Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Na první místě Piráti, na posledním KDU. Takže to celkem odpovídá.
Problém těchto projektů je velmi zavádějící formulace otázek. Např:
Snížení vládních výdajů je dobrý způsob řešení hospodářské krize.
Ta otázka prostě nedává smysl. Pokud připustíme, že vládní výdaje mají na hospodářskou krizi vliv, tak potom velmi záleží na tom, které výdaje to jsou. Snížit výdaje na školství a vědu je chybou, ty by se měly zvýšit, naopak některé úřady se mohou zavřít ze dne na den a nikdo si toho nevšimne (možná ani ti, co tam měli pracovat, stejně nikdy nic nedělali).
Podobným způsobem lze okomentovat i otázku:
Pro firmy by mělo být snazší propouštět zaměstnance.
Především by se měl zjednodušit a zlevnit vše, co se zaměstnávání týká. Práce je hromada, akorát dneska přijmout člověka je pro firmu poměrně velké riziko s nemalými náklady. Výsledkem toho je, že zaměstnanci jsou přetíženi tou horou práce a nezaměstnanost sice pomalu, ale roste. Kdyby se zkrátil pracovní týden, zjednodušily a zlevnily by se věci kolem zaměstnávání, tak by to pomohlo. Ale nelze z toho vytrhnout otázku "snazší propouštění" bez dalšího kontextu.
Sice to bylo ublognuti z nadsazkou, ale zazil jsem par lidi (s maturitou !) ktery to brali vazne.
Podle mě: strany co chtějí něco zlepšit …Ono by bylo na zacatek dobre si uvedomit, ze politika a politicke strany jsou de-facto business jehoz primarnim cilem je zisk (osobni prijem, budovani penezovodu pro zajmove skupiny a zabezpeceni i po odchodu z funkce, uplatky, pristup k zakazkam - souhrne receno koryta). Obecne prospesne vystupy jsou vedlejsim produktem, hlavne z duvodu udrzeni +/- stability z minimalne strednedobeho hlediska.
Asi by to bylo vsechno lepsi, kdyz pominu relativni ekonomickou a vojenskou bezmoc nasi zemicky, ale to by se nejdriv muselo prestat verit na pohadky. Nejpozdeji po dovrseni plnoletosti. Vim, nerealne.
Lidé by se místo hádání o to, jestli je lepší koruna než euro (oboje je to podobně špatné) a podobné blbosti, měli zajímat o to, která strana má vůbec nějaký zájem něco udělat dobře, nebo ne.Kdyz pominu takovy maly detail, ze to predpoklada, ze existuje obecny "spravny" zajem (coz je samozrejme hloupost, jelikoz prave hodnoty lidi jsou ruzne), tak bych rad vedel nasledujici: Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil. Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?
Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?Protože jsou hloupí.
Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil.Samotné rozdělení stran do těch třech kategorií není hlavní část toho příspěvku. V tom se můžu mýlit a chtěl jsem zavést diskusi na toto téma. Hlavní tvrzení mého příspěvku bylo to, že existuje toto kritérium a že je velmi důležité. Sám si se ptal, proč by lidi volili někoho, kdo se nesnaží věci zlepšit. Zajímavé je, že lidé chtělí volit politiky, kteří chtějí něco zlepšit, ale diskuse na toto téma téměř neexistuje. Jak často se někde probírají záměry a důvěryhodnost politiků? Moc často ne.
Tiskni
Sdílej: