V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
V článku se popisuje jednovláknový embedded http server postavený nad knihovnou Qt. Originál článku včetně dokumentace vyšel na našem webu: Hobrasoft.cz
Http server, který zde popisuji, je založený na tomto projektu, autorem je Stefan Frings:
http://stefanfrings.de/qtwebapp/index-en.html.
Tímto bych rád autorovi poděkoval.
Koukněte se, jak to běhá
Dokumentace
Download
Pro jeden z našich projektů jsem hledal nějaký vhodný webový server. První nápad byl samozřejmě server QtWebapp, už s ním mám většinou dobré zkušenosti z jiného projektu: Fotobot. Ale už v prvním projektu jsem narazil na některé nepříjemné vlastnosti: parametry se v mnoha místech předávají jako reference (ač reference je skoro totéž, co odkaz, není to tak docela odkaz), server je vícevláknový a počet vláken je předem daný v konfiguračním souboru. Omezení počtu vláken dělalo občas problémy už v prvním projektu, v dalším projektu se daly očekávat problémy řádově horší.
Vyzkoušeli jsme i jiný http server, ale tam jsme na vícevláknovost a omezený počet vláken narazili taky.
Aby to nevypadalo, že mám něco proti vícevláknovým aplikacím - ne tak docela. Ale Qt je knihovna hodně orientovaná na událostní zpracování, a pokud je celá aplikace řízená událostmi, je vícevláknový web server zbytečná komplikace (je nutné začít zamykat a podobně).
Lidé na internetu opisují nápady jeden od druhého. Apache jednou ukázal cestu, které se nyní lidé drží zuby nehty, a když je Apache takto úspěšný, nelze přeci udělat chybu, když se pro další servery zvolí podobné řešení. Použitelný jednovláknový server jsme nenašli.
Naštěstí jsou tady servery jako je Nginx, Lightttpd a HobrasoftHttpd.
Spousta našich aplikací běží v prostředí malých ARM počítačů BeagleBone. Je nesmysl psát v C++ malinké rutiny pro bitové žonglování s jednotlivými vývody procesoru a pro publikaci výsledků pak použít kombajn typu Apache a PHP. I když Apache na BeagleBone samozřejmě chodí, chceme mít celé prostředí jednoduché, včetně instalace. Ideální instalace vypadá takto:
apt-get install fotobot
Nechce se mi psát sáhodlouhé návody "Apache nakonfigureje takto: 1. apt-get... 2. cd /etc/apache2/vhost.conf... 3. vi default_vhost.conf.... 99. /etc/init.d/apache restart".
Napsat podrobný návod na instalaci si dovedu představit, pokud je cílovou skupinou zkušený linuxový administrátor nebo můj vlastní zaměstanec. Ale nedovedu si představit, že bych vyráběl produkt, který by měl poskytovat nějaké informace přes HTTP rozhraní na Windows a nemohl bych použít embedded http server. Instalace na Windows spočívá v klikání na "Další... další... další..." a přes to vlak nejede.
Aplikace, které poslední dobou děláme, otevírají na každé stránce hned několik
spojení a nepouštějí je. Dokud je stránka v prohlížeči aktivní, je otevřené i
spojení. Deset vláken je málo - s deseti vlákny zablokuje webový server už
druhý uživatel. (Neomezený počet spojení mě samozřejmě přejde - hned jak mi
někdo položí server
V jednovláknové aplikaci chci používat jednovláknový http server. Více vláken vede k zamykání, kód se stává složitějším a náchylnějším k chybám - jeden chybějící mutex v kritickém místě dovede klidně shodit aplikaci, v horším případě pak i vyrobit nesmysly v datech.
Knihovna Qt je řízená událostmi. I když psaní vícevláknových aplikací je v Qt snadné, psaní aplikací řízených událostmi je snazší. Nechci se ubírat trnitými cestami, pokud existuje asfaltka.
Stačí-li vám servírovat pouze statický obsah, je použití serveru ve vašem vlastním kódu takto jednoduché:
#include <QCoreApplication> #include "httpd.h" using namespace HobrasoftHttpd; int main(int argc, char *argv[]) { QCoreApplication app(argc, argv); new HttpServer(0); // Server can serve static file from current directory return app.exec(); }
Konfigurace celého serveru je obsažená v samostatné třídě, načítá se z klasického objektu třídy QSettings. Pokud chcete použít jiný konfigurační soubor, můžete to udělat třeba takto:
QSettings qsettings("/etc/http.conf", QSettings::IniFormat); HttpSettings settings(&qsettings, 0); new HttpServer(&settings,0);
Pokud potřebujete, aby vaše aplikace generovala obsah dynamicky, musíte rozšířit třídu HttpServer a reimplementovat metodu HttpServer::requestHandler() tak, aby vracela ukazatel na váš vlastní request mapper:
#include "httpserver.h" #include "httprequesthandler.h" #include "myclass.h" using namespace HobrasoftHttpd; class RequestMapper : public HttpRequestHandler { Q_OBJECT public: RequestMapper(HttpConnection *parent); void service(HttpRequest *request, HttpResponse *response) { if (request->path().startsWith("/my-function")) { HttpRequestHandler controller = new MyClass(connection()); controller->service(request, response); return; } // call default handler - static html pages, shtml pages, images, javascript, styles... HttpRequestHandler::service(request, response); } }; class MyHttpd : public HttpServer { Q_OBJECT public: Httpd(QObject *parent) : QObject(parent) { } // The method returns pointer to new instance of your own request mapper // The request mapper maps requests like "/my-function" to call your own classes HttpRequestHandler *requestHandler(HttpConnection *connection) { return new RequestMapper(connection); } };
Více se dočtete v dokumentaci: http://www.hobrasoft.cz/en/httpserver/doc/
Součástí balíku ke stažení je i zdokumentovaný příklad - doporučuji prostudovat třídu AbstractController a její použití. Tato třída vám dovolí snadno implementovat velmi častou třídu úloh:
Celá třída komunikuje přes JSON, změny se předávají přes HTML5 proudy událostí.
Tiskni
Sdílej:
Na embedded je to pomerne rýchle. Ja vyvíjam vo voľnom čase pre malé ARM dosky - ukážka virtuálnej klávesnice. Kompletný boot je pomerne rýchly (bootovať začína až od výpisu starting kernel, dovtedy je tam bootloader s nejakým timeoutom nech to môžem zastaviť a nabootovať zo siete keď niečo pokašlem). Obraz disku s meulátorom aj kompletným Qt a tonou zbytočností aby sa mi na tom dobre vyvíjalo má cca 40MB.