Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Po modelu Priv s výsuvnou fyzickou klávesnicí a pár běžných dotykových smartphonech, vyráběných pro BlackBerry firmou TCL (vyrábí smartphony značky Alcatel), přijde „cosi“, co vypadá jako mix klasického androidího „pádla“ a telefonů typu BlackBerry 10 / Passport. Tedy kombinace smartphonu s obdélníkovým displejem, pod nímž se nachází fyzická klávesnice. Telefon označovaný jako „Mercury“, resp. DTEK70, tedy bude poměrně protáhlé konstrukce. Blíže představen bude na Mobile World Congress v Barceloně koncem února.
Ze softwarového vybavení dostane Android 7.0 „Nougat“ a k tomu porci softwaru od BlackBerry (Hub, DTEK Security či některá vylepšení launcheru). Pokud lze věřit předběžným specifikacím, pak displej typu IPS bude mít úhlopříčku 4,5 palce a rozlišení 1080×1920 (jiné zdroje hovoří o atypickém rozlišení 1080×1620), pohonem stroje bude Snapdragon 821 (poslední 14nm FinFET čip, minule jsme si povídali o prvním 10nm FinFET Snapdragonu 835, jehož kompletní produkci koupil Samsung), foťák nabídne 13 Mpix (jiné zdroje: 18 Mpix), f/2.0 objektiv a FullHD video. Zkrátka se nechme překvapit v únoru, zatím je to hlavně o tom, že na trhu se objeví další „BlackBerry“ s hardwarovou klávesnicí pod displejem.
Ještě před rokem to vypadalo na skutečnou revoluci v oblasti počítačových monitorů. Dell předváděl 30palcový 4k OLED monitor (UltraSharp 30 / UP3017Q) a zdálo se, že nic nebrání jeho uvedení na trh (pochopitelně s patřičnou cenovkou). Rok se s rokem sešel a Dell uvedení tohoto monitoru ruší. Důvodem jsou problémy s nízkou kvalitou obrazu, které se nepodařilo vyřešit. Původní předpoklady, že odklady jsou dány snahou Dellu implementovat novější verzi rozhraní DisplayPort (1.3 či přímo 1.4), tak padají. Problém s OLED displejem byl ten, že pokud se člověk na monitor díval pod jiným zorným úhlem, viděl jiné barevné podání obrazu. U televizorů něco takového tolik nevadí, od nich člověk typicky sedí podstatně dále v porovnání s úhlopříčkou, ale u monitoru je tomu naopak. Firma tak dospěla k závěru, že něco takového nemůže s cenovkou ~5 tisíc dolarů pustit do prodeje. Jistě to ale neznamená, že se OLED monitory jednoho dne neobjeví, jen to nebude v roce 2017.
Co ale naopak do prodeje zamíří, bude sice klasický LCD monitor, zato však s rozlišením 7680×4320 (tedy 8k varianta UltraHD). Nese jméno UltraSharp 32 (případně označení UP3218K) a uvedené rozlišení nabídne včetně 10bitových barev a 100% pokrytí barevného prostoru AdobeRGB (řekněte wow). Disponuje dvěma vstupy typu DisplayPort 1.3 a 4×USB 3.0. Základní kontrast dosahuje 1300:1, maximální jas podsvícení pak 400 cd/m². I u tohoto modelu je cenovka 5 tisíc dolarů, přičemž monitor se objeví v prodeji 23. března.
Na CESu 2017 vedle spousty jiných věcí byla k vidění i zvláštnost na stánku firmy Cherry. Naprosto tuctová šedivá a černá klávesnice, ničím nezajímavá. To však pouze na první pohled. Pod označením MX Board Silent se ukrývá z modelu Cherry G80-3000 odvozená klávesnice nabízející ztišenou variantu firemních spínačů. Ty mají upravenou konstrukci sestávající ze dvou komponent, která snižuje hluk při sepnutí i rozepnutí spínače. Jde o vlastní řešení Cherry.
K dispozici je tato nová konstrukce jak u spínačů typu MX Red (lineární chod, bez hmatové odezvy, aktivace kolem 45 cN), tak MX Black (aktivace kolem 60 cN). Nadále udávána životnost spínačů nejméně 50 miliónů sepnutí. Uvedená klávesnice je dostupná s rozložením „mezinárodní EU“ v klasické bílo-šedé a černé variantě za cenu 149 dolarů.
Podle dostupných informací hodlá AMD s platformou Zen a socketem AM4 s podporou DDR4 pamětí vydržet minimálně 4 roky, do příchodu DDR5. AMD se nehodlá účastnit podobné „kulišárny“ jako Intel se svou strategií tick-tock (dnes spíše p-a-o). Zen je nejspíš opravdu dobrý, skýtá spoustu prostoru pro ladění jak výrobních procesů, tak samotné vylepšování architektury, takže u AMD to bude v nadcházejících letech jeden tock za druhým. Což je ostatně koncept, který se jí osvědčil v éře K7 Athlonů, případně Phenomů II.
V tomto kontextu se sluší připomenout, že v době příprav architektury Zen už AMD sama v materiálech zmiňovala „Zen+“, nástupnickou vylepšenou verzi s vyšší IPC. I pro „Zen+“, i pro „Zen++“ bude zachována kompatibilita v rámci platformy postavené kolem socketu AM4. AMD nehodlá nic měnit až do doby, kdy se objeví paměti typu DDR5 a sběrnice PCI Express 4.0. Lze tedy předpokládat, že s první generací Zenu si koupíme základní desku, na níž bude možné provést příští upgrade.
Vše je již jen otázkou času. Jelikož k uvedení prvních procesorů generace Zen má dojít v prvním čtvrtletí tohoto roku, tyto procesory již kolují po světě a čekají na skladech. Optimisté doufají, že uvedení proběhne již nyní, v únoru. Takže možná již tento měsíc se nám zase naplno rozeběhne starý dobrý konkurenční boj Davida s Goliášem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
Mne stupa tlak ked hipsteri ako ty hlasaju vsade a pri kazdej prilezitosti ze "je to vykopavka" "nikto to nechce", a potom vyrobcovia si myslia ze nie je zaujem. Ja mam a budem mat zaujem o telefony s poriadnou fyzickou klavesnicou.
Tak jako se už dlouho velmi málo používá psaní rukou, natož krasopis, a vytlačily ho právě klávesnice, klávesnice na šmatlaplacce je taky koncept dost archaický – existují daleko vhodnější. Čímž nemyslím zrovna Swype, nýbrž vstupní metody založené na gestech.
Pri dlhsom pouzivani dotykovky mi znecitliveju konceky prstov.
O tom slyším prvně. Nějaké vysvětlení? Protože implicitně inklinuji k názoru, že to bude divným způsobem používání. Z jemného hlazení skla si to fakt nedokážu představit.
To spíš chápu nářky uživatelů, na něž kapacitní snímače nereagují… být uvázán ke speciálnímu peru či rukavicím na prosté přijmutí hovoru je opruz.