Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
vypada to dobre, ja se o neco podobneho (v mensi - pracovni - mire) snazim v OneNote. Ten ma par vyhod (mobilni klient), integrace s Widlemi v praci i nevyhod - proprietarni reseni, neexistence klienta pro Linux, nikdo nevi, jestli to MS "nevypne".
K te osobni wiki by to chtelo dodelat klienty pro android/ios a/nebo integraci do own/next cloudu...
jo a jeste integraci s todo/kalendarem ;)
~/doc a různých dalších místech do organizovanější wiki. Zvolil jsem software mdBook.
Můj hlavní požadavek a důvod, proč právě mdBook, je, že chci na poznámky pokudmožno používat svůj normální editor, který mám nastaven k plné spokojenosti. Nechtěl jsem se učit / nastavovat nový editor specielně pro wiki.
mdBook je primárně generátor dokumentačních brožur, tj.počítám, že nejspíše nebude vyhovovat fanouškům dynamických prototypových systémů. Mně vyhovuje díky své až primitivní jednoduchosti.
mbBook mě překvapil v tom, jak pohodlně to funguje. Je tam sice to rozdělení, že na vstupu je struktura Markdown souborů a "na příkaz" se vygeneruje html výstup, nicméně mbBook umí běžet jako démon, který si sám zdetekuje změnu ve vstupní struktuře a následně vygeneruje a lokálně naservíruje výstup, který se při změně sám reloaduje. mdBook taky umí to, že při přidání nové položky do SUMMARY.md dovytvoří soubory/složky na disku chybějící, takže operace přidání nové pozmánky nebo celého podstromu je dost snadná.
Je to sice hodně subjektivní, ale výstup mi přijde celkem velmi pěkný a dostatečně funkční - pomocí JS umí provádět rychlé vyhldávání/skákání pomocí kliku nebo klávesové zkrátky 'S'. Taky umí MathJax pro vzorce/rovnice/etc. Podpora Markdown je spíše základní, umí třeba základním způsobem tabulky, ale neumí nějaké jiné rozšíření/fíčury navíc, např. mi trochu chybí škrtnutý text (který dá udělat pomocí <s>), ale moc to neřešim.
Hierarchii vytvářím líně, tzn. nesnažím se prvně vytvořit strukturu, kterou pak naplním. Pro dané téma vytvořím poznámku a "štěpím" pod-poznámky až když je potřeba. V tomto hodně pomáhá fakt, že v Triliu není rozdíl mezi vnitřními uzly a listy (oboje můžou mít jak obsah, tak potomky).Dělám to stejně (to štěpení do hierarchie až když je potřeba) a s mdBook to jde triviálně tak, že pro každý nový uzel udělám rovnou podsložku, tj. místo
foo.md vytvořim rovnou foo/0.md a další pod-uzly do toho buď přibudou nebo ne.
Vícenásobné řazení do hierarchie se udělá tím, že se prostě daný md file dá do SUMMARY.md na více míst.
mdBook používám tak, že mám napsán krátký systemd service, který běží mdBook na pozadí pod user instancí systemd (tj. po přihlášení), service mám trvale otevřený v prohlížeči. Když chci poznámky přidávat / měnit, přepnu nebo otevřu projekt v editoru (který je vesměs taky trvale zapnutý) a provedu co potřebuju.
Pro účely archivace a záloh mam obsah wiki v gitu.
Co se týče obsahu wiki, nemam to určitě tak podrobné jako ty. Dobudoucna chci mít wiki podrobnější a organizovanější, ale asi ne až tolik. Budu se snažit najít nějaký balanc, nechci trávit neúměrné procento času psaním wiki
… Mohlo by být zajímavé to trochu posunout k existujícím nástrojům a umožnit nad tím nějaké šikovnější dotazování s odvozováním. Mohlo by se to hodit, když bys nevěděl úplně přesně co hledáš. Případně by to mohlo ukázat nějaké ne úplně zřejmé souvislosti.
Tiskni
Sdílej: