Raspberry Pi: Co to vlastně je

2. 10. 2012 | Milan Horák | Hardware | 18790×

V prvním díle tohoto seriálu si Raspberry Pi představíme a povíme si něco o jeho počátcích.

Obsah

• Co je Raspberry Pi
• Jak to celé začalo
• Technické údaje
• Kde se dá Raspberry Pi koupit
• Proč si pořídit Raspberry Pi

Co je Raspberry Pi

Raspberry Pi je počítač o velikosti kreditní karty, tedy 85×56mm, osazený procesorem ARM11. Primárně byl navržen jako prostředek pro výuku programování dostupný pro děti na celém světě. Zájem o něj však předčil všechna očekávání jeho tvůrců. První výrobní dávka byla totiž vyprodána během jedné hodiny po uvedení do prodeje a ihned po jejím vyprodání se čekací doba pro nové objednávky protáhla i na několik měsíců.

Raspberry Pi zvládne základní aplikace jako tabulkový kalkulátor, textový editor, jednodušší hry, ale dokáže přehrát i video v HD rozlišení. Operační systém, programy a data jsou umístěny na SD kartě a pro začátek postačí připojit napájení, USB klávesnici a myš a propojit Raspberry Pi s obyčejnou televizí. K připojení k televizi je k dispozici jak konektor cinch, tak i HDMI konektor, pro reproduktory nebo sluchátka slouží standardní 3,5mm jack. Model A má pro připojení periferií jeden USB port a model B je vybaven dvěma USB porty a konektorem RJ45 pro připojení k LAN.

Jak to celé začalo

Nápad na levný počítač pro děti se začal rodit v roce 2006, když začali Eben Upton a jeho kolegové v počítačové laboratoři University of Cambridge pociťovat znepokojení nad stále klesajícím počtem a úrovní studentů hlásících se ke studiu předmětu počítačová věda. Zatímco v devadesátých letech se k tomuto studiu hlásili zkušení fandové programování, v roce 2000 už drtivou většinu tvořili ti, kteří byli sotva schopní vytvořit jednoduché stránky v HTML. Počítačové kurzy se také většinou omezovaly na ovládání Wordu, Excelu a špetky HTML.

S tím se muselo něco dělat, a tak mezi lety 2006 a 2008 vzniklo několik prototypů toho, co dnes známe nebo budeme znát jako Raspberry Pi. Po roce 2008 už začaly být procesory vyvíjené pro mobilní zařízení natolik dostupné a výkonné, že realizaci projektu už v cestě nestálo vůbec nic. Eben Upton, v současnosti návrhář obvodu u společnosti Broadcom, a Rob Mullins, Jack Lang a Alan Mycroft (jeho bývalí kolegové z počítačové laboratoře University of Cambridge) se spojili s Petem Lomasem z Norcott Technologies a Davidem Brabenem, spoluautorem hry Elite pro mikropočítač BBC Micro, a společně založili Nadaci Raspberry Pi.

Pro mnohé je určitě překvapením, že Raspberry Pi není koncipován jako komerční projekt, ale jedná se o neziskovou dobročinnou nadaci s jediným cílem - dát dětem celého světa k dispozici co nejdostupnější prostředek pro výuku programování a pro přístup na internet.

Série prvních deseti tisíc kusů byla vyrobena v Číně, stejně jako několik dalších výrobních dávek. V současné době je ale výroba přesunuta do Velké Británie, do továrny společnosti Sony ve Walesu, kde se vyrobí 2500 kusů denně. I hardware doznal několika změn, z nichž dvě nejdůležitější jsou dva montážní otvory, umožňující upevnění Raspberry Pi do krabičky, a vývody pro reset tlačítko.

Technické údaje

	Model A	Model B
SoC	Broadcom BCM2835 (CPU, GPU, DSP a SDRAM)
CPU	700 MHz ARM1176JZF-S (rodina ARM11)
GPU	Broadcom VideoCore IV, OpenGL ES 2.0, 1080p30 h.264/MPEG-4
Operační paměť	256 MB SDRAM sdílená s GPU
USB 2.0 porty	1	2 (integrovaný USB hub)
Video výstupy	Kompozitní video (cinch), HDMI v rozlišeních 640×350 do 1920×1200
Zvukový výstup	3,5 mm jack, HDMI
Úložiště	slot pro SD / MMC / SDIO kartu
Síťové rozhraní	Není	10/100 Ethernet RJ45
V/V rozhraní	8 × GPIO, UART, I2C, SPI, +3.3 V, +5 V, zem
Napájení	5V/300 mA (1.5 W)	5V/700 mA (3.5 W)
Rozměry	85,60 mm × 53,98 mm
Hmotnost	45 g

