Hardwarové novinky – 6/2010

19. 2. 2010 | David Ježek | Hardware | 2592×

Tento týden se vedle nové technologie Nvidia Optimus, určené k přepínání integrované a diskrétní grafiky za běhu, podíváme na další nové Radeony řady HD 5000 a také jeden poměrně zajímavý monitor firmy Dell.

Obsah

• Nvidia Optimus
• AMD s novými Radeony HD 5550 a HD 5570
• Dell UltraSharp U2711

Nvidia Optimus

Nová technologie Optimus je něco, na co se majitelé notebooků ve skrytu duše těšili minimálně posledních 5 let. Dosud bylo na trhu několik v podstatě „nestandardizovaných“ řešení pro přepínání úsporné integrované a nenasytné diskrétní grafiky, ale většinou si to vyžádalo restart nebo přinejmenším manuální přepnutí a několikavteřinové čekání u černé obrazovky na přehození výstupu na druhé GPU. To se nyní mění, Nvidia přichází s technologií Optimus.

Základem technologie Optimus je jednoduché elegantní využití dvou základních faktů: Zaprvé, integrované grafiky Intel mají v sobě zahrnutu dosud vlastně nevyužívanou logiku, kterou jim lze do framebufferu, tedy místa v paměti, z něhož se vykreslují finální data na zobrazovacím zařízení, podstrčit „kukaččí vejde“ v podobě dat z jiného zdroje. Druhým faktem je, že sběrnice PCI Express je již dnes dostatečně robustní, rychlá a flexibilní, aby umožnila právě potřebné přenosy framebufferových dat z diskrétní grafiky Nvidia do framebufferu integrované grafiky Intel. Proč to vše?

Inu, v notebooku máte typicky na jistém výstupu napojeno LCD a nějaké další výstupy jsou vyvedeny. Pokud jste doteď chtěli přepnout z jedné grafiky na druhou, musel být v notebooku nějaký čip, který to „manuálně přepnul“. Nvidia tuto nešťastnou potřebu odhazuje v dál, rendering a přepínání výstupů pomocí systému Optimus probíhá velmi elegantně. Ve chvíli, kdy je spuštěna nějaká náročná 3D aplikace, tak to ovladače Optimus (tedy ovladače GeForce) zaznamenají, nahodí do té doby zcela vypnuté Nvidia GPU a začnou normálně počítat úlohu (typicky 3D hra). Výstup však nesměřují do vlastního framebufferu a z něj na vlastní výstup, ale posílají jej do integrované grafiky Intel, přesněji do jejího framebufferu. Intel už se pak postará o samotné vykreslení prostě díky tomu, že on je připojen na výstup na LCD.

Celé to kouzlo si samozřejmě vyžádá jistou drobnou úpravu na základních deskách, kde je potřeba dotáhnout ještě nějaký ten spojovací vodič mezi nějakými těmi čipy. Nvidia je ale pochopitelně tajemná jak hrad v Karpatech, celou záležitost nyní prohání patentovou mašinérií a současně nechce dát konkurenční ATI více vodítek, jak vše vyřešila, než je nezbytně nutné. Faktem je, že toto je funkční řešení, nevyžaduje žádné dodatečné náklady z hlediska čipů či návrhů desek (maximálně tu propojku, která ale „nic nestojí“) a hlavně je na trhu od této chvíle.

Jediným potenciálně slabým článkem řetězce je nutnost mít patřičně upravené ovladače, které budou obsahovat profily pro jednotlivé hry a aplikace. Vše totiž řídí softwarová automatika ovladačů GeForce a podobně jako pro SLI a 3D Vision, tak i pro Optimus bude potřeba jisté průběžné práce softwarových lidí v Nvidii. Aktuálně tak na jejím webu jsou jen ovladače pro Windows 7 a notebooky Asus (ten jako první takové notebooky představil), Linux tedy zatím dle všeho bez podpory.

Dovolte mi ale ještě se krátce zastavit u samotného konceptu. První, co mne při seznámení se s podrobnostmi, vytanulo na mysli, byla někdejší PCI kartička s názvem Matrox m3D. Ta byla založena na čipu PowerVR PCX-2 a dělala principiálně přesně totéž co Optimus. Jenže ona si s tím musela poradit na obyčejné 32bitové PCI sběrnici v „dobách Pentium-133/Win95“, Optimus to dnes má znatelně jednodušší. Kartě m3D však v tehdejší době zlomil vaz nástup nárazově zlevněných karet 3Dfx Voodoo Graphics, ale to už je jiná kapitola. Každopádně Nvidia a Optimus nás vrací do dob, kdy byla 3D grafika pouze přídavným akcelerátorem na hry ke standardní 2D grafice od S3 či Tridentu apod. Nemluvě o tom, že tímto kalifornská zelená elegantně řeší to, jak ji Intel integrací GPU přímo do CPU odstavil z čipsetového trhu na své platformě.

AMD s novými Radeony HD 5550 a HD 5570

AMD postupně doplňuje další a další modely do řady grafických karet Radeon HD 5000. Možná už to konečně vypadá, že se blížíme ke konci, protože na světě jsou od nynějška další dvě rodiny z této poslední generace.

Začněme tou nižší kartou, se kterou se jako první pochlubila společnost PowerColor. Radeon HD 5550 nese 320 stream procesorů, můžeme jej tedy brát jako jakousi 40nm náhradu za 65nm Radeony HD 3800, resp. 55nm Radeony HD 4600. GPU běží na 550 MHz, použité 128bitové DDR2 paměti pak na efektivních 1,6 GHz. Na trhu se objeví 512MB i 1GB varianta. PowerColor i Club 3D sice představily kartu standardních rozměrů, ale výchozím PCB pro Radoeny HD 5550 je low-profile.

Radeony HD 5570 míří o něco výše, jejich GPU nese rovnou 400 stream procesorů, cenově jsou však s 5550 posazeny do zhruba stejné hladiny (bude záležet na aktuálních výkyvech cen a také na tom kterém výrobci). GPU HD 5570 běží na 650 MHz, tato karta již využívá DDR3 paměti, taktéž 128bitovou šířku sběrnice, a to na efektivním taktu 1,8 GHz. V tomto případě se standardně počítá již jen s 1GB verzí. V klidu si vezme maximálně 9,7 W, v zátěži taktéž výborných 42,7 W – ATI tak 40nm generací bezpochyby posílá do důchodu všechny modely řad 3000 a 4000.

Sapphire představil dvě verze, liší se přítomností výstupu buď HDMI, nebo DisplayPort ke standardním DVI a VGA. Verze s DisplayPortem podporuje Eyefinity na třech monitorech.

Jinak ceny obou nových karet očekávejme pod dvoutisícovou hranicí. Z řady HD 5000 nám ještě do skládačky chybí toužebně očekávaný model HD 5830, který se pro změnu napasuje lehce pod HD 5850, a to i cenově. Ale než ten se objeví, snad již přispěchá se svým dílem i konkurence a bude zase jednou radost kupovat karty poslední generace za „směšně nízké ceny“ – ty současné za HD 5800 jsou spíše smutné, nicméně všeobecná bezproblémová dostupnost 40nm grafik bude ještě týdny až měsíce pokulhávat.

Dell UltraSharp U2711

Již počátkem roku se firma Dell chlubila na výstavě CES novým 27palcovým LCD monitorem UltraSharp U2711, který nyní přichází do prodeje. Za příjemných 19 000 Kč dostanete v podstatě 30palcový monitor, jen s tím rozdílem, že je trochu seříznut na poměr stran 16:9 a tudíž rozlišení 2560×1440. S-IPS panel zůstává zachován, stejně jako u vyšší třídy monitorů Dell obvyklá baterie vstupů (VGA, dva DVI, HDMI, DisplayPort, kompozitní a komponentní).

S-IPS panel pokrývá 110 % NTSC, 100 % sRGB a 96 % Adobe RGB, nechybí zde 12bitové zpracování obrazu, dále výbava zahrnuje čtyřportový USB hub, 8-in-1 čtečku paměťových karet, chybí ale třeba Pivot. Odezva je typicky 6 ms, dynamický/základní kontrast 80 000/1 000:1, jas dosahuje až 350 cd/m². Monitor patří ještě ke „staré gardě“, která využívá podsvícení CCFL (osmi trubicemi), kvůli čemuž činí maximální spotřeba až 113 W (celkem to jde, odpovídá počtu trubic, velikosti i rozlišení). Reálně se v obchodech objeví v březnu, Dell na něj poskytuje obvyklou tříletou záruku typu NBD, čili formou výměny vadného kusu za nový do druhého dne, zde navíc s garancí výměny monitoru, pokud se objeví během záruční doby byť jediný vadný pixel.

       

Komentáře

[mikirc]

Mozna prvni :D Ale nejak nechapu, proc to dela nvidia zrovna pro grafiky intel, si nemuze udelat vlastni usporne grafiky a vyuzit to u nich? Ja teda ve svem PC intel nechci

[Andrej Herceg]

"Grafická karta" zabudovaná priamo do CPU sa vlastnou nahradzuje dosť zložito. :)

[alium]

+100

[vlk]

ma napadlo tiez ked som to cital... ale uz som to riesil v mojom starsom dell booku, kde som podtaktoval nvidiu 4200Go z 400MHz na 75MHz a spotreba v idle sla dole asi o 8W

[mikirc]

wow to je dost, ja si chci udelat na notas programek, ktery bude odpojovat 1 jadro procesoru pri prechodu na baterii, a nad podtaktovani grafiky jsem taky premyslel. Ale mam tam ATI a u tech zatim nevim co a jak u Nvidia vim tam jsem to delal.

[Jan Grmela]

Odpojení jádra nepomůže, dle Intelu to spotřebu naopak zvýší (bohužel nemůžu teď najít zdroj, kde se o tom píše).

[mikirc]

"ryp"A proto nemam intel, ale AMD"/ryp", ale popravde je to jen zbozne prani aby to fungovalo a setrilo. Jestli to opravdu bude fungovat a setrit uvidim, az provedu mereni. Otazkou je jak presny je program powertop... Protoze napojovat notas na baterii pres ampermetr by bylo nejlepsi, ale asi ne nejbezpecnejsi :D

[Limoto]

Proč by to jako mělo být nebezpečný?

[vlastikroot]

Já když podtaktuju v IBM notu rv200 atinu, tak mi spotřeba vzroste

[Kerala]

Domnívám se, že nVidia stále nevlastní licenci na QPI.

[Limoto]

A už vůbec ne na výrobu intelích CPU...

[Dusan]

Pekné len aby im to Intel v ďalšej revízii CPU+GPU iX nezatrhol.

A čo na tom je patentovateľné to je my záhadou, keďže už existuje prior art.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

No právě že oni si nebudou patentovat myšlenku, ale konkrétní technické řešení - HW provedení. Proto taky ty tajnosti, protože s podání patentu = zveřejnění. Což je v naprostém pořádku.

[Zdeněk Štěpánek]

Me to prijde jako vybornej napad. V zasade by mi ani pak nevadilo mit takovou vec v notesu. Na normalni praci intel (funguje jak vino) a kdyz bych si za milion let chtel zahrat tuxracera v 300fps, zapne se nvidia.

Zdenek