Tak to bych netvrdil. Když si amazon usmyslí, může hromadně smazat jakoukoliv knihu ze všech zařízení na kterých je. Amazon to již minimálně u dvou knih provedl, paradoxně jedna z nich je Orwellovo 1984 :) http://www.theregister.co.uk/2009/07/18/amazon_removes_1984_from_kindle/ http://news.cnet.com/8301-13860_3-10289983-56.html Takže na přežití knih v Kindlu bych opravdu nespoléhal.