Trocha laické ekonomie

26.11.2013 22:57 | Přečteno: 4453× | Osobní | poslední úprava: 26.11.2013 22:58

Na úvod upozornění, že jsem si plně vědom, že ekonomii vůbec nerozumím, ale když do toho kafrá každý, proč se také se svým rádoby selským rozumem nepřidat. Takže na případné blbosti mě klidně v diskusi slušně upozorněte, rád si to přečtu a poučím se.

V nedávné minulosti nám ČNB provedla skokovou devalvaci. Prý se bojí deflace. Prý má inflační cíl 2 procenta a je třeba ho dodržet. A protože úrokové míry jsou již prakticky na nule, je třeba hýbat s měnou. Dobře, z čistě matematického pohledu na věc je zatím vše v pořádku – mám nějaký cíl, a nějaké možnosti, jak se k němu přiblížit.

První věc, která mi vadí je, že se použilo řešení skokové, tedy v přímém rozporu s cílem ČNB, jímž je stabilní měna (dovolím si poznamenat, že slovo stabilní je zde míněno v dynamickém, nikoliv statickém kontextu). Co vlastně tento zásah znamená? Z čistě matematického pohledu: došlo ke skokovému znehodnocení (devalvaci) koruny o jednu korunu na 27 korun za euro. Poněvadž jde o skokový jev, znamená to absolutní oslabení koruny (nikoliv pouze relativní vůči euru) a to konrétně o 1/26, tedy cca 4 procenta. To není málo. Měli jste-li v bance milion Kč, tak tam sice pořád máte milión, ale jeho hodnota je stejná, jako kdyby jste tam původně měli o cca 38,5 tis. Kč méně a k žádné devalvaci nedošlo. To je přibližně čtvrtina dluhu ČR na jednoho obyvatele k 1. 1. 2013. Takže prakticky vzato jde o docela slušnou krádež za bílého dne. Samozřejmě, kdo nic nemá, vyjde z toho lépe. Kdo má úspory v hmotných statcích místo korunách, opět z toho vyjde lépe. Nejhůře dopadne vzorný občan, který spoří. Fuj, tomu říkám "podpora" správného ekonomického chování populace.

Reálný dopad je samozřejmě nižší – značná část hmotných statků je vyráběna přímo v ČR a není příliš důvod z ničeho nic zdražit, u věcí nakoupených ze zahraničí se to zase projeví se zpožděním – prodejci mají zásoby, teoreticky by to mohlo podpořit export (konkurenceschopnost – díky levnější měně jsme levnější), tady by ale mohl nastat problém se skokem. Resp. okolní státy by to mohli oprávněně považovat za nedovolenou podporu lokálních výrobců, otázka je, jak se k tomu reálně postaví. Osobně jsem ale přesvědčen, že chceme-li už držet nějaký inflační cíl, tak je lépe reagovat pružně a plynule než skokově, byť ta reakce by měla být trochu zhlazená, aby ČNB nezasahovala zbytečně často.

Druhá věc je samotný inflační cíl. Proč proboha dvě procenta? Proč ne jedno, proč ne tři? Co je špatného na deflaci?

Najprve k těm dvoum procentům, kdesi v diskusi na neviditelném psu jsem se dočetl, že statistická chyba u míry inflace činí 1,5 procenta. Přijmeme-li tedy deflaci jako něco špatného, něco, čeho bychom se měli vyvarovat, vyvstávají nám dvě procenta jako poměrně rozumná míra, které má smysl se držet. Je v tom zahrnutá statistická odchylka a ještě pro jistotu nějaká pojistka. Takže dobře, dvoum procentům bych tedy za předpokladu škodlivosti sebemenší deflace rozuměl.

Ale je deflace opravdu škodlivá? Co fakticky znamená? Logicky vzato, inflace znamená zdražení, a s tím bývá svázán i růst mezd – když víc vyděláte, můžete více zaplatit zaměstancům. U deflace je to přesně opačně – vyděláte méně, mzdy se musí snížit. Ale je to problém? Psychologicky určitě. Jsme od malička mediálně masírování mantrou zvyšující se životní úrovně a především zvyšujících se důchodů, mezd, dávek, minimální mzdy, atp. Takže když nám plat klesne, poneseme to těžce. Problém je ale v tom, že výše platu sama o sobě nemá vůbec žádnou vypovídající hodnotu. A když spolu s platy klesají i ceny, může se stát, že si za svůj, byť nominálně nižší plat pořídíme více. To je něco, co pozorujeme již velmi dlouho například ve spotřební elektronice. V tomto odvětví je deflace praktickým faktem. A činí to problémy? Nečiní, neboť nejde o deflaci zapříčiněnou ekonomickou krizí, ale technologickým pokrokem. Proč se tedy tak úpěnlivě držet inflace, je-li deflace přirozeným jevem, provázejícím technologický pokrok? Myslím, že ten důvod je čistě psychologický – i když si za svůj plat koupíte méně, pokud vám nominálně stoupne, cítíte se často mnohem lépe, než když je to naopak. Lidské uvažování je vázáno na nominání hodnonoty, nikoliv na reálné hodnoty. A když máme technologický pokrok, tak holt mzdy rostou reálně. A když k tomu přidáme inflaci, tak výsledek je takový, že ceny rostou málo nebo vůbec a platy o něco víc, u deflace je to naopak, ceny klesají a mzdy buď též mírně klesají (ale pomaleji než ceny), nebo zůstavájí stejné. Co se lépe prezentuje?

Samozřejmě je nutno vzít v úvahu, že příliš rychlá inflace či deflace obvykle sama o sobě způsobí krizi ekonomického charakteru. Trh prostě nezareaguje dostatečně rychle, zvýší se nezaměstnanost a rozjede se spirála. Je tedy asi rozumné, aby ČNB svými zásahy držela inflaci v rozmezí dejme tomu +/- dvě až tři procenta, kde nula fakticky znamená statickou stabilitu, kdy buď snižování hodnoty peněz vyvažuje technický pokrok, nebo je měna stabilní (např. krytá zlatem), ale k technickému pokroku nedochází.

Osobně jsem spíš příznivcem reálné a staticky stabilní hodnoty měny a mírné deflace jako důsledku technického pokroku. Pocit, že to, s čím platím není nic víc než cár papíru, nebo je to dokonce jen virtuální, příliš dobrý není. Bohužel nutno dodat, že to nejde dělat se státním dluhem. Poněvadž dluh v kombinaci s deflací je totální průser. Což byl asi jeden z hlavních důvodů proč se opustil zlatý standard a proč se rozjela deflační spirála v Japonsku. Inflace je pro stát velice výhodná a obzvlášť devalvace je rychlým způsobem, jak smazat dluhy (a okrást přitom obyvatelstvo). Svým způsobem je to podvod. I proto jsem zastáncem vyrovnaných rozpočtů. Alespoň do doby, než se podaří dosáhnout nového stavu "kolektivní mysli", kdy bude společnost fungovat na zcela odlišných principech, než těch založených na směně. (Abych předešel zbytečným dotazům na toto téma – ne, netuším, jak by to mělo vypadat a už vůbec ne, jake toho dosáhnout, ale jsem přesvědčen, že technický pokrok především mimo jiné zvyšuje efektivitu práce a v konečném důsledku jednou dojde k přezaměstnanosti, prostě nebude jak [normálně] zaměstnat všechny a to bude totální průser a čeká nás to.)

Mimochodem, jedním z důvodů krize jižních států eurozóny je IMHO právě stabilní euro v kombinaci s dluhovou politikou státu, která předpokládá stabilní inflaci. Když nemůžete devalvovat podle aktuální situace, tak si prostě nemůžete dovolit rozhazovat peníze oknem, to zřejmě nepochopili ani vrchní představitelé EU, kteří euro tlačí všude možně, ani představitelů oněch států, kteří si důsledky přechodu na euro nedokázali uvědomit a už vůbec se mu nedokázali přizpůsobit. V tomhle kontextu, zlatý Kalousek a naše tunely... My bychom, zatím, euro bez problémů přežili, uvidíme jak si povedou konzervativní socialisti v kombinaci s panem Trikatelem, pardon Babišem, a pány (a dámami) ze strany "jsme vždy ve vládě".

Mimochodem, uvědomme si kdo nejvíc vydělá na inflaci (prakticky vzato spíše devalvaci, ale jsou to spojené nádoby). Na jedné straně je to stát, na straně druhé je to bankovní sektor. Jestliže státy fungují předpokládajíc inflaci a centrální banky tímto směrem skutečně cílí, a obyvatelstvo je neustále masírováno (i podprahově), že takto je to správně – doufám, že nejsem jediný, kdo za tím čuje skupinu bankéřů, nechutně vydělávajících a fakticky ovládajících vyspělý svět o kterém si myslíme, že o něm rozhodujeme sami… Soudě dle realných dat, mám pocit, že na tomto místě není konspirační teorie (byť nejsem příznivcem různých konspiračních teorií) úplně mimo mísu.

       

Komentáře

[w4rr10r]

a v konečném důsledku jednou dojde k přezaměstnanosti, prostě nebude jak [normálně] zaměstnat všechny a to bude totální průser a čeká nás to.

Ale to se fakticky děje! Proč by jinak bylo k 70 % (!) slabých ročníků (!) na VŠ... často na humanitních oborech, jejichž produktem jsou prodavači junk food (!) a přehazovači papíru z jedné hromady na druhou (!) ve státní správě (!) a korporacích? Proč by firmy zaměstnávaly neefektivní zaměstnance?

[Fëannatar]

Jo, taky mám ten dojem, že už to začalo, ale zatím je to ještě v jakž takž udržitelné fázi, nicméně nevydrží to věčně. Přesouvat lidi do státní správy, uměle zvyšovat obraty tvořením nekvalitních výrobků, které je třeba často měnit a vytvářet z lidí obtloustlá prasata (a z druhé strany je zároveň masírovat PR o zdravém životním stylu) donekonečna nelze...

[kavol]

tohle je věc, které prostě nerozumím - ještě tak ty nekvalitní výrobky, to je prostě kartel firem zajišťujících si, aby lidi museli kupovat dál i když už budou vybaveni vším, co potřebují, ale od toho se přece neodvíjí všechno ... máme úžasná kvanta zdrojů, ale tyto jaksi nějak záhadně mizí či co, místo toho, abychom měli třeba jen čtyřdenní pracovní týden, nebo lepší zdravotnictví, obecně víc lidí ve službách (typu "wellness", státní správu sem neřadím) nebo ve výzkumu - říkám výzkumu, ne "na školách" ...

[jozka]

Na tom neni nic sloziteho. Komu se to nelibi je komunista, socka a zavistivec.

[kavol]

to není vysvětlení; to jsou jen papírky, nebo čísla v počítači ... mě zajímá ta reálná hodnota, kam mizí to co lidé tvoří

[jozka]

Je smenena za ty papirky a cisla v pocitaci a dal uz to je zname.

[kavol]

no, myslel jsem vpodstatě to, co kolega níže ...

[fri]

Už před více než dvaceti lety to bylo tak, že nebyl problém vyrobit ale prodat. Dopady téhle skutečnosti snadno postihují i tu skupinu, do které se zřejmě sám zařazuješ, protože pro psychiku je to výborná věc cenit si sám sebe (tento přístup vřele doporučuji, doporučuji také mít rád ty, jejichž popis následuje): (např. David coby užitečný odborník, který rád pracuje versus: na rozdíl od těch, kteří buďto neradi pracují, nebo je to už nebaví tolik co dříve, nebo na svou výkonnostní špičku teprve čekají, nebo, žádnou šanci v nejbližší době nedostanou, protože neumí zrovna to co jiní nadaní jedinci, nebo, ...).

Že je na humanitních oborech přecpáno víc než dřív (před patnácti lety), to byla/je politika státu, co se týče starosti o uplatnitelnost vlastních lidí. Když už mají to štěstí a jsou zaměstnáni ve státní správě, tak už několik let mají - 10 %, takže statistiky o rostoucích mzdách jsou pro ně jenom řeči, protože tam šel vývoj přesně opačným směrem (vedle dalšího).

To s tou nadbytečností lidí se projevuje ovšem všude možně. Nedávno jsem slyšel popis situace třeba v takovém Českém rozhlasu v regionech. Na rozdíl od Prahy tam byli odejiti tzv. "důchodci" (bez náhrady, a ti lidé něco dělali, ne že se flákali), bylo zasaženo do jejich vlastní tvorby, prostě omezení, takže vzhledem k tomuto závodu ke dnu to asi brzy bude vypadat třeba tak, že půjde o proudové vysílání, k tomu každý region přidá tak jeden svůj pořad za den, když to přeženu (neznám přesný plán), a bude to. Ovšem za ty odborníky už tam mladé lidi (aby je tito něco naučili) nenabrali. Jejich šéf, který to údajně má na svědomí - celé to směřování dopryč, se prý sám označuje za "perspektivního důchodce". Když pak určitou činnost dělá a umí jeden člověk, co tam zbyl, tak když přijde o půl hodiny kvůli dopravě pozdě do práce, nebo onemocní, nebo mě tak napadá, když si vezme dovolenou (vlastně, to by si žádnou dovolenou brát neměl, ne?), tak co? Tak se několika postupnými kroky rozloženými do poměrně krátkého období několika let může přijít na myšlenku, že to vysílání vyřídí automat, přebírání pořadů z Prahy, no a většina ze zbytku zbytku těch zaměstnanců může skončit, nevím kde. Tak takhle vypadá racionalizace těch procesů, a kdoví co bude, takže bylo je a bude lepší myslet pozitívně.

[Tomáš]

Už před více než dvaceti lety to bylo tak, že nebyl problém vyrobit ale prodat.

Já si myslím, že tohle tvrzení je podraz na výrobce, protože navozuje pocit, že i kdybych to vyrobil sebelíp, budu mít problém to prodat.

Opravil bych to v tom smyslu, že je problém vyrobit dobře za rozumnou cenu. Až následně je problém prodat, protože výrobek není dokonalý.

[w4rr10r]

BTW shitstorm in... 3... 2... 1...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Vyjadrim se jen strucne k nekterym bodum:

To není málo. Měli jste-li v bance milion Kč, tak tam sice pořád máte milión, ale jeho hodnota je stejná, jako kdyby jste tam původně měli o cca 38,5 tis. Kč méně

Pouze pokud pomerujes hodnotu penez skrz jejich kurz vuci ostatnim menam, coz je IMHO mene relevantni meritko nez PPP.

Druhá věc je samotný inflační cíl. Proč proboha dvě procenta? ... Takže dobře, dvoum procentům bych tedy za předpokladu škodlivosti sebemenší deflace rozuměl.

Pokud predpokladam, ze cilovani inflace je rozumna strategie sama o sobe (napr. proto, ze vsem akterum dava rozumnou dlouhodobou informaci o zamerech centralni banky), tak dalsi duvod, proc zrovna male kladne hodnoty inflacniho cile, je ten, ze to jsou hodnoty, ktere centralni banka vicemene 'umi' drzet. Centralni banky obecne umeji snizit kladnou inflaci, pokud je ekonomika v odpovidajici kondici tak zvladnou i zvysit kladnou inflaci, ale vetsina jim dostupnych operaci selhava, pokud je deflace.

Co je špatného na deflaci?

Duvodu je hned nekolik, tak zminim jeden obcas opomijeny - deflace omezuje stabilizacni mechanismus, ktery matchuje casove preference akteru.

Penize jsou svym zpusobem 'poukazy na spotrebu' (pro ucely tohoto argumentu pod spotrebou myslim i investice do realnych aktiv, tedy tvorbu a obnovu realneho kapitalu) aktualni produkce realne ekonomiky. Proc by vlastne mely platit nekdy v budoucnu? Normalne to nebyva problem, nebot existuje spousta akteru, kteri radi ziskaji penize ted vymenou za zavazek je vratit v budoucnu s urokem a naopak existuji jini akteri, kteri se penez ted vzdaji vymenou za ziskani je pozdeji s urokem. A existuje tu cely bankovni sektor a penezni trhy, kde dochazi skrz uverove sazby k srovnani akteru s ruznymi casovymi preferencim. Pokud externi faktory zvysuji podil 'sporivych' a snizuji podil 'spotrebujicich/investujicich' (resp. meni se krivky casovych preferenci jednotlivych akteru), tak urokove sazby klesaji, pokud je tomu naopak, tak rostou.

Problem je v tom, ze externi faktory mohou natolik zvysit podil 'sporivych' a snizit podil tech druhych zpusobit, ze urokova sazba, ktera by odpovidala trzni rovnovaze, by byla zaporna. V takovem pripade ale narazi na technicky problem, ze urokove sazby prakticky nebudou zaporne, nebot akteri mohou proste ty penize drzet. Tim padem nedojde k vycisteni trhu, a produkce tedy pojede pod moznostmi ekonomiky. Sice centralni banka muze zavest negativni urokove sazby na vklady komercnich bank u centralni banky (negative interest on excess reserves, to delaji treba ve Svedsku a Dansku) a tim nutit komercni banky do negativnich sazeb, jenze banky stale mohou i drzet fyzicky hotovost a zavedeni obdobneho opatreni na hotovost by melo znacne vedlejsi naklady.

Stabilni inflace (kterou vsichni akteri berou v potaz a zapocitavaji ji do svych casovych preferenci) pak pusobi pozitivne v tom, ze posouva tuto dolni mez, pokud ji vezmeme v realnych hodnotach, do zaporu (pokud je inflace 1.5 % a urokove sazby jsou 0.5 %, tak je realna urokova sazba -1 %) a tudiz ma ekonomika vic prostoru na to, aby penezni trhy vyvazily nabidku a poptavku.

[Grunt]

lespoň do doby, než se podaří dosáhnout nového stavu "kolektivní mysli", kdy bude společnost fungovat na zcela odlišných principech, než těch založených na směně. (Abych předešel zbytečným dotazům na toto téma – ne, netuším, jak by to mělo vypadat a už vůbec ne, jake toho dosáhnout

Už se nějaká představa začíná rýsovat. Viz Kreativní ekonomii. Je to pojem zatím silně nedefinovaný a každý si pod tím představuje něco jiného, ale obecně se věří, že to bude nástupce čistého kapitalismu (jednoduše se technologie běžně dostupné jen vyvolenému okruhu z dob prudké průmyslové revoluce dostanou do rukou úplně všem). Problém je jen, že kapitalisti se svého kapitálu dobrovolně vzdát chtít nebudou, takže ještě před tím než nastane boom kreativní ekonomie nás čeká dost nepěkná SHTF událost velkého rozsahu. Už se nemůžu dočkat, fakt.

ale jsem přesvědčen, že technický pokrok především mimo jiné zvyšuje efektivitu práce a v konečném důsledku jednou dojde k přezaměstnanosti, prostě nebude jak [normálně] zaměstnat všechny a to bude totální průser a čeká nás to.

Proč by to měl být problém? Prostě nebudeš trávit celý den v zaměstnání s tím, že budeš předstírat nějakou činnost aby si na konci měsíce mohl shrábnout na živobytí za vykázané, ale konečně taky začneš něco dělat. To je jako průser?

[pochybnik]

Problem muze nastat ve chvili, kdy na kompletni zpracovani dostupnych zdroju bude potreba zlomek poctu dostupnych lidi, ale zaroven kvuli omezenosti zdroju nebude mozno vyprodukovat tolik, aby vsichni meli vsechno.

Potom budes mit neuspokojenou poptavku a nebudes moct zvednout nabidku zamestnanim dalsich lidi a tak budes mit skupinu lidi, co budou mit "vsechno" a skupinu, co "vsechno" mit nebudou, budou ho chti a nebudou mit moznost ho dosahnout, protoze nebudou mit praci, protoze uz vsechna mista budou obsazena a nebude jak vytvorit dalsi mista, ktera by generovala pridavny uzitek.

Kdysi 90% lidi obdelavalo zemedelskou pudu, aby vyprodukovali dost potravin. Ted na obdelavani pudy staci asi 3% a vyprodukujou vsechny potrebne potraviny. Nahnanim vice lidi do zemedelstvi neziskas vic potravin, pokud uz je veskera puda dost dobre obdelavana. (ano, zatim neni obdelavana vsechna obdelavatelna puda celosvetove, ale lokalne uz tomu tak mnohdy je. Reseni nadbytechnych lidi je odstehovat se jinam, nebo prumysl)

Zbylych 87% se vrhlo na prumyslovou revoluci a roztacelo kola stroju. Ted uz stoji spousta tovaren se spoustou automatizace a staci "par" delniku na to, aby se vyrabela kvanta zbozi.

Extrapolaci muzeme dojit do stavu, kdy pocet lidi potrebnych v prumyslu bude jen maly zlomek poctu pouzitelnych lidi - kam s tema dalsima? Je to zatim daleko, ale i toto nastat muze. (Muzes mit misto jedne TV dve, ale az budes mit obrazovky prez vsechny steny pokoje, tak uz dalsi potreba nebude. Muzes mit vykonejsi pocitac, ale od urcite hranice uz ten vykon nebudes schopny vyuzit cely.) Az se vycerpaji moznosti rustu prumyslu a na udrzovani "roztocenych kol" budou potreba 3% populace, co bude delat ten zbytek?

Podle me je odpoved, ze dojde k nejake dalsi zmene, ale tu nedokazu odhadnout jaka bude. Pro nekoho to bude pruser (uz netreba okopavat brambory rucne, co budu delat), pro druheho prilezitost (radsi programovat nez okopavat brambory). Taky zalezi na tom, jak k tomu prechodu dojde. (distopie - lidi se premnozi, prace jen pro vyvolene, kdo nepracuje neni potreba, zivori a strada X utopie - prace jako zajimavy konicek pro par nadsencu, vse zdarma, protoze neni problem s materialnim zajistenim objevuji se nove formy umeni a raj na zemi - realita asi jako vzdy nekde mezi tim a hlavne uplne jinym smerem)

[Grunt]

Problem muze nastat ve chvili, kdy na kompletni zpracovani dostupnych zdroju bude potreba zlomek poctu dostupnych lidi, ale zaroven kvuli omezenosti zdroju nebude mozno vyprodukovat tolik, aby vsichni meli vsechno.

Zdroje nejsou nijak omezené. Zdroje se pohybují ± na stejné hodnotě. Omezené je vnímání toho co za zdroje považujeme a jejich distribuce. To bude právě to co bude drhnout nejvíc, tedy to vyrovnávání distribuce toho co za zdroje považujeme.

Potom budes mit neuspokojenou poptavku a nebudes moct zvednout nabidku zamestnanim dalsich lidi a tak budes mit skupinu lidi, co budou mit "vsechno" a skupinu, co "vsechno" mit nebudou, budou ho chti a nebudou mit moznost ho dosahnout, protoze nebudou mit praci, protoze uz vsechna mista budou obsazena a nebude jak vytvorit dalsi mista, ktera by generovala pridavny uzitek.

Slyšel jsem už mnoho výkladů kreativní ekonomie, ale tohle není ani jeden z nich. To mi spíš zní jak klasický kapitalistický kalkul nebo jakási simulace distribuce zdrojů (která se má zdát záměrně nefunkční). Od toho je potřeba se odprostit.

kam s tema dalsima?

No na ÚP přece, ne? A nebo ne?

[Josef Kufner]

Přemnožení lidí se dá řešit relativně snadno umělým a včasným snížením porodnosti. Pokud každý pár bude mít v průměru dvě děti, populace se nebude rozrůstat a vyčerpání zdrojů přestane být palčivý problém. Místo toho bude stačit mít dlouhodobě udržitelné zdroje a udržovat vyrovnaný rozpočet.

Když se ale podíváš na "vyspělé" civilizace, ta porodnost klesá i přirozeně, neboť lidé mají spolehlivou antikoncepci, dobré zdravotnictví a kopec zábavy, takže je pro ně výhodnější mít dětí málo (neboť šance, že se jich dostatek dožije dospělosti je stejná, jako když jich ve středověku bylo deset) a mít je jen tehdy, kdy jim to přijde vhodné. Takže bych řekl, že od určité technologické úrovně už není destopický scénář moc pravděpodobný a pokud stihne duševní úroveň populace dohnat tu technologickou, je utopický scénář celkem pravděpodobný.

[anonymator]

Volá sa to demograficko-ekonomický paradox. Inak by ma strašne zaujímalo, akou evolučnou cestou sa to dostalo do ľudského správania.

[Bystroushaak]

Imho za to nemůže evoluce, ale ekonomika.

[Bystroushaak]

Abych to ještě rozvedl - jakmile ti zmizí evoluční tlak na rozmnožování za každou cenu, tak ti zbyde jen ten ekonomický a ten tě tlačí na druhou stranu, tedy omezit počet dětí, aby jsi se měl lépe.

[jozka]

A hele, tak najednou neni konspiracni teorie mimo misu

To, co CNB provedla JE realny pruser. O tom svedci uz argumentace CNB, ktera se plynule menila od inflacniho cile pres podporu nakupu k tvorbe pracovnich mist. Pruser je to proto, ze problemy to prinese realne ted a prinosy mozna za pul roku. Osobne jsem se pri poslechu blaboleni Singera a spol. nemohl ubranit dojmu, ze ten clovek proste nevi nic o realne situaci, zije proste ve svem sklenenem zamku. Nejakym zpusobem si interpretoval cisla, ktera mel k dispozici, ale je vedle jak ta jedle.

[Grunt]

    5.11.podepsal Kelner dohodu se Španěly o koupi O2

    za 64 miliard Kč- platba měla proběhnout v Kč, Španělé

    jí dali přednost před Eurem pro její stabilitu.

    7.11. devalvovala ČNB Kč o 5 %, 8.11. proběhla směna 

    Kelnerových Eur na Kč, dostal za ně o 5% víc-

    zisk 3,6 miliard se dělí na 2,5 miliardy pro Kelnera

    a miliarda pro členy rady ČNB, co hlasovali pro

    oslabení koruny. Víc v tom není, další kroky ČNB

    budou následovat, až bude zase probíhat podobný

    obchod desetiletí.....“    

Nevím proč to furt víc řešíte.

[jozka]

Ano, cetl jsem, ale rekneme, ze jsem naiva, zatim davam prednost tomu, ze jsou neschopni, i kdyz zlocin pochopitelne nevylucuju.

[kavol]

tohle není jediná "náhoda", co třebas načasování s Kraďouskovými dluhopisy ...

[Grunt]

Když předpokládáš, že v ČNB pracují neschopní lidé? No to teda naiva si.

[jozka]

Uznavam, neschopni je spatne slovo, doslo mi to kdyz jsem to poslal a cekal jsem, ze mi to nekdo omlati o hlavu.

Deformovany prostredim, omezeny z nedostatku jine zkusenosti (ktera jest jak znamo neprenosna). Je to lepsi?

[Grunt]

Já nedovedu pochopit, proč si celý národ myslí, že má ve vedení (a v ekonomickém nejvíc) samé voly a že on zrovna lejno šalamounovo sežral. Ti lidi mají zakázáno rozhodovat v opilosti, takže svých rozhodnutí si musí být plně vědomi a věřím že rozhodují jen a pouze tak aby rozhodnutí splnilo účel. Kecám, nemyslím. Tím jsem si jistý.

[melkors]

"... věřím že rozhodují jen a pouze tak aby rozhodnutí splnilo účel."

Tot svata pravda. Jen ten ucel nam neinformovanym neni znam.

[Sten]

Kdyby tohle byla pravda, tak směna 64 miliard korun ten zásah ČNB srazí nejméně na polovinu. Nestalo se, naopak euro ještě posílilo, takže tohle lze celkem jasně odložit mezi lidovou tvorbu.

[Grunt]

Spíš jde o ten ostrý přechod. Ten ničemu jinému ani nenahrává, ať to byl Kelner nebo kdokoliv jiný. Kdyby se emitovalo postupně v rámci řekněme třeba měsíce, tak by si dost možná nikdo ani ničeho nevšiml, ale takový skok ze dne na den není nic jiného než pro někoho výhodný.

[Sten]

Každá změna kurzu je výhodná pro někoho a nevýhodná pro někoho jiného. Postupný přechod na tom nic nezmění a naopak přidává možnost spekulačních útoků.

[M-train]

To se mi nezdá reálné, přeci by špičkoví finančníci, všichni vybráni neomylným Klausem, zakladatelem spolku modrých strak, které tady na chatu někteří nejmenovaní (a nejmenované) tak obdivují, nešli do nějaké habaďůry.

Když ale odhlédnu od rýpnutí do dutých hlav modrých strak, tak je otázka položena zřejmě takto - jsou členové rady tak blbí (diplomaticky řečeno naivní), nebo zkorumpovaní? Bohužel ani jedna z variant mi nenapovídá, proč bych pak já sám měl vůči státu dodržovat nastavená pravidla víc, než musím.

[pochybnik]

Ja jeho projev chapu jako "Zdrazovat se bude. Porad. Kdyz to nepujde jinak, tak se o to postarame znehodnocovanim meny."

Pripomina mi to situaci s vodou - "Musime zdrazit, abychom odnaucili lidi plytvat vodou" o par let pozdeji "Snizuji se nam odbery vody, musime tedy zdrazit"

Ted je to tu se sporenim - "Lidi si nejsou dost zodpovedni, aby si usetrili na stari, musime jim penize sebrat dani a zavest duchody" "Lide by si meli spori na duchod, nemuzou spolehat ze je stat zabezpeci" a ted "Lidi moc spori a malo utraci, musime znehodnocovat menu"

[JS1]

Ted je to tu se sporenim

Uz to lepe napsal Ondrej, ale proste tady existuje fundamentalni fyzikalni omezeni, proc nemohou vsichni sporit penize. Sporeni penez neni zodpovedne chovani, to je hloupost.

Nekdo totiz musi ty sluzby poskytovat, v momente, kdy jsou potreba. Nejde si lidskou praci "nasetrit" a pak ji spotrebovat vic. Muzete ji spotrebovat v danou chvili jen tolik, kolik ji muze nekdo jiny udelat.

Stejne tak, vsichni ve spolecnosti se nemohou ted rozhodnout, ze budou "sporit" (a tedy pracovat jaksi navic), a pozdeji lenosit a spotrebovavat.

Cely koncept, ze ekonomickou hodnotu lze nekam "ulozit" a pak ji zase po letech vykopat je proste zcestny v momente, kdy tak budou jednat vsichni. Spoleha se na to, ze to bude vzdy delat jen cast lidi a ze se to v kazdem casovem okamziku (vicemene) vyrovna.

[pochybnik]

IMHO nesmysl - samozrejme ze nemuzou vsichni porad jen sporit, to je dane, ale nesporit vubec je naprosty nerozum. kdyz je clovek dite, tak netvori hodnoty, ale spotrebovava (a spotrebovava dlouho a dost, pokud se rozhodne studovat = zvysovat si kvalifikaci) pak zacne vydelavat, tvori hodnoty a stale spotrebovava (casto jeste vic, protoze se potrebuje osamostatnit, sehnat byt, vybavit ho, zalozit rodinu ...) pak zestarne, prestane pracovat a vytvaret hodnoty, jde do duchodu, ale porad spotrebovava, protoze potrebuje bydlet, jist, rad by i nejak zajimave travil volny cas, jako terba zasel do divadla, s vnoucaty do ZOO, na vylet ...

Duchod (pokud nejaky bude) je podstatne mensi, nez plat, zato je podstatne vic casu spotrebovavat - kdo nema sam nasetreno (a nedostane na sve zabavy od jinych), tak bude mit dost obtizne stari.

Cili ve strednim (aktivnim, vydelecnem) veku je velmi rozumne si neco nasporit, abych mohl pozdeji utracet. Zaroven vim, ze v tu samou dobu rostou (i cizi) deti (a tedy spotrebovavaji a netvori) a starnou duchodci (spotrebovavaji a netvori), cili principialne nehrozi, ze by vsichni jen tvorili a sporili a nespotrebovavali.

A samozrejme lze ekonomickou hodnotu nekam "ulozit" a spotrebovavat pozdeji - napriklad koupit si zahradku a chaticku na stari, i kdyz se jim ted nemuzu venovat, postavit detem dum, aby mely kde bydlet az vyrostou a budou chtit zalozit rodinu, nakoupit naradi a material pro sve konicky, kterym se hodlam prevazne venovat az v duchodu (a budu rad, ze mam vybavenou a dobre zasobenou dilnu), zalozit vinny sklep a postupne ho naplnit, s tim, ze spoterbovavat budu az po letech, nebo treba si ulozit nejake penize v bance, nebo nakoupit zlate pruty ...

To, ze rozlozim spotrebu do celeho zivota, ackoli tvorit muzu jen jeho urcitou cast je zakladni rozumne planovani pro kazdeho, kdo nechce skoncit na ulici jako zebrak pote, co vsechno prozral behem aktivni casti zivota.

A i behem aktivni casti ma cenu sporit, abych si mohl poridit drazsi vec (treba domek), kterou nedokazu zatahnout z jedne vyplaty a na kterou mi nikdo nepujci za rozumnych podminek, pokud nebudu uz sam mit nejakou hotovost.

----

Takze jestlize stat rika, ze na duchody bude malo penez a ze se vsechno, vcetne nezbytnych zivotnich nakladu, bude zdrazovat, tak utratit vse ted a nenechat si nic na zitrek je hloupost nejvyssiho radu.

[dad]

k tomuhle obrovskymu blabolu se nechci nijak sahodlouze vyjadrovat - jenom to jedno: ja jsem si v roce 1972 nakoupil na stari elektronky a tranzistory, ze se s tim budu v duchodu bavit

[kavol]

máš špatný koníčky, takový kladivo je furt stejný, a kdyby sis vybavil kovárnu někdy třeba v patnáctým století, tak tam dneska budeš zadraho vodit exkurze

[dad]

to bohuzel neni pravda, v roce 1952 by ji komunisti znarodnili. Ne , to vlastne taky neni pravda, padla by na ni bomba v 2 svetovy. ..Ne , to taky ...

Ale ja ti rozumim, byla to moje chyba, ze jsem k tem elektronkam zapomnel koupit patice, dnes chodim po blesich trzich a skupuju radia z prvni republiky ...

[M-train]

takhle jsem blbě vyhodil z jedné hudební věže kazeťák a gramofon. Kazeťák nevadí, ale gramofon a všechny desky, co jsem dal na Jiřáku do antikvariátu, mne teď s..štvou, protože dostávám novinky a na deskách.

[Dalibor Smolík]

Můžete mi říct dade, proč poměrně rozumnou úvahu pochybníka považujete za blábol? Já vím, úspory jsou dneska dost znehodnocovány, je inflace, úroková míra je nízká, riziko vytunelování různých fondů je tady taky; ale vštípit mladým lidem do hlavy, že po studiích by měly ve středním věku si vytvořit určité rezervy na stáří, není nerozumné. I přes všechna ta rizika. Důchody budou malé, je to už dané demografickou strukturou obyvatelstva. V dobách socialismu, kdy muž v průměru umíral 5 let po odchodu do důchodu to bylo jedno. Dnes je to však důležitá otázka. Je však velká škoda - a to se mnou budete souhlasit - že není dnes moc příležitosti chytit dobrý učební obor, který by si člověk zajistil živobytí, jako špičkový montér nebo svářeč, obráběč - a je všude plno ekonomů, právníků, daňových poradců - ale to je dané požadavky doby. Naše generace už toho moc napravit nemůže (pokud bylo něco třeba napravovat), ale mladí lidé by měli mít vědět, že prvotním úkolem je se uplatnit na trhu práce a něco pro to udělat.
Důchodový věk může dopadnout úplně jinak, než si představujeme. Ty elektronky a tranzistory si možná neužijete, protože budete dělat, dade .. že je to asi tak?
Na závěr dám jednu anekdotu: plísní dědeček dorůstajícího vnuka: Já jsem v tvém věku už pracoval, chlapče. Vnuk mu odpovídá: Já v tvém věku ještě budu ..

[jozka]

Ona je spis otazka, jestli "odvadet desatek financnim institucim" je to same co "vytvorit si urcite rezervy na stari". Ja tvrdim, ze ne.

[Dalibor Smolík]

V tom se nehádám. Vhodné uložení prostředků je dneska dost hazard, nejen u nás. Ale přijatelné řešení se určitě dá najít .. Dneska už i ukládání peněz do švýcarských bank není to, co bývávalo .

[dad]

ta uvaha predrecnika je blabol v kontextu prispevku od JS. Ja vim, ze to nekomu unika, ale JS nikdy nehodnoti nejaky konkretni pripad, ale vyjadruje se k systemove problematice, hledajic pritom obecna reseni. Navic, kdyz prispevek pana Zajicka (na ktery JS reagoval) byl prave systemoveho charachteru.

Pochybnik blaboli jiz z toho duvodu, ze nezohlednuje tu fyzikalni komponentu na kterou JS upozornil. Rada lidi to intuitivne tusi, ze ukladat si na stari hodnoty v lahvich vina je neekonomicke, protoze skladove naklady jsou velmi vysoke a ulozena hodnota nizka(50 Kc/kg). Proto se snazi lide jit do zlata, protoze tam je ulozena hodnota pro kg vysoka (805 tisic Kc/kg) a soucasne jsou skladovaci naklady relativne nizke.

Aby to pochopili i ti natvrdlejsi, jestlize budu sporit v tech lahvich vina, tak abych z toho mohl ve stari rekneme 10 let zit, tak musim behem doby kdy 'sporim' spravovat a uzdrzovat ohromne sklady, ktere stoji tolik, ze uz mi nezbude na nakup toho vina, ktere bych chtel v tech prostorach skladovat. (v tomto konkretnim pripade musim mit v okamziku odchodu do duchodu sklad s ca. 30000 lahvemi vina ) A ted si pane Smolik predstavte, ze takhle sporit bude kazdy obcan. Mame vubec tolik skla?

Tento extremni priklad znazornuje pouze skutecnost, ze zakon o zachovani hmoty proste funguje vsude a vzdy a neni se mu mozno vzeprit. Je mozno to trochu optimalizovat (to zlato je ten pripad).

Presto neni tato ciste fyzikalne-cenova problematika 'sporeni' ten hlavni argument. Roli prave hraje to propojeni te fyziky s ekonomie. Vsichni vime, ze neni mozne si dnes odeprit jednu housku a snist si ji za 30 let Vetsina obcanu (takovi jako Jilek, Marcelka a podobni) jsou toho nazoru, ze proto, ze ta houska by byla prilis tvrda. Ale to by nebyl ten problem. Vtip je v tom, ze ekonomika zaridi, ze ta houska nebude vubec vyrobena. A proto si ji neni mozne schovat na horsi casy.

[Dalibor Smolík]

Díky dade za vysvětlení, měl jsem si přečíst celé vlákno. Nicméně bych k tomu dodal, že se dají peníze ukládat do lecčehos, pokud tomu člověk trochu rozumí. Například víno. Existují speciální vinotéky, kde se dá koupit víno i v hodnotě desítek tisíc korun za lahev, nikoliv 50 Kč/kg, to je už o něčem jiném. Ale běžný smrtelník může takové víno klidně znehodnotit .. totéž je zlato, cenné papíry a další věci. Takový graf může ukázat, jak na tom jsme.
Asi to víno vyjde z tohoto hlediska lépe, než zlato.
Pokud budeme posuzovat tuto dobu z obecného hlediska - tedy systémově, nevychází z toho argumenty, aby se šetřilo na horší časy, příliš příznivě. Peníze se v bankách nezhodnocují, cenné papíry jsou nejisté, podílové fondy jakbysmet, na burze může hrát jen odborník a to ještě nemá garantováno, že opravdu vydělá. Šetřit v komoditách jako je zlato, víno apod. také není to pravé (i když jsem teď vysvětlil, že na několikamilionové jmění postačí pár desítek lahví vína), o nemovitosti je třeba se starat a růst jejich cen nemusí být zaručen, já jsem jen tím chtěl říct, že peníze průběžně utratit všechny v průběhu života je i přes výše uvedené skutečnosti chyba. Jde alespoň o to, aby člověk v důchodu netrpěl zimou a nemusel kupovat jen chleba a mlíko, což je minimální požadavek ..
S tou houskou máte samozřejmě pravdu, pokud si něco lidé odepřou, protože šetří, zastaví se ekonomický růst. Neprodává se a tím pádem se i nevyrábí. Teď je však nutné rozpoznat tenkou čáru mezi inflací a umělou zaměstnaností (např. zvyšování platů úředníkům nebo zvyšováním jejich stavů) a mezi zvýšenou mzdou v důsledku příznivého ekonomického rozvoje firmy, potažmo celé společnosti.
Ještě jednu poznámku: pokud si někdo šetří na horší časy a v optimálním případě se mu úspory neznehodnotí a dotyčný je pak utratí, pak skutečně ta houska bude vyrobena o 30 let později. Pro ilustraci jednu anekdotu:
Znám jednoho, který si šetřil na stará kolena. Pak uviděl mladá kolena a úspory byly pryč ..

[Marcela*]

Sporeni penez neni zodpovedne chovani, to je hloupost.

I ta veverka si šetří na horší časy. Je podle vás hloupá?

Nebo vám jde jen o tu formu, že spoření peněz je hloupost, ale třeba spoření zlata u ne..?

[Josef Kufner]

Tak tak. Peníze samy o sobě hodnotu nemají a proto je blbost je spořit.

[Dalibor Smolík]

Ani zlato není jistá investice. Ceny na burze klesají a stoupají, podle ekonomiky. Jakmile jde ekonomika do recese, cena zlata stoupne. Pokud vypukne hladomor, zlatem se člověk nenají.

[Sten]

Situace s vodou je problematická v tom, že fixní náklady na rozvody zabírají naprostou většinu nákladů na vodu, tj. při menší výtoči musí být také cena kubíku přiměřeně vyšší, aby se náklady pokryly. Na druhou stranu vyšší výtoč zase hrozí tím, že se příliš přiblíží stropu, který vodárna zvládne, a bude potřeba obrovská investice pro její rozšíření. Správné ekonomické řešení by bylo prodávat vodu na burze (jako ropu, která je ve velmi podobné situaci) a ceny aktualizovat třeba i jen jednou za týden, ale nevím, jak by se rozumně měřila její spotřeba u všech odběratelů. Tedy bez nějaké obrovské investice do sítě inteligentních vodoměrů.

Ano, lidé by si měli spořit na důchod. Pokud si opravdu spoří, tj. mají peníze v investičních fondech, penzijním připojištění nebo druhém pilíři, tak jim inflace nevadí, výnosy ji totiž vykryjí. Prodělají, pouze pokud si peníze nechají doma. Což je přesně to, čeho chce ČNB docílit: spořené peníze jsou totiž investované, aby mohly vynášet. Tedy vracené do ekonomiky.

[jozka]

Ano, lidé by si měli spořit na důchod.

Ano a za tech ctyricet let se jim s temi usporami nic nestane. A ted tu o Karkulce.

[Sten]

Investiční fondy jsou ze zákona pojištěny a třeba fondy druhého a třetího pilíře mají navíc ze zákona povinnost neztrácet nominální hodnotu, jinak to musí doplatit majitel fondu ze svého (a ten musí mít opět ze zákona určité základní jmění, aby to měl odkud doplácet).

[jozka]

Ale ja chtel tu o Karkulce. Ne tu o tom, jak spravce fondu rekne, "hele, my tratili, tak tady mate z mojeho".

Ve skutecnosti rekne "nemam, vyhlasil jsem bankrot, sorry". A vy muzete akorat tak... vite co. Prikladu je dost.

[M-train]

dobrej vtip, taková předvolební agitka budoucího poslance, jinak slabý.

[Randy_Sh]

Pokud si opravdu spoří, tj. mají peníze v investičních fondech, penzijním připojištění nebo druhém pilíři, tak jim inflace nevadí, výnosy ji totiž vykryjí.

Opravdu? Spořím nějakou zanedbatelnou částku v jednom renomovaném fondu třetího pilíře, ale výnosy inflaci nepokryjí. Být provozovatelem takového fondu je ta nejlepší práce na světě - my ji posíláme své peníze, ale oni nám nic negarantují.

[kavol]

záleží, které číslo inflace bereš za směrodatné ... jestli nějaké to procento či dvě, o kterých mluví banky, nebo to, že před pěti lety jsem v krámku kupoval máslo běžně za dvacku, kdežto dnes ho pod třicet nekoupím ani v akci v supermarketu, tedy 20*(X^5) = 30 => X = 1,08447 tedy přes 8 %

jako príma, že se zdražením másla zároveň slevnily lokomotivy, ale hádej, cena čeho mě víc zajímá :-/

[Sten]

Inflace se počítá ze spotřebitelského košíku, kde lokomotivy jsou pouze nepřímo (v ceně jízdného). Zdražování másla vyrovnaly třeba stagnující ceny pečiva nebo vybavení domácností.

[Grunt]

Zdražování másla vyrovnaly třeba stagnující ceny pečiva nebo vybavení domácností.

LOL. Nejste Vy nějaký anonymní agent (dnes se tomu říká PR) nasazený na zakrytí celé operace?

[Sten]

Ne, pouze nepočítám inflaci jen z ceny másla

[kavol]

Zdražování másla vyrovnaly třeba stagnující ceny pečiva

fakt? kde? - budu si tam jezdit nakupovat ... teď jsou u nás rohlíky za 2,50 a za půlku chleba dám kolem dvacky, před těmi pěti lety jsem rohlíky nakupoval za 2 Kč, resp. 1-1,50 gumové v supermarketu, půlku chleba za 12 Kč, resp. za dvacku v supermarketu celej

nebo vybavení domácností.

no, když jsem kupoval v roce 2008 dvoukompresorovou lednici, tak mě přišla na nějakých 11290 Kč

když jsem kupoval lednici obdobné velikosti vloni na podzim, tak jsem zjistil, že dvoukompresorové nějak vyšly z módy, takže jsem musel slevit na jednokompresorovou dvouokruhovou za nějakých 694,32 € tedy 17372 Kč dle tehdejšího kurzu (musel jsem si ji koupit v Rakousku neb se tu prodával stejný model pouze ve verzi s madlem na dveřích místo prolisů); dnes je dle Heureky k sehnání od 20780 Kč

abych tomu tedy ale nekřivdil, tak jsem se podíval na Heureku, zaškrtal pár parametrů, zjistil, že dvoukompresorové opět přišly trošku do módy, a jako nejlevnější přibližně odpovídající typ (až na mírně vyšší spotřebu a mírně větší chladnici a menší mrazák) našel Gorenje RK 60358 2 HW od 11 991 Kč + 329 Kč doprava = 12320 Kč, no tak to máme pouze asi 1,8 % ročně ... až na to, že těch rohlíků kupuju denně průměrně šest, takže i kdybych kupoval lednici každých pět let (což neplánuju), tak při současné ceně mají v tom koši ty rohlíky (4,6 % ročně uvažujeme-li jen 2 => 2,50) dvakrát větší váhu než ta lednice

no a taky jsem se teď pobavil s letákem Globusu, kdy se s úžasnou slevou dostali u feferoňáku na cenu 129 Kč/kg, a když jsem si ho na kolejích kupoval okolo 80 Kč/kg, tak jsem si připadal jako buržoust, jak drahou věc žeru, tak to máme za tu dobu jen 4,4 % ročně když budem brát tu akční cenu, jenže on fakt dneska stojí běžně kolem 160, takže spíše 6,5 %

a co takovej benzín, když jsem si to začal zapisovat 22.5.2009 cena 26,10 Kč/l, dnes 34,50, to máme 6,4 % ročně, a má to u mě váhu patnáctinásobku pětileté lednice, to mi budeš vyvažovat čím, že v Budějicích na Máji klesly ceny bytů?

[Sten]

Loni inflaci pokrylo jenom pár, což byl prostě výkyv, který signalizoval letošní prudký pokles inflace, ale dlouhodobě ji pokrývá většina.

[Sten]

Ze zákona mají fondy třetího pilíře povinnost, že investice nesmí nominálně klesnout, jinak musí majitel ztrátu zaplatit ze svého. Což velice ovlivňuje to, do čeho mohou investovat a tedy jaké mohou mít výnosy (musí být velmi konzervativní a tedy výnosy se drží na úrovni inflace).

[David Jaša]

my ji posíláme své peníze, ale oni nám nic negarantují.

Oni ze zákona garantují nepokles absolutní hodnoty - a kvůli tomu i ty nejvýnosnější české fondy mají zhodnocení těsně pod inflací. A od toho si pak ještě odečtou "náklady na správu", proto je výsledné zhodnocení tak nízké.

[Randy_Sh]

Oni ze zákona garantují nepokles absolutní hodnoty - a kvůli tomu i ty nejvýnosnější české fondy mají zhodnocení těsně pod inflací.

Ve třetím pilíři ano, ve druhém negarantují ani to. Navíc nulové zhodnocení dovede každý, kdo si nastrká peníze do matrace.

A od toho si pak ještě odečtou "náklady na správu"

To je to kouzlo - oni mají garantované poplatky, my nemáme garantováno nic.

[Josef Kufner]

Matrace má kvůli inflaci zhodnocení záporné

[Randy_Sh]

Jistě, ale ve třetím pilíři nám garantují pouze toto "matracové" zhodnocení. V praxi jsou na tom o trochu lépe a dokáží zhodnotit o inflaci, ale garantováno to není. V druhém pilíři pak není garantováno vůbec nic - tedy kromě toho, že jim budeme posílat peníze a oni si vezmou poplatky.

[Josef Kufner]

Ono tam není ani pokrytí inflace? A to tam ty peníze někdo dává?

[kavol]

no, finta je v tom, že si člověk může vybrat mezi tím tam ty peníze dávat, nebo je nedostat vůbec, tak co je lepší, že ...

[rADOn]

Takže prakticky vzato jde o docela slušnou krádež za bílého dne.

Krádež? To se dá snadno řešit. Dejme tomu že ti ČNB způsobenou "ztrátu" proplatí. Ale protože přece nejsme žadní vychcánci a jde nám jen o spravedlnost a vyšší princip, tak až se kurz obrátí tak naopak ty vrátíš přebytek ČNB. A protože koruna bude spíš zpevňovat a spravedlnost je spravedlnost, tak budeš pěkně platit a platit aby hodnota toho milionu zůstala stejná. Když stát nemá okrádat tebe, přece by sis ty nedovolil okrádat stát, ne? Ne?

[Karel]

Az na to, ze pripadne zpevnovani koruny by nebylo zpusobeno cinnosti statu(statu ted myslim jeho vykonnych slozek, napr. CNB)

[rADOn]

Takže když ČNB zrovna neintervenuje, tak vlastně nic nedělá? Co takhle ji rovnou zavřít?

[pochybnik]

CNB se oficialne nechala slyset, ze se situace neobrati, ze inflace bude i kdyby na chleba nebylo a ze se bude zdrazovat porad.

[regine2]

Náklad na výrobek je složen = cena práce + cena surovin/materiálu.

Cena práce (náklad na plat/mzdu), velmi zjednodušeně, nedotčena devalvací.

Cena surovin dotčena velmi vysoce. Dosahuje 100 procent, pokud odečtu stavební suroviny a ropné kapátko na jihu Moravy.

Cena materiálu, platí ještě více než cena surovin vzhledem k mezinárodní dělbě.

Jsem přesvědčen, že mocní si z nás dělají pr...el.

Ekonomika je tak komplikovaná a provázaná, že i kdyby příští rok došlo v Česku ke zlepšení, či zhoršení ekonomiky, tato zlodějina na to nemá žádný vliv. Stačí když naší ekonomicky sousedi kýchnou a jsme v řiti.

[Dalibor Smolík]

Stačí když naší ekonomicky sousedi kýchnou a jsme v řiti.
Myslím si, že tahle věta mluví za všechno. Naši ekonomové a vláda jsou schopni učinit některá dílčí opatření (s různým výsledkem, ovšem), rozhodující je pro nás zbytek Evropy okolo nás a také dění v USA. Opatření ČNB se mi nelíbí, ale neberu ho přiliš emocionálně. Nic podstatného nezmění.

[M-train]

Myslím si, že tahle věta mluví za všechno.

Přesně tak, proto se musím vždycky usmát, když tady někdo moudře rozebírá některé možnosti, co by se měly udělat, dokonce až po protesty. Což je asi tak všechno, co může řadový ofčan dělat.

[Grunt]

Nic podstatného nezmění.

Kdepak p. Smolík. To se mýlíte. Změní to především důvěru lidu v měnu jako takovou. A že ta nic nedovede? Doporučuju se podívat na BitCoin. Ještě pár měsíců zpátky jsem si říkal že za ty necelé dva litry českých kačáků bych si jeden mohl koupit na okrasu (kolega sbírá stříbrné mince na okrasu z Jablonce a o moc míň to nestojí), dneska se mlátím do hlavy, že jsem to před těma pár měsícema nevzal. A to je prosím měna naprosto ničím neřízená.

[Sten]

Sníží důvěru jen dočasně. Což je ale přesně to, co ČNB chce, neboť nižší důvěra = nižší hodnota.

[Dalibor Smolík]

Pozor, tohle je jiný případ - něco jako umělecké dílo a to se z běžné ekonomiky vždycky vymyká, neplatí pro ně obecná pravidla. Je tu atribut jedinečnosti a ten má vlastní pravidla. Jedná se typicky o poštovní známky, pamětní mince apod. Tady přece nejde o měnu, ale u určitý vzácný kus něčeho. Již ve škole nám říkali: Originál Mony Lisy má nevyčíslitelnou hodnotu, ale jeho kopie jen hodnotu práce, papíru a barev, nic víc. Některá díla mají nulovou hodnotu a pak nějakou událostí (např. úmrtím umělce) hodnota stoupne. Některá díla zůstanou na nulové hodnotě. Je to sázka do loterie. Holt jste měl ty mince koupit, ale kdo to věděl před 2 měsíci?
Tady je však ještě jeden moment, který zůstal skryt: celková důvěra v instituci. Je asi jasné, co mám na mysli: jestliže se pronese, že určitá banka má na kahánku, udělá se na ni "útok", lidé si vyberou peníze a banka zkrachuje. A třeba by jinak přežila. To je také dost známá věc.

[Grunt]

tohle je jiný případ

Co je jiný případ?

[Dalibor Smolík]

Práce s Bitcoinem trochu připomíná klasické obchodování s akciemi. Kdo v tom umí chodit, může vydělat, Sázet na jistotu tady asi nejde ..

[Grunt]

O čem to zas mluvíte p. Smolík? Jak jsme se dostali k akciím?

[Dalibor Smolík]

Nijak. Jen srovnávám způsob obchodování.

[Satoshi Nakamoto]

BTC a ostatné virtuálne meny budú sympatické najmä gruntovým maniakom digitálnych technológií, hackerom, zástancom „žiadneho štátu“, ktorý by kontroloval spôsoby nadobúdania majetku, práčom špinavých peňazí. Muslimské banky sú mravnejšie.

[Grunt]

Děkuji za dnešení dávku urážek. Zcela rozjasnili můj den…

[Satoshi Nakamoto]

_______________

* gruntový

fait à la fond

fundamentálny(-istický)

základný

hlavný

podstatný

[Satoshi Nakamoto]

hoci je pravda, gramaticky správna forma je gruntovný, ale bazírovať na gramatike je trápne

[Dalibor Smolík]

Chápu tedy správně, že nešlo o urážku Grunta?

[Satoshi Nakamoto]

šlo o podporenie vášho spôsobu argumentácie, ktorý je v nápadnom kontraste s reakciami "oponentov" - hoci nie nevyhnutne aj nevyhnutne všetkých vašich argumentov, s ktorými sa nemusíé vždy súhlasiť

slovo "gruntovný" nemalo nič spoločného priamo s tým, čo sa vzťahovačne ohradil, bolo použité vo význame funadamentalistický

[Satoshi Nakamoto]

http://www.novinky.cz/internet-a-pc/320920-loupez-stovek-milionu-korun-na-internetu-stopy-vedou-do-ceska.html

Krejčíř a teraz toto

[Dalibor Smolík]

Šmarjá, mě už nic nepřekvapuje ..

[manasekp]

super, ja jdu napsat laicky clanek o jaderne fuzi

[zruda]

Jo, to takhle psal jeden člověk článek o jaderné energetice a chtěl po mně, abych mu to překontroloval a případně doplnil. Dopadlo to tak, že jsem to prakticky celé přepsal

[jozka]

Pokud podle toho nebudes stavet svuj tokamak

[manasekp]

nene, to me slibil soused, byl nekdy v 80 letech na exkurzi v cernobylu tak tomu pry rozumi

[Heron]

A po kapsách si donesl uran a grafit

[pavel]

A dodnes nepoužívá v noci baterku, sám totiž světélkuje...

[Sten]

Z čistě matematického pohledu: došlo ke skokovému znehodnocení (devalvaci) koruny o jednu korunu na 27 korun za euro. Poněvadž jde o skokový jev, znamená to absolutní oslabení koruny (nikoliv pouze relativní vůči euru) a to konrétně o 1/26, tedy cca 4 procenta.

Při pohledu na kurzovní lístek vás musí trknout, že s výjimkou eura a švýcarského franku (který ale dlouhodobě trápí tamní ekonomiku) je ten zásah v běžné fluktuaci měnových kurzů (porovnával jsem CAD, JPY, NOK, SEK a USD). Třeba jen sezónní výkyvy jsou u mnoha měn větší. Zásah ČNB tak vedl k reálné devalvaci koruny jen vůči euru. Nicméně srovnání koruny s jinými měnami nic neříká o inflaci či absolutní změně hodnoty.

Nejhůře dopadne vzorný občan, který spoří. Fuj, tomu říkám "podpora" správného ekonomického chování populace.

Nikoliv, nejhůře dopadne občan, který peníze nechává doma v šuplíku. Vzorný občan, který skutečně spoří (na spořícím účtu nebo vhodným investováním), může očekávat vyšší zisky právě kvůli růstu inflace (ve výsledku se to vyruší). Z tohoto pohledu tedy ČNB tímto krokem správné ekonomické chování (peníze buď utratit nebo investovat) naopak podporuje.

Ale je deflace opravdu škodlivá? Co fakticky znamená?

Že je výhodnější peníze nechat ležet ladem než je investovat. Mezi investice, které při deflaci hodně trpí nedostatkem financí, patří najímání nových zaměstnanců.

mírné deflace jako důsledku technického pokroku

Mícháte zde dvě věci, které na sobě nejsou úplně závislé: deflace cen určitého druhu zboží a deflace cen spotřebitelského košíku. Deflace cen určitého druhu zboží je následek technického pokroku a je běžná prakticky od vzniku peněz, ale nemusí znamenat deflaci cen spotřebitelského košíku, protože technický pokrok zároveň obsah spotřebitelského košíku mění. Všimněte si, že rychlý růst životní úrovně není nijak vázán na deflaci (během německého hospodářského zázraku se inflace běžně pohybovala kolem 5 %).

Inflace je pro stát velice výhodná a obzvlášť devalvace je rychlým způsobem, jak smazat dluhy (a okrást přitom obyvatelstvo)

Je to možnost, ale v Evropě se takhle inflace nepoužívá a je to zde již IMO nelegální. Centrální banky jsou nezávislé na vládách a pevně si stanovují inflační cíle, takže když půjčujete vládě peníze, můžete už při volbě úrokové míry počítat s určitou inflací. Z tohoto pohledu tedy současná nízká inflace naopak okrádá stát.

Mimochodem, jedním z důvodů krize jižních států eurozóny je IMHO právě stabilní euro v kombinaci s dluhovou politikou státu, která předpokládá stabilní inflaci.

Nikoliv stabilní inflaci, ale vysokou inflaci. Euro má stabilní inflaci, kterou ECB pevně drží kolem 2 % (jde o míru převzatou z Bundesbanky). Měny jižních států měly před vstupem do ERM výrazně vyšší inflace.

[pavel]

Centrální banky jsou nezávislé na vládách...

No potěš koště, komu se tedy zodpovídají, jiným bankám?

[Sten]

Nikomu, jsou vázány nějakým právním rámcem, ale jinak jsou celkem svobodné. Je to něco jako soudy nebo veřejnoprávní média.

[M-train]

Centrální banky jsou nezávislé na vládách a pevně si stanovují inflační cíle,

Máš tuhle hlubokou myšlenku i v souvislosti s USA? Nebo jak říkáš cílenému pohybu kurzu v souvislosti s pravidelným obdobím použití USD na nákup nebo prodej strategickýchy surovin? Takový správně načasovaný pohyb je skutečně nezávislý na vládě, ale dost závislý na finančních skupinách, které se angažují v těchto komoditách. Bushovic rodinka a její propojení na Saúdskou Arábii bych zmínil jako příklad.

[Sten]

Fed je na vládě nezávislý. Zajímavý je tím, že je velmi složitý, a jako vše složité se snadno stává terčem konspiračních teorií. Jediné, do čeho ve Fedu zasahuje vláda, je jmenování členů Board of Governors (je jich sedm). Ty jmenuje prezident a schvaluje senát na fixní funkční období (14 let, každé dva roky se volí jeden nový, takže ovládnutí na dva roky by vyžadovalo dva po sobě vládnoucí a znovuzvolené prezidenty, ale ani to by pro ovládnutí měnové politiky nestačilo, viz dále). Tenhle systém tedy umožňuje prezidentovi výrazně menší změny ve vedení centrální banky než u nás, ale u nás zase prezident není členem vlády.

Teď to hlavní: ve Fedu mají uloženy svoje peníze i soukromé banky, a to povinně ze zákona a přímo úměrně jejich kapitálu. Tyto peníze jim, na rozdíl od tvrzení různých konspiračních teorií, nedávají nad bankou žádnou přímou kontrolu. Ty konspirační teorie jsou většinou založené na tom, že zaměňují tyhle povinné a nepřevoditelné příspěvky nazývaný „shares“ (podíly) za obchodovatelné akcie, které se anglicky také nazývají „shares“. Tyto podíly ve skutečnosti bankám pouze umožňují volit některé ředitele poboček, pod které ty banky spadají. Na každé ze 12 poboček (Federal Reserve Bank) je 9 ředitelů, přičemž banky spadající pod danou pobočku jich jmenují šest (tři přímo a po jednom malé, střední a velké banky odděleně) a zbylé tři Board of Governors. Tito ředitelé potom jmenují prezidenty těchto poboček. Pobočky nemají žádnou vlastní moc, pouze implementují rozhodnutí Federal Open Market Comittee (např. tisknou peníze v daném množství). V této komisi zasedá pět z prezidentů poboček (rotují každé dva až tři roky) spolu s celou Board of Governors a až tahle komise rozhoduje o peněžní strategii. Pro schválení jakékoliv změny musí být pro nejméně 10 členů (ze 12), takže ani celá Board of Governors nemůže prezidenty poboček přehlasovat.

Zjednodušeně řečeno je to takový moloch, že jeho ovládnutí jedním prezidentem a několika (i velmi bohatými) bankami je nemožné. Jestli Bushova rodina nějak hýbala s kurzem USD, tak to mnohem pravděpodobněji dělala jednoduše obchodováním dolaru (třeba za saúdskou ropu) než přes Fed. Ona tahle molochovitost Fedu má i tu stranu, že na všechny změny reaguje velmi pomalu.

[M-train]

Beru tu nezávislost, i to, že je to těžce ovládnutelný moloch. Ale prostě shrnout to do jediné varianty, že si to zájmové skupiny neumí ohlídat, tomu prostě nevěřím. Je to jejich náplň a princip všech jejich kšeftů.

[Sten]

S dostatečným kapitálem a motivací by asi šlo ovládat i Fed. Vyžadovalo by to neustálé získávání nových a nových prezidentů, trvalé ovládání senátu a ovládání nejméně poloviny bank ve všech státech USA. Riskujete ale prozrazení, vězení, konfiskace majetku, rozpad vaší mocenské skupiny a vůbec obrovské problémy, přičemž budete potřebovat spolupráci velkého množství lidí, což znamená i obrovské riziko, že někdo z nich bude whistleblower. A co z toho? Vyšší inflace je vám k ničemu, akorát budou vaše peníze ztrácet hodnotu. Deflace je nebezpečná, potřebujete, aby všichni, kteří vám dluží, mohli dluhy splácet, jinak zase přicházíte o své peníze. Pomohla by vám dlouhodobá deflace, ale to riskujete ekonomický kolaps, sociální nepokoje (= ničení vašeho majetku) a rozpad vaší mocenské skupiny. Takže pro vás je stejně nejlepší mírná a stabilní inflace. Ale tu centrální banka bude držet i bez vás.

Co se týče krátkodobých výkyvů, tak pokud máte na ovládnutí Fedu dost moci a peněz, tak ho ovládat vůbec nepotřebujete. Jen ovládání většiny bank v USA totiž znamená, že budete mít k dispozici asi dvacetkrát víc peněz než má na intervence celý Fed. George Soros silně zamával librou a vydělal na tom miliardu liber i bez toho, aby byl jakkoliv napojený na Bank of England.

[M-train]

Jasně - případ Sorose beru, a tím směrem jsem to také měl na mysli. Nebo jinými slovy - měl jsem na mysli ten fakt, že je naprosto naivní u malých investorů, nebo hráčů na finančním trhu, že jsou schopni odhadnout budoucí pohyb dolaru, protože ten se prostě řídí přáním někoho potřebného, nikoliv nějakou statistikou v počítači.

[Fëannatar]

Já myslím, že by ta otázka měla být položena opačně -- neovládá FED americkou vládu? Ti lidé jsou fakticky schopni (skrze svůj vliv na vše, co se týká peněz) svého člověka prezidentovi/parlamentu/vládě vnutit. Není třeba se bát o nezávislost centrálních bank na vládách (vláda je přece standardní demokratický nástroj), je třeba se bát o nezávislost vlád na cetrálních bankách (v jejichž vedení sedí skupinka lidí na které volič nemá prakticky žádný vliv)! IMHO

[Sten]

Velmi nepravděpodobně. Board of Governors je (postupně) jmenován právě vládou, takže na ně má volič vliv, jediný rozdíl je v tom, že současná vláda vybírá, kdo bude ovládat Fed za několik let. Nicméně ani tak mě moc nenapadá, jak by Fed vládu ovládal. To nejdůležitější, dluhopisy, vláda prodává na burze a v dolarech (takže houpání kurzu to neovlivní). Jediné, co Fed může na dluhopisech ovlivnit, je úroková sazba pomocí hýbání inflace, ale to jsou spojené nádoby (vyšší inflace = vyšší výběr daní v budoucnu = víc peněz na zaplacení vyšších úrokových sazeb = 0).

Historie nás učí, že o nezávislost centrálních bank je potřeba se bát, jinak se objeví demokraticky zvolená vláda, která zvýšením inflace nebo tiskem peněz bude řešit zadlužení. Ostatně soudy jsou nezávislé z podobného důvodu, lidové soudy nedopadaly moc dobře. (Jde o nezávislost na současné nebo vůbec nějaké konkrétní vládě, ne o úplnou nezávislost na státu.)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Nicméně ani tak mě moc nenapadá, jak by Fed vládu ovládal

Obcas se zminuje, ze FED muze ovlivnit volby tim, ze vcas snizi urokove sazby, coz snizi nezamestnanost, podpori rust (za cenu inflace) coz zlepsi spokojenost populace a tim zvysi popularitu obhajujiciho prezidenta proti oponentovi. Netusim, nakolik to je empiricky potvrzene.

[Satoshi Nakamoto]

Vzdy sa to tak robi, posledny rok pred volbami je pre volicsky plebs najlepsi, potom pride zase utahovanie opaskov. Posledna informacia je najdolezitejsia pri rozhodovani.

[Fëannatar]

Při pohledu na kurzovní lístek vás musí trknout, že s výjimkou eura a švýcarského franku (který ale dlouhodobě trápí tamní ekonomiku) je ten zásah v běžné fluktuaci měnových kurzů (porovnával jsem CAD, JPY, NOK, SEK a USD). Třeba jen sezónní výkyvy jsou u mnoha měn větší. Zásah ČNB tak vedl k reálné devalvaci koruny jen vůči euru. Nicméně srovnání koruny s jinými měnami nic neříká o inflaci či absolutní změně hodnoty.

Tak jsem namátkově porovnal kurs koruny vůči euru, dolaru, jenu a juanu v listopadu a ve všech je v onen soudný den skoková změna která několikanásobně překračuje běžnou denní fluktuaci. Z toho mi jednoznačně plyne (správně bych sice měl porovnat se všemi měnami, ale vzhledem k povaze situace ani nečekám jiný výsledek), že změna kursu byla skoková, nepřirozená a absolutní, tedy koruna devalvovala. Kdyby tenhle skok udělala za sezónu, tak ani neceknu (tedy ceknu, ale z jiných důvodů, viz část o deflaci), ale za den?!

Nikoliv stabilní inflaci, ale vysokou inflaci. Euro má stabilní inflaci, kterou ECB pevně drží kolem 2 % (jde o míru převzatou z Bundesbanky). Měny jižních států měly před vstupem do ERM výrazně vyšší inflace.

Pravda, tady jsem se špatně vyjádřil.

[Sten]

Podívejte se třeba na fluktuaci jejich kurzů v první půlce května nebo na přelomu června a července (u jenu na začátek dubna). Není to sice za den, ale ekonomice je celkem jedno, jestli to takhle skočí za pár hodin a pak to tam drží nebo se to roztáhne na týden až dva, v obou případech je výsledná změna velmi rychlá a tak se s takovými skoky většinou počítá. Nebo musíte velmi rychle přeceňovat.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Z tohoto pohledu tedy současná nízká inflace naopak okrádá stát.

A nejenom stat, ale v podstate kohokoliv, kdo si vzal uver (a pocital se schopnosti CNB udrzet vlastni inflacni cil).

[Dalibor Smolík]

Doporučuji se podívat na tenhle dokument, člověk se vším nemusí souhlasit, ale za shlédnutí to stojí.

[dad]

jako skoro vzdy se mylite, nestoji to za to.

[Dalibor Smolík]

Tak jo, no.

[Fëannatar]

Díky, sice teď nemám moc času, takže jsem to zkouknul nadvakrát, ale zajímavé. Úvod se mi líbil, ale celkově mi to přijde, že to má propagační charakter, ta digitální hudba (na rozdíl od vivaldiho na začátku) mi tak trochu lezla na nervy a animace snad ani nestojí za hodnocení... Nicméně je tam určitě několik zajímavých myšlenek (píši značně zjednodušeně).

• Peníze jsou vytvářeny z dluhu, na základě dlužního úpisu, tj. jsou kryty dluhem, nikoliv zlatem (nebo nějakou jinou reálnou komoditou), jako v minulosti.
• V kombinaci s tím, že "lichvář" na půjčkách vydělává, nelze všechny půjčky splatit, neboť je na to třeba více peněz, než bylo třeba na jejich tvorbu.
• Proto dluhová spirála, inflace a občas krize.
• Je tam nabídnuto zajímavé řešení ve formě, kdy peníze nevyrábí banka, ale stát a za konkrétní odvedenou práci (např. dálnici), peníze jsou v takovém případě kryty reálnými hodnotami a nemizí v černé díře, která se jmenuje obsluha dluhu. Nějak mi tam ale chybí, jak toho stavu dosáhnout.
• Morálně se stále ještě pořád nedokážu srovnat s tím, že lze vydělávat jenom tím, že mám hodně peněz. Sám bych to nebyl ochoten dělat, ani kdybych tu hromadu peněz měl.
• Ze stejného důvodu mám vnitřní odpor k akciím.
• V důsledku mi vadí, že stát žije na dluh, je tu inflace a že je tu zaklínadlo trvalého růstu a drancování přírodních zdrojů jako důsledek. Radši bych stabilní ekonomiku s pevnou měnou, která se stará o přírodu ohleduplně (tedy stabilně -- kolik stromů vykácím, tolik zase zasadím).
• Jsem přesvědčem, že jádrem většiny ekonomických krizí současnosti je cokoliv, co je nějakým způsobem spojeno s bublinami bezcenných papírků (peníze, akcie, apod.)
• Jsem přesvědčen, že na současném systému nechutně vydělává nějaká poměrně malá skupina lidí a skrz svůj vliv prakticky může řídit celý svět. A ne, politici to nejsou.
• Jsem stále více přesvědčen, že systém je špatný, demokracie je tu jen naoko a je třeba radikální změna, bohužel zatím nevím ani jaká, ani jak ji provést, takže ode mě revoluci ani demošky v blízké době nečekejte. Zásadně bořím jen když mám připravenou, dle mého názoru, lepší alternativu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Úvod se mi líbil, ale celkově mi to přijde, že to má propagační charakter

Ten film je klasicka ukazka demagogie - vzit par zakladnich (ale laikum spis neznamych) veci z bezne ucebnice makroekonomie, formulovat je tak, jako ze sdeluji tajemstvi, a to zpulky naredit vlastnimi nesmysly. Na tom filme je prekvapive jen to, ze ac celou dobu vypada jako pravicacka agitka, tak nakonec se z nej vyklube levicacka agitka.

Peníze jsou vytvářeny z dluhu, na základě dlužního úpisu, tj. jsou kryty dluhem, nikoliv zlatem

Vicemene pravda, az na tu formulaci - penize nejsou kryte dluhem, ale pohledavkou (na ten dluh), tedy dluhopisem, coz je standardni obchodovatelne aktivum se stabilni a predvidatelnou hodnotou. Oproti tomu hodnota zlata je jen tisice let trvajici bublina. Pokud bys chtel penize kryte nejakou nebublinoidni realnou hodnotou, tak bys je mohl mit treba kryte produkci el. energie. Ale kazdy model stojici na kryti jednou komoditou narazi na nekolik problemu, proto dneska vsichni pouzivaji penize kryte dluhopisy (ci jinymi pohledavkami).

V kombinaci s tím, že "lichvář" na půjčkách vydělává, nelze všechny půjčky splatit, neboť je na to třeba více peněz, než bylo třeba na jejich tvorbu.

Coz je ale blabol hned z nekolika duvodu - nerozliseni penez a jinych aktiv, ignorovani toho ze penize v systemu obihaji, takze mohou 'prenest' hodnotu radove vetsi (treba rocni HDP je cca nekolikrat vetsi nez mnozstvi penez v ekonomice), ci ignorovani toho, ze uroky se vraci zpet do ekonomiky jako poptavka (banky, jejich zamestnancu ci akcionaru).

Proto dluhová spirála, inflace a občas krize. ...Jsem přesvědčem, že jádrem většiny ekonomických krizí současnosti je cokoliv, co je nějakým způsobem spojeno s bublinami bezcenných papírků

Coz ovsem ignoruje celou ekonomickou historii - tedy fakt, ze opakujici se obdobi rozmachu a krizi tu byly minimalne od zacatku kapitalismu a prumyslove revoluce (tedy v dobe, kdy mena byla kryta zlatem), ze mnohe krize byly primo spojene s monetarnimi vlivy zpusobenymi vazbou penez na zlato (namisto na moznosti lokalni ekonomiky), oproti tomu obdobi, kdy byla vazba na zlato omezena (tedy po 2. sv. valce), bylo relativne stabilni. Ci fakt, ze inflace s krytim meny souvisi jen velmi volne.

Je tam nabídnuto zajímavé řešení ve formě, kdy peníze nevyrábí banka, ale stát a za konkrétní odvedenou práci (např. dálnici), peníze jsou v takovém případě kryty reálnými hodnotami

Az na to, ze v takovem pripade by ty penize prave kryty vubec nebyly - kryti penez znamena, ze emitent drzi aktiva v odpovidajici hodnote (nebo je schopen poskytnout sluzby v odpovidajici hodnote), v tomto pripade stat uz nic nedrzi (protoze penize byly vydany proti sluzbe a ta byla statem spotrebovana).

Morálně se stále ještě pořád nedokážu srovnat s tím, že lze vydělávat jenom tím, že mám hodně peněz.

To je samotna podstata kapitalismu.

Ze stejného důvodu mám vnitřní odpor k akciím.

Akcie jsou jen podil na vlastnictvi podniku, tudiz vicemene neco, co reprezentuje realnou hodnotu.

a že je tu zaklínadlo trvalého růstu

A to je zas zcela nesouvisejici vec - 'Zaklinadlo rustu' je dusledek vztahu mezi HDP, produktivitou a zamestnanosti. Produktivita prace (produkce/pracovnika) roste z vnejsich faktoru (technologicky pokrok a akumulace kapitalu), takze bud musi rust HDP, nebo poroste nezamestnanosti (pokud neklesa pracujici populace z jinych duvodu), nebo holt ty pracujici budes muset zamestnat ve verejne/statni sfere (a zvetsit dane nebo zadluzeni).

Jsem přesvědčen, že na současném systému nechutně vydělává nějaká poměrně malá skupina lidí a skrz svůj vliv prakticky může řídit celý svět.

Akumulace a koncentrace majetku a s tim spojenych privilegii je jeste starsi nez kapitalismus. Postoj k tomu je v podstate jeden z hlavnich definicnich faktoru pravoleveho spektra - 'systemova' pravice takovy stav obhajuje jako zamysleny ci nezbytny, 'systemova' levice (tedy socialni demokracie) prosazuje opatreni korigujici ci omezujici takovy stav ci jeho dopady (napr. progresivni zdaneni, dedicke dane, bezplatne skolstvi a zdravotnictvi) a 'antisystemova' levice (tedy komuniste) prosazuji radikalni zmenu takoveho systemu.

[lima]

Tak krome nejakeho slovickareni jste toho moc nevyvratil. Banky a dalsi financni instituce poskytujici uvery a pujcky preci vetsinou nepujcuji z vlastniho kapitalu ale z cizich zdroju, tj. z pujcek/dluhu ktere drive ci pozdeji v tom retezu konci u centralnich bank. A ty je maji kryte jednak nedobytnymi pohledavkami vuci statu(m) nebo si ty penize jednoduse natisknou, resp. pripisou na serveru. Takze prestoze mate formalne pravdu, de facto kryte nejsou.

Bacha taky na tvrzeni, ze uroky se vraci zpatky do ekonomiky. Castecne to pravda je, jenomze nejen u nas dochazi k masivnimu odlivu kapitalu (desitky az stovky miliard rocne) do materskych firem a do danovych raju a jednim z odrazu soucasne recese jsou prave tyto odtoky kapitalu.

Nekryti penez se neda z dlouhodobeho pohledu objektivne obhajit, vzdycky to bude bublina na ktere vyjimecne profituje spolecnost, vetsinou jen zainteresovane skupiny (fin. sektor, vlady). Rozvedu nekdy priste, ted musim koncit.

[JS1]

Ja bych rad konecne od nekoho slysel, jak konkretne si ten system "s krytymi penezi" predstavuji. Podle me to totiz neni realne mozne.

[David Jaša]

Nekryti penez se neda z dlouhodobeho pohledu objektivne obhajit, vzdycky to bude bublina na ktere vyjimecne profituje spolecnost, vetsinou jen zainteresovane skupiny (fin. sektor, vlady). Rozvedu nekdy priste, ted musim koncit.

Krytí peněz se nedá z dlouhodobého pohledu obhájit, protože ekonomika potřebuje, aby zásoba peněz odpovídala její velikosti a kondici namísto množství nějaké podkladové komodity.

[JS1]

No, premyslel jsem nad svym dotazem, a v podstate ekonomove jiz system, kde jsou vsechny penize kryte uzitnou hodnotou, vymysleli - rikaji mu barter.

Takze ja bych rekl, ze obracene - jakykoli menovy system, co neni barter, obsahuje nekryte penize.

[rADOn]

Krytí peněz se nedá z dlouhodobého pohledu obhájit, protože ekonomika potřebuje, aby zásoba peněz odpovídala její velikosti a kondici namísto množství nějaké podkladové komodity.

To je ale argument pro krytou měnu. Zlaté rezervy mají alespoň nějakou souvislost s reálným výkonem ekonomiky. Silná ekonomika je má za co nakoupit, slabá bude (muset) prodávat.

Aby to fungovalo tak jak píšeš a "zásoba peněz odpovídala kondici ekonomiky", musela by centrální banka v krizi nekryté peníze stahovat a ne tisknout nové jako o závod.

[JS1]

No, dost mozna nechces aby to bylo vazane takto tvrde, ale aby spis pomoci meny bylo mozne manipulovat mozne kriticke stavy, do kterych se ekonomika muze dostat.

Napriklad, muze nastat hospodarska expanze a to, kolik lide jsou ochotni investovat ze svych uspor neodpovida tomu, kolik by bylo mozne expandovat. Pak se hodi mit moznost mnozstvi penez umele zvysit.

Naopak, v krizi to stahovani penez delaji lide (a banky) tim, ze setri, a zpusobuji deflaci. Zase, tvym cilem muze byt tomu zabranit, protoze to je sveho druhu nezadouci stav.

[Petr Bravenec]

Jak mi kdosi říkal:

ČNB vytiskla nové peníze, rozdala je cizincům a mně oznámila, že mi to pomůže s podnikáním.

[Randy_Sh]

Jak mi kdosi říkal:

ČNB vytiskla nové peníze, rozdala je cizincům a mně oznámila, že mi to pomůže s podnikáním.

Ve skutečnosti ČNB ty peníze nerozdala, ale prodala za eura.

[backinabag]

Peníze bych zakázal. Tečka.