Kde se dá Raspberry Pi koupit

Oficiálními prodejci jsou Farnell a RS a pokud je Raspberry Pi skladem, pak je doba dodání z Velké Británie přibližně týden. Cena závisí na kurzu libry a měla by se u modelu B pohybovat kolem 1100,- Kč včetně všech poplatků.

Je třeba ale počítat s tím, že kromě Raspberry Pi budete potřebovat ještě několik dalších věcí:

• zdroj napájení – síťový adaptér 5V/1A v ceně přibližně 110,- Kč
• napájecí kabel micro USB v ceně přibližně 50,- Kč
• SD kartu o kapacitě minimálně 2GB, optimum je 4GB za 130,- Kč
• USB hub s externím napájením pro připojení například WiFi adaptéru nebo přijímače bezdrátové sady myši a klávesnice – 7-portový je kolem 330,- Kč
• USB klávesnici a myš – v sadě od 170,- Kč
• krabičku na Raspberry Pi – pro začátek stačí z kartónu či čtvrtky, viz The Punnet, popřípadě hotové plastové krabičky ModMyPi, Pibow nebo třeba sadu dílků LEGO.

Dohromady se potom dostaneme na necelých 1900,- Kč, což může někomu připadat docela dost, ale podle mne to za ty peníze určitě stojí.

Investice se samozřejmě může různit podle nasazení Raspberry Pi. Výše uvedený seznam předznamenává použití jako standardní PC. Pokud plánujete Raspberry Pi použít jako webový server, nemusíte potřebovat kromě krabičky a napájení vůbec nic.

Proč si pořídit Raspberry Pi

Primárně je Raspberry Pi navržen jako dostupná alternativa stolního počítače se zaměřením na výuku programování. Jako další způsob se nabízí jeho použití jako HTPC, webový server pro lokální stránky, centrální prvek domácí regulace nebo mozek robota. A existuje určitě velká skupina lidí, která si jej pořídí nebo pořídila ze zvědavosti a o jeho nasazení v konkrétní aplikaci teprve uvažují.

Příště se podíváme jaké jsou pro Raspberry Pi dostupné operační systémy a podíváme se na jich instalaci.

       

Komentáře

[vbl]

Menší poznáma: computer science se nepřekládá jako počítačová věda, ale jako informatika.

[Jose.D]

Bohužel ano, nicméně to pak svádí k analogii s oborem "informatics" který s computer science má pramálo společného.

[vbl]

Další podobná věc je překlad slova technology jako technologie, ačkoli je tím většinou myšlena technika...

[Semo]

Vacsia poznamka: Cesky aj slovensky doterajsi preklad computer science na informatika je extremne blby, pretoze medzi informatikou (praca s datami) a pocitacovou vedou je sakra rozdiel. Informatika je to, co sa studuje vacsine strednych skol (opice, browser, google,...) prip. na VSE IT (vyuzuivanie dat k riadeniu). Pocitacova veda je to, co sa studuje na MFF (zlozitost, uplnost, vypocitatelnost,...) a ciastocne na FEL (OS,...).

[vbl]

Mícháte dojmy s pojmy. To, že se někde učí matlání ve Wordu a říkají tomu informatika, neznamená, že to je informatika. A když se podíváte do článku, tak tam najdete, že přesně nad čím žehráte tady, se děje venku s computer science.

BTW, pokud si dobře pamatuju, tak vámi udávané problémy jsme se učili na FELu v předmětu teoretická informatika.

[Semo]

V clanku som nic take nenasiel. Iba to, ze na CS hlasia ti, ktori si pod tym predstavuju informatiku.

[vbl]

Matematická/teoretická informatika = Computer science

Že se říká informatika všemu možnému, není můj problém. Ekologie se taky říká všem možným nesmyslům, ale nikdo nechce, aby si ekologové kvůli tomu svůj vědecký obor přejmenovali na něco jiného.

