HW novinky: Intel připustil, že se 14nm výrobou nejde vše hladce

17. 10. 2014 | David Ježek | Hardware | 4208×

Mooreův zákon skřípe v základech již nějakou dobu, to není tajemství. Je to z nemalé části dáno již více než lineárně rostoucí náročností příprav nových výrobních procesů a nejinak tomu bude i u 14nm technologie, u které to Intel oficiálně přiznal. Navíc první 14nm procesory rozhodně nebudou hi-end, který by se držel zákona o dvojnásobku tranzistorů na čipu každých X měsíců (za X si dosaďte libovolnou aktuální variaci na původní prohlášení Gordona Moora). Podobné trápí i výrobce GPU, kteří již vyjádřili své mírné obavy z budoucích 8k monitorů.

Obsah

• Oficiálně: 14nm produkty u Intelu se vlekly déle než se čekalo
• AMD i Nvidia považují rozlišení 8k za konečnou

Oficiálně: 14nm produkty u Intelu se vlekly déle než se čekalo

A stále není všem dnům konec, sluší se dodat. Intel oficiálně připustil, že jak první 14nm produkty řady Broadwell (tzv 14nm tick proces), tak další řada Skylake (14nm tock proces) jsou oproti předpokladům zpožděny. Důvodem je již mnohokrát omílaný stav 14nm výrobní technologie, která se rodila ve velkých bolestech dlouhým porodem a stále ještě není venku zcela, aby bylo možné ji prohlásit za bezproblémovou, zcela masovou, špičkově výtěžnou a tudíž za zcela hotového nástupce 22nm technologie, jíž v poslední inkarnaci vidíme na procesorech jako Haswell Refresh či Haswell-E.

Zejména právě výtěžnost jmenuje šéf Intelu Brian Krzanich jako hlavní důvod zpoždění. Stále není optimální, byť se od poslední konference s investory značně pokročilo. Výroba procesorů a SoC, které půjdou v nadcházejících měsících na trh, tak neprobíhá adekvátním tempem a potřebné množství čipů na launch produktů se tak rodí pomaleji. Nicméně jedno světýlko naděje zde je: Intel, jak jsem uváděl již dříve, už nějakou chvíli dodává Broadwelly partnerům, takže příprava produktů se 14nm čipy od Intelu probíhá v pořádku a nerušeně. Konkrétně jde o rodiny superúsporné Broadwell-Y a maličké Core M, na přelomu roku k tomu přibudou čipy rodiny Broadwell-U, které, jak plyne z označení, již míří výše než jen do ultramobilního segmentu. Konkrétně do Ultrabooků.

Dovolím si na tomto místě připomenout, že se nacházíme v období vystřízlivování z přehnaných očekávání. Původní plány z – z dnešního hlediska - dávných dob, očekávaly, že touto dobou budeme pomalu někde pod 10nm hranicí. Nestalo se tak z pochopitelných důvodů (aspoň jeden hint: ASML) a vědělo se to již dlouho. Také se předpokládalo, že další zlevnění ceny na jeden čip přinese přechod od výroby na 300mm waferech na 450mm. Ani do této technologie se ještě nikdo na světě pořádně nepustil, jelikož kromě obligátních komplikací ve vývoji potřebné technologie pro 450mm křemíkové ingoty, je to celé tak finančně náročné, že ani giganti typu Intelu si to nemohou dovolit a plány tak odložili či značně posunuli svorně všichni.

Jaké 14nm tock procesory Skylake Intel chystá?

U Broadwellu máme celkem jasno. Tato řada nicméně bude mít život kratší, jak již víme z minula. Ne vysloveně jepičí, ale poměrně brzy ji začne nahrazovat Skylake. K výrobcům zařízení začnou testovací vzorky a referenční platformy putovat již na jaře příštího roku, ale abych si dovolil býti realistou, nečekal bych Skylake ve větší míře dříve než na podzim, spíše příští rok touto dobou, případně až na přelomu let 2015 a 2016. První typy produktů se Skylake pod kapotou se ale mohou objevovat dříve.

Podobně jako u Broadwellu jsou připravovány vícery typové řady. Skylake-Y je ultramobilní s TDP do 4 W a jedním CPU jádrem doprovázeným hyperthreadingem a základní grafikou. Vyšší (Ultrabookový) Skylake-U bude mít TDP v rozmezí 15 až 28 W, dvě CPU jádra a několik typů grafického jádra (dle segmentu). A nakonec tu máme Skylake-H pro notebooky, jenž přijde s TDP od 35 do 45 W a můžeme od něj čekat dvě, resp. čtyři CPU jádra. To se bavíme zejména o ekvivalentech řad Core i5 a i7. Zdroj (zatím?) nijak nezmiňuje možnost kupříkladu 55 W výše taktovaného „Extreme“ modelu.

Celek pak jednoho dne doplní i desktopový Skylake-S, o něm se ale neví nic. Snad kromě toho, že pokud přijde, tak bude poslední uvedenou řadou v rámci Skylake - vždyť podobně na tom bude i Broadwell a i současný Haswell byl doprovázen dobíhajícími modely Ivy Bridge v rámci nižších řad Celeron / Pentium Dual-Core.

AMD i Nvidia považují rozlišení 8k za konečnou

Je jen určitá nejmenší velikost prvku, kterou dokáže lidské oko rozlišit a dle obou výrobců GPU na ni narazíme s 8k rozlišeními. Jak AMD, tak Nvidia nepočítají, že by po 8k mělo příliš brzy přijít něco dalšího. 8k s námi bude znatelně déle než FullHD či UltraHD/4k.

Rozlišitelnost detailů lidského oka specifikoval kupříkladu Richard Huddy z AMD jako schopnost rozlišit 1,75 milimetrový detail na pozorovací vzdálenost 6 metrů. Tam někde leží hranice běžného, avšak zdravého lidského oka. Je logické, že výrobci mají z rychlého příchodu 8k obavu. V Japonsku již běží zkušební vysílání a příští rok to rozjedou ve větším, navíc se stále zlepšují technologie displejů. A v neposlední řadě je zde empirická zkušenost s prvními UltraHD monitory s rozlišením 3840×2160 (čtvrtinové oproti 8k), u nějž na plynulé hraní nestačí ani grafické karty se dvěma nejvýkonnějšími GPU daného výrobce (tedy AMD Radeon R9 295 X2 či Nvidia GeForcce Titan Z). Teprve s příští generací GPU se budeme moci bavit o tom, že hrát ve 4k na jednom monitoru jakž-takž lze s jedním GPU v rozumných detailech a kvalitě renderingu, ale 8k je zkrátka ještě 4× tolik.

Pokud současná generace GPU využívá čipy s až 7 miliardami tranzistorů a příští generace přinese něco mezi 10 až 15 miliardami, pak pro 8k se bavíme - a buďme konzervativní v odhadu - o celkově nějakých 50 miliardách tranzistorů na celé GPU (bez ohledu na to, zdali to bude jeden čip, nebo se navrátí doba více čipů jako v dobách Voodoo 1/2). A to jsme stále ve stavu, kdy hraní v 8k bude tak-tak plynulé (aspoň 30 fps) a v řekněme středních detailech.

Dle mého soudu jsou zde výrobci až příliš optimističtí ve svém pesimistickém odhadu. Ještě nějakou dobu se budeme škrábat na 4k metu, přičemž 8k je zatím jen sen. Ano, značně ke zlepšení situace může přispět vývoj efektivnějších 3D API než jsou ta současná - ať již půjde o AMD Mantle, Direct3D 12(+), nebo next-gen OpenGL.

Otázkou zůstává pouze, jestli to celé vůbec bude mít smysl, případně jaký. Nebavím se o grafickém rozhraní, tam souhlasím s Linusem, že jemnější rozlišení může být jen ku prospěchu věci, ale opravdu potřebujeme toto i ve hrách s jejich 30, či spíše do budoucna 60 fps? Myslím, že nic nebrání tomu renderovat hry v 8k době prostě ve 4k, možná s nějakým tím AA a AF k dobru. Ano, na statickém screenshotu budou jasně viditelné rozdíly oproti plnému 8k, ale v pohybu ve hře to bude podružné.

       

Komentáře

[...]

no co, tak pro hry bude moznost zapnout skalovani viewportu - pixel doubling/trippling/quadrupling. s tim, ze se bude renderovat jednou operaci misto jednoho pixelu hned 4 soucasne nebo 9 pripadne 16.

a pro vsechno ostatni co pujde do surfacu nad viewport bude k dispozici skalovani 1:1

a pri takovem skalovani se nebude muset pocitat ani AA z plneho poctu bodu, staci brat jen hrany a delat korekci na obou radach poloroviny pixelu.

[mikirc]

Mě občas přijde i FullHD na 15" z 1m vzdálenosti až moc jemné. Možná jenom nemám tak vysoké nároky. I-když při kreslení v cad/cam by se hodilo jemnější rozlišení.

[Michal Kubeček]

U monitoru bych souhlasil, že 8K je asi strop toho, o čem má smysl uvažovat, ale u televize je už 8K čirý nesmysl (a většina uživatelů má pozorovací úhel takový, že jim musí stačit i 2K).

[Vojťák]

Občas mně přijde, že bavit se o 8k v době, kdy na monitorech desátým rokem převládá 768p... Ale třeba to jednou přijde.

[Michal Kubeček]

Nejčastější neznamená "převládá".

[Solitary]

Kdyby jen 10 let, 768p se do mainstreamu dostalo tak pres 15 lety v dobach 4:3 v podobe 1024x768. Za tech 15 let se to jen trosku roztahlo do sirky.

[lertimir]

Ještě tak o 5 let dříve. 17"CRT cca 1995.

[lertimir]

Ale tehdy to byl "high end"

[JR]

To teda HiEnd nebyl, já si na konci roku 1995 koupil AOC 17" CRT monitor za asi 11 tisíc a ten zvládal i 1600x1200 při 75Hz (1024x768 uměl na 100Hz)... Tehdy byly HiEnd možná nějaké EIZA 19" co uměly 2048x1536 (pravda, při 60Hz, ale uměly)

[Michal Kubeček]

Ten mód tam sice nastavit šel, ale vzhledem k tomu, že i ty lepší monitory měly v té době velikost bodu kolem 0.25 mm, valného smyslu to nemělo.

[ovoce]

1195? To se mi nezdá, za tu cenu bych to řekl až tak v roce 1999. Tehdy jsme kupovali takové nějaké Hyundai a stálo možná i víc.

V roce 1995 fakt byl těch 1024x768 celkem luxus, nemluvě o 17" uhlopříčce. V roce 1996 jsme měli z druhé ruky 14", co dala tak 800x600, odhadem (používalo se u toho 640x480 ve Windows 3.1). Jedenáct klacků asi nestála, ale tipuju že aspoň tak 6000 jo. Celej komp stál tehdy 35 klacků, a to nebyl nic moc.

[ovoce]

Sakra, oprava, na začátku mělo bejt 1995, ne 1195 :)

[Michal Kubeček]

V roce 1995 fakt byl těch 1024x768 celkem luxus,

Na straně monitoru těžko. Rozlišení 1024x768 jsem používal už od prosince 1992 a ten (14") monitor luxusní nebyl ani zdaleka. Jen jsem to měl v 16 barvách, protože grafická karta měla jen 512 KB paměti, ale monitor v tomhle ohledu úzkým hrdlem nebyl. V roce 1995 (nebo někdy kolem té doby) jsem ho už nahrazoval trochu slušnějším 15" modelem.

[pl]

1995 :)

http://www.geek.com/games/john-carmack-coded-quake-on-a-28-inch-169-1080p-monitor-in-1995-1422971/

[ebik]

1024x768(prokládaných) umela moje 15" (tehdy prodavana jako 14") koupená za "výhodnou investici" v první vlně kupónové privatizace, spolu s 386sx40. To bylo v roce 1992

[R]

Slusny 15" CRT monitor zvlada 1024x768@85Hz, jeden taky dodnes pouzivam. Slusny 17" da 1280x960@85Hz.

[phoenix]

Prosim o opravu - pri zadavani nedelitelne mezery se nekde stratilo 'n'

s/&bsp;/ /g