Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
3.2.2018 20:28
| Přečteno: 1802×
| 
| poslední úprava: 3.2.2018 20:33
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, který představuje projekt Trilium Notes. Dnes bych chtěl ukázat novou fíčuru - podpora pro psaní a běh mini aplikací. Ukážu dva skripty, které spolu úzce souvisí.
Svoje poznámky strukturuji převážně dvěma způsoby - buď podle obecné taxonomie (pracovní poznámky, technologie, plánování atp.) a podle data - udržuju si strom poznámek rok -> měsíc -> den, do které pak vytvářím nové poznámky, pomocí klonování pak poznámky zařadím i taxonomicky. Dalo by se říct, že tato "poznámka dne" je můj hlavní workspace / inbox. Pro představu to vypadá zhruba takto:
Tento systém / pattern byl původně čistě manuální - prostě jsem každý den vytvořil poznámku dne a v ní pracoval. Postupem času se ale ukázalo, že se tento koncept dá znovu použít na věci, které vyžadují určitou automatizaci - kromě příkladu níže (sledování váhy) jej používá třeba i reddit plugin, který automaticky importuje mé komentáře z redditu pod poznámku dne.
Systém tedy potřebuje "rozumnět" této struktuře a popř. ji i vytvářet - je to řešeno tak, že poznámky dne jsou "otagovány" speciálním atributem, který udává, který den reprezentují. Je to trochu vidět na demu níže.
Jak jsem už uvedl výše, poznámka dne je pro mě něco jako hlavní workspace a proto se k ní během práce často vracím. Trilium má dost možností navigace mezí poznámkami, ale tady bych chtěl něco ještě pohodlnějšího - tlačítko v UI, popř. klávesovou zkratku, která mě přesměruje na poznámku dne. Tato funkce nativně v Triliu není, ale je to ideální "hello world" příklad skriptování (gif začíná zobrazením uvodní "Trilium Demo" poznámky):
Jako první bych rád zdůraznil, že všechny tady diskutované "skripty" jsou vytvořené v Triliu, jsou uloženy jako poznámky a pracují s poznámkami. Skripty nejsou ani nepracují s žádnými soubory. Trilium zde vystupuje v roli vývojového prostředí i runtime platformy.
Vysvětlím jednotlivé kroky v demu:
Vedu si denní záznamy o své váze a řeším, kam ty data dát. Chtěl bych je vizualizovat v krátkém časovém údobí (abych viděl progres), v dlouhodobém období, vidět nějaké korelace s jinými daty (např. by bylo zajímavé srovnání s počtem vypitých piv 
). Mám samozřejmě spoustu možností - Libre Office Calc, Google Spreadsheets, nějaká speciální aplikace na mobil, online služby, ale všechny mají nějakou kombinaci těchto nevýhod:
Proto zkusím tuto mini aplikaci naskriptovat v Triliu (gif začíná zobrazením uvodní "Trilium Demo" poznámky):
Opět vysvětlím demo:
Výhody takového řešení jsou vlastně jen standardní vlastnosti Trilia přenesené na skripty/data:
Zkusím vypíchnout jednu vlastnost tohoto skriptování, pro někoho možná zřejmou a triviální, pro jiné možná zajímavou. Trilium je principiálně webová aplikace (volitelně obalená Electronem), což znamená že má frontend komponentu a backend komponentu. Pro většinu zajímavých věcí potřebuje skript pracovat s frontendem i backendem.
Místo klasického způsobu jak toto řešit (definováním např. REST API na backendu pro všechny povolené akce) je toto v Triliu řešeno tím, že umožňujeme frontendu injectnout kód do backendu, kde je pak spuštěn. Příklad funkce z Weight Trackeru:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
async function saveWeight() {
await server.exec([dateEl.val(), weightEl.val()], async (date, weight) => {
const dataNote = await this.getNoteWithAttribute('date_data', date);
if (dataNote) {
dataNote.jsonContent.weight = weight;
await this.updateEntity(dataNote);
}
else {
const parentNoteId = await this.getDateNoteId(date);
const jsonContent = { weight: weight };
await this.createNote(parentNoteId, 'data', jsonContent, {
json: true,
attributes: {
date_data: date
}
});
}
});
showMessage("Weight has been saved");
drawChart();
}
Přechod mezi kódem spuštěným na frontendu a backendu je skoro nezřetelný - server.exec() akceptuje funkci a pole argumentů pro tuto funkci - toto všechno je pak serializované a odeslané na server, kde se vše deserializuje a spustí. Kód není nijak sandboxovaný a může udělat cokoli (i přesto, že existuje speciální API pro skripty, které by mělo být stabilní a snadno použitelné). Vzhledem k základním constraintům (hlavně, že Trilium je čistě single-user) je toto v pořádku i z hlediska bezpečnosti.
Jako poměrně zajímavé mně přijde použití vztahu "parent-child" ze stromu pro definici závislostí / kompozici mezi poznámkami. Není tedy potřeba žádný speciální příkaz uvnitř skriptů (něco jako include()), přesuny, přejmenování a podobné operace jsou automaticky refaktorovány. Takové reference mezi skripty je možné přidávat pomocí standardních nástrojů Trilia jako copy & paste klonování, "add link" dialog atp.
Příklad jak to funguje ve weight trackeru. Struktura je tato:
Weight tracker nemá žádný svůj obsah, jen automaticky vloží a vyrenderuje všechny své pod-poznámky. Poznámka Implementation se spustí, ale opět se první vloží všechny spustitelné pod-poznámky (chart.js), které jsou chápané jako závislosti předka.
Mám vizi, že v budoucnosti budu mít nějakou sadu utility funkcí pro (např. něco jako renderGraph()), které budou centralizované v nějaké hierarchii poznámek a když budu některou z nich potřebovat ve svém aktuálním skriptu, tak jen aktivuju "add link" dialog, kterým danou funkci naklonuji do podstromu svého skriptu a můžu ji hned používat - je to trochu jako mít IDE-like vychytávky bez IDE.
Momentálně je podpora skriptování dostupná v posledních beta verzích. Je to ale zatím spíš technologické demo - chybí dost API, u některých věcí váhám, kterou cestu zvolit.
Jakmile přivedu tuto podporu skriptování do použitelného / stabilního stavu, tak bych chtěl začít pracovat na Android aplikaci (write-only - jen posílat poznámky a obrázky do "poznámky dne") a možná se začít trochu věnovat propagaci - co vím, tak Trilium kromě mě nikdo nepoužívá.
Tiskni
Sdílej:
Vidim to na Kotlin + Android SDK, zadne tezke abstrakce. V Androidu uz jsem nejake aplikace delal a prijde mi to jako docela podes (aktivity, fragmenty, UI thread), i proto mam ze zacatku dost minimalni ambice. Treba se to ale od minula zlepsilo.
Tzn. kazda instance ma vlastni backend a ty si pak mezi sebou vymenuji zmeny ve chvili, kdy je dostupna konektivita.
Rad bych to takto udelal i na Androidu, jen je problem v tom, ze stavajici backend na Androidu nerozjedu kvuli nedostupnosti node.js runtime. Takze bych ten backend musel naprgat znovu v Jave/Kotlinu a do toho se mi moc nechce
Bohuzel jsem nenasel zadny rozumny zpusob, jak psat aplikace pro web & desktop & mobile s jednim codebase. Tak jsem si vybral web & desktop s tim, ze mobile proste ostrouha ...
6.2.2018 12:12
Josef Kufner | skóre: 70
9.2.2018 02:53
Josef Kufner | skóre: 70
9.2.2018 13:14
Josef Kufner | skóre: 70
10.2.2018 01:03
Josef Kufner | skóre: 70