HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na první místě Piráti, na posledním KDU. Takže to celkem odpovídá.
Problém těchto projektů je velmi zavádějící formulace otázek. Např:
Snížení vládních výdajů je dobrý způsob řešení hospodářské krize.
Ta otázka prostě nedává smysl. Pokud připustíme, že vládní výdaje mají na hospodářskou krizi vliv, tak potom velmi záleží na tom, které výdaje to jsou. Snížit výdaje na školství a vědu je chybou, ty by se měly zvýšit, naopak některé úřady se mohou zavřít ze dne na den a nikdo si toho nevšimne (možná ani ti, co tam měli pracovat, stejně nikdy nic nedělali).
Podobným způsobem lze okomentovat i otázku:
Pro firmy by mělo být snazší propouštět zaměstnance.
Především by se měl zjednodušit a zlevnit vše, co se zaměstnávání týká. Práce je hromada, akorát dneska přijmout člověka je pro firmu poměrně velké riziko s nemalými náklady. Výsledkem toho je, že zaměstnanci jsou přetíženi tou horou práce a nezaměstnanost sice pomalu, ale roste. Kdyby se zkrátil pracovní týden, zjednodušily a zlevnily by se věci kolem zaměstnávání, tak by to pomohlo. Ale nelze z toho vytrhnout otázku "snazší propouštění" bez dalšího kontextu.
Ta otázka prostě nedává smysl. Pokud připustíme, že vládní výdaje mají na hospodářskou krizi vliv, tak potom velmi záleží na tom, které výdaje to jsou. Snížit výdaje na školství a vědu je chybou, ty by se měly zvýšit, naopak některé úřady se mohou zavřít ze dne na den a nikdo si toho nevšimne (možná ani ti, co tam měli pracovat, stejně nikdy nic nedělali).
Naopak smysl dava a dost velky. Snizovani vydaju na skolstvi, vedu, zdravotnictvi, atd.. je zpusob, jak minimalizovat deficit. Samozrejme to predpoklada privatizaci danych odvetvi a to, aby obcane prijali odpovednost sami za sebe.
Především by se měl zjednodušit a zlevnit vše, co se zaměstnávání týká. Práce je hromada, akorát dneska přijmout člověka je pro firmu poměrně velké riziko s nemalými náklady
Naprosty souhlas.
Kdyby se zkrátil pracovní týden
A to jako proc? Stat by nemel lidem narizovat, kolik smeji nebo nesmeji pracovat hodin v tydnu. Kdyz je nekdo ochoten pracovat 80 hodin tydne, proc by se to nemohlo stat jeho vyhodou na trhu prace?
Ale nelze z toho vytrhnout otázku "snazší propouštění"
Soucasny socialisticky zakonik prace je jednou z pricin deformace pracovniho trhu a nezamestnanosti. Propousteni, mzda, pracovni doba, atd.. jsou veci, ktere by si meli smluvni strany svobodne stanovit a ne, aby jim do toho stat zasahoval a narizoval.
Sice to bylo ublognuti z nadsazkou, ale zazil jsem par lidi (s maturitou !) ktery to brali vazne.
.
Ale máš pravdu, je důležité si uvědomit, že tyhle kalkulačky nemají za cíl pomoci jejímu uživateli. Jde podle mě hlavně o sběr dat pro pozdější manipulaci. Samotná kalkulačka mi nepřijde jako taková přímo manipulující.
Podle mě: strany co chtějí něco zlepšit …Ono by bylo na zacatek dobre si uvedomit, ze politika a politicke strany jsou de-facto business jehoz primarnim cilem je zisk (osobni prijem, budovani penezovodu pro zajmove skupiny a zabezpeceni i po odchodu z funkce, uplatky, pristup k zakazkam - souhrne receno koryta). Obecne prospesne vystupy jsou vedlejsim produktem, hlavne z duvodu udrzeni +/- stability z minimalne strednedobeho hlediska.
Asi by to bylo vsechno lepsi, kdyz pominu relativni ekonomickou a vojenskou bezmoc nasi zemicky, ale to by se nejdriv muselo prestat verit na pohadky. Nejpozdeji po dovrseni plnoletosti. Vim, nerealne.
Lidé by se místo hádání o to, jestli je lepší koruna než euro (oboje je to podobně špatné) a podobné blbosti, měli zajímat o to, která strana má vůbec nějaký zájem něco udělat dobře, nebo ne.Kdyz pominu takovy maly detail, ze to predpoklada, ze existuje obecny "spravny" zajem (coz je samozrejme hloupost, jelikoz prave hodnoty lidi jsou ruzne), tak bych rad vedel nasledujici: Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil. Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?
Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?Protože jsou hloupí.
Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil.Samotné rozdělení stran do těch třech kategorií není hlavní část toho příspěvku. V tom se můžu mýlit a chtěl jsem zavést diskusi na toto téma. Hlavní tvrzení mého příspěvku bylo to, že existuje toto kritérium a že je velmi důležité. Sám si se ptal, proč by lidi volili někoho, kdo se nesnaží věci zlepšit. Zajímavé je, že lidé chtělí volit politiky, kteří chtějí něco zlepšit, ale diskuse na toto téma téměř neexistuje. Jak často se někde probírají záměry a důvěryhodnost politiků? Moc často ne.
Tiskni
Sdílej: