Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
K dispozici je pro celou řadu platforem včetně Linuxu a ovládat se dá jak z příkazové řádky, tak via grafické rozhraní, telnet či webový prohlížeč. Webové stránky projektu sídlí na adrese www.videolan.org.
Pro mnohé distribuce se nabízí instalační balíček, který ovšem nemusí být zkompilován se všemi uživatelem požadovanými funkcemi – například podpora karet pro příjem digitální televize je ve výchozím nastavení vypnutá – takže možná bude nutno přistoupit ke kompilaci ze zdrojových kódů.
V adresáři se zdrojovými kódy programu získáme příkazem ./configure --help dlouhý seznam parametrů pro překlad programu, v kterém je vhodné zaměřit se především na vlastnosti ve výchozím nastavení vypnuté, zda nám nebudou chybět. Kromě výše zmíněné podpory DVB to mohou být moduly pro čtení DVD, „skinovatelné“ grafické rozhraní, přístup k digitálním kamerám, vstupní moduly Video4Linux, podpora dálkového ovládání, jiného zvukového systému, hudebního formátu Real Audio atd. Mnohé funkce samozřejmě závisí na externích knihovnách, vyplatí se proto dopředu si projít seznam požadovaných knihoven na http://www.videolan.org/vlc/download-sources.html a ujistit se, že nám v systému nechybí hlavičkové soubory – v opačném případě si je doinstalovat. Osobně jsem VLC ve verzi 0.8.5, které budu dále popisovat, kompiloval s následujícími volbami:
./configure --enable-dvdread --enable-dvdnav --enable-dvb --enable-dvbpsi \ --enable-real --enable-aa --enable-ncurses --enable-skins2 --enable-v4l \ --enable-xosd
Po té již stačí obligátní make && make install.
Program se pouští příkazem vlc, za kterým může následovat spousta parametrů určujících kde, co a jakým způsobem se má přehrát, například jednoduché
vlc video.mpg
spustí přehrávání souboru video.mpg. Při laborování budou určitě velmi užitečné parametry help, longhelp a advanced pro vyvolání (různě obsáhlé) nápovědy a -v pro výpis ladicích informací (se třemi stupni úrovně, společně s parametrem color budou chyby zřetelné na první pohled). Pokud naopak bude potřeba upovídanost VLC omezit na minimum, bude nás zajímat parametr quiet (jak je vidět u příkladů dále, dlouhé verze parametrů jsou v textu uváděny bez výchozích pomlček --). Další užitečné informace o programu jsou ve webové dokumentaci, wiki a uživatelském fóru.
Po spuštění programu se VLC snaží inicializovat některé z dostupných ovládacích rozhraní (většinou umožňuje obvyklé interaktivní akce jako pozastavení přehrávané hudby, přesun na zvolenou kapitolu filmu apod.). Požadované rozhraní můžeme specifikovat jeho jménem u parametru -I (respektive intf); jednu instanci programu VLC může zároveň kontrolovat více rozhraní, k tomu pak slouží parametry extraintf a control. Příklady:
vlc -I ncurses video.mpg vlc -I wxwidgets --control rc --extraintf http video.mpg
Nuže, co jsou jednotlivá rozhraní zač:
Základní grafické ovládací rozhraní, které se VLC snaží použít, pokud nebylo žádné jiné rozhraní specifikováno a zároveň VLC nebyl kompilován s parametrem disable-wxwidgets. Rozhraní má poměrně intuitivní ovládání a bohaté možnosti nastavení, zajímavým bonusem je průvodce (wizard) pro kódování/uložení vysílaného obsahu či naopak spuštění vlastního vysílání obsahu po síti. Pro spuštění VLC s tímto rozhraním se také instaluje alias wxvlc.

Grafické ovládání s možností změny vzhledu – několik „skinů“ lze stáhnout z domovských stránek programu, krom nich však lze využít i soubory pro Winamp2 a XMMS. Toto rozhraní je v současné době označováno jako experimentální; přístupné je za předpokladu kompilace programu s parametrem enable-skins2 a existuje pro něj alias svlc.

browse-dir. Rozhraní je dostupné pouze, pokud byl VLC kompilován s parametrem enable-ncurses.
telnet-host, telnet-port a telnet-password. Po přihlášení získáme výpis dostupných příkazů odesláním slova help.
http-host, ve výchozím nastavení server naslouchá na všech síťových rozhraních na portu 8080. Rozhraní je dostupné, pokud při kompilaci VLC nebylo zakázáno parametrem disable-httpd.
Hodí se v situacích, kdy není zapotřebí do přehrávání multimédií nikterak zasahovat, například při streamování televizního vysílání.K ovládacím rozhraním se také řadí klávesové zkratky. Jsou vždy přístupné v okně videa, můžete vyzkoušet například mezerník pro pozastavení videa, klávesu F pro fullscreen, Ctrl–Up a Ctrl–Down pro ovládání hlasitosti či Ctrl–Q pro ukončení přehrávače. Pro spouštěnou instanci VLC lze klávesové zkratky definovat odpovídajícím parametrem na příkazovém řádku, například:
vlc video.mpg --key-vol-mute 'Ctrl-Shift-M'
Trvale lze (nejenom) vlastní klávesové zkratky nastavit v konfiguračním souboru – najdete jej v ~/.vlc/vlcrc, pokud takový soubor zatím neexistuje, příkazem vlc --save-config jej vytvoříte. Popis skladby klávesových zkratek je dostupný ve webové dokumentaci, použitelné parametry pak v „dlouhé“ nápovědě (vlc --longhelp).
Příští díl se již bude podrobně věnovat přehrávání hudby a videa.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
--enable-svgalib SVGAlib support (default disabled)2) Nějaký filtry má, ale seznam po ruce nemám. Jistě vim jen o deinterlace a filtrech pro úpravu parametrů obrazu (jas, kontrast atd.), zbytek jsem nezkoumal.