Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
1. Sun se na open source scéně pohybuje už dlouho, ale posledních pár letech jste docela přidali. Open source je teď Solaris i Java, dva z vašich nejprestižnějších softwarových produktů. K této oblasti mám několik otázek:
1. Co považujete za největší přínos tohoto trendu pro firmu?
Největší přínos je nepochybně rozšíření. Více lidí stahuje, zkoumá, učí se, oceňuje a nasazuje sunovské technologie. Druhý největší přínos jsou příspěvky od komunity. Vznikají nejen komunity uživatelů, ale čím dál více lidí se také na technologie dívá zevnitř a začínají přispívat zpět. Nejdůležitější je tedy rozšíření a příspěvky komunity.
2. I přesto, že je Solaris otevřený, vývojový proces, zvláště operačního systému, je docela striktní. Plánujete s rostoucí komunitou pravidla trochu uvolnit?
Je to tak, plánujeme. Kroky v tomto směru, které podnikneme v následující pár měsících, budou souviset s tím, jak se lidé budou učit vyvíjet v Solarisu i pro Solaris, a s vybudováním hierarchie balíčkových repozitářů, které nám umožní vytvořit víceúrovňový model pro přispívání. Na úrovni jádra však musíme být s příspěvky velmi opatrní, protože... je to prostě jádro.
Ale v tuto chvíli platí pravidla uplatňovaná na vývoj jádra pro celý systém. V příštích měsících nasadíme hierarchický systém, který umožní spoustě lidem přispívat na jiných úrovních, aniž by byli vázáni přísnými pravidly jádra. Od Iana Murdocka se učíme hodně o tom, jak je uspořádán a spravován Debian, a spoustu z těch principů používáme k vytvoření distribuované kolekce repozitářů, z nichž každý bude mít svá vlastní pravidla.
3. Jak ovlivnil přechod na open source vaše interní vývojové procesy? Bylo nutné se open source hodně přizpůsobovat?
No jo. Bylo to docela náročné. To nemyslím v záporném smyslu, jen si to vyžádalo množství změn na všech místech. Ať už jde o přechod z interního systému pro správu kódu na něco jako Mercurial, provádění veškerého vývoje uvnitř nebo vně firewallu, uvědomění si, že výrazný podíl času je nutné věnovat práci s komunitou, ne jen samostatnému psaní kódu, který by se pak komunitě předával. Je potřeba s komunitou řešit, co se musí udělat a kdo to udělá.
To vše jsou technické a kulturní změny, které nějakou dobu trvaly. Museli jsme se o komunitním vývoji hodně naučit a některým skupinám to šlo rychleji než jiným. Ale myslím, že komunita toho od Sunu hodně získává. Máme spoustu skvělých, technicky vzdělaných lidí, kteří teď přispívají k open source technologiím. Jsme také dost dobří v dávání věcí dohromady, nejen v psaní kódu. A tyhle dovednosti předáváme open source komunitě. Například věci, které jsem zmiňoval: repozitáře, sestavovací techniky a tak dále.
4. Již dříve jste vyjádřil sympatie k GPL verze 3. Z jakého důvodu jí dáváte přednost před verzí 2?
V některých situacích ještě více uvolňuje přístup. Obecně si myslíme, že čím otevřenější, tím lepší. Přesto jsme však komerční podnik a z různých licenčních důvodů musíme dávat přednost GPL všeobecně – verzi 2 a 3. Jsme velmi na GPL orientovaná společnost. Podobné je to s MySQL, jejich obchod je také založen na GPL. První GPLv3 projekt jsme založili před asi 4 měsíci, šlo o xVM server. Lze to brát jako předzvěst toho, jakým směrem se budeme ubírat, ale nemám k dispozici žádná konkrétní data.
5. Pokud by to licenční situace někdy dovolila, jak byste se tvářil na sdílení kódu mezi Solarisem a Linuxem?
Myslím, že nakonec to tak dopadne. Je to nevyhnutelné a je dobře, že to tak bude. Záleží také na tom, kdy bude Linux vydán s GPLv3. To by pro nás mohl být bod zlomu. To by mohl by ten správný okamžik, aby Linux i Solaris přešly na toto licencování a umožnily tak neomezené sdílení kódu. Určitě o tom uvažujeme. Každopádně jsem přesvědčen, že k tomu dojde a sdílení kódu bude ku prospěchu.
2. V rámci Sunu se staráte o docela dost projektů. Který z nich byste označil za nejzajímavější?
A jéje... Mám všechny své děti stejně rád. Vlastně bych řekl, že je to trošku neférová otázka. V Sunu máme celou řadu klíčových programů, které se zaměřují na open source softwarovou strategii. Velmi se snažíme dění v této oblasti urychlit. Nemohu tedy jmenovat jediný projekt, je jich celá řada. Rád bych řekl něco o NetBeans. V některých ohledech šlo o průkopníka našeho open source modelu. Byl to první zásadní program dodávaný jako open source technologie a první, který si vybudoval velkou komunitu. První, který dosáhl určité úrovně stažení, registrací a nasazení. Všechny tyto aspekty jsou součástí open source obchodního modelu Sunu.
Od té doby jsme jako open source vydali skoro vše ostatní. Jedním z důležitých programů, na kterém teď pracujeme, je OpenSolaris. Strukturální změny, které v Solarisu provádíme, ať už jde o balíčkovací systém IPS, zpřístupnění prostředí uživatelům Linuxu nebo základní předpoklady pro komunitní vývoj, z toho dělají velmi důležitý projekt. Hodně pracujeme na Javě, která je teď také open source.
Pravděpodobně druhou největší open source aktivitou je Glassfish, protože je nejdále z hlediska úspěchu a přijetí. Začala rok před otevřením Javy.
Do našeho open source obchodního modelu zapadá také MySQL. Možná jste o tom slyšeli... MySQL je velmi zajímavá organizace. Jde o nejrychleji rostoucí open source databázi na světě, představuje 70 procent všech instalací open source databází na světě. Ale MySQL je také mikrokosmos sunovského open source obchodního modelu. Dávají k dispozici hotovou a plně funkční vývojovou a instalační platformu a navrch prodávají doplňující funkce a služby, a to vše se standardní open source licencí.
Jde tedy o poměrně dlouhý seznam. Nejnovějším open source programem v Sunu je patrně virtualizační technologie xVM server. Ale to se teprve rozjíždí.
3. Když jste v roce 2004 odešel ze Sunu, média si myslela, že jste byl znechucen vyrovnáním s Microsoftem. Pořád vás to trápí?
Pravda je taková, že jsem vůbec nebyl a nejsem znechucený. Ve skutečnosti jsem byl součástí týmu, který to vyrovnání dohodl. Měl jsem z toho radost a řeknu vám proč: nejlepší věc na tom vyrovnání bylo, že to celé skončilo. Moc jsem si to přál... od chvíle, kdy jsem v roce 1999 převzal Javu, bylo zřejmé, že ten spor, který ovlivňoval celou firmu i softwarový tým, byl velmi vyčerpávající a rušivý. A ačkoliv byl důležitý, protože jsem naprosto přesvědčen o tom, že bylo správné se do něj pustit, bylo už potřeba jej ukončit.
Takže jsem souhlasil se snahou nalézt způsob, jak dosáhnout vyrovnání, a byl jsem rád, když se to podařilo. S výsledkem vyrovnání jsem byl také spokojen. Nemělo to nic společného s mým odchodem – tedy kromě toho, že to byla příhodná chvíle na změnu. Bylo to období, kdy jsem si řekl: dotáhl jsem vyrovnání, vedl Solaris, vedl Java tým, účastnil jsem se sporu s Microsoftem a teď je čas uvažovat o změně. Po 14 letech v Sunu jsem chtěl zkusit založit vlastní společnost, takže jsem odešel a udělal to. Nějakou dobu mě to bavilo a jen kvůli Jonathanově přesvědčování jsem se rozhodl vrátit.
4. Vlastně jste ze Sunu odešel ve stejný den, kdy bylo oznámeno vyrovnání. Mělo to nějaký symbolický význam?
Rád bych řekl, že ano, to by bylo naprosto skvělé. Ale byla to náhoda. Měli s tím zpoždění... čekal jsem, až to bude dokončeno – jak pro Sun, tak pro mě. Ale nevěděl jsem, že to vyjde na stejný den, a nechtěl jsem odejít, než by to bylo uzavřeno.
5. Sun odstoupil od stížnosti proti Microsoftu kvůli specifikacím síťových protokolů v Evropské unii již před dlouhou dobou, ale Evropská komise mezitím rozhodla v neprospěch Microsoftu. Nepřipadá vám teď s odstupem času, že Sun třeba odešel příliš brzy?
(smích) Myslíte útěk z boje? Když se podíváte do minulosti, bude patrné, že jsme změnili náš náhled na problém. Původně nám šlo především o Javu a licenci Javy, to bylo jádrem prvního případu. Ale jakmile se to vyřešilo, už nám nešlo o handrkování s konkurencí, ale získávání zákazníků. Přehodnotili jsme naše priority. Samozřejmě nám vždy záleželo na zákaznících, ale určitě je znát, že jsme za poslední dva roky toho moc o konkurenci neříkali. Nekomentujeme jednání Microsoftu ani jiných společností, které jsou často slyšet. Čas od času se něco objeví, ale bývá to velmi mírné. Opravdu jsme se hodně změnili a teď se mnohem více zaměřujeme na zákazníky. A o tom bych mluvil mnohem raději než o EU.
6. Sun na svém hardwaru podporuje Oracle, ale když teď máte pod střechou MySQL, budete se ji snažit protlačit do enterprise segmentu místo Oracle? Nebo budou šťastně žít bok po boku?
To druhé. MySQL je obrovsky úspěšná, ale ne u enterprise zákazníků, není to jejich cíl. Mårten Mickos [zakladatel a šéf MySQL, nyní viceprezident Sunu pro databáze] říká, že MySQL je první databáze, která byla navržena v éře Internetu. Je navržena pro nasazení na webu, horizontální škálování a spoustu dalších transakčních i netransakčních nasazení. Nejde o nasazení v enterprise sektoru, nýbrž o webové aplikace v obrovském měřítku. A proto říkám, že mohou obě databáze koexistovat. Oracle je náš dobrý partner a navzájem si pomáháme vydělávat spoustu peněz, na tom se nic měnit nebude a nechci, aby to skončilo. Podíváte-li se na seznam zákazníků MySQL, zjistíte, že se ve většině případů nekryje se seznamem zákazníků Oraclu.
Takže touhle akvizicí jsme náš seznam zákazníků vlastně zdvojnásobili. Nechceme teď jeden převést na druhý. Jsme rádi, že máme pro oba trhy úspěšný produkt – jeden vlastníme, druhý přes partnera. Takový byl záměr.
Další věc je – a projevuje se to i v aktivitách open source komunit – že úspěšnost softwaru obecně určuje míra přijetí, ne určování směru z vrchu. Nebylo by rozumné očekávat, že kdybychom MySQL tlačili do enterprise, byla by to úspěšná snaha. Je pravda, že mnohé podniky uvažovaly a uvažují o nasazení MySQL v různých aspektech svého podnikání. Tomu se samozřejmě nebráníme. Ale především se nám na MySQL líbilo to, že zákazníci, které MySQL do Sunu přivedla, doplňují ty, které už Sun měl.
Jonathan Schwarz, Rich Green, Mårten Mickos (MySQL) & Greg Papadopoulos
7. Když jste převzetí MySQL oznámili, hodně lidí si myslelo, že jste se především snažili vypálit rybník Oraclu. Byla to součást vašeho uvažování?
Vlastně ani nevím, kdo byli ti další zájemci, nebo jestli vůbec nějací další zájemci byli. Myslím, že už to proběhlo médii, ale Jonathan i já Mårtena Mickose známe už velmi dlouho. Já jsem chtěl přivést MySQL blíže Sunu už dávno. Ještě než jsem odešel, tak jsem doufal, že dosáhneme podobné dohody jako teď, ale tenkrát se to nepodařilo. Teď k tomu konečně došlo, ale nevím, kdo další se také snažil.
Řekl bych, že kromě kupní ceny – protože v Silicon Valley je hodně technologických společností s ještě hlubšími kapsami než má Sun – také hrála roli naše podobná firemní kultura a obchodní model. Jsme největší open source společnost na světě se silnou orientací na GPLv2 a naše obchody jsou z velké části založeny na stahování a rozšiřování softwaru. Nevím, kdo jiný by tohle mohl nabídnout.
8. O virtualizaci se pořád mluví. Sun přilil do ohně převzetím firmy Innotek. Co v této oblasti můžeme od Sunu čekat?
Pohled Sunu na oblast virtualizace jde mnohem dál než jak je virtualizace v současné době běžně nahlížena. Neuvažujeme tolik o konsolidaci datových center a serverů, ale o dynamických datových centrech. Chceme virtualizační technologie využívat k odstranění vazby softwaru a hardwaru, aby bylo možné stavět a spravovat datacentra, kde by byl software upgradován a migrován nezávisle na hardwaru. Designovým cílem xVM serveru je zahrnout konsolidaci serverů, ale zároveň jít až k opravdu dynamickým datacentrům.
Vývojáři zase řeší, jak na svůj desktop nebo notebook dostat prostředí, pro které software píší a ve kterém bude nasazován. Obyčejně máte na desktopu Windows nebo Linux a chcete kompilovat pro Linux, Solaris nebo Windows, takže by bylo fajn mít po ruce verzi datacentra bez ohledu na primární operační systém. Jedna z výhod Innoteku je, že tento mechanismus poskytuje. Díky nim můžeme vývojářům umožnit nasazovat operační systémy a prostředí, pro která píší, na jejich desktopech. Navíc jim umožňujeme experimentovat s novými operačními systémy, jako je OpenSolaris, i když mají na počítači pro běžné použití třeba Windows.
Mimochodem, Innotek je vážně skvělá společnost. Jejich technologie je skvělá, a to nepřeháním. Hodně lidí ten kód posuzovalo a jsou to fakt prima věci. Jsou to velmi chytří lidé.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
7.5.2008 00:46
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Stejně jak "svobodná" JAVA.No, nevím jak VirtualBox, ale zdrojové kódy openjdk6 jsou volně dostupné.
A v anglické verzi zůstal český nadpis…
Myslím, že by bylo dobré doplnit k odkazům na jazykové verze do závorky jazyk.Doplněno.
A v anglické verzi zůstal český nadpis…To je feature, ne bug. Rozdělení článku bylo původně zamýšleno pro příliš dlouhé články - nepočítalo se s tím, že v každé z částí bude text, který bude potřebovat jiný titulek. Založil jsem kvůli tomu bug #1019.
7.5.2008 16:07
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
7.5.2008 16:22
thingie | skóre: 8
7.5.2008 18:42
thingie | skóre: 8
Nad čím se má zase kdo rozhodovat, normálně by to prostě přečet a kašlal na to, nebo by to někdo smazal a nečet to nikdo. Místo toho se ovšem budeme sami rozhodovat, no. O čem zas? Mi to nepůsobí žádné zvláštní potěšení, rozhodovat se o ničem a bez ničeho a pro nic za nic.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.5.2008 09:58
