Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Už jsem naznačil, že moderní hudba mi nic neříká (vyjma vážné, tam se najdou moderní kusy, který jsou fakt super), ale nic mi ani neříká modernizace klasické. Pokusy modernizovat Vivaldiho považuju rovnou za prznění....Tak náhodou Trans Siberian Orchestra (rock) náhodou dělá hodně dobré modernizace. Vivaldiho Storm v podání Vanessy Mae taky dobrý a použití Jupitera u Running Sarah Brightman je taky geniální.
Ano, Rieu... Poté, co jsem viděl (na youtube) jeho provedení O Fortuna z Carmina Burana se mu obloukem vyhejbám...
Pokud jde o Vivaldiho -- jo, jako akordeonista mám obecně instrumentace a aranže klasických skladeb (a nejvíc asi baroko) pro akordeon rád, ale léto je imho lepší jiná verze (i když některé části jsou lepší tam, co jsi posílal ty) , sám jsem se naučil Zimu (zatím první větu a zaranžoval druhou a třetí) a na Léto se chystám časem, ale vždy víc ocením, když je aranž v duchu původní skladby. Mimochodem, není to tak dlouho, co jsem si pro akordeon zaranžoval úvodní znělku z Krkonošských pohádek (možná někdy, až se dokopu k tomu to nahrát, to hodím na youtube) a pro trio jsme si loni upravili (můj poslední, asi sto padesátý rok v ZUŠce) i Stars and Stripes forever (z Horowitzovy klavírní arranže, geniální).
Jinak kvalitu člověk samozřejmě najde, na baroko jsou výborný volby Musica Florea a Barocco sempre giovanne, na varhany pan Bárta, na violoncello jiný pan Bárta, atd., ale když je člověk hodně specifický tak často narazí na povrchnost současné společnosti. Už dlouho jsem neslyšel Mou vlast tak super zahranou jak to zvládla Česká filharmonie s Kubelíkem po převratu. A pozná se to už po pár tónech z Vyšehradu...
To je ale v přímém rozporu se solidaritou. Od moderního státu tedy čekám, že bohatší část jeho občanů bude solidární s těmi, co tolik štěstí v životě neměli a nějakým způsobem se ocitli v situaci, kdy od státu potřebují výpomoc.Je nutné rozlišovat mezi tím, kdo se ocitnul v nějakém období, a tím, kdo se ocitnul v 18 letech a už se nehnul. Problém je v tom, že pod kompenzaci nízké inteligence, špatného startu do života (chudí rodiče, žádní rodiče apod.) se dá pak schovat úplně všechno. I nulová snaha o vlastní rozvoj a nápravu situace vlastním přičiněním. Stejně tak bychom mohli pak říci, že zločinec nemůže za své činy a neměl by za ně být trestán, protože společnost/rodiče/geny ho takovým učinili. V solidaritě s lidmi bych ale kladl důraz na společenský aspekt před finančním. Komsomolci kritizují vlády, jak vytváří bezdomovce kvůli DPH, ale faktem je, že v ČR je systém více méně nastaven tak, že bezdomovec by nemusel dlouho být tam, kde je, protože mu stát přispěje v hmotné nouzi, na bydlení, v nezaměstnanosti atd. atd. Jenže to by se musel činit. Jako člověk, co každoročně sedí na první hod vánoční na arcibiskupství u jednoho stolu s bezdomovci, vidím, že u dlohodobých bezdomovců vůbec nejde o peníze, ale o vlastní rezignaci na život (např. je opustila manželka a nebyli schopní se o sebe postarat). I kdybyste bezdomáčovi dali 100k, tak ho z velkou pravděpodobností z ulice nedostanete, maximálně se uchlastá. V tomto směru mi chybí silnější přičinění státu.
Jako člověk, co každoročně sedí na první hod vánoční na arcibiskupství u jednoho stolu s bezdomovci, vidím, že u dlohodobých bezdomovců vůbec nejde o peníze, ale o vlastní rezignaci na životLenže spoločnosť by sa vo vlastnom záujme mala starať o to, aby jej členovia hromadne na ten život nerezignovali. Ak sa problém s tými, čo rezignujú rozrastá (a to je neodškriepiteľné tam, kde je problém zohnať prácu a kde príjem u mnohých nepokrýva dostatočne ani základné životné potreby), niečo bude zle. Z chudoby, materiálnej a následne duchovnej, z nepriaznivých podmienok je ťažké sa dostať - jednotlivci uniknú, ale trvá to i niekoľko generácií, než sa potomkovia zbavia svojho predurčenia, lebo sociálna dedičnosť nepustí. Jednorazové charitatívne akcie ako je vianočná kapustnica rozdávaná na námestí, to je niečo ako kupovanie si odpustkov - za tie outfity na plesy v opere a na nekonečné "párty" s módnou políciou v pätách. Naučiť ľudí žobrať je nepomerne ľahšie ako ich od toho potom odučiť. To ukázalo posledných vyše 20 rokov.
konzervativní nebo liberálníJen taková poznámka. ODS o sobě tvrdí, že je konzervativně liberální. To je pro mě taková "světlá tma" nebo "hranaté kolo". Ale třeba i protože je podporuje (velký) bratr Cameron a oni se tím ještě chlubí místo toho, aby se od něj distancovali, tak bych je viděl jako takový navoněný hnůj. Podle reklamní kampaně dosti zoufalý hnůj.
Priznam se, ze opravdu nechapu, co vlastne chces.To nejsi sám. Vždyť jsem psal, že v tom nemám úplně jasno. Perou se ve mě zkušenosti, teorie, principy a ideály.
(A pritom treba pred mesicem jsi psal, ze jsi zastance monarchie.)
A? Král vůbec nemusí být absolutistický a šlechta může být v podstatě jen titul "na papíře" za zásluhy (asi bych to tlačil směrem k diplomacii či armádě, aby měla význam dědičnost titulu). Úplně krásně si dokážu představit malý stát jenž navenek zastupuje osoba (která je formálně hlavou státu a "vudcem" armády v případě potřeby), která má na titul dědičné právo, předpokládá se u ní (a už od mala je k tomu vedena) jistá úroveň chování a vystupování a která je velmi dobře vzdělaná jak po jazykové tak po diplomatické stránce. Ale jo, jsem idealista... Navíc jsem měl vždycky rád pohádky a navíc myslím, že co se týče králů tak máme docela slušný track record
Chci aby byl stát malý (a nejen stát), chci aby nade mnou měl minimální kontrolu. Nechci absolutistický/totalitářský přístup v jakékoliv formě. Tedy jsem liberál. Ideálně. Reálně si nedovedu představit, že by to v současné společnosti mohlo fungovat (takže fakticky se kloním spíš ke konzervativismu -- zde ten konflikt mezi ideálem, zkušeností a teorií).
Preferoval bych komunitní soužití (všichni vzájemně spolupracujeme, pomáháme si, ten dělá to, jiný ono, ale prospěch z toho máme ve výsledku všichni) než striktní individualismus (každý jede sám na sebe), peníze ideálně vymazat úplně. Problém je, že si opět nedovedu představit, že by to fungovalo bez radikální změny myšlení ve společnosti. A opět, nejsem fanda soc. inženýrství. Takže opět mi zde nastává konflikt mezi ideálem, zkušeností a teorií.
Suma sumárum, ideál mě tlačí do směru liberalismus-kolektivismus, ale praxe a teorie spíš do středu s mírným příklonem ke konzervativismu-individualismu. Proto ty rozpory a dojem, že nevím, co vlastně chci.
Úplně krásně si dokážu představit malý stát jenž navenek zastupuje osoba (která je formálně hlavou státu a "vudcem" armády v případě potřeby), která má na titul dědičné právoAle u někoho to musí začít. Asi by se muselo udělat referendum a volby (asi jako na prezidenta). Si představ, že by se zvolil (někdo jako) Zeman.
Jo, to musí. Jak už jsem říkal -- jsem idealista Nicméně pár způsobů mě napadá:
V druhých dvou případech by asi bylo vhodné ze začátku dělat pravidelnou kontrolu výsledků a případně proces resetovat tak dlouho, dokud se nedostaví všeobecně přijatelný a zároveň kvalitní člověk. Po zaběhnutí bych asi pravidla pro kontrolu trochu změnil, ale určitě bych možnost přijít o titul (včetně dědičných práv) ponechal. Způsoby testování a kontrol nechat projít referendem a pravidelně obnovovat validitu/aktualizovat (např. v destiletých intervalech) referendy. Ano, je v tom hodně přímé demokracie, ale minimalizuju to aby to bylo ještě méně časté než současné prezidentské volby, aby měl lid dost času na zvážení a aby se nepřehltil (a aby to nemělo buzeračně/byrokratický charakter).
Po rozběhnutí už jde pak jenom o výchovu potomků (či praktickou adopci vhodných kandidátů) a jejich soustavnou a intenzivní přípravu k budoucímu povolání.
Je třeba, aby měl takové povinnosti a pravomoce, aby to byla zároveň representativní a vážená, ale nevděčná funkce. Do toho by Zeman nešelTakovej džob žádnej plnohodnotnej král dělat nebude
.... Ano, je v tom hodně přímé demokracie, ale minimalizuju to aby to bylo ještě méně časté než současné prezidentské volby ....Podle mě to strašně práce bez valného výsledku. Maximálně jako nějakej pokus uzavřené komunity. Prezidentské volby jsou jednou za 5 let a zatím byly s tím, že to ten prezident dostane znova (doufám, že se z toho nestane nepsané pravidlo :-/). A to není vůbec často. Ovšem to, že se lidi rozhodujou na poslední chvíli je něco jinýho.
Po rozběhnutí už jde pak jenom o výchovu potomků (či praktickou adopci vhodných kandidátů) a jejich soustavnou a intenzivní přípravu k budoucímu povolání.Soustavnou a intenzivní přípravou se IMHO nikdy nepovedlo docílit předání morálních hodnot do n-té generace. Někdy dokonce ani do n=1 (schválně, zda by Karel IV. nechal upálit Husa). Jinak rozdíl mezi tvým králem a současným prezidentem s osekanými pravomocemi je IMHO pouze v titulu a oblečení
Král vůbec nemusí být absolutistický a šlechta může být v podstatě jen titul "na papíře" za zásluhy (asi bych to tlačil směrem k diplomacii či armádě, aby měla význam dědičnost titulu).A k cemu to pak bude? Proc chces lidem vnutit nejakou dedicnou autoritu, navic autoritu bez moci?
Úplně krásně si dokážu představit malý stát jenž navenek zastupuje osoba (která je formálně hlavou státu a "vudcem" armády v případě potřeby), která má na titul dědičné právo, předpokládá se u ní (a už od mala je k tomu vedena) jistá úroveň chování a vystupování a která je velmi dobře vzdělaná jak po jazykové tak po diplomatické stránce.Jo, to je uzasna vec - lidi s velkym egem, kteri jsou uz od mala predurceni na to, aby nekomu vladli.. Takovych trubcu je opravdu vic potreba. MBA tohle nezastane?
Chci aby byl stát malý (a nejen stát), chci aby nade mnou měl minimální kontrolu. Nechci absolutistický/totalitářský přístup v jakékoliv formě. Tedy jsem liberál. Ideálně. Reálně si nedovedu představit, že by to v současné společnosti mohlo fungovat (takže fakticky se kloním spíš ke konzervativismu -- zde ten konflikt mezi ideálem, zkušeností a teorií).Zase si to trochu pletes. To o te minimalni kontrole je predevsim o individualismu, nikoli o liberalismu (zapomen na stat). Kolektivismus znamena, jsem ochoten prizpusobit se kompromisu, na kterem se (spolu)dohodli ostatni? Jsem ochoten akceptovat vysledek hlasovani, ktery se mi nelibi?
Preferoval bych komunitní soužití (všichni vzájemně spolupracujeme, pomáháme si, ten dělá to, jiný ono, ale prospěch z toho máme ve výsledku všichni) než striktní individualismus (každý jede sám na sebe), peníze ideálně vymazat úplně. Problém je, že si opět nedovedu představit, že by to fungovalo bez radikální změny myšlení ve společnosti. A opět, nejsem fanda soc. inženýrství. Takže opět mi zde nastává konflikt mezi ideálem, zkušeností a teorií.Tak jelikoz jenom nazor, ze takova spolecnost by byla dobra, v Cechach pomerne minoritni, pak je jasne, ze to bude vyzadovat zmenu mysleni.
Suma sumárum, ideál mě tlačí do směru liberalismus-kolektivismus, ale praxe a teorie spíš do středu s mírným příklonem ke konzervativismu-individualismu. Proto ty rozpory a dojem, že nevím, co vlastně chci.Troufam si tvrdit, ze o Svycarsku nebo Skandinavii (zkus treba clanky Lukase Krause na DR) toho mnoho nevis. Ja taky ne, ale byt tebou bych zachazel opatrneji se slovem "praxe".
Napadlo tě již někdy, že jde o klasickou dělbu práce? A že částečně z nostalgických důvodů zaměnuju diplomacii se šlechtou? Že si myslím, že ke skutečně kvalitní diplomacii fakt MBA nestačí, ale člověk k ní musí být veden již od dětství? Že to není jen o znalostech, ale i o životním stylu, zkušenostech, rodičích, výchově, ...? Že zvyk předávat řemeslo z otce na syna (matky na dceru, otce na dceru, matky na syna) nemusel být zase až tak úplně špatný? Že řemeslné cechy by možná mohly přece jen fungovat lépe než velkovýrobny kombinované s hypermarkety a odbory? Že přirozená autorita vycházející nikoliv z formálních možností, co někdo smí dělat, ale z osobnosti nositele je dobrá věc?
Myslím, že si pořád nerozumíme ohledně rozdílu mezi kolektivismem a konzervativismem. Podle mě, když se moc koncentruje v rukou instituce, která si říká stát, tak je to jeden z příkladů konzervativního zřízení společnosti. Když je rozhodování, majetek, atp. kolektivní, společné, tak je to kolektivismus. Ještě bych do toho přidal jednu věc, a to centralizaci vs. decentralizaci. Protože jsem přesvědčen, že ruku v ruce s kolektivisací a liberalisováním musí přijít i decentralizace. Jinak mi letmým pohledem na historii lidstva fakt přijde, že reálně fungující jsou jen varianty poměrně blízko středu a ještě jen kombinace kolektivismus-konzervativisums a liberalismus-individualismus... Ale na to Švýcarsko nebo Skandinávii se ještě odpoledne podívám (až se vrátím ze semináře Aikidó, v Praze Na balkáně je dneska Asai sensei, 8. dan, diváci mají vstup volný ), pokud nebudu moc unavený.
Že si myslím, že ke skutečně kvalitní diplomacii fakt MBA nestačí, ale člověk k ní musí být veden již od dětství?Neslo mi ani tak o to, ze by MBA bylo vhodne k diplomacii, jako spis myslenka, ze muzes nekoho vychovat k autorite, je dost elitarska, a obvykle ma katastrofalni dusledky pro osobnost toho cloveka (ohromne ego, ktere neodpovida jeho realnym schopnostem). Rekl bych, ze nekteri lide si historii dost idealizuji (jak pekne poznamenal Steve Pinker - pojem "nobility" neboli slechta vznikl proto, ze jiz kvuli osobnim sporum - typicky urazkam - nevedla narod do valky, ale byla ochotna jen k osobnimu souboji; oproti nim jsme vsichni tady daleko civilizovanejsi, viz tez Keller). Myslim, ze proste nejlepsi autority jsou ty, ktere o autoritu musi bojovat kazdy den, v neuprosne "evoluci". Jakakoli mocenska pozice je v tomhle smeru minus, protoze konzervuje dany stav - autorita, ktera tu mocenskou pozici ma, ji muze vyuzit, aniz by skutecne tu autoritu (u tech, nad kterymi tu moc ma, nebo v tom oboru) mela. A to je spatne. Autorita musi vychazet z toho, jak ji vnimaji ostatni, nikoli z toho, ze se tak sama deklaruje. A to i znamena, ze se to muze ze dne na den zmenit, a tedy nejaka dedicnost ci neodvolatelnost je neprijatelna. Prikladem takove autority je treba Linus Torvalds. Ale tohle je v podstate liberalni pohled na autoritu, pohled konzervativcu je jiny. Typicka ukazka konzervativniho mysleni je tady. Proste nekdo to tem hloupym lidem musi vysvetlit, i kdyz to je lez - ucel sveti prostredky. V podstate bych rekl, ze je to rozdilny pristup k reseni problemu ridiciho agenta, kdy liberalove jsou ochotni volit horsi vysledek vymenou za vetsi kontrolu nad agentem, kdezto konzervativci jsou ochotni volit lepsi vysledek agenta vymenou za horsi kontrolu nad nim (nebo bokem predpokladaji, ze ji nejak "magicky" budou mit). (Otazka kolektivismus vs. individualismus by se pak dala prirovnat k tomu, zda toho ridiciho agenta mit spolecne, nebo nejakym zpusobem individualne.)
Myslím, že si pořád nerozumíme ohledně rozdílu mezi kolektivismem a konzervativismem. Podle mě, když se moc koncentruje v rukou instituce, která si říká stát, tak je to jeden z příkladů konzervativního zřízení společnosti.Rikam, zapomen na slovo stat. Je to problematicke definovat jednotnym zpusobem tak, aby vynikl ten rozdil mezi konzervativismem a kolektivismem.
Když je rozhodování, majetek, atp. kolektivní, společné, tak je to kolektivismus. Ještě bych do toho přidal jednu věc, a to centralizaci vs. decentralizaci. Protože jsem přesvědčen, že ruku v ruce s kolektivisací a liberalisováním musí přijít i decentralizace.Centralizace vs. decentralizace IMHO vyplyva z toho, jaky je tvuj postoj na tech dvou osach, ktere jsem popsal. Mas pravdu, ze jak kolektivismus tak konzervativismus tihnou k centralizaci, stejne jako liberalismus a individualismus tihou k decentralizaci, ale podstatne je, ze jinym zpusobem a v jinych pripadech. Zatimco konzervativci centralizuji prostrednictvim urcene autority, tak u kolektivistu ta autorita stale setrvava v rukou jednotlivcu (lepe receno u liberalnich-kolektivistu). Nejlepe ten rozdil asi vyjadrila diskuse s mym kolegou, ktery napriklad zastava nazor, ze kdyby sis pozval architekta, tak ten by mel mit pravo (jelikoz je expert) vnutit ti svuj nazor i pres to, ze ty s nim nesouhlasis. To je konzervativni pohled. Naopak liberal by rekl, ze on ma proste mit pravo veta, jelikoz on si toho architekta objednal, ze ten architekt ma mit jen poradni roli, a ma pravo postavit si to, jak uzna za vhodne. Ale oboji muzes aplikovat kolektivisticky. Napr. chces, ze spolecnych penez, postavit knihovnu na Letne. Konzervativec referendum odmita a rika, ze by meli o jejim vzhledu rozhodnout experti. Naopak liberal je pro referendum, aby si to kazdy urcil podle vkusu, a vetsinovy vkus holt zvitezi.
Jinak mi letmým pohledem na historii lidstva fakt přijde, že reálně fungující jsou jen varianty poměrně blízko středu a ještě jen kombinace kolektivismus-konzervativisums a liberalismus-individualismus...No, povazujes "realne fungujici" varianty za blizke stredu proto, ze jsi si tam ten stred umistil.
Úplně krásně si dokážu představit malý stát jenž navenek zastupuje osoba (která je formálně hlavou státu a "vudcem" armády v případě potřeby), která má na titul dědičné právo, předpokládá se u ní (a už od mala je k tomu vedena) jistá úroveň chování a vystupování a která je velmi dobře vzdělaná jak po jazykové tak po diplomatické stránce. Ale jo, jsemTo teda ste:). Dohnali ste ma k tomu, že som sa (opäť) zabudla pri genealógii (môj obľúbený rod je krminálno-histor. príbeh rodu Drugeth... som si stiahla monografiu, ale je po maďarsky:)). Keď si do genealog. tabuľky doplníte konkrétne životné príbehy členov takých magnátskych klanov, tak vás ilúzie o šľachetnosti elity a chuť ponechať jej dedičné privilégiá prejde. I Keď historický román plný tých osobnostných úchyliek, intríg a vrážd by bol možno bestsellerom. Šľachta vznikala tak, že nejaký spravidla kult. zaostalejší horský kmeň lúpežníkov dobyl územie poctivých poľnohospodárov, urobil si z nich otrokov, ktorých úlohou bolo odviesť všetku prácu, aby vládnuca vrstva z tých dobyvateľov mohla spokojne ďalej lúpiť a násilne si uzurpovať moc nad ďalšími porobenými otrokmi. A niekde sa s tou vládnucou vrstvou asimilovala aj domáca (rodová) aristokracia (ktorá tiež nemusela vždy vzniknúť iba vďaka nejakým vrodeným nadpriemerných a ušľachtilým vlastnostiam), ktorá za mocenskú pozíciu zradila svoj ľud. Donácie potom boli udeľované za servilnosť voči najvyššej moci - a často za zrady a podrazy voči bývalým donátorom. To sa od feudalizmu vôbec nezmenilo. Zažili sme tu feudálnu anarchiu aj v celkom nedávnej dobe a teraz by som povedala, že sa pomaly upevňuje absolutistická moc :). A keď sa koleso dejín nezastaví, môžeme očakávať revolúciu - a po tom, ako opäť zpožerie tie svoje deti, pokračovanie kolobehu elít:).
Tak tohle je celkem zajímavá myšlenka, nejsem si sice jistý, jestli plně chápu, o co ti zde jde, ale kostru jsem snad pobral. Obecně asi souhlas. Přímou demokracii bych ale jako způsob zlepšení situace moc neviděl, ne že by to bylo něco špatného, ale lidem se to zají, přehltí se, přeteče zásobník. Většina lidí participovat nechce a nemá ani chuť chodit jednou za pár let k volbám, natož hlasovat každej měsíc a ještě o věcech, kterým nerozumí... Potenciál tam sice asi je, ale myslím, že by to dopadlo stejně jako s nepřímou. Prostě by se přirozeným způsobem moc zkoncentrovala i u přímé demokracie. Konec konců, kdybychom chtěli, ČSSD, ODS a další velké strany plné kmotrů už dávno v politice nejsou a to i se současným politickým systémem. Asi nechceme, nebo nevidíme, neslyšíme, nebo máme špatnou paměť.
Mimochodem to, co já pozoruju v ČR, není špatná životní úroveň, ale "blbá nálada". Lidem někdo nakukal, že se mají špatně, i když tomu tak není. Nízká životní úroveň prostě není to, že nemůžu jet každý rok na dovolenou k moři, nízká životní úroveň je to, že si stěží můžu dovolit tak malý byt, že se do něj sotva vejdu, jídlo a funkční (nikoliv nutně hezké a nové) oblečení. Když si můžu dovolit používat mobilní telefon, internet a televizi, tak na tom asi zase tak špatně nebuduPřímou demokracii bych ale jako způsob zlepšení situace moc neviděl, ne že by to bylo něco špatného, ale lidem se to zají, přehltí se, přeteče zásobník.A to je tvoje domnenka, nebo to zakladas na nejake empirii? Empirie totiz ukazuje, ze tohle tvrzeni (obvykle z ust autoritarskych politiku, i kdyz to tak na prvni pohled nevypada) je proste bullshit. A take se ukazuje, ze PD participaci spis ovlivnuje pozitivne.
Mimochodem to, co já pozoruju v ČR, není špatná životní úroveň, ale "blbá nálada". Lidem někdo nakukal, že se mají špatně, i když tomu tak není. Nízká životní úroveň prostě není to, že nemůžu jet každý rok na dovolenou k moři, nízká životní úroveň je to, že si stěží můžu dovolit tak malý byt, že se do něj sotva vejdu, jídlo a funkční (nikoliv nutně hezké a nové) oblečení. Když si můžu dovolit používat mobilní telefon, internet a televizi, tak na tom asi zase tak špatně nebuduNo, to je pravda jen castecne. Mel by sis dat pozor na to, abys nebyl arbitrem toho, co je "vysoka zivotni uroven". Mel by sis uvedomit, ze lide nesvrhli komunisty proto, ze nemeli byt, jidlo nebo obleceni - ale proto, ze na Zapade bylo lepe. Takze rikat tohle nekomu, kdo kolem sebe vidi spoustu lidi, kteri bohatnou z prace druhych, ze se ma prece taky dobre, je skoro na fyzicke nasili.. Nehlede k tomu, ze u nas uz existuji regiony a socialni skupiny, kde ta situace skutecne vazna je. Divis se "blbe nalade", ale ta je IMHO symptomaticka pro zvysujici se socialni nerovnost.
Domněnka, vždycky jsem byl spíš teoretik. Ale jistá podloženost v tom je. Stačí se podívat na volební účasti -- nejzajímavější byla pro lidi zjevně volba prezidenta a to ještě nejspíš proto, že to bylo poprvé... Mimochodem, já osobně bych se PD zahltil značně rychle. Nechci rozhodovat o něčem, čemu nerozumím a studovat téměř všechno, co se ve státě děje je nad moje časové možnosti. Určitě bych s tímhle přístupem nebyl sám. Zdaleka. No a výsledek přehlcení PD by bylo něco ve stylu meritokracie -- moc se soustředí do rukou těch, co jsou ochotni se těmi věci zabývat. Ale to je koneckonců v nepřímé demokracii totéž. Každý má možnost volit a každý má možnost být volen. Výhoda ND je v tom, že nehlasuju tak často, nemusím se zabývat detaily a vybírám lidi/politický program. A ti lidi za mě pracují (v ideálním případě zodpovědně).
K životní úrovni -- pozor!, opak nízké životní úrovně není vysoká životní úroveň. To jsou řekněme dva extrémy. A po pravdě, v česku se blížíme (IMHO) spíš tomu druhému než tomu prvnímu. Ale je pravda, že jsou země, kde se mají ještě (i mnohem) lépe. Ale stačí se podívat na východ a každému musí být jasné, jak se tu máme dobře. Mě by zajímalo, kolik lidí se u nás má skutečně tak špatně, že si nemůže dovolit ani nezbytné věci k životu, natož ty zbytné. Pokud si můžu dovolit i nějaké zbytné, tak prostě nemůžu tvrdit, že mám nízkou životní úroveň. Nižší než někdo jiný ano, ale nízkou ne.
Že tu je spousta lidí, kteří bohatnou z práce druhých je big problém. V podstatě je to jeden z důvodů proč si myslím, že by moje ideální zřízení nefungovalo. Tak trochu to vidím jako částečně problém hodnot (možná lze napravit, ale nejsem příliš fanda sociálního inženýrství) a částečně jako problém post-kapitalistické, povrchně-konzumní, materialistické společnosti (to je ještě horší).
Domněnka, vždycky jsem byl spíš teoretik.No prave.. To je hlavne problem filozofu (a nekterych socialnich vedcu, zejmena ekonomu). Moc premysli, sama intuice, a realita se chova uplne jinak. Co na to jineho, nez instruktazni video.
Ale jistá podloženost v tom je. Stačí se podívat na volební účasti -- nejzajímavější byla pro lidi zjevně volba prezidenta a to ještě nejspíš proto, že to bylo poprvé...Jednodussi hypoteza - lide maji pocit, ze to nemuzou ovlivnit, a proto nevoli. Prezidentske volby byly nadeji na moznost to ovlivnit, a proto k nim prislo vic lidi. A pro spoustu lidi, vetsina lidi si to tady na Abclinuxu neuvedomuje, slo v tomto smeru o vitezstvi - konaji se predcasne volby a padla dost nenavidena vlada.
Výhoda ND je v tom, že nehlasuju tak často, nemusím se zabývat detaily a vybírám lidi/politický program. A ti lidi za mě pracují (v ideálním případě zodpovědně).Vzdyt te nikdo nenuti hlasovat. Ja to ctu tak, ze chces vysledek bezpracne - aby byl v souladu s tvoji preferenci, ale zaroven nechces tu preferenci ani vyjadrit. No co s tim pak?
A po pravdě, v česku se blížíme (IMHO) spíš tomu druhému než tomu prvnímu. Ale je pravda, že jsou země, kde se mají ještě (i mnohem) lépe.Nezlob se na me, ale pokud si dneska, s celou ekonomickou efektivitou, kterou mame, moji dobre placeni kolegove programatori mohou dovolit horsi byt nez za socialismu, pak je proste neco spatne, bez ohledu na to, kdo se jak kde ma. Nicmene, vcera jsem jel domu a premyslel nad tim, co jsem ti napsal. Je dost mozne, ze naopak ty to chybne vnimas jako jen materialni problem. Ja treba ctu hodne stesku po minulosti v Britskych Listech, a jen malokdy je argument takto primocare materialni. Casto jde o to, ze jsme treba prestali byt ekonomicky sobestacni, ze jsme nejake podniky rozprodali, ze uz neexistuji socialni jistoty, ze driv ve skutecnosti meli zamestnanci v podnicich vetsi slovo, ze se nikdo nepokousel obrat duchodce podvodem. Takze, mozna lidem zbytecne krivdis, a ta "blba nalada" prameni spis z tehle veci - tedy z toho, ze opravdu mnohde realne doslo k poklesu moznosti ovlivnovat veci kolem sebe. Poukazovat v teto situaci na iPady mi trochu pripomina toho krale z "Byl jednou jeden kral", ktery nabizel za sul diamanty a byl poslan nekam (tedy, v zasade jde o stret hodnotovych systemu).Ale stačí se podívat na východ a každému musí být jasné, jak se tu máme dobře. Mě by zajímalo, kolik lidí se u nás má skutečně tak špatně, že si nemůže dovolit ani nezbytné věci k životu, natož ty zbytné. Pokud si můžu dovolit i nějaké zbytné, tak prostě nemůžu tvrdit, že mám nízkou životní úroveň. Nižší než někdo jiný ano, ale nízkou ne.
Že tu je spousta lidí, kteří bohatnou z práce druhých je big problém. V podstatě je to jeden z důvodů proč si myslím, že by moje ideální zřízení nefungovalo. Tak trochu to vidím jako částečně problém hodnot (možná lze napravit, ale nejsem příliš fanda sociálního inženýrství) a částečně jako problém post-kapitalistické, povrchně-konzumní, materialistické společnosti (to je ještě horší).Jasne, ze to jde napravit, ale prvni krok je prestat rikat te naprave pejorativne "socialni inzenyrstvi". Jak rikam, je tady vztah mezi nazory lidi a systemem. Jedno ovlivnuje to druhe. Menit nazory lidi neni "socialni inzenyrstvi" - vzdyt to je to, co tady delame take. Stejne tak neni nic spatneho na snaze vytvorit spravedlivou spolecnost. Kazdy to chce (pro ruzne hodnoty toho, co je spravedlive).
Už delší dobu si říkám, zvláště při kontaktu s lidmi, že jsem asi z jiné planety. Telefon mám s tlačítky a používám ho na telefonování (a sms a občasné zjištění zpoždění vlaku), tablet nemám, notebook mám 6 let starý (s linuxem, dual boot fedora/centos ma obém xfce), moderní věci mě moc neberou, soudobé populární hudbě nerozumím a často se mi ani nelíbí, Windows 7, MS Office 2013, Gnome Shell a podobné in systémy mě přivádějí k šílenství, stejně tak jako release model release early release often.Nejsi sám. (teda Libre Office spokojeně používám)
Co se stalo ve 20. století, že liberálové najednou prosazují vysoké daně, velkou roli státu, hodně bezplatných služebPak už to nejsou liberálové (z definice).
Proč je normální dělat bordel? Proč je normální znečišťovat přírodu? Proč je normální žít na dluh? Proč není normální třídit odpad, nepohazovat odpadky po ulici, chovat se šetrně k životnímu prostředí? Proč se musíme strašit člověkem způsobeným globálním oteplováním abychom alespoň někdo začali něco dělat?Pohodlnost. Výměna aktuálního vyššího pohodlí za možná potopu někdy za dlouho. Jo a pak taky problém obecní pastviny.
Proč, když už se tedy rozhodneme, že se budeme chovat lépe, tak to děláme špatně? Proč máme tendence k sebedestrukci?dtto + neschopnost vůbec důsledky dohlédnout. Svět se stal dost složitým a nikdo nemá znalosti ve všech oborech na to, aby se mohl chovat 'výhodně'.
Proč je důležitější mít titul než něco umět?Žiješ ve špatné společnosti, kolem mě se na písmenka kolem jména nehraje.
Proč se musí snižovat úroveň učiva matematiky a fyziky na školách? Proč musí učitel i malé děti neustále motivovat ke studiu?Tudy, prosím. Jo a taky mě to zaráží a nevím, co s tím.
Proč není samozřejmé chtít něco vědět, i když dopředu nevím, jestli mi to k něčemu bude?No tady zase za sebe: když jsou to fakt encyklopedické znalosti, které mi nejspíš k ničemu fakt nebudou (typický příklad mapování spisovatel:dílo v literatuře na střední; při dnešním stavu technologií lze tuto informaci jednoduše hned dohledat; a pokud se technologie dostane do stavu, že to dohledat nepůjde, budu mít plné ruce práce s tím ji fixnout a na spisovatele ani pomyšlení), tak to fakt pouštím.
Proč je nutné kontrolovat při výuce facebook?Nejspíš ji považují za nudnou
Proč je nutné kontrolovat při výuce facebook? Nejspíš ji považují za nudnouAle prečo ju považujú za nudnú? Prečo je tak ťažké upútať záujem detí na vyučovaní? Malo by to byť tak, že by sa obsah učiva, výber predmetov a pod. mal riadiť rodičmi a žiakmi a učebný plán zostavovať po dohode medzi nimi a učiteľmi, ako som sa dočítala v programe tých Svobodných. A ak som to správne pochopila, tak váha hlasov rodičov a detí by mala byť v nepomere k hlasu tých učiteľov? Ono je ťažké upútať záujem, keď žaden neexistuje. A je dokonca (pri dnešnej záľube v čítaní literatúry)ťažké prispôsobiť jazyk tak, aby bolo deťom jasné, o čom je reč. Taký príklad zovčera:). Decká blbli a rozviazali jednej mašľu na tričku - a vyjadrili sa, že jej bolo vidieť všetko - použili výrazy ako kozy, cecky:). Tak som sa pozastavila a vravím, že na to existujú aj iné výrazy...Oni napr. slovo "ňadrá" vraj nikdy nepočuli ( kdeže poézia!:)). Ale jedno dievča, z ešte výnimočne čítajúcich, povedalo, že už sa s tým výrazom stretlo niekde v knihe.. a že konečne vie, čo to znamená. často nerozumejú ani výrazom z celkom bežnej slovnej zásoby. Inak literatúra sa naozaj učí zle. Nejaký prehľad o dejinách umenia je samozrejme potrebný, ale výber literatúry by mal byť prispôsobený veku a dobe..
Jo a taky mě to zaráží a nevím, co s tím.Vzdyt se podivej, kam jdou nejlepsi mozky - do bankovnictvi. Predstava, ze veda a technika je k necemu dobra, a ze znamena pokrok, nejak zmizela. Coz ani neni divu, kdyz se podivas (globalne) na narust produktivity a srovnas s rustem realnych mezd za poslednich 40 let.
Vzdyt se podivej, kam jdou nejlepsi mozky - do bankovnictvi.Dívám se a nevidím. Asi mám malý/špatný vzorek (většina mozků zahrnutá do vzorku jsou lidé z nejmenovaného pražského hackerspace ∪ zaměstnanci různých univerzit).
Naproti tomu librální přístup vidím v omezování role státu, ve větší svobodě jednotlivce. A tak si říkám, proč se to u nás používá opačně? Co se stalo ve 20. století, že liberálové najednou prosazují vysoké daně, velkou roli státu, hodně bezplatných služeb, zatímco konzervativci se upínají na volnou ruku trhu?Primarni hodnota liberalismu je svoboda jednotlivce. 'Omezeni role statu' muze byt cesta, jak svobodu posilit, ale taky nemusi. Takova svoboda je potencielne ohrozena ruznymi 'mocenskymi ohnisky', jako je verejna moc (stat, obce), ekonomicka moc (podnikatele, zamestnavatele, korporace), moc sdelovacich prostredku, moc cirvi, moc verejneho mineni, moc kulturni tradice, ... Pravicove-liberalni dogmatici jsou casto fixovani a vidi jen tu verejnou moc, zatimco levicove-liberalni dogmatici zas tu ekonomickou moc. V dobe, kdy dominantni problem svobody byla statni a cirkevni moc, tak liberalnim receptem bylo omezeni statu a sekularismus. Jenze situace se za ta stoleti dost zmenila a dogmaticky pokracovat ve stejnych receptech by pro dostazeni primarniho cile (svobody) uz vubec nemusi byt smysluplne, dominantni problemy mohou byt uplne jinde. Uspesna strategie svobodne spolecnosti je nastavit pravidla tak, aby se tato 'mocenska ohniska' drzela navzajem v sachu a byla omezena na urcite domeny. Opakem je totalita, kdy jedno takove ohnisko ma takovou prevahu, ze kontroluje (at primo ci neprimo) vsechny domeny. Jedna vec je omezovani prime moci statni exekutivy, druha vec je pod zaminkou svobody rozebirat institucionalni a legislativni ramec, ktere brani nekteremu ohnisku prevladnout.
Stát se o nás stará, stát nám poskytuje bezplatně kde co a stát ví nejlépe, co je pro nás dobré (je to v podstatě pokračování feudalismu v moderním hávu).Jenze na ten feudalismus (resp. manorialismus) se da koukat i presne naopak - primarne jako na ekonomicky, ne politicky, system, vztah mezi vrchnosti a poddanymi byl vztah pronajimatel-najemce, nikoliv stat-obcan, akorat vrchnost tvorila oligopol a dohromady vlastnila vsechny vyrobni prostredky (pudu), takze poddany (nezamenovat s nevolnikem) si sice mohl vybrat vrchnost a s ni uzavrit najemni smlouvu, ale prakticky byl v silne nevyhodne pozici at si vybral kohokoliv a ostatni omezujici podminky (robota, povinnost vyuzivat jen mlyn od sveho pana, akcepovani panskeho soudu) jsou dusledek smluvni volnosti. Jiny priklad jsou treba company towns v USA 19. stoleti.
liberálové najednou prosazují vysoké daně, velkou roli státu, hodně bezplatných služeb ... Co je liberálního na současných postojích ČSSD kupříkladu?Nerekl bych, ze by CSSD ci jine evropske socialne-demokraticke strany byly nejak liberalni (ci by je nekdo tak nazyval). IMHO vetsina mainstreamovych evropskych at levicovych nebo pravicovych stran je spis autoritativni nez liberalni.
A tak nějak jsem si uvědomil, že já vlastně jsem, jako daňový poplatník, zadavatel práce. Obědnávám si od státu služby. A logicky je tedy spravedlivé, že čím víc čerpám, tím více i dávám. Přímá úměra.Jenze to vychazi z tveho subjektivniho vnimani spravedlnosti, zatimco jini lide mohou vnimant spravedlnost odlisne. Napr. ze vic by mel davat jen ten, kdo se svobodne rozhodne vic cerpat, nikoliv ten, ktery vic cerpa kvuli okolnostem, nad kterymi nemel kontrolu. Takovy stat funguje jako pojistovna - vsichni se podili stejnou merou a cerpaji podle spolecne dohodnutych pravidel, kde vic cerpa ten, kdo ma vic smulu.
Tiskni
Sdílej: