Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Grafické karty s čipy nVIDIA mají v dnešní době velkou popularitu a nejeden uživatel systému Linux tuto kartu vlastní. V současné době je situace taková, že abychom využili veškeré funkce a výkon těchto karet, musíme použít ovladače dodávané výrobcem. To proto, že výrobce grafických karet neuvolnil hardwarové specifikace ani zdrojové kódy ovladače, a proto nejsou obsaženy v jádře Linux. Našim úkolem nyní bude seznámit se s postupem, jak získat, nainstalovat a konfigurovat ovladače pro všechny typy karet nVIDIA.
Ovladače získáme na stránkách výrobce www.nvidia.com. Aktuální verze ovladačů
najdeme na adrese http://www.nvidia.com/object/linux.html a to pro architektury
IA32, IA64, AMD64. Nás bude vždy zajímat soubor označený na konci
*-pkgX.run. Tento soubor stáhneme a uložíme na disk. V našem
případě budu pracovat se souborem
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run.
Ovladače jsou určené pro veškeré typy grafických karet s čipem nVIDIA. Tentýž ovladač můžeme použít pro karty TNT, TNT2, GeForce a další. Jedná se o spustitelný soubor, a proto nehraje roli, pod jakou distribucí ovladače instalujeme.
Před instalací je dobré ověřit, jestli máme veškerý potřebný software.
Tím předejdeme chybné instalaci a dalším problémům. Doporučuji přečíst si
příslušný soubor README.txt k danému ovladači, abyste měli
aktuální informace. Zde uvedu softwarové nároky pro verzi ovladačů
1.0-6111. Vždy platí, že zde vypsaná verze je nejnižší možná,
samozřejmě lze použít vyšší/novější.
# cat /proc/version# XFree86 -version, nebo# Xorg -version# insmod -V# size --version# make --version# gcc -version# /lib/libc.so.6Přesuneme se nyní do adresáře, ve kterém jsou umístěny naše stažené ovladače. Veškerá instalace se děje spuštěním získaného souboru:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
|
Tímto dojde ke spuštění instalačního prostředí a nyní máme několik možností. Instalátor se pokusí přes ftp ověřit, jestli existují ovladače předkompilované pro náš systém (distribuci a patřičný kernel). Pokud ano, tak je stáhne a nainstaluje. Pokud pro náš systém neexistují, přeloží se a taktéž nainstalují. Tytéž kroky, které provádí instalační program, můžeme provést ručně. Nejprve si rozbalíme náš stažený soubor.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Přesuneme se do vytvořeného adresáře
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1 a můžeme aplikovat příslušné
parametry pro instalační program.
nvidia-installer --latest # proběhne auto-update
|
Může se stát, že instalační program nebude moci ovladače
nainstalovat. V tomto případě rozbalíme balíček s ovladači výše
uvedeným postupem, přesuneme se do rozbaleného adresáře a provedeme
instalaci příkazem make install.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Uvádím další volby, které se mohou před instalací hodit:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run spustíme s
parametry:
--info: informace o souboru .run--check: provede se kontrola integrity souboru--help: nápověda--advanced-options: výpis všech parametrů pro příkazovou
řádkuKonfiguraci provedeme upravením patřičných sekcí v konfiguračním souboru
pro X server. Máme-li XFree86, najdeme soubor
/etc/X11/XF86Config-4. Pokud neexistuje, použijeme
stávající /etc/X11/XF86Config. Jestliže náš systém obsahuje
X.org, budeme pracovat se souborem /etc/X11/xorg.conf.
V sekci Device upravíme řádek:
Driver "nv" (nebo Driver "vesa")
|
na
Driver "nvidia"
|
V sekci Module přidáme řádek:
Load "glx"
|
a odstraníme nebo zakomentujeme znakem # řádky:
Load "dri"
|
Aby se nahrál modul při startu X automaticky, musíme upravit
/etc/modules.conf (na některých systémech
/etc/modprobe.conf) přidáním řádku:
alias char-major-195 nvidia
|
Nyní již stačí spustit X příkazem startx. Objeví-li se
při startu Xwindow logo nVIDIA, ovladače pravděpodobně fungují dobře.
Ovladače nabízejí širokou paletu konfiguračních voleb. Většinu
z nich není potřeba nastavovat. Pro běžnou funkci postačuje předešlá
konfigurace. Proto uvádím jen některá zajímavá nastavení (nemající
vliv na funkci), více viz README.txt APPENDIX D:. Vše se týká
konfiguračního souboru XF86Config nebo
xorg.conf v sekci Screen nebo
Device:
Option "NoLogo" "TRUE" # vypnutí loga nVIDIA při startu
|
Provádí se volbou Option "NvAGP" "číslo" a existuje hned
několik možností.
Jako výchozí je nastavena hodnota 3. Jaké rychlosti AGP vaše karta
podporuje a jestli je AGP aktivované se můžete informovat v
/proc/driver/nvidia/agp/status.
cat /proc/driver/nvidia/agp/status Status: Enabled Driver: AGPGART AGP Rate: 4x Fast Writes: Disabled SBA: Disabled |
cat /proc/driver/nvidia/cards/0 Model: GeForce2 Ti IRQ: 11 Video BIOS: 03.15.01.06.07 Card Type: AGP |
cat /proc/driver/nvidia/agp/host-bridge Host Bridge: nVidia Corporation nForce2 AGP (different version?) Fast Writes: Supported SBA: Supported AGP Rates: 4x 2x 1x Registers: 0x1f000217:0x00000104 |
Některé systémy s procesory AMD Athlon/Duron se projevují nestabilitou
a nečekanými pády. Tomu se dá zabránit parametrem
mem=nopentium před bootováním. Nebo předat tento parametr
přímo bootovacímu programu.
Pro LILO to bude append "mem=nopentium", pro GRUB
mem=nopentium.
Zde uvedené rady jsou jen obecné, avšak zásadní pro správnou funkci grafických karet nVIDIA. Existuje velké množství voleb a nastavení, což by si ale vyžádalo nejméně další článek věnovaný této problematice.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
) to ide stabilne.
Preklad neni problem, pokud vsak vite co a jak - a to je zase v readme, chce si ho jen precist...(myslim, ze tak je to s jakymkoli prekladem cehokoli, ne?)
---nikdy bych to takhle nenapsal, a nikomu necpal, ale stve me, kdyz je nekdo neschopny a misto toho aby to priznal, tak to svadi na okoli---
.