Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Jestli mě něco na volebních kalkukačkách baví, tak jsou to výsledky. Člověk by někdy řekl, že z toho lezou voloviny, někdy to pobaví. Takže co mi vyšlo teď?
Tentokrát je to EUvox. No a světe div se, v téhle kalkulačce mi vyšla jako nejbližší strana ODS se shodou o něco více než 50, nad 30 se dostaly ještě TOP 09 a Svobodní. Trochu mě překvapilo, že TOP 09 zůstala tak relativně vysoko, neboť můj postoj k EU je vůči nim téměř opačný, ale to by bylo na samostatný článek. Druhý problém s výsledkem je, že TOP 09 není moc důvěryhodná, Svobodní moc extrémní (na můj vkus) a ODS má docela slušný track record na to, že nedělá to, co slibuje... Chvost mě pobavil o něco víc. ČSSD a KSČM suveréně poslední (méně než 10) z toho ČSSD dokonce méně než 5. Lol. Nikdy by mě nenapadlo, že ČSSD překonají komunisty. Celkem mě pobavilo, že u KDU (třetí od konce) mi vyšla menší shoda než u Zelených (pátí od konce). "Pokročilá analýza" pak jen trochu přeházela některé strany kolem prostředka.
Pokud jde o grafy, tak ve stejném oktantu, (je to správné slovo pro 3d obdobu kvadrantu?) se zahrnutím hranice, se pak nachází jen Svobodní a ODS. Přičemž na řezu Hospodářství-Evropa jsem s ODS dokonce na stejném místě.
No nic, další hračka na nic. 
Tiskni
Sdílej:
Na první místě Piráti, na posledním KDU. Takže to celkem odpovídá.
Problém těchto projektů je velmi zavádějící formulace otázek. Např:
Snížení vládních výdajů je dobrý způsob řešení hospodářské krize.
Ta otázka prostě nedává smysl. Pokud připustíme, že vládní výdaje mají na hospodářskou krizi vliv, tak potom velmi záleží na tom, které výdaje to jsou. Snížit výdaje na školství a vědu je chybou, ty by se měly zvýšit, naopak některé úřady se mohou zavřít ze dne na den a nikdo si toho nevšimne (možná ani ti, co tam měli pracovat, stejně nikdy nic nedělali).
Podobným způsobem lze okomentovat i otázku:
Pro firmy by mělo být snazší propouštět zaměstnance.
Především by se měl zjednodušit a zlevnit vše, co se zaměstnávání týká. Práce je hromada, akorát dneska přijmout člověka je pro firmu poměrně velké riziko s nemalými náklady. Výsledkem toho je, že zaměstnanci jsou přetíženi tou horou práce a nezaměstnanost sice pomalu, ale roste. Kdyby se zkrátil pracovní týden, zjednodušily a zlevnily by se věci kolem zaměstnávání, tak by to pomohlo. Ale nelze z toho vytrhnout otázku "snazší propouštění" bez dalšího kontextu.
Ta otázka prostě nedává smysl. Pokud připustíme, že vládní výdaje mají na hospodářskou krizi vliv, tak potom velmi záleží na tom, které výdaje to jsou. Snížit výdaje na školství a vědu je chybou, ty by se měly zvýšit, naopak některé úřady se mohou zavřít ze dne na den a nikdo si toho nevšimne (možná ani ti, co tam měli pracovat, stejně nikdy nic nedělali).
Naopak smysl dava a dost velky. Snizovani vydaju na skolstvi, vedu, zdravotnictvi, atd.. je zpusob, jak minimalizovat deficit. Samozrejme to predpoklada privatizaci danych odvetvi a to, aby obcane prijali odpovednost sami za sebe.
Především by se měl zjednodušit a zlevnit vše, co se zaměstnávání týká. Práce je hromada, akorát dneska přijmout člověka je pro firmu poměrně velké riziko s nemalými náklady
Naprosty souhlas.
Kdyby se zkrátil pracovní týden
A to jako proc? Stat by nemel lidem narizovat, kolik smeji nebo nesmeji pracovat hodin v tydnu. Kdyz je nekdo ochoten pracovat 80 hodin tydne, proc by se to nemohlo stat jeho vyhodou na trhu prace?
Ale nelze z toho vytrhnout otázku "snazší propouštění"
Soucasny socialisticky zakonik prace je jednou z pricin deformace pracovniho trhu a nezamestnanosti. Propousteni, mzda, pracovni doba, atd.. jsou veci, ktere by si meli smluvni strany svobodne stanovit a ne, aby jim do toho stat zasahoval a narizoval.
Sice to bylo ublognuti z nadsazkou, ale zazil jsem par lidi (s maturitou !) ktery to brali vazne.
.
Ale máš pravdu, je důležité si uvědomit, že tyhle kalkulačky nemají za cíl pomoci jejímu uživateli. Jde podle mě hlavně o sběr dat pro pozdější manipulaci. Samotná kalkulačka mi nepřijde jako taková přímo manipulující.
Podle mě: strany co chtějí něco zlepšit …Ono by bylo na zacatek dobre si uvedomit, ze politika a politicke strany jsou de-facto business jehoz primarnim cilem je zisk (osobni prijem, budovani penezovodu pro zajmove skupiny a zabezpeceni i po odchodu z funkce, uplatky, pristup k zakazkam - souhrne receno koryta). Obecne prospesne vystupy jsou vedlejsim produktem, hlavne z duvodu udrzeni +/- stability z minimalne strednedobeho hlediska.
Asi by to bylo vsechno lepsi, kdyz pominu relativni ekonomickou a vojenskou bezmoc nasi zemicky, ale to by se nejdriv muselo prestat verit na pohadky. Nejpozdeji po dovrseni plnoletosti. Vim, nerealne.
Lidé by se místo hádání o to, jestli je lepší koruna než euro (oboje je to podobně špatné) a podobné blbosti, měli zajímat o to, která strana má vůbec nějaký zájem něco udělat dobře, nebo ne.Kdyz pominu takovy maly detail, ze to predpoklada, ze existuje obecny "spravny" zajem (coz je samozrejme hloupost, jelikoz prave hodnoty lidi jsou ruzne), tak bych rad vedel nasledujici: Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil. Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?
Me to totiz prijde trochu jako tautologie. Samozrejme, ze lide v demokracii voli strany, ktere se (podle nich) snazi veci zlepsit. Proc by delali opak?Protože jsou hloupí.
Jak ti muzeme verit, ze jsi pri tom mereni toho parametru "jak moc chce strana veci zlepsit", neaplikoval sve politicke nazory a preference? Mozna by stalo za to, kdyby jsi zverejnil metodiku, s jakou jsi to poradi stanovil.Samotné rozdělení stran do těch třech kategorií není hlavní část toho příspěvku. V tom se můžu mýlit a chtěl jsem zavést diskusi na toto téma. Hlavní tvrzení mého příspěvku bylo to, že existuje toto kritérium a že je velmi důležité. Sám si se ptal, proč by lidi volili někoho, kdo se nesnaží věci zlepšit. Zajímavé je, že lidé chtělí volit politiky, kteří chtějí něco zlepšit, ale diskuse na toto téma téměř neexistuje. Jak často se někde probírají záměry a důvěryhodnost politiků? Moc často ne.