[Semo]

Informatika ako praca s informaciami. Max. veda o informaciach. Podobny koren ma aj dnes popularny termin informatizacia, ktorym sa fakt nemysli analyza algoritmov, struktur alebo rekurentnych funkcii a turingovych strojov. Informatika ako spracovanie dat - kedysi na papieri, potom na logaritmickom pravitku, dnes najpohodlnejsie na pocitaci (ci uz v opiciach alebo inom sw), ale vsetky tieto veci su iba nastrojom, nie cielom.

CS ako veda o vycislitelnosti/vypocitatelnosti ma turingov stroj/pocitac ako ciel svojho vyskumu a tazko by nieco dokazovala o logaritmickom pravitku.

RPi sice nebolo navrhnute ako ciel formalneho dokazovania, ale rozhodne je samo o sebe viac cielom ako prostriedkom, pretoze len tak kupene nezvlada skoro nic. Je to taka praktickejsia/hmatatelnejsi CS, ale rozhodne nie I.

Tolko k mojmu nazoru o rozdiely medzi CS a I a preco je vhodne to rozlisovat, hoci maju novinari zazity blby preklad.

[vbl]

Tak to honem běžte vysvětlit na VŠ (MFF, FIT, ...) ať okamžitě přestanou učit předměty s názvem informatika, že je novináři zblbli a oni používají špatný termín...

[rs]

No ja neviem ale my sme mali na gymnaziu informatiku a ucili sme sa programovat v bejziku, paskale a takych vseliakych veciach, a v jazyku PETRA - pozna to niekto?. ziaden ofis nebol poruke. To boli roky 1992 az 1994. Taki sme my boli informatici.

Ale do realneho zivota mi ostala len hra LEMMINGS - tu ovladam dodnes

[Semo]

Skoda, ze vas neucili aj citat a vyznam slova "vacsina".

[diverman]

Mám strukturovanou kabeláž s centrálním POE patchpanelem, takže pro mě důležitým nedostatkem je nepodpora pasivního power over ethernet na 12 voltech. Takovou implementační maličkost umí mimo jiné RouterBoardy, IP smart board, a další "miniboardy" a IP kamery. Argument, že by to prodražilo RPi-klidně zaplatím +500 Kč za podporu pasivního POE, abych nemusel bastlit vlastní řešení. RPi FAQ zmiňuje POE jako žádanou feature, ale kdo ví kdy se dočkáme implementace?

[Marián Kyral]

Když už se ti nechce bastlit, tak co třeba tohle? Pokud objednáš něco podobného z číny, do těch 500Kč se vejdeš.

Případně můžeš něco ubastlit a dát to pod open source licencí na web. Určitě tím pomůžeš ostatním zájemcům.

[Atom321]

Autoři RPi by jistě dovedli udělat dražší variantu s více funkcemi - PoE, lepší CPU, kamera, integrovaný ethernet switch. Oni ale nechtějí vyrábět domácí HTPC, chtějí učit programování.

[Michal]

I kdyby RPi mělo podporu PoE tak věřím (doufám!) že to bude standardní IEEE 802.3af PoE a ne podpora pro tenhle rád-bych-měl-PoE-ale-nemám-prachy-na-pořádný-switch nesmysl.

[bunak]

A co třeba tohle? http://www.okcomputers.cz/zbozi/power-over-ethernet/ A nestojí to ani kilo :o)

[Marián Kyral]

Vzhledem k těm 12V bude ještě potřebovat nějaký stabilizátor na 5V.

[diverman]

To jsem si uz davno vyrobil a presne to je to bastleni, co se mi nechce delat.

[phr]

Tak třeba tadyhle jedno kompaktní řešení.

[diverman]

Nechapu, proc mi tu nabizite POE injektory, kdyz uz jeden mam (a navic 16 portovy...)

[Petr Maleček]

Připlaťte si 500Kč za funkci, kterou drtivá většina lidí ani nepotřebuje. A kdyby prodražila zařízení o 500Kč, což je takřka 50% jeho celkové ceny, tak už by nebyl tak dostupný, jak bylo původně myšleno. Aktivní PoE nestojí ani 500Kč, tak kde je problém, vy bastlile?

[Šangala]

Jen s tím napájením je to trochu ošemetné, rušilo/ruší mi to analogový výstup.
Například tento zdroj a i napájení z na obrázku uvedeného USB hub-u.
Možná mám divný kus, nebo extrémně citlivý vstup na TV, ale projevilo se to i na stabilitě.
Napájení z „čistého“ zdroje (např. baterií) naprosto bez problémů.

[motyq]

analogovy vystup jsem z duvodu ruseni prestal pouzivat. Prakticky s zadnym zdrojem nepouzitelne - lepsi by mela byt pry revize 2.0 boardu, ktera uz by to mela mit nejak lepe osetrene. 2.0 se pozna tak, ze krom jineho ma na sobe dve montazni diry.

[Šangala]

Příloha:

• 01-01_1_TheFirstOnBattery.JPG (118440 bytů)

To rušení tam leze s kostry. Použije-li se opravdu dobrý/čistý zdroj (třeba od mého telefonu Samsung , je to OK), ale je vhodnější, mi to tak přišlo, to napojit přes GPIO, než z USB vstupu.
Jinak z baterií žádný problém (bez rušení) viz příloha nebo tady.

[tomvec]

V současné době je ale výroba přesunuta do Velké Británie, do továrny společnosti Sony ve Walesu, kde se vyrobí 2500 kusů denně.

To dopadne, rootkit, zamčený bootloader...

[jnd]

Ale prdlajs, tam akorát dělaj desky + osazení přesně jak si zákazník objedná. Se Sony to má společný akorát jméno.

[tomvec]

No musel jsem si do SONY rýpnout

[D.A.Tiger]

Pěkná věc, to se musí nechat. A nejen pro výuku programování, napadá mě spoustu věcí, které by se s tím dalo realizovat, ale mám k tomu pár dotazů:

V článku se píše o tom, že k provozu je potřeba minisd 2-4GB. Je možno použit i větší (8, 16, 32GB) nebo 4GB je maximum?

Je možné k tomu sehnat i napájení z baterie? Nejlépe tak, abych se automaticky kontroloval stav baterie a při připojení do sítě se dobíjely.

Předpokládám, že to má integrovanou nějakou gr. jednotku. Je teoreticky možné k tomu připojit i nějakou jinou, výkonnější gr. kartu?

Já vím, že předbíhám, ale zkoušeli jste někdo prakticky na tom rozjet Linux?

[Šangala]

Příloha:

• 01-03_TheFirstOnBatteryAnalogTV-bzflag.JPG (125123 bytů)

Mám 16GiB a ok.
Napájení z baterie jsem realizoval, pomocí jak je vidět tady (dva kondíky a 78S05)- ale je to neefektivní…
Zjistěte si víc, a pak dopadnou otázky o připojení externí grafiky…
Jasně že linux, mimo jiné viz příloha

[gtz]

Já jsem na napájení použil 5V napáječ pro MT. Nehrál jste si s RS232? (myslím převodník pro RS232?)

[Šangala]

Jo taky jsem to zkoušel, ale fungovali mě rozumě jen od dvou Samsung-ů, ale absolutně čistý obraz na analogu, jsem dostal jen z baterek či silnějšího zdroje, přehnané přes 78S05.
K otázce: „Nehrál a asi ani nebudu, chci si vyzkoušet něco jiného, ale zatím na to nemám času (nebo spíš tu správnou chuť)“.

[gtz]

No já to zkoušel s Raspbianem R2, na Analgu tedy DVI - starší analog JVC nic moc, pak jsem to zkoušel na větší LCD - Samsung taky přes DVI a obraz byl o něco čistší. Divné mi bylo, že se mi nějak nedařilo rozchodit HDMI propojení právě s tím Samsungem. On se tvářil jako kdyby tam nic nebylo. Já to naapájím jak jsem psal 5V/1A zdrojem který byl původně pro MT. Pro jistotu jsem to zkoušel i s 7805 v 1A provedení a neviděl jsem žádný rozdíl. Napájení bylo přes GPIO.

[Šangala]

Příloha:

• 01-02_TheFirstOnBatteryAnalogTV-TextLogin.JPG (178344 bytů)

Bohužel jsem nafotil jen „úspěšné“ pokusy, ale obrázek z příloze napájený zdrojem odkazovaným výše, bych vůbec nepřečetl a ještě by se to i hryzlo. Napájené „vybranou“ nabíječku MT, tak by se to lehce vlnilo a na baterky jak víno.
Ten obrázek v příloze vypadá hůř než to bylo ve skutečnosti (prostě na kvalitu té televize to bylo tak jak to nejlíp mohlo být).
Co se týká napojení přes redukci na DELL U242M, žádný problém jsem neměl (jede buď analog nebo HDMI a HDMI má přednost). Vše jsem prováděl s "debian6-19-04-2012".
Pokud ten Samsung byla televize, tak použít 1. port HDMI a kdyby stále nic, vytáhnout jej ze zařízení, které je v chodu a vrazit do Raspberky (mám zkušenost, že Samsungy TV mají sem tam nějaké potíže s připojení některých PC, zvláště třeba přes redukci s miniHDMI a nevím jestli to nedělají teda i Samsung monitory - nemám/neznám.).

[gtz]

Díky, tak jak jsem se přesvědčil, obraz přes DVI už je v pořádku, mohl za to nedomačknutý kabel v Rpi. Špatně jsem docvaknul kabel pro video a tak se to nějak vlnilo. Ten zdroj není vybraný - je to cestovní napáječ ještě z dob R320, dává solidních 5V/1A a napětí je z něj v pohodě. Zkoušel jsem to i s 2x 18650 baterkama + nějaká bižuterie a jeden 78S05 v 1A provedení. Zkoušel jsem to na LCD TV Samsung, která má 2x HDMI a i když jsem se snažil jak jsem chtěl tak signál HDMI tak nebyl. Říkám to správně -> kabel do HDMI do Rpi -> přeponout na HDMI vstup v TV a zapnout Rpi? Zkoušel jsem to s kabelem bez redukce (kabel z TV přímo do RPi).

[gtz]

Tak nyní jsem si s tím celým hrál a nakonec jsem zjistil, že ta potvors Samsungová chce nevím proč mít zapnuté i to druhé zařízení - tedy HDR, který tam mám na HDMI1. Doplnil jsem znovu do FW port a jako haluz - HDR najednou bylo přesunuto na jiný vstup, tvářilo se jako když je to na "2". Tak jsem to vše vypnul, zapnul připojil tam jen RPi a čekal. Najednou tam blikla obrazovak RPi a bylo to tam. Jako totálně to nechápu. No vstupy to nějak přepíná i když "blbě", no budu si s tím muset pohrát.

[Šangala]

Jak jsem naznačil na testování, podle mě, je Samsung televize naprd.
Ono to asi nějak šetří energii a nedetekuje to vždy počítač(e) a je to někdy pěkná otrava protože člověk neví co má špatně.
Můj postup je, zapnout TV, zapnout Black/White-Box nebo DVD nebo cokoliv jiného co je napojeno do 1. portu v TV (v TV tedy běží oblíbený seriál), zapnout PC (v případě RPi bych ji nechal naběhnout bez obrazovky) a pak vytáhnout HDMI kabel z toho „Black/White-Box nebo DVD nebo cokoliv“ a vrazit do PC. Ono to pak nestihne asi šetřit a zařízení se detekuje (to je moje laické vysvětlení, nebrat vážně - ať si každý zkusí sám…).

[gtz]

No musel jsem mu překonfigurovat celý výstup, protože on se v tom nějak zacyklil. Stále si myslel, že chci požít klasický výstup VGA i když na něm nic nebylo. No zítra asi udělám totální HW RESET nechám tam vše připojené ať si ti sám ošahá a správně doplní. Dnes na to nemám nervy (to jeho automatické ladění je hodně na dlouho )

[Prcek]

Linux na tom samozřejmě jede, ale pokud se jedná o klasickou distribuci (zkoušel jsem Raspbian), tak práce není úplně komfortní - prostě je to pomalý a člověk musí mít trpělivost. Distribuce s XBMC (Raspbmc, Xbian) jsou celkem v pohodě, filmy to přehrává obstojně (i těch 1080p). Serverové nasazení (webserver, ftp, atd...) jsem zatím nezkoušel.

SD kartu mám 16 GB, ale spíš bych se klonil k variantě připojení externího disku přes nějaký ten USB hub, protože ta karta se mi zdá pomalá. Takže na systém by klidně stačila ta 2-4GB.

Co bych na tom rád zkusil je nějaká malá live distribuce s možností "copy to RAM", ale pro ARM jsem zatím žádnou nenašel.

[jnd]

Ono totiž není karta jako karta a Class je ukazatel dobrý akorát na sekvenční čtení/zápis třeba do kamery. Pro použití na OS je potřeba výkonnou kartu, která má hodně IOPS i pro malé soubory, oproti obyčejné kartě je rozdíl několikanásobný. Za sebe můžu doporučit značku Sandisk, konkrétně řadu Ultra 30 MB/s. Ta má mimo jiné i výhodu malého PCB a komu by vadilo, že přečuhuje z desky, tak lze výrazně zkrátit se zachováním funkčnosti (ale nikoliv záruky :). Extrémnější varianty už zase nemá cenu kupovat, protože Raspberry nepodporuje UHS.

Jakýkoli externí disk bude sice o něco rychlejší než SD karta, ale bohužel všechna zařízení sdílí jeden port v SoC a to včetně Ethernetu, takže na síťový disk to vhodné není. Navíc USB přenosy dost vytěžují procesor, i když poslední kernel už je v tomto ohledu dost efektivnější.

Jinak pomalost GUI je způsobena zatím nepodporou akcelerace X, jediný svižný distro je zatím QtonPi, je to i v oficiálních downloadech.

Nakonec musím říct, že vývoj SW je velmi svižný a za půl roku od vydání už dost pokročili. Raspbian znatelně zrychluje, má už vestavěné ovladače na SPI a I2C, což je fajn pro hackery. Arch před pár týdny přešel kompletně na HW float, taky používá čistě systemd, což mě zrovna v neděli překvapilo, ale nakonec jsem se s tím popral :D

Já osobně ani to GPU nevyužiju, maximálně na jeden kus, ale jinak mám hromadu nápadů na projekty, kde využiju akorát síť a GPIO. Who needs GUI?

[Conscript89]

Mam 32GB kartu class 10 a v pohode, ted z hlavy bohuzel nevim jakou konkretne.

[D.A.Tiger]

Díky všem za informace. pár zajímavostí a návodů jsem našel i zde. Vypadá to opravdu slibně :) Dokonce na tom jede i upravený Debian :)

[jancici]

a co tak MK802 s androidom, niekde bola zmienka ze natom spustaju ubuntu. a ked to porovnavali tak to bolo o nieco lepsie

[Michal Fecko]

MK802 sa strasne prehrieva Ale je rychlejsie a ma viac pamate - to je pravda. Raspberry Pi ma SoC ktore z 70 percent tvori GPU, 20 percent CPU a 10 percent RAM.

[Bhua]

Tenhle kram je zadarmo drahej.

Zkuste tohle, hromada konektoru (SATA, Ethernet...), dalkove ovladani a bezproblemovy chod.

http://dx.com/p/mele-a2000-1080p-android-2-3-network-multi-media-player-w-sata-usb-hdmi-lan-vga-wifi-4gb-131566

[motyq]

nemas vyzkousene, jestli na nejakou takovouhle "rychlejsi" krabicku jde nacpat xbmc/openelec?

[phr]

Tenhle kram je zadarmo drahej

Ale měl dobrou reklamu :(

[jnd]

Ten link je ještě větší krám, stojí třikrát tolik, má to jen Android v zabudované paměti a žádný GPIO. Taky kdoví kolik žere, Raspberry jen 2 až 2,5 W (změřeno na 5V).

[Michal Fecko]

RPi sa hodi IMHO viac ako nizkospotrebovy server/router/gateway. Ak by bolo CPU viac orezane o GPU funkcie (GPU mozno priradit min. 16M RAM a zvysok pre system). Typicke moznosti vyuzitia: Tor server, Torrent server, kamerovy server pre USB webkamerky, internet radio prijimac ovladany cez web/android, logger pohybu/teplot, automatizacia domacnosti, ftp server, web server, proxy server, firewall, asterisk VOIP server, sietova sms brana a pod....

[Dr. Eddy]

takhle?

(jo, ja vim, ze je to pomale, ale na spoustu veci to staci... a hlavne ten prikon!)

[Michal Fecko]

Kraasa

[luko]

fajn avec.. tak toto by eklo do Hexacoptera ktory si chcem postavit -speed host/device one hi-speed host one full-speed

up to 6 serial lines up to 2 I2C buses up to 2 SPI buses up to 60 GPIO lines 4 A/D converter @ 10 bit Power consumption: 0.3 Watt Operative temperature range: 0-70 °C (an extended temperature range will be available as soon as possible) Size: 40 x 40 mm RoHS c

[luko]

tak toto by seklo pre hexacopter ktory si chcem postavit

[Dr. Eddy]

nehodi se na to spis Arduino? Nebo podle toho, co na tom chces provozovat teda :)

[phr]

Periférie se musí přibastlit, jinak celkem OK, ale 29 euro za lepší variantu mi přijde zu viel...

[jnd]

Počkej až tam dobastlíš Ethernet, nějakou Flash nebo SD, to bude příkon hned v řádu Wattů. Ono je pěkný prodávat jen CPU+RAM modul, ale s tím samotným nic nenaděláš :D

[Dr. Eddy]

Ethernet tam je, vsechno je na desce, jen je potreba pripajet konektory. Takze slovy klasika: "Co to sakra meles ty vorechu jeden?!" :)

[jnd]

Ethernet tam není právě protože chybí ty konektory, je tam maximálně PHY. "Jen je třeba připájet konektory", jo klidně si to dobastli, ale měl bys vědět že právě až po připojení zátěže (tj. trafíčka v tom Magjacku) to začne žrát skoro Watt jenom na ten Ethernet.

Podle mě je to skoro klamavá reklama, protože spotřeba nezatíženého čipu bez jakýchkoli periferií je ti k ničemu.

[petr_p]

Právě tam mám rozjeté Gentoo, tak mám poměrně dobrou představu o hrubé výpočetní síle. Rychlost kompilace je na Raspberry Π B při standardní frekvenci téměř přesně poloviční o proti Pentiu 3 na 550 MHz na desce s čipsetem 440BX od Intelu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

RPi sa hodi IMHO viac ako nizkospotrebovy server/router/gateway.

IMHO k tomu se RPi vubec nehodi (resp. je tu cela hromada srovnatelnych zarizeni, ktere se k tomu hodi daleko vic). Uz treba jenom proto, ze ma jen jeden ethernet a ten je jeste navic internet pripojen pres USB (!). Na domaci gateway to chce aspon dva ethernety a wifi a tohle dohromady uz spolehlive saturuje USB.

Pro takovy ucel se vyborne hodi treba Alix 2d2, ktery je, pravda, drazsi a vetsi, ale prikon ma srovnatelny, vykon nejspis vyssi a hlavne ma potrebne PCI sitovky a miniPCI sloty pro wifi.

[Petr Maleček]

Případně jednoduché "klikací" RouterBoardy s ROSem.

[hacup]

Též zajímavé Parallela.

[Rezza]

Vcera jsem jedno picko dostal :)

[Rezza]

A ted co s tim...

[marek_hb]

dotaz - dokáže to DOBŘE a KOUKATELNĚ přehrávat fullhd? jestli to má cenu k tv jako třeba xbmc přehrávač (prosím o zkušenosti z praxe - ne PR povídání)

[Rezza]

Jeste nevim, zkousim neco Full HD sehnat - Big Buck Bunny jede, ale nejak mi nejede zvuk (AC3)... Prave taham i jine verze. Bude to hodne o formatech co to umi dekodovat v HW...

[Prcek]

Dokáže, ale trochu to má problém při seeku (na chvíli se rozkostičkuje nebo zešedne obraz), nebo při prvotním zobrazení ovládacíh prvků, ale pak při každým dalším zobrazení už to jede plynule. Taky občas praská zvuk, pokud je přes analog a je nějaká zátěž jako třeba ten seek, ale přes HDMI bez problému.

Na youtube jsou určitě videa, jak na tom někdo pouští HD video, tam si člověk může taky udělat obrázek.

Mě XBMC úplně uchvátilo, jak si ke všemu natahá info z netu a udělá si takovou multimediální knihovnu, fakt se mi to líbí .

[marek_hb]

Mě XBMC úplně uchvátilo

mě právě taky - hlavně ve spojení s tímhle je to masakr - přes sambu sdílím filmy + muziku (přes sambu proto, že original dlna na tom NASu má trable s titulkama a mě se to nechce zatím nějak řešit - i když na netu návody jsou) , pak tam mám zálohované a různě nasdílené co potřebuju a kde potřebuju

XBMC jsem postupně nainstaloval k sobě na desktop, manželce na noťas i na "cestovní" netbook a mám po starostech - nemusím nikde tahat flashky, nebo nedej bože CD a tak všelijak

a o rap uvažuju jako o "zchytřovadle" k televizi - mám poslední slušné crt od philipsu a zatím nemám důvod měnit

[me]

Dlouho jsem tento projekt z povzdali pozoroval, zdal se mi divny. Ale obrovske ohlasy, vznik komunity a clanky k tematu me presvedcili, aby jsem si take jeden exemplar poridil. Mam posledni verzi, s 512MB RAM. A musim rict, ze je to hrozny bastl....

Moje Raspberry Pi neni stabilni, po zahrati se zacne kousat, odpojuje se etherent, zamrazava klavesnice, atd. Muze to byt HW chyba meho kousku, ale spise si myslim, ze je to problem HW navrhu.

Nejvetsim problem je kvalitni napajeci zdroj. Uz jsem vyzkousel nekolik, ale dokazal jsem dosahnout pouze zlepseni, nikoli vsak dokonale stability meho systemu. Oficialne se doporucuje zdroj 5V/1A. To je samozrejeme blbost, pokud jen trochu znate specifikace. Raspberry Pi ma 2 USB porty, jen tyto porty by mely byt schopny dodat 1A (2x 5V/500mA), aby to bylo "koser". K tomu pridejte cca 700mA pro vlastni desticku a dostavate se k 2A. Vstupni konektor, micro USB, je vsak jen dimenzovan na 5V/1A...

Pokud budete na Raspberry Pi provozovat jen XBMC prehravac, tady budete mit pripojenou jen bezdratovou mys, zadnou klavesnici, zadny disk, snad by slo uvazovat o napajeni 5V/1A.

Smutnou skutecnosti take je, ze oficiane autori projektu neuvedli zadny napajeci zdroj, ktery by garantoval funkcnost systemu. Takze uzivavateli, je to na tobe, aby jsis nasel zdroj, ktery bude fungovat...

Dalsim problem je analogovy zvuk; po zapnuti zvuku prskne a nici tak reproduktory, pri prehravani chrci; chrceni muze byt zpusobenou spatnym driverem anebo probelem s napajenim. Vim, ze obcas se mi prehravac zvuku kousne, takze by mohl byt problem s nekvalitnim driverem. Chcete mit Raspberry Pi na prehravni multimedii? Jeste to zvazte a uvazujte o jinem HW... Na trhu jsou mensi krabicky s Androidem velikosti USB klicenky a mnohem vykonenejsim CPU casto vcetne WiFi a "celkova" cena je srovantelna...

Raspberry Pi je casto inzerovano, jako pomucka k nauceni Pythonu, programovanim her v tomto jazyku. A existuje nadherna hra napsana v Pythonu, SolarWolf, krasna ukazka, co je mozne vytvorit s knihovnou Pygame. Hru lze na Rasbian snadno nainstalovat, je v repozitari. Ale na Raspberry Pi nefunguje zvuk...

Take se casto Raspberry Pi inzeruje jako nahrada PC. Je to sice mozne, ale je to pomale, pokud jste zmlsani ze sveho rychleho PC, budete u Raspberry Pi usinat; k pomalemu CPU jeste pridejete omezenou velikost RAM a pomalou SDHC kartu, ze ktere se nacita SW.

A ke vsem vyjmenovanym problemum pridejte problemy s kompatibilitou HW na ktere muzete narazit (ne vse co funguje na PC funguje na Raspberry Pi), je treba davat pozor i na SDHC kartu, na USB pripadny hub, USB klavesnici, USB mys, atd, atd.

Takze muj zaver je, ze Raserry Pi je zajimava hracka, ale je spise pro otrle jedince s dostatkem casu na kraviny. Nerozumim moc nadseni, ktery tento nedodelek vzbuzuje. Mozna ze rovnice je jednoducha; udelajte HW, na kvalite nezalezi, musi byt levny a musi byt "open source friendly" a nekolikrat o tom napiste clanek na Linxuove servery a vzdycky se najde dost nadsencu, kteri Vam na tento spek skoci... Mozna ze nazor jeste prehodnotim, az se mi podari sehnat kvalini zdroj; ale mozna ze me problemy nejsou zpusobene zdrojem; obcas je tezke poznat, zda je problem ve zdroji, v HW anebo jen v SW.... V kazdem pripade, lupani a niceni analogovych reproduktoru je probelm mnohokrat popsany a resi se externim USB/audio prevodnikem. Take me udivuje, ze zvuk v oficialni distribuci Rasbian neni stale vyresen (SolarWolf, atd).