Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Mozilla a Opera Software spolupracují na přípravě a podpoře speciálního HTML tagu pro videa. Současná situace, kdy jsou pro přehrání videí na webu zapotřebí různé kodeky, nebo dokonce Flash přehrávač, je nevyhovující - např. pro obyčejné obrázky něco takového potřeba není. Je zároveň důležité, aby byla stanovena sada povolených kodeků: nyní se pracuje na podpoře Ogg Theora. Čtěte LinuxWorld.
Tiskni
Sdílej:
Zatímco Theora takových kompresních kvalit nedosahuje a pokud se v budoucnu někdy zásadně zlepší a dotáhne na jejich úroveň, bude možná potřeba aktualizace formátu, tedy i dekodéru, tedy i onoho přehrávače, a tedy i celého prohlížeče. Oblast videa není statická, pořád se celkem bouřlivě vyvíjí a tedy uživatel se starší verzí prohlížeče si nová videa neprohlédne, čímž padá argument, že výhodou je garantovaná podpora.Nikoliv. Je to podobné, jako když musí přejít na vyšší řadu Flashe apod., aby mohl používat nových výhod. A nové verze prohlížečů vycházejí pořád (zrhuba každý rok a starší jsou podporovány půl roku nebo v případě Opery vůbec).
Zatímco Theora takových kompresních kvalit nedosahuje a pokud se v budoucnu někdy zásadně zlepší a dotáhne na jejich úroveň, bude možná potřeba aktualizace formátu, tedy i dekodéru, tedy i onoho přehrávače, a tedy i celého prohlížeče.Většina „tuningu“ theory lze provést bez zásahu do přehrávače...
Přijde mi to celé podivné. Jednak to, že by tento tag není standardizovaný – doby extra rozšíření HTML jednotlivých prohlížečů jsou snad dávno zapomenutou temnou minulostí.Tag video je uz delsi dobu probiranou soucasti nove specifikace HTML a HTML5 Editor's Draft ho obsahuje. Je nanejvys pravdepodobne, ze v novem HTML bude. Rekl bych, ze je to prakticky jiste. Implementacni detaily se mozna jeste zmeni, ale zacit s implementaci uz ted je kazdopadne dobry napad.
Přijde mi to celé podivné. Jednak to, že by tento tag není standardizovaný – doby extra rozšíření HTML jednotlivých prohlížečů jsou snad dávno zapomenutou temnou minulostí. Vyjádření W3C je taky podivné. Prý čekají na to, až se to rozšíří v prohlížečích, pak se dá možná teoreticky třeba někdy výhledově uvažovat o zařazení do HTML.Že se čeká se standardizací až na dobu, kdy bude jasná praktická použitelnost, je rozumné. Od zeleného stolu se dá navrhnout spousta nesmyslů v praxi nepoužitelných… A na tom rozšíření HTML není nic divného. Divné je naopak to, že HTML stále ještě nemá standardní způsob, jak doplňovat rozšíření a dotazovat se prohlížeče, zda takové rozšíření podporuje. XHTML si ten způsob rozšiřování přineslo od svého rodiče – XML – takže tam je možné pro rozšiřování používat jmenné prostory (i když to v XHTML standardu není výslovně povoleno, pořád je to v XHTML „legálnější“ než v HTML). Dotazování na podporu rozšíření ale v XHTML také úplně chybí. Ale XHTML je teďka fuj, musí se počkat, až HTML dostane poslední ránu v podobě HTML5. A otázka je, zda potom přijde nějaké rozumné XHTML2, nebo jestli se pak web na několik let roztříští do různých podivných formátů à la Flash.
Accept
, k jejichž interpretaci by nebyla potřeba křišťálová koule, určitě by to pomohlo. Ale měl jsem představu nějakého jemnějšího dělení – občas je důležitá i verze (nestačí vědět, že podporuje SVG, ale je potřeba vědět, kterou verzi, případně i kterou podmnožinu), a také by bylo dobré mít možnost se na podporu nějaké technologie dotazovat přímo na klientu ve skriptu, a úplně ideální by bylo i pokud by šlo dělat přímo v HTML podmíněné blogy. Něco jako
<if-supported namespace="http://www.w3.org/1998/Math/MathML"> <math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML"> … </math> </if-supported> <if-unsupported namespace="http://www.w3.org/1998/Math/MathML"> c na druhou rovná se a na druhou plus b na druhou </if-unsupported>Ostatně vůbec by nebylo na škodu psát do takovýchle podmínek i přímo jméno a verzi prohlížeče. Sice se nemá psát kód speciálně pro nějaký prohlížeč, ale co si budeme povídat, chyb v prohlížečích jsou a budou, a dnes kvůli takvé chybě musíte do kódu typicky zanést nějakou chybu (hack), kterým donutíte jeden prohlížeč vzít nějaký kód a ostatní se mu vyhnou. Jenom kdyby tohle šlo dělat legálně (i s CSS a JS), dost by to usnadnilo práci. Ještě štěstí, že aspoň MSIE má ty podmíněné komentáře (které ovšem nejsou XML validní, takže bych radši něco přímo ve jmenném prostoru HTML jako normální tagy).
Ostatně vůbec by nebylo na škodu psát do takovýchle podmínek i přímo jméno a verzi prohlížeče.IE to už dlouho podporuje pomocí tzv. podmíněných komentářů.
Ostatně vůbec by nebylo na škodu psát do takovýchle podmínek i přímo jméno a verzi prohlížeče. … Ještě štěstí, že aspoň MSIE má ty podmíněné komentáře…IE to už dlouho podporuje pomocí tzv. podmíněných komentářů.
:-)
object
?
span
a div
. Možná dokonce všechny.
span
a div
nemají žádný atribut, který by umožňoval rozlišit, zda se jedná o odstavec, citát, zdůraznění apod. Element object
má atribut type
, ze kterého poznáte, zda jde o obrázek, zvuk, video atd.
<div class="odstavec">Bla bla bla <span class="zdurazneni">bla bla</span>.</div>... což ale není to samé jako:
<p>Bla bla bla <strong>bla bla</strong>.</p>Graficky možná ano, ale strukturou ne.
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">říká, v jakém kódování je dokument?
<div class="paragraph">
by se mi ale sháněla těžko.
object
se chová v každém prohlížeči jinak (a ty rozdíly jsou velké dokonce i na poměry HTML). Takže navrhnout novou definici elementu tak, aby zůstala zpětně kompatibilní se vším (nebo většinou), co už na webu je, a zároveň byl ten element použitelný nějak nově standardně, je asi nemožné.
object
v prohlížečích. Protože jinak to dopadne tak, že ten nový element, ať už se bude jmenovat jakkoli, bude implementován stejně nejednotně jako dnes object
. Nemluvě o tom, že dnešní situace je taková, že Mozilla a Opera (a bohužel i W3C) se mohou usnést, na čem chtějí, ale rozhodující stejně bude, jak se k tomu postaví Microsoft.
existuje spousta stránek, kde vložené video funguje dobře jak ve woknech, tak například v Konqueroru+kmplayeru apod.Řekl bych, že to ale bude kombinací různých prvků
object
, embed
a javascriptů, takže nic moc hezkého. Ale je příznačné, že jeden ze silných trendů v „rozvoji“ HTML je hledání způsobu, jak do stránek co nejjednodušeji vkládat Flash. Jsem zvědav, kdo jako první přijde s nápadem, že pro zobrazování Flashe vlastně není HTML prohlížeč potřeba. Adobe rozhodně tímto směrem svoje nástroje vyvíjí, MS se svým SilverLight se přidal a JavaFX míří do stejného segmentu.