Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
)
když učitel šeptal druhýmu učitelyObvykle na podobné hrubky nereaguji, ale když vás tak maturanti (nebo maturantky, viz -- "naučily v praxi"
) čtu, tak jsem vděčný paní učitelce Svobodové za ty tři roky na základní škole, během nichž mě donutila se tu češtinu naučit.
pro firmu, kde se ucházím o zaměstnání -- a věř mi, že pokud nezvládáš shodu podmětu s přísudkem v běžném textu, může se ti snadno stát, že tě zaměstnavatel odmítne proto, že on přece četl životopis nějaké slečny a ne mladého muže
To S v druhý větě je tam samozřejmě navíc.
takže do něj napíšu, že si nepřeji, aby bylo dokumentu a zdrojových kódů jakkoli využíváno bez mého souhlasuTo ti bude právně naprosto k ničemu (akorát proti sobě poštveš učitele). Autorský zákon totiž říká: (§35, odst. 3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nevýdělečně ke své vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo). Proto škola může tvé dílo klidně používat a ještě se ti smát
) není. Škola má ze zákona nárok na užití, čemuž nelze bránit žádnou licencí. Pokud by se při tom použilo cizí dílo, pak musí škola samozřejmě respektovat licenci tohoto díla (resp. odmítnout přijmout takovou školní práci, která by obsahovala cizí dílo pod nějakou nepřijatelnou licencí). U díla žáka/studenta samotného nezáleží na tom, jestli vzniklo ve škole nebo mimo - důležité je, jestli bylo použito pro splnění studijní povinnosti (úkol, semestrálka, maturita, diplomka apod.).
program Foo;
uses Crt;
var bar;
begin
writeln ('FooBar');
end.
I začátečník v tom může vidět základy. Program je samovysvětlující, uses Crt - používá knihovnu Crt, var bar - proměnná bar, begin - začátek, end - konec.
Ano, je to ukecané, ale taky výstižné. Navíc je z toho vidět, že program někde začíná, někde něco dělá a někde končí. Rozhodně je to jednodušší než nějaké public static void main, na kterém se začátečník nic nenaučí, protože je okolo toho spousta dalšího kódu, do kterého nevidí. IMHO to platí pro všechny pokusy učit začátečníky rovnou OOP.
Btw. kromě té ukecané syntaxe všechny tvé stížnosti řeší Object Pascal.
A přitom "trošku" mocnější. Přitom je to jazyk s de facto stejnými ambicemi.
Malá ukázka jednoho příkladu z 15 na zápočet:
(define perinn-stream
(letrec ((stream+ (lambda (s1 s2)
(cons-stream (+ (stream-car s1) (stream-car s2))
(stream+ (stream-cdr s1) (stream-cdr s2))))))
(cons-stream 3 (cons-stream 0 (cons-stream 2 (stream+ perinn-stream (stream-cdr perinn-stream)))))))
Díky!
.
# program obsah ctverce print "Zadejte stranu ctverce: " a = input() print "Obsah ctverce je %d" % (a*a)
program obsah_ctverce;
uses crt;
var a : integer;
begin
writeln('Zadejte stranu ctverce: ');
readln(a);
writeln('Obsah ctverce je ', a*a);
end.
Já si myslím opak. Podle mě je lepší učit programování v několika obskurdních jazycích, které jsou k ničemu, aby byl pak absolvent donucen se sám naučit pořádný jazyk pro svou budoucí kariéru.I když, znám pár lidí, kteří se ve škole setkali v Javou a teď by v ní dělali úplně vše, jen proto, že nic jiného neumí.
A Maxima jako její potomek je nádherné dílo.
Kamarád Scheme používá úplně normálně pro komerční embedded HW, a to zcela úmyslně.
Kurník šopa, já bych tak rád měl víc času, abych se mohl pustit do psaní nějakého toho kurzu...
Ještě tenhle týden je to zabitý. :-/
Ještě tenhle týden je to zabitý. :-/
Věčný to problém
. Já za tento týden stihl napsal firewall skript, zabezpečit server před útokem na sshd, upravit projekt v javě a hrát si doma s linuxem. Do pátku musím zpracovat dvě měření, vybrat hardware a nebylo by špatný si vydělat nějakou tu korunu na brig. Kdy má člověk dělat, to co ho baví? 
„There is a myth that Lisp (and Prolog) are "special-purpose" languages, while languages such as Pascal and C are "general purpose". Actually, just the reverse is true. Pascal and C are special-purpose languages for manipulating the registers and memory of a von Neumann-style computer. The majority of their syntax is devoted to arithmetic and Boolean expressions, and while they provide some facilities for forming data structures, they have poor mechanisms for procedural abstraction or control abstraction. In addition, they are designed for the state-oriented style of programming: computing a result by changing the value of variable through assignment statements.“
Autorem je pan Peter Norvig, v současnosti kápo přes výzkum v Googlu.
Zapřísahám Tě, ve jménu architektury MIPS, už to Satanovo číslo nevyslovuj!

. Kolikrát je ten vývoják těžší, než sesmolit pár řádků.
Tiskni
Sdílej: