Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Dnes jen krátce. Trochu jsem se probíral dnešním Neviditelným psem (ne, že bych četl jen NP, ale všude jinde se teď krom Ukrajiny nedá najít téměř nic), a přišla mi na mysl jedna věc: kolik vlastně stát vyhodí peněz doslova oknem? A nemyslím tím ani korupci ani dotace na blbosti.
Obsluha státního dluhu v roce 2013 činila dle MFČR 50,6 mld kč! To je polovina skutečného schodku státního rozpočtu roku 2012 a přes 4 % plánovaných výdajů rozpočtu na rok 2013 (zdroj Wikipedie). Bodejť bychom neměli na opravy silnic když vyhodíme oknem padesát miliard jen na urocích z dluhů. To si někdo pěkně mastí kapsu. Není lepší byznys než půjčovat státům. A naši socialisté jim v tom vydatně pomáhají. Vždyť přece, zdroje jsou. A až někdo začne svádět dluhy na pravici: byť Kalouskovy škrty byly imbecilní a daně zvýšil, schodek rozpočtu se mezi roky 2009 a 2012 snížil ze 192 miliard na 101. To je správná cesta. Chceme-li prosperovat, nesmíme plýtvat penězi na obsluhu dluhu, který stejně slouží jen k tomu, abychom uměle zvyšovali HDP, ono to přece tak hezky vypadá, když HDP roste.
Tiskni
Sdílej:
Společnosti Ahold v ČR v roce 2012 vzrostl zisk z 5,7 na 156 milionů korun. Tržby se téměř meziročně nezměnily a dosáhly 40,68 miliardy korun.Original je treba mimo jine i zde. gf
Proč se výše dluhu a tzv. vyspělost země skoro shoduje? Čím bohatší stát, tím více zadlužený?Vyspelost souvisi s produktivitou, s realnym kapitalem a ta s politickou stabilitou (malokdo bude investovat do zeme, kde je kazdych nekolik let prevraty ci valky). Ochota pujcovat penize statum za nizky (realny) urok take souvisi se stabilitou statu (je treba zapocitat riziko nesplaceni) a schopnost statu pujcovat si zavisi na tom, jak jsou nizke uroky (pokud veritele nabizi 2 %, tak muze byt zadluzeni klidne 100 % HDP, pokud ale veritele chteji 15 %, tak by i mensi zadluzeni bylo likvidacni).
Proč jsou tak velké rozdíly mezi státy a lidmi a jsou "legitimní" a správné?Rozdily mezi staty jsou dany produktivitou, rozdil v produktivite je typicky dusledek kombinace technologie a kapitalu 'zapojeneho do pracovniho procesu'. To je samozrejme odpoved na otazku 'fakticky proc to tak je', nikoliv 'zda je to spravne'.
Co by se stalo, když by všichni uhradili své dluhy a nové by nevznikali?Pravdepodobne by se uz nekdy v prubehu oddluzovani zhroutila ekonomika a v naslednem chaosu by asi vnikla nejaka fasisticka diktatura. Takze lepsi to nezkouset.
Je tolik peněz v oběhu aby šli dluhy splatit?Dluhu (zavazku) je samozrejme mnohem vic nez penez v ekonomice, jsou to uplne odlisne veliciny. Penize v ekonomice obihaji dokola, takze jich staci relativne malo, zatimco dluh reprezentuje 'akumulovane' dlouhodobe hodnoty. Krom toho moderni penize jsou automaticky zavazek(dluh) hned dvakrat - jednak samy penize reprezentuji zavazek emitora drziteli, jednak jsou kryte jinym dluhem (veritele vuci emitorovi). To ale neznamena, ze by vsechny soucasne dluhy nemohly byt splacene, nebo ze by uroky z tech dluhu nemohly byt splacene. Ve stabilni ekonomice by mira novych dluhu odpovidala mire splacenych dluhu (takze by se penize vracely do ekonomiky na dalsi kolecko) a splacene uroky by se vracely do ekonomiky ve forme spotreby veritelu/bank ci jejich akcionaru.
jinym dluhem (veritele vuci emitorovi).Spravne ma byt 'jinou pohledavkou, tedy dluhem dluznika vuci emitorovi'.
finanční a bankovní systém, který mu přerostl přes hlavuMuzes to rozvest? Pokud narazis na fractional reserve banking, tak skoro kazdy ekonom se shodne na tom, ze to je lepsi system nez alternativy.
ve kterých zahučí možná 90 % peněz.Jakym zpusobem?
Bohuzel. Jako ten propirany poplatek u lekare a pritom v uplne jinych radech jim mizi v cernych dirach penize ze systemu verejneho zdravotniho pojisteni. Hodne zamestnancu ani nema predstavu, kolik penez pravidelne kazdy mesic odteka z jejich mzdy.
Od toho, že banky si vyrábějí peníze z ničeho, což občan nemůže, protože by dostal flastr za falšování peněz.Ale samozrejme ze muze, jen nesmi lhat o tom 'jake' penize to jsou. Vzhledem k tomu, ze dnes kazde penize jsou defacto zavazek/smenka, tak je jasne, ze CNB muze vydavat 'sve' penize, komercni banky pak 'sve' penize a Miloslav Ponkrac take 'sve' penize (smenky reprezentujici zavazek Ponkrace vuci jejimu drziteli) a Ondrej Zajicek take 'sve' penize, ale komercni banky ani Ponkrac nemuze vydavat penize CNB a Ondrej Zajicek nemuze vydavat penize Ponkrace (tedy falsovat smenky na Ponkracovo jmeno).
Veskere parlamentni strany jsou bohuzel socialistickeMozna pro toho, kdo si plete socialni a socialisticke. Socialismus (tedy verejne ci statni vlastnictvi vyrobnich prostredku) jako protiklad ke kapitalismu (soukromemu vlastnictvi vyrobnich prostredku) zadna z parlamentnich stran neprosazuje a je to dimenze, ktera nijak zvlast nesovisi s tim, jak moc je dany stat socialni/redistributivni (tedy jake dela penezni transfery pro socialni ucely ci zajistuje socialni sluzby), ani s tim, jak moc zasahuje do svobodneho trhu (napr. regulacemi). To jsou tri nezavisle parametry.
Obhajitelne mohou byt vydaje treba na armaduProc? Pokud napr. tretina obyvatelstva preferuje zabrani utocnikem, proc by mela platit statem organizovanou obranu?
Mě to, co jsi napsal připadá celkem jako dobrej job. Už jen to, že ten bankrot je velmi nepravděpodobný.Ony ty rizika nejsou jen bankrot, ale i napr. to, ze centralni banka zprisni menovou politiku, takze komercni banky budou potrebovat vice likvidity a mene dluhopisu, ceny dluhopisu na sekundarnim trhu klesnou a banky je prodaji jeste se ztratou.
Podle MVČR je těch 50 mld. "skutečné čísté úrokové náklady státního dluhu za rok 2013", abych citoval přesně...Ano, stale to jsou ale nominalni, ne realne udaje (tedy nejsou ocistene o inflaci) a ani o primy vliv na vyber dane z prijmu drzitelu dluhopisu, protoze nejsou relevantni pro ucely, pro ktere to MFCR pocita.
Ne každý disponuje takovým kapitálem, aby si mohl dovolit investici do státních dluhopisů. Velcí hráčí jsou zde ve zjevné výhodě.Velci akteri maji vic kapitalu, ale zas celkem plati vic dani, takze aby dosahly 'vyvazeni' sveho podilu uroku z dani, potrebuji koupit vic dluhopisu.
To je IMHO zajímavé a více méně je to i to, co pozorujeme ve vyspělém světě --> rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. Bohužel, řešení neznám.Akumulace bohatstvi je znamy a prirozeny proces v kapitalismu. Ultimatni reseni to (v ramci kapitalismu) asi nema, ale existuji zmirnujici strategie, na zapade hojne pouzivane, ale v postkomunistickych zemich odmitane jako 'znamka socialismu'. Napr. vysoka dedicka dan i v primem pokoleni pro dedictvi nad urcity limit - v mnoha zapadnich zemich (vcetne UK a nekterych statu USA) je 40-50 %, ci progresivni dan z prijmu fyzickych osob (v zap. evrope bezna, v USA jednu dobu i 70 % v nejvyssi sazbe).
Ale možnost vydělávat na dluzích asi bude jedním z hlavních motorů tohoto procesu.Myslim ze precenujes vyznam dluhu (a zvlaste toho statniho). Statistiky po ruce nemam, ale IMHO je prevazna vetsina majetku ve forme akcii (a obdobne prevazna vetsina kapitalovych vynosu jsou primo ci zprostredkovane vynosy z akcii) a pokud dochazi ke koncentraci majetku, tak prave skrz akciove podily. Ono i to demonizovane bankovnictvi dela jen nekolik procent z cele ekonomiky.
Myslim ze precenujes vyznam dluhu (a zvlaste toho statniho). Statistiky po ruce nemam, ale IMHO je prevazna vetsina majetku ve forme akcii (a obdobne prevazna vetsina kapitalovych vynosu jsou primo ci zprostredkovane vynosy z akcii) a pokud dochazi ke koncentraci majetku, tak prave skrz akciove podily. Ono i to demonizovane bankovnictvi dela jen nekolik procent z cele ekonomiky.Zbytek asi nebudu víc rozpitvávat, tvůj pohled na věc jsem myslím pochopil a něco na něm určitě je, ale k těm akciím: jo, tady jsem se nevyjádřil úplně přesně. Popravdě řečeno akcie chápu jako něco, co funguje ještě hůř (ve smyslu stability a reálné hodnoty) než peníze a dluh obecně. Tak trochu nesprávně mám tendenci to házet na jednu hromadu v tom smyslu. že vydělávám čistě jenom na tom, že mám peníze, hodnoty vytváří někdo jiný. Nevytvářím reálné hodnoty, jen spekuluji (a je celkem jedno jestli jde o investici do akcií či peněz, nebo využití úroku dluhu). Popravdě, ekonimii IMHO vůbec neruzumím a kdykoliv se nad ní začnu zamýšlet, pere se ve mě touha po svobodě (ve smyslu ekonomie čistý kapitalismus) s tohou regulovat a omezovat věci tak, aby byly vhodnou kombinací spravedlivého (kdo vytváří hodnoty, je za to vhodně odměněn) a sociálního (kdo hodnoty objektivně vytvářet nemůže, nikliv proto, že nechce, je rozumě podporován zbytkem společnosti). Ale dluh (spíše tedy vydělávání půjčováním virtuálních hodnot), nekryté peníze a akcie jsou pro mě vždy něco v podstatě špatného.
nekryté něčím, co má fyzickou podstatuKdyby nebyly penize nekryte, patrne by doslo daleko drive k otevrene krizi v dusledku zvysovani socialni nerovnosti. Nekryte penize (neboli dluh, je to jedno a totez, jak lze snadno ukazat) jsou zpusob, jakym lze obejit spor, ze na jednu stranu kapitalismus vyzaduje spotrebu a produkci, na druhou stranu zde, jak rikas, vznika stale vetsi mocenska nerovnost. Dluh je zpusob, jak venovat nekomu penize, zabranit otevrenym socialnim bourim a pritom si udrzet prislusnou moc. Proto tem opravdu bohatym ta "nekrytost penez" nevadi, protoze jejich bohatstvi roste rychleji (a tomu odpovidajici podil na moci), nez je ztrata na tom kryti.
Dluh je zpusob, jak venovat nekomu penize, zabranit otevrenym socialnim bourim a pritom si udrzet prislusnou moc.Myslim, ze vliv credit money a moderniho bankovniho systemu (pouzivat vyraz 'nekryte penize' pro penize kryte uvery je IMHO jednak nekorektni, jednak terminologicke podlehani ultrapravicakum) na mocenske vztahy je odlisny, nez jak ho licis. Vyjdeme z toho, ze mame tri oddelene tridy akteru - kapitalisty (zde vlastniky financniho kapitalu), podnikatele (kteri pomoci kapitalu a pracovniku vytvareji realnou produkci) a banky (ktere mohou provadet expanzi kreditu). Pokud ze systemu vyjmu expanzi kreditu, tak podnikatele jsou pro ziskani kapitalu plne zavisli na stavajicich vlastnicich financniho kapitalu (kteri mohou 'drzet ekonomiku pod krkem' tim, ze nevyuzivaji volne zdroje, ale ani je neinvestuji, a skrz deflaci maji zisk v umeru s rustem cele ekonomiky aniz by nesly nejake riziko). Pokud v systemu zahrnu expanzi kreditu, tak kapitaliste maji sice 'prioritni pristup' k volnym zdrojum ekonomiky, ale banky mohou expandovat kredit a tim umoznit podnikatelum vyuzit jinak nevyuzite volne zdroje, coz tedy znamena, ze kapitaliste prisli o kontrolu nad volnymi zdroji ekonomiky, a tedy o moc. Mozna bys mohl rict, ze jen doslo k presunu moci od kapitalistu k bankam, ale podstatny rozdil je v tom, ze v prvnim pripade ma kazdy kapitalista vyhradni kontrolu nad 'svym podilem' kapitalu (takze pokud 1/4 kapitalistu nereinvestuje svuj kapital, tak bude v ekonomice chybet a ta by se s tim musela vyrovnat deflaci ci zmenou rychlosti obehu penez), zatimco banky hospodari v podstate se spolecnym poolem 'volne likvidity', takze je mezi nima vetsi konkurence a tudiz urokovy zisk neni zisk z nejake mocenske renty, ale plne konkurencni zisk reprenzentujici celkovou dostupnost likvidity, administrativni naklady a kreditni (a jine) riziko, ktere s uverem maji. Nebo jinak a strucne - na kazdou podnikatelskou cinnost potrebujes nejaky provozni kredit (protoze vynosy prijdou pozdeji nez vynalozene naklady). Bud ti ho poskytne kapitalista za budouci podil na zisku, nebo ti ho poskytne instituce za pevny poplatek odpovidajici trznim nakladum na poskytnuti kreditu a volnym zdrojum ekonomiky.
nemyslim ze tam hrozi oligopolni cenyJa bych rekl, ze uz tam davno jsou. Akorat lidi znacne nadhodnocuji cenu racionalniho monopolisty, a proto jim to pripada pomerne malo.
A až někdo začne svádět dluhy na pravici: byť Kalouskovy škrty byly imbecilní a daně zvýšil, schodek rozpočtu se mezi roky 2009 a 2012 snížil ze 192 miliard na 101.Ja bych si snad jen nesmele spitnul, ze "ti spravni" vyhrali volby v roce 2006...
2006 nastoupili, takže začneme 2007.
2007: příjmy: 1026 GKč, výdaje: 1092 GKč, bilance: -66 GKč
2008: příjmy: 1065 GKč, výdaje: 1084 GKč, bilance: -19 GKč
2009: příjmy: 975 GKč, výdaje: 1167 GKč, bilance: -192 GKč
2010: příjmy: 1000 GKč, výdaje: 1157 GKč, bilance: -156 GKč
2011: příjmy: 1012 GKč, výdaje: 1156 GKč, bilance: -143 GKč
2012: příjmy: 1051 GKč, výdaje: 1152 GKč, bilance: -101 GKč
Co tam vidím? Zřetelný výpadek příjmů v roce 2009 a v témže roce zřetelný nárůst výdajů. Připomínám, že finanční krize vznikla v roce 2007/2008 a Česko je silně vázaná ekonomika na sousedy a západ obecně, nicméně má obvykle zpoždění zhruba rok až dva. Ve všech zbylých letech pozoruji drobné osekávání výdajů (Kalousku, tak si škrty fakt nepředstavuju!) a poměrně slušné nárůsty příjmů, s výsledkem, že schodek vždy znatelně klesá, vyjma roku nástupu krize, o které Kalousek tvrdil, že k nám nepřijde, sic! Čili, mě z toho vychází, že správce dobrý, ale prognostik špatný.
Co mě štve, že ti, co přišli po něm, zjistili, že v roce 2013 bychom ušetřili víc, než se čekalo a místo, aby tedy slavnostně ohlásili lepší skutečný než předpokládaný schodek, tak ty peníze utratili. Na utrácení máme až ve chvíli, kdy jsme v absolutním plusu, ne když jsme pouze nad plánem.
Jo a pro ty, co se diví, proč tam nemám rok 2013: na wikipedii, ve článku o českém státním rozpočtu, skutečné údaje za rok 2013 chybí, jsou tam jen předpokládané.
Na utrácení máme až ve chvíli, kdy jsme v absolutním plusu, ne když jsme pouze nad plánem.Tento pristup praktikoval Kalousek a podle toho to vypada. V ramci EU mame luxusni moznost cerpat penize stylem, date jednu miliardu na stavbu dalnice (nebo kdovi ceho) a my vam k ni prihodime dalsi ctyri. Ale protoze se prece nemuzeme zadluzovat, tak se stovka miliard nevycerpa, coz jsou desetitisice pracovnich mist.
Na utrácení máme až ve chvíli, kdy jsme v absolutním plusu, ne když jsme pouze nad plánem.Uvědom si, že: 1) stát vybírá na daních plus minus stejné procento HDP 2) HDP dlouhodobě roste 3) stát může dluhy rolovat Stále ti ten tvůj citát nepřijde jako blbost? (A to ani nemusím vytahovat Keynese...)
Pujcky jsou jeden z hlavnich motoru rustu.Nikoli, spotreba je motor rustu. Pujcky mohou mit ruzne vlivy. Jeden z nich je, ze se eventualne spolecnost sama znici skrze zlatou horecku. Viz tez. Kazdopadne, nevim, kam chces porad dal rust. Uz ted mame problemy s nezamestnanosti, zbidacovanim zivotniho prostredi a plundrovanim zdroju. Rust lze akorat ucetne (ze treba novejsi pocitac bude dvakrat tak drahy), ale jinak se klesajicimi vynosy priblizujeme ke konecnemu limitu danym fyzikalnimi zakony.
idea bezurocnych pujcek je blbostOno by to chtelo vedet, o cem ta idea je.
Nikoli, spotreba je motor rustu.Spotreba asi taky, ale pujcky umoznuji firmam investovat do projektu, ktere se vyplati az za par let.
Kazdopadne, nevim, kam chces porad dal rust.Idealne nahoru
Uz ted mame problemy s nezamestnanosti, zbidacovanim zivotniho prostredi a plundrovanim zdroju.Nevidim souvislost s nezamestnanosti nebo zivotnim prostredim. Rust lze ruzne, uzivatelsky privetivejsi firemni informacni systemy, lepsi jidlo v restauracich, levnejsi solarni panely, atd. Je zajimavy, ze ve srovnani s Nemeckem mame 60% produktivitu prace. Zajimalo by me, cim to je.
Ono by to chtelo vedet, o cem ta idea je.Uznavam, moc o tom nevim, ale intuitivne mi to prislo jako blbost
Je zajimavy, ze ve srovnani s Nemeckem mame 60% produktivitu prace. Zajimalo by me, cim to je.A napadlo tě někdy, že kdybychom zvíšili produktivitu práce na úroveň Německa, tak při zachování ostatních parametrů ekonomiky bychom buď museli drasticky zkrátit pracovní týden, nebo by docela zásadně vzrostla nezaměstnanost? Vyšší efektivita <=> míň "člověko-hodin" na tutéž práci.
Co teda udělám? ;)zkrachuješ, voe
Pokud je tedy z nejakeho (netrzniho) duvodu u nas treba nizsi mzda nez v Nemecku, prestoze se vyrabi ta stejna vec, budeme mit nizsi produktivitu.Tenhle problem mas pokud bys pocital produktivitu ciste podle kurzu, obvykle se ale produktivita pocita normovane pres cenovou hladinu (PPP). Myslim, ze udaj uvadeny _procem (60 %) se vztahuje prave k produktivite pres PPP, nominalni produktivita CR/DE je AFAIK spis nekde na ~40 %. Ackoliv to odstranuje nejvetsi zkresleni, ani vypocet pres PPP neni vsespasny - pokud budes srovnavat ekonomiku s vyssi cenovou hladinou (DE) s ekonomikou s nizsi cenovou hladinou (CZ) pres PPP tak napr. zjistis, ze ta sama tovarna na globalne obchodovane zbozi bude mit v CR vyssi produktivitu nez v DE (protoze nominalni cena bude stejna, dana globalnim trhem, ale rozdil v PPP to posune), zatimco ta sama kadernice bude mit vyssi produktivitu v DE nez v CR (protoze tam cena bude dana jen cenou prace, takze ten rozdil bude asi jeste vetsi nez rozdil PPP). Pro hlubsi srovnani bys tedy potreboval nejaky jeste sofistikovanejsi normovani. Kazdopadne otazka ohledne rozdilu v produktivite CR a DE je zajimava a nejspis nelze ten rozdil vysvetlit jen odlisnou cenovou hladinou.
Spotreba asi taky, ale pujcky umoznuji firmam investovat do projektu, ktere se vyplati az za par let.To je mikroekonomicky pohled. Z makroekonomickeho je potreba ty pujcky splacet skrze spotrebu.
Idealne nahoruTo je hezke. Bohuzel fyzikalni zakony nelze porusit a existuje strop.
Nevidim souvislost s nezamestnanosti nebo zivotnim prostredim.Vysoka produktivita prace zpusobuje nezamestnanost. Rust je dnes omezeny prirodnimi zdroji a energii, nikoli mnozstvim pracovni sily, jako driv. Ekonomicka produkce na teto urovni samozrejme zivotni prostredi dost zatezuje (napr. nase spotreba energie zpusobuje globalni oteplovani).
Rust lze ruzne, uzivatelsky privetivejsi firemni informacni systemy, lepsi jidlo v restauracich, levnejsi solarni panely, atd.To ale neni hospodarsky rust, to je technologicky pokrok.
Je zajimavy, ze ve srovnani s Nemeckem mame 60% produktivitu prace. Zajimalo by me, cim to je.Ja si myslim, ze je to tim, ze produktivita prace (jako merena velicina) ve skutecnosti zavisi na vysi mezd.
Pokud obe strany rozumi smlouve, nevidim problem. Proc to nejak umele omezovat.Protoze to neni jen zalezitost dvou stran! Zde hraje zasadni roli take schopnost statu ty smlouvy vymahat (v nasem pripade donutit dluzniky platit veritelum) a prave to, jak se ukazalo, mohou veritele zneuzit.
To je mikroekonomicky pohled. Z makroekonomickeho je potreba ty pujcky splacet skrze spotrebu.Ale ty investice vyssi spotrebu zpusobi. Investuji do traktoru, takze muzu produkovat stejne mnozstvi obili levneji, propustim dva zamestnance a ti naprogramuji pocitacovou hru. Diky te investici se zvysila spotreba, protoze lide si koupi vic obili a navic pocitacovou hru.
To je hezke. Bohuzel fyzikalni zakony nelze porusit a existuje strop.To je fakt, ale zatim na stropu nejsme, tak proc nerust?
Vysoka produktivita prace zpusobuje nezamestnanost.Vygoogli si graf employment-to-population ratio. Zamestanost od roku 1950 vzrostla, produktivita taky.
Rust je dnes omezeny prirodnimi zdroji a energii, nikoli mnozstvim pracovni sily, jako driv.Porad je prostor pro inovace a zvysovani efektivity.
Ekonomicka produkce na teto urovni samozrejme zivotni prostredi dost zatezuje (napr. nase spotreba energie zpusobuje globalni oteplovani).Je to kompromis mezi ekologii a ekonomikou, to je na delsi diskuzi...
To ale neni hospodarsky rust, to je technologicky pokrok.Ale technologicky pokrok je jeden z duvodu rustu, plati to urcite u tech levnejsich solarnich panelu. U lepsiho jidla v restauracich to je slozitejsi, nevim jestli se to nejak projevi v HDP. Ale urcite to zvysi rust uzitku, coz je to podstatne. Rust HDP nas zajima hlavne proto, ze to je indikuje rust uzitku, coz je ten hlavni cil.
Ja si myslim, ze je to tim, ze produktivita prace (jako merena velicina) ve skutecnosti zavisi na vysi mezd.Samozrejme, vzdyt produktivita se da spocitat jako HDP (= soucet mezd plus par dalsich veci) / pocet_odpracovanych_hodin. Otazka je, jaktoze tu jsou nizsi mzdy. Jestli tim, ze na produkci jednoho auta potrebujem vic zamestnancu nebo necim jinym.
Zde hraje zasadni roli take schopnost statu ty smlouvy vymahat a prave to, jak se ukazalo, mohou veritele zneuzit.Ted nevim, na co narazis.
Ale ty investice vyssi spotrebu zpusobi. .. protoze lide si koupi vic obili a navic pocitacovou hru.To co rikas se nazyva Sayuv zakon (nabidka zpusobuje poptavku) a empiricky neplati. A sam vidis, ze ta posledni veta (ze si to ti lide koupi) sama o sobe nijak neplyne z toho, ze dojde k te investici - musi proste a priori existovat nekdo, kdo si to muze koupit, tedy poptavka. Hezky to je videt na nemovitostnich bublinach, v posledni dobe tak oblibenych. V EU existuje dvakrat tolik prazdnych bytu nez kolik je bezdomovcu. Znamena to, ze zmizi bezdomovci? Ne, protoze si to nemaji za co koupit! A v Irsku behem boomu postavili o 20% vic bytu, nez kolik maji obyvatel. Tohle vsechno byly investice soukromeho sektoru, mimochodem.
To je fakt, ale zatim na stropu nejsme, tak proc nerust?Jsme na stropu, uz nejakou dobu - energeticky a surovinove. To co zbyva je zvysovani efektivity, a to jsou klesajici vynosy k nejake konecne hodnote.
Vygoogli si graf employment-to-population ratio. Zamestanost od roku 1950 vzrostla, produktivita taky.Ano, protoze zaroven rostla produkce a spotreba prirodnich zdroju. Treba ropny zlom nastal nekdy kolem roku 2005.
Porad je prostor pro inovace a zvysovani efektivity.S konecnymi zdroji udelas konecne mnozstvi veci. Je to priblizovani se omezene hodnote. Rozdelil bych to na dve ruzne veci, inovace na kterych se vsichni shodneme, treba, co ja vim, prechod na novou generaci CPU. Tam se da usetrit (muj odhad) mozna tak polovina dnesni spotreby, a to jsem hodne velky optimista. (Moje oblibena knizka "Sustainable Energy - Without the Hot Air" uvazuje moznost asi 15% uspor za energii pri zachovani naseho zpusobu zivota.) Pak by samozrejme bylo ekonomiku nepochybne mozne zefektivnit opatrenimi, na kterych se vsichni neshodneme. Napriklad nestavet vic bytu, nez je potreba. Nebo nejezdit tolik auty, a pouzivat MHD.. Ale to uz neni tak snadne zaridit, a i tak si myslim, ze to ma strop tak maximalne 10x, a to hodne prehanim.
Je to kompromis mezi ekologii a ekonomikou, to je na delsi diskuzi...Kompromis mezi kratkodobym a dlouhodobym uvazovanim.
Rust HDP nas zajima hlavne proto, ze to je indikuje rust uzitku, coz je ten hlavni cil.Kdyz mluvime o ekonomickem rustu, myslime tim hlavne HDP, rekl bych (ano, muzeme ignorovat celou radu problemu, co HDP prinasi). Ale v zasade predpoklad je - nezmeni se nas zpusob zivota a ignorujeme technologicky pokrok. Dejme tomu, ze vynalez Internetu usetri to, aby se lide vubec fyzicky pohybovali po svete. Ano, usetri se za transport, a penize lze utratit jinak (treba za neco noveho a drazsiho, takze nominalne HDP vzroste, prestoze vydaje za energii klesly). Ale je to ekonomicky rust? Spis vyvoj.. Me proste "ekonomicky rust" evokuje "nechci menit svuj zivotni styl, jen vice toho stejneho". A uzitek.. Dost pochybuji o uzitecnosti pojmu "uzitek". Je to nevedecke; vzdycky totiz muzeme rict - vyrobilo se to, tak to nejspis bylo nekomu k uzitku. Takovou logikou lze zduvodnit libovolne plytvani.
Otazka je, jaktoze tu jsou nizsi mzdy.Patrne historicky. Lide nepozaduji nemecke (nebo svetove) mzdy, ale ceske. A otazka je, jestli jsou vubec zamestnanci schopni neco pozadovat.
Ted nevim, na co narazis.Zase na hypotecni bublinu treba v USA. Ale ten problem je hlubsi. Nase (euroatlanticka) civilizace prijala za moralni axiom, ze smlouvy musi platit, at je v nich napsano cokoliv, a ze pujcka muze existovat nezavisle na to, zda je dluznik schopen ji splatit. Proste hlavni slovo ma veritel, bez ohledu na moralni dopad. To nas vystavuje moralnimu hazardu ze strany veritelu. (Samozrejme, vetsinou to veritele nedelaji. Ale existuje mala skupina, ktera timto zpusobem parazituje - vyrobi se nerealisticka pujcka a spolecnost pak nese nasledky.) Prave proto se mi ten islamsky system (ktery zakazuje pujcky na urok, ale povoluje podil na zisku) libi vic. Uz proto, ze v takovem systemu jsou spotrebni uvery nerealne.
tezA je to pryc. Cenzura!!!