Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
Na první místě Piráti, na posledním KDU. Takže to celkem odpovídá.
Problém těchto projektů je velmi zavádějící formulace otázek. Např:
Snížení vládních výdajů je dobrý způsob řešení hospodářské krize.
Ta otázka prostě nedává smysl. Pokud připustíme, že vládní výdaje mají na hospodářskou krizi vliv, tak potom velmi záleží na tom, které výdaje to jsou. Snížit výdaje na školství a vědu je chybou, ty by se měly zvýšit, naopak některé úřady se mohou zavřít ze dne na den a nikdo si toho nevšimne (možná ani ti, co tam měli pracovat, stejně nikdy nic nedělali).
Podobným způsobem lze okomentovat i otázku:
Pro firmy by mělo být snazší propouštět zaměstnance.
Především by se měl zjednodušit a zlevnit vše, co se zaměstnávání týká. Práce je hromada, akorát dneska přijmout člověka je pro firmu poměrně velké riziko s nemalými náklady. Výsledkem toho je, že zaměstnanci jsou přetíženi tou horou práce a nezaměstnanost sice pomalu, ale roste. Kdyby se zkrátil pracovní týden, zjednodušily a zlevnily by se věci kolem zaměstnávání, tak by to pomohlo. Ale nelze z toho vytrhnout otázku "snazší propouštění" bez dalšího kontextu.
Ta otázka prostě nedává smysl. Pokud připustíme, že vládní výdaje mají na hospodářskou krizi vliv, tak potom velmi záleží na tom, které výdaje to jsou. Snížit výdaje na školství a vědu je chybou, ty by se měly zvýšit, naopak některé úřady se mohou zavřít ze dne na den a nikdo si toho nevšimne (možná ani ti, co tam měli pracovat, stejně nikdy nic nedělali).
Naopak smysl dava a dost velky. Snizovani vydaju na skolstvi, vedu, zdravotnictvi, atd.. je zpusob, jak minimalizovat deficit. Samozrejme to predpoklada privatizaci danych odvetvi a to, aby obcane prijali odpovednost sami za sebe.
Především by se měl zjednodušit a zlevnit vše, co se zaměstnávání týká. Práce je hromada, akorát dneska přijmout člověka je pro firmu poměrně velké riziko s nemalými náklady
Naprosty souhlas.
Kdyby se zkrátil pracovní týden
A to jako proc? Stat by nemel lidem narizovat, kolik smeji nebo nesmeji pracovat hodin v tydnu. Kdyz je nekdo ochoten pracovat 80 hodin tydne, proc by se to nemohlo stat jeho vyhodou na trhu prace?
Ale nelze z toho vytrhnout otázku "snazší propouštění"
Soucasny socialisticky zakonik prace je jednou z pricin deformace pracovniho trhu a nezamestnanosti. Propousteni, mzda, pracovni doba, atd.. jsou veci, ktere by si meli smluvni strany svobodne stanovit a ne, aby jim do toho stat zasahoval a narizoval.
Sice to bylo ublognuti z nadsazkou, ale zazil jsem par lidi (s maturitou !) ktery to brali vazne.
.
Ale máš pravdu, je důležité si uvědomit, že tyhle kalkulačky nemají za cíl pomoci jejímu uživateli. Jde podle mě hlavně o sběr dat pro pozdější manipulaci. Samotná kalkulačka mi nepřijde jako taková přímo manipulující.
Podle mě: strany co chtějí něco zlepšit …Ono by bylo na zacatek dobre si uvedomit, ze politika a politicke strany jsou de-facto business jehoz primarnim cilem je zisk (osobni prijem, budovani penezovodu pro zajmove skupiny a zabezpeceni i po odchodu z funkce, uplatky, pristup k zakazkam - souhrne receno koryta). Obecne prospesne vystupy jsou vedlejsim produktem, hlavne z duvodu udrzeni +/- stability z minimalne strednedobeho hlediska.
Asi by to bylo vsechno lepsi, kdyz pominu relativni ekonomickou a vojenskou bezmoc nasi zemicky, ale to by se nejdriv muselo prestat verit na pohadky. Nejpozdeji po dovrseni plnoletosti. Vim, nerealne.
Lidé by se místo hádání o to, jestli je lepší koruna než euro (oboje je to podobně špatné) a podobné blbosti, měli zajímat o to, která strana má vůbec nějaký zájem něco udělat dobře, nebo ne.Kdyz pominu takovy maly detail, ze to predpoklada, ze existuje obecny "spravny" zajem (coz je samozrejme hloupost, jelikoz prave hodnoty lidi jsou ruzne), tak bych rad vedel nasledujici: Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil. Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?
Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?Protože jsou hloupí.
Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil.Samotné rozdělení stran do těch třech kategorií není hlavní část toho příspěvku. V tom se můžu mýlit a chtěl jsem zavést diskusi na toto téma. Hlavní tvrzení mého příspěvku bylo to, že existuje toto kritérium a že je velmi důležité. Sám si se ptal, proč by lidi volili někoho, kdo se nesnaží věci zlepšit. Zajímavé je, že lidé chtělí volit politiky, kteří chtějí něco zlepšit, ale diskuse na toto téma téměř neexistuje. Jak často se někde probírají záměry a důvěryhodnost politiků? Moc často ne.
Tiskni
Sdílej: