Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
V článku se popisuje jednovláknový embedded http server postavený nad knihovnou Qt. Originál článku včetně dokumentace vyšel na našem webu: Hobrasoft.cz
Http server, který zde popisuji, je založený na tomto projektu, autorem je Stefan Frings:
http://stefanfrings.de/qtwebapp/index-en.html.
Tímto bych rád autorovi poděkoval.
Koukněte se, jak to běhá
Dokumentace
Download
Pro jeden z našich projektů jsem hledal nějaký vhodný webový server. První nápad byl samozřejmě server QtWebapp, už s ním mám většinou dobré zkušenosti z jiného projektu: Fotobot. Ale už v prvním projektu jsem narazil na některé nepříjemné vlastnosti: parametry se v mnoha místech předávají jako reference (ač reference je skoro totéž, co odkaz, není to tak docela odkaz), server je vícevláknový a počet vláken je předem daný v konfiguračním souboru. Omezení počtu vláken dělalo občas problémy už v prvním projektu, v dalším projektu se daly očekávat problémy řádově horší.
Vyzkoušeli jsme i jiný http server, ale tam jsme na vícevláknovost a omezený počet vláken narazili taky.
Aby to nevypadalo, že mám něco proti vícevláknovým aplikacím - ne tak docela. Ale Qt je knihovna hodně orientovaná na událostní zpracování, a pokud je celá aplikace řízená událostmi, je vícevláknový web server zbytečná komplikace (je nutné začít zamykat a podobně).
Lidé na internetu opisují nápady jeden od druhého. Apache jednou ukázal cestu, které se nyní lidé drží zuby nehty, a když je Apache takto úspěšný, nelze přeci udělat chybu, když se pro další servery zvolí podobné řešení. Použitelný jednovláknový server jsme nenašli.
Naštěstí jsou tady servery jako je Nginx, Lightttpd a HobrasoftHttpd.
Spousta našich aplikací běží v prostředí malých ARM počítačů BeagleBone. Je nesmysl psát v C++ malinké rutiny pro bitové žonglování s jednotlivými vývody procesoru a pro publikaci výsledků pak použít kombajn typu Apache a PHP. I když Apache na BeagleBone samozřejmě chodí, chceme mít celé prostředí jednoduché, včetně instalace. Ideální instalace vypadá takto:
apt-get install fotobot
Nechce se mi psát sáhodlouhé návody "Apache nakonfigureje takto: 1. apt-get... 2. cd /etc/apache2/vhost.conf... 3. vi default_vhost.conf.... 99. /etc/init.d/apache restart".
Napsat podrobný návod na instalaci si dovedu představit, pokud je cílovou skupinou zkušený linuxový administrátor nebo můj vlastní zaměstanec. Ale nedovedu si představit, že bych vyráběl produkt, který by měl poskytovat nějaké informace přes HTTP rozhraní na Windows a nemohl bych použít embedded http server. Instalace na Windows spočívá v klikání na "Další... další... další..." a přes to vlak nejede.
Aplikace, které poslední dobou děláme, otevírají na každé stránce hned několik
spojení a nepouštějí je. Dokud je stránka v prohlížeči aktivní, je otevřené i
spojení. Deset vláken je málo - s deseti vlákny zablokuje webový server už
druhý uživatel. (Neomezený počet spojení mě samozřejmě přejde - hned jak mi
někdo položí server
V jednovláknové aplikaci chci používat jednovláknový http server. Více vláken vede k zamykání, kód se stává složitějším a náchylnějším k chybám - jeden chybějící mutex v kritickém místě dovede klidně shodit aplikaci, v horším případě pak i vyrobit nesmysly v datech.
Knihovna Qt je řízená událostmi. I když psaní vícevláknových aplikací je v Qt snadné, psaní aplikací řízených událostmi je snazší. Nechci se ubírat trnitými cestami, pokud existuje asfaltka.
Stačí-li vám servírovat pouze statický obsah, je použití serveru ve vašem vlastním kódu takto jednoduché:
#include <QCoreApplication>
#include "httpd.h"
using namespace HobrasoftHttpd;
int main(int argc, char *argv[]) {
QCoreApplication app(argc, argv);
new HttpServer(0); // Server can serve static file from current directory
return app.exec();
}
Konfigurace celého serveru je obsažená v samostatné třídě, načítá se z klasického objektu třídy QSettings. Pokud chcete použít jiný konfigurační soubor, můžete to udělat třeba takto:
QSettings qsettings("/etc/http.conf", QSettings::IniFormat);
HttpSettings settings(&qsettings, 0);
new HttpServer(&settings,0);
Pokud potřebujete, aby vaše aplikace generovala obsah dynamicky, musíte rozšířit třídu HttpServer a reimplementovat metodu HttpServer::requestHandler() tak, aby vracela ukazatel na váš vlastní request mapper:
#include "httpserver.h"
#include "httprequesthandler.h"
#include "myclass.h"
using namespace HobrasoftHttpd;
class RequestMapper : public HttpRequestHandler {
Q_OBJECT
public:
RequestMapper(HttpConnection *parent);
void service(HttpRequest *request, HttpResponse *response) {
if (request->path().startsWith("/my-function")) {
HttpRequestHandler controller = new MyClass(connection());
controller->service(request, response);
return;
}
// call default handler - static html pages, shtml pages, images, javascript, styles...
HttpRequestHandler::service(request, response);
}
};
class MyHttpd : public HttpServer {
Q_OBJECT
public:
Httpd(QObject *parent) : QObject(parent) { }
// The method returns pointer to new instance of your own request mapper
// The request mapper maps requests like "/my-function" to call your own classes
HttpRequestHandler *requestHandler(HttpConnection *connection) {
return new RequestMapper(connection);
}
};
Více se dočtete v dokumentaci: http://www.hobrasoft.cz/en/httpserver/doc/
Součástí balíku ke stažení je i zdokumentovaný příklad - doporučuji prostudovat třídu AbstractController a její použití. Tato třída vám dovolí snadno implementovat velmi častou třídu úloh:
Celá třída komunikuje přes JSON, změny se předávají přes HTML5 proudy událostí.
Tiskni
Sdílej:
Na embedded je to pomerne rýchle. Ja vyvíjam vo voľnom čase pre malé ARM dosky - ukážka virtuálnej klávesnice. Kompletný boot je pomerne rýchly (bootovať začína až od výpisu starting kernel, dovtedy je tam bootloader s nejakým timeoutom nech to môžem zastaviť a nabootovať zo siete keď niečo pokašlem). Obraz disku s meulátorom aj kompletným Qt a tonou zbytočností aby sa mi na tom dobre vyvíjalo má cca 40MB.