PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
vypada to dobre, ja se o neco podobneho (v mensi - pracovni - mire) snazim v OneNote. Ten ma par vyhod (mobilni klient), integrace s Widlemi v praci i nevyhod - proprietarni reseni, neexistence klienta pro Linux, nikdo nevi, jestli to MS "nevypne".
K te osobni wiki by to chtelo dodelat klienty pro android/ios a/nebo integraci do own/next cloudu...
jo a jeste integraci s todo/kalendarem ;)
~/doc
a různých dalších místech do organizovanější wiki. Zvolil jsem software mdBook.
Můj hlavní požadavek a důvod, proč právě mdBook, je, že chci na poznámky pokudmožno používat svůj normální editor, který mám nastaven k plné spokojenosti. Nechtěl jsem se učit / nastavovat nový editor specielně pro wiki.
mdBook je primárně generátor dokumentačních brožur, tj.počítám, že nejspíše nebude vyhovovat fanouškům dynamických prototypových systémů. Mně vyhovuje díky své až primitivní jednoduchosti.
mbBook mě překvapil v tom, jak pohodlně to funguje. Je tam sice to rozdělení, že na vstupu je struktura Markdown souborů a "na příkaz" se vygeneruje html výstup, nicméně mbBook umí běžet jako démon, který si sám zdetekuje změnu ve vstupní struktuře a následně vygeneruje a lokálně naservíruje výstup, který se při změně sám reloaduje. mdBook taky umí to, že při přidání nové položky do SUMMARY.md
dovytvoří soubory/složky na disku chybějící, takže operace přidání nové pozmánky nebo celého podstromu je dost snadná.
Je to sice hodně subjektivní, ale výstup mi přijde celkem velmi pěkný a dostatečně funkční - pomocí JS umí provádět rychlé vyhldávání/skákání pomocí kliku nebo klávesové zkrátky 'S'. Taky umí MathJax pro vzorce/rovnice/etc. Podpora Markdown je spíše základní, umí třeba základním způsobem tabulky, ale neumí nějaké jiné rozšíření/fíčury navíc, např. mi trochu chybí škrtnutý text (který dá udělat pomocí <s>), ale moc to neřešim.
Hierarchii vytvářím líně, tzn. nesnažím se prvně vytvořit strukturu, kterou pak naplním. Pro dané téma vytvořím poznámku a "štěpím" pod-poznámky až když je potřeba. V tomto hodně pomáhá fakt, že v Triliu není rozdíl mezi vnitřními uzly a listy (oboje můžou mít jak obsah, tak potomky).Dělám to stejně (to štěpení do hierarchie až když je potřeba) a s mdBook to jde triviálně tak, že pro každý nový uzel udělám rovnou podsložku, tj. místo
foo.md
vytvořim rovnou foo/0.md
a další pod-uzly do toho buď přibudou nebo ne.
Vícenásobné řazení do hierarchie se udělá tím, že se prostě daný md file dá do SUMMARY.md
na více míst.
mdBook používám tak, že mám napsán krátký systemd service, který běží mdBook na pozadí pod user instancí systemd (tj. po přihlášení), service mám trvale otevřený v prohlížeči. Když chci poznámky přidávat / měnit, přepnu nebo otevřu projekt v editoru (který je vesměs taky trvale zapnutý) a provedu co potřebuju.
Pro účely archivace a záloh mam obsah wiki v gitu.
Co se týče obsahu wiki, nemam to určitě tak podrobné jako ty. Dobudoucna chci mít wiki podrobnější a organizovanější, ale asi ne až tolik. Budu se snažit najít nějaký balanc, nechci trávit neúměrné procento času psaním wiki
Tiskni
Sdílej: