Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
bylo by zaručeno, že long bude mít atomický přístupJMM.
long
deklarovaný volatile
(a taky double
) je atomický. Ale pokud přemýšlíš, že bys to začal dělat pokaždé, tak upozorňuju, že to nechceš.
pro indexaci polí by se nepoužíval intTo jako aby šel namapovat soubor do pole a nemusela se na to používat speciální třída? Ale je fakt, že pořádná "numerical tower" chybí.
měla něco jako ukazatel na funkci
MethodHandle
od Javy 7 a uzávěry od Javy 8.
Není to úplně nejblbější jazykJá mám v Javě pár let a pár set tisíc řádků odprogramováno a řekl bych, že je to dost blbý jazyk
long deklarovaný volatile (a taky double) je atomickýOno je volatile v javě, to jsem nevěděl. Dík za tip.
Ale pokud přemýšlíš, že bys to začal dělat pokaždé, tak upozorňuju, že to nechceš.Kdybych to nepotřeboval ve vícevláknových aplikací, tak by mi atomičnost byla na 2 věci (když nebudu počítat posixový signály, které asi java nevede)
volatile
dělá taky to, že každé čtení a každý zápis znamená bariéru, což bude na tvůj vkus strašlivě zpomalovat java.util.concurrent
, dost možná tam najdeš něco, co se snažíš naprogramovat sám. Pokud ti opravdu jde čistě o atomický long
, bez atomického CAS apod., tak volatile long
je trochu lepší volba než AtomicLong
, ale tím to tak končí.
Mimochodem, signály se dají použít taky, sun.misc.Signal
a sun.misc.SignalHandler
.
Já mám v Javě pár let a pár set tisíc řádků odprogramováno a řekl bych, že je to dost blbý jazykŘekl bych, že to platí skoro o každém jazyku. Ze začátku se mi zdálo C++ super, teď už ho považuji za blbý jazyk (přesto můj nejoblíbenější). To samé o Javě. Teď zrovna jsem ve stavu, kdy se mi zdá jako docela slušný jazyk C#, ale předpokládám, že ve chvíli, kdy v něm něco víc napíšu tak se taky přesune do kategorie blbý jazyk.
byte
, 32 bitů do proměnné typu int
– pořád tam nevidím ten problém.
byte
je znaménkový. Na první pohled to vypadá jako drobnost, ale už třeba pokud o porovnání hodnot znamená tvrdý náraz (130 < 100).
Takže mám pořád pocit, že absence neznaménkových typů v Javě se hodí akorát tak do teoretických diskusí, a ve skutečnosti při programování s tím ještě nikdy nikdo žádný problém neměl.Pocit chápu, ale v realitě je to zcela naopak: v teoretických diskusí je to úplně jedno a neznaménkové typy můžeme klidně zahodit jako zbytečné, v realitě se pak problémy (ve formě bugů) objeví překvapivě často.
Pocit chápu, ale v realitě je to zcela naopak: v teoretických diskusí je to úplně jedno a neznaménkové typy můžeme klidně zahodit jako zbytečné, v realitě se pak problémy (ve formě bugů) objeví překvapivě často.Zvláštní je, že to „překvapivě často“ se zatím v několika diskusích nepřetavilo do nějakého konkrétního příkladu „tady jsem s tím měl problém“. Místo toho pokaždé někdo vymýšlí, kde by to asi mohlo problém způsobit.
Aha no chapu, ale popravde jsem se s takovym pozadavkem jeste NIKDY nesetkal, protoze ten soubor prece byva nejak strukturovany ne?ja to chapu a poprve jsem se s necim takovym setkal az tady. osobne, kdybych mel pracovat s necim tak velkym, tak si to stejne mapuju do pameti po castech, vzdy podle toho s cim pracuju nebo, podle toho, co dava logicky smysl. jeste by me teda zajimalo, jak velkou rezii bude mit sprava tak velkych mapovanych useku z pohledu jadra.
uz jsem videl par skriptu (v Perlu), ktere resily nejakou obdobu vyhledavani/grepovani v logu takovym zpusobem, ze nejprve nacetly celej soubor do pameti a potom iterovaly pres jednotlive radkyAle to nemusí být nutně špatné řešení. Např. ve chvíli, kdy je načítání souboru náročné (jako log na vzdáleném počítači), kdy je soubor použit několikrát (jako několik hledání) atd. Záleží, co člověk potřebuje, záleží, co člověk má za počítač atd.
Mezi členy JCP, které kritizovaly Sun za neuvolnění licenčních podmínek, byly mimo jiné společnosti IBM a Oracle.Zmenila se situace, tak se zmenil postoj firmy (zde Oracl) ... nic prekvapujiciho :D , ale Jak tak ctu, co je v pozadi javy a hl. od te doby co mam ARM a na nem zkusenosti s javou a vykonem napr pythonu, tak si rikam, ze je na case se zase kounout na jazyk Vala.
Tak teď nevím no. Ale třeba tady Apache ten článek potvrzuje.V čem konkrétně? Například odkazovat se na licenci binárního JDK je v kontextu celého článku nesmysl. Bez splnění TCK testů nemůžeš říkat svojí implementaci Java (SE Platform). A používáním alternativních implementací se vystavuješ riziku žaloby Oracle za používání svého IP, jako se to stalo společnosti Google.
Navíc, kdyby s těmi patenty a omezením pro mobilní zařízení nebyl problém, tak proč pak Google pro Android nezvolil bezpečněji OpenJDK místo Harmony?Netuším, proč Google zvolil Harmony a ne OpenJDK. Pravděpodobně proto, že je pod méně restriktivní licencí a nevyžaduje podepsání Copyright Assigment, jako OpenJDK. Nicméně technicky tam žádné problémy nejsou, protože ani Harmony nebyl nikdy zamýšlen jako implementace J2ME, ale Java SE. Proto jsou veškeré stížnosti na TCK a mobilní telefony nesmysl, protože k tomu ty testy nikdy nebyly určeny. Jádrem celého sporu Oracle versus Google je podle mě to, že Oracle chce fakticky zabít Apache Harmony a i budoucí alternativní implementace svojí platformy a ponechat OpenJDK, jako jedinou možnost.
Tiskni
Sdílej: