Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Na první místě Piráti, na posledním KDU. Takže to celkem odpovídá.
Problém těchto projektů je velmi zavádějící formulace otázek. Např:
Snížení vládních výdajů je dobrý způsob řešení hospodářské krize.
Ta otázka prostě nedává smysl. Pokud připustíme, že vládní výdaje mají na hospodářskou krizi vliv, tak potom velmi záleží na tom, které výdaje to jsou. Snížit výdaje na školství a vědu je chybou, ty by se měly zvýšit, naopak některé úřady se mohou zavřít ze dne na den a nikdo si toho nevšimne (možná ani ti, co tam měli pracovat, stejně nikdy nic nedělali).
Podobným způsobem lze okomentovat i otázku:
Pro firmy by mělo být snazší propouštět zaměstnance.
Především by se měl zjednodušit a zlevnit vše, co se zaměstnávání týká. Práce je hromada, akorát dneska přijmout člověka je pro firmu poměrně velké riziko s nemalými náklady. Výsledkem toho je, že zaměstnanci jsou přetíženi tou horou práce a nezaměstnanost sice pomalu, ale roste. Kdyby se zkrátil pracovní týden, zjednodušily a zlevnily by se věci kolem zaměstnávání, tak by to pomohlo. Ale nelze z toho vytrhnout otázku "snazší propouštění" bez dalšího kontextu.
Sice to bylo ublognuti z nadsazkou, ale zazil jsem par lidi (s maturitou !) ktery to brali vazne.
Podle mě: strany co chtějí něco zlepšit …Ono by bylo na zacatek dobre si uvedomit, ze politika a politicke strany jsou de-facto business jehoz primarnim cilem je zisk (osobni prijem, budovani penezovodu pro zajmove skupiny a zabezpeceni i po odchodu z funkce, uplatky, pristup k zakazkam - souhrne receno koryta). Obecne prospesne vystupy jsou vedlejsim produktem, hlavne z duvodu udrzeni +/- stability z minimalne strednedobeho hlediska.
Asi by to bylo vsechno lepsi, kdyz pominu relativni ekonomickou a vojenskou bezmoc nasi zemicky, ale to by se nejdriv muselo prestat verit na pohadky. Nejpozdeji po dovrseni plnoletosti. Vim, nerealne.
Lidé by se místo hádání o to, jestli je lepší koruna než euro (oboje je to podobně špatné) a podobné blbosti, měli zajímat o to, která strana má vůbec nějaký zájem něco udělat dobře, nebo ne.Kdyz pominu takovy maly detail, ze to predpoklada, ze existuje obecny "spravny" zajem (coz je samozrejme hloupost, jelikoz prave hodnoty lidi jsou ruzne), tak bych rad vedel nasledujici: Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil. Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?
Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?Protože jsou hloupí.
Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil.Samotné rozdělení stran do těch třech kategorií není hlavní část toho příspěvku. V tom se můžu mýlit a chtěl jsem zavést diskusi na toto téma. Hlavní tvrzení mého příspěvku bylo to, že existuje toto kritérium a že je velmi důležité. Sám si se ptal, proč by lidi volili někoho, kdo se nesnaží věci zlepšit. Zajímavé je, že lidé chtělí volit politiky, kteří chtějí něco zlepšit, ale diskuse na toto téma téměř neexistuje. Jak často se někde probírají záměry a důvěryhodnost politiků? Moc často ne.
Tiskni
Sdílej: