Jack Dorsey představil (𝕏, Nostr) svůj nový projekt bitchat. Jedná se o bezpečnou decentralizovanou peer-to-peer aplikaci pro zasílání zpráv bez potřeby internetu, serverů a telefonních čísel. Využívá se Bluetooth Mesh Network. Detaily v technické dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Unlicense.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové verzi 3.3 "Far Above the Clouds". Nově je postaven na Qt6/KF6 a využívá GStreamer místo Phononu.
Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Knihovna Qt má vestavený editor html textu - třídu QTextEdit. Potíž je v tom, že editor nemá jakékoliv ovládací prvky, kterými by se dal text v editoru formátovat. Proto nám náš občasný firemní kolega Jiří Procházka vyrobil jednoduchý editor, třídu MRichTextEdit, abychom měli co použít v aplikaci Deko the CRM.
Editor je volně k dispozici (kromě ikonek, zde se Jiří spoléhá na podporu prostředí), ke stažení je zde:
https://github.com/Anchakor/MRichTextEditor
Použití je jednoduché, obrázky byly vytvořené pomocí pár řádků v C++ aplikaci:
QDialog *dialog = new QDialog(this); MRichTextEdit *rte = new MRichTextEdit(dialog); QGridLayout *gl = new QGridLayout(dialog); gl->addWidget(rte,0,0,1,1); dialog->setWindowTitle(tr("Rich text editor")); dialog->setMinimumWidth (400); dialog->setMinimumHeight(400); dialog->show();
Editor akceptuje prostý text nebo html:
Text vrací v několika různých formátech:
Tiskni
Sdílej:
Možná došlo k nedorozumění - není to "hotový" editor, je to jen jeden prvek pro vestavění do aplikace.ne , vpodstate jsem to takhle pochopil. Otazka byla skutecne, jak s tim textem nalozi ta 'aplikace', pote co se ten 'zformatovany' text odlozil treba do databaze. Casto je to tak, ze takovy widget umozni uzivateli napr. v nabidce sestavit ten nabidkovy text se seznamem vlastnosti , tabulatory apod. Ten html-fragment je mozno pak dat primo do mailu (kdyz se z aplikace posila mail primo) , ale kdyz se chce takova nabidka poslat jako pdf-ko, tak se (myslim, nevim jak jinak) musi ten html text parsovat, aby se mohlo v tom pdf dosahnout nejakeho takove podobneho vzhledu jako v tom html. Videl jsem pred lety aplikaci, kde pro to formatovani pouzivali nejaky vlastni formatovaci jazyk (neco jako dneska wiki), jinde jsem videl pouziti EPS. A ta moje otazka byla, zda to delate nejak podobne, nebo jestli nahodou se nejedna o nejakou novou fintu.
Typicky tu aplikaci používám takto: někdo mi zavolá, vyskočí mi okno na obrazovku, kde si můžu přečíst, ve kterých projektech je dotyčný zapojen, co jsem s ním kdy řešil, co jsem řešil s jeho kolegy. Udělám si z toho úkol, případně hned pracovní výkaz, příložím poznámku o telefonátu k příslušnému projektu, plus případně přiložím i maily, abych měl vše na jednom místě a nemusel to v případě potřeby dohledávat. Na konci projektu vyhodím sestavu, vyfakturuju a projekt přesunu někam do archivu v "podadresáři". Průběžné projekty má zákazník k dispozici na webu, například takto:
http://weko.hobrasoft.cz/timesheet/default/2RL44SD:288KFTU
Ale to už je nadstavba pro web, aplikace samotná je samostatná - "stáhni, odpoj se, nainstaluj a funguj". Ten dokument samotný dokážu buď vytisknout, nebo uložit do odt, do pdf ne.
Pokud chci poslat přímo z Deka nějaký newsletter nebo nabídku, můžu použít ten zformátovaný html text, ale pdf musím dát do příloh. Účelem té aplikace rozhodně není rozesílání mailů nebo tvorba dokumentů, i když nějaké základní věci to umí.
Jinak pokud bych měl nějak zpracovávat html a převádět to do pdf, určitě bych to neparsoval - prohlížeč to zvládá líp. Vestavěný prohlížeč i s vazbami na javascript v aplikaci používáme hodně, například pro mapy:
http://www.hobrasoft.cz/cs/deko/screenshots/deko-screenshot-06.png
if (ok) {
fmt.setAnchor(true);
fmt.setAnchorHref(newUrl);
fmt.setForeground(QApplication::palette().color(QPalette::Link));
fmt.setFontUnderline(true);
} else {
unlink = true;
}
jako asi se na to zvyknout dá, ale už jsem viděl čitelnější conding standardy...