Minulý týden byl oficiálně vydán Android 17. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Dnes jde do prodeje zařízení Steam Machine. Steam Machine 512 GB za 1 039 EUR a Steam Machine 2 TB za 1 359 EUR. Do čtvrtka 25. června do 19:00 se lze zapsat na seznamy. Ty budou jednorázově náhodně slosovány, čímž bude určeno pořadí rezervací a čekacích listin.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.51.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek v oznámení o vydání a také na YouTube a PeerTube.
Byla vydána nová verze 2026.3.0 "Carousels & Killer Whales" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu.
Tento týden (24. a 27. června) vyprší platnost Microsoft certifikátu v UEFI vydaných v roce 2011. Nové certifikáty byly vydány v roce 2023. Kdo na počítačích, i virtuálních, používá zabezpečené spouštění (Secure Boot), měl by si ověřit, že má certifikáty aktualizovány, viz např. články na Red Hat nebo Fedora. Pro stávající systémy se nic nemění. Nadále se budou normálně spouštět. Zavaděče podepsané pouze klíčem z 2023 se ale na počítačích s pouze certifikátem 2011 nespustí. Ve Fedoře je zavaděč shim ve verzi 16.1-6 podepsán klíči 2011 i 2023.
Uživatelé mobilních telefonů s Linuxem si nyní mohou nainstalovat aplikaci Mobilní Datovka. Díky tomu je přístup k datovým schránkám dostupný i na zařízeních s mobilními linuxovými distribucemi, jako jsou například Mobian, NixOS Mobile, pmOS atd. Aplikace je dostupná na Flathubu.
Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, který představuje projekt Trilium Notes. Dnes bych chtěl ukázat novou fíčuru - podpora pro psaní a běh mini aplikací. Ukážu dva skripty, které spolu úzce souvisí.
Svoje poznámky strukturuji převážně dvěma způsoby - buď podle obecné taxonomie (pracovní poznámky, technologie, plánování atp.) a podle data - udržuju si strom poznámek rok -> měsíc -> den, do které pak vytvářím nové poznámky, pomocí klonování pak poznámky zařadím i taxonomicky. Dalo by se říct, že tato "poznámka dne" je můj hlavní workspace / inbox. Pro představu to vypadá zhruba takto:
Tento systém / pattern byl původně čistě manuální - prostě jsem každý den vytvořil poznámku dne a v ní pracoval. Postupem času se ale ukázalo, že se tento koncept dá znovu použít na věci, které vyžadují určitou automatizaci - kromě příkladu níže (sledování váhy) jej používá třeba i reddit plugin, který automaticky importuje mé komentáře z redditu pod poznámku dne.
Systém tedy potřebuje "rozumnět" této struktuře a popř. ji i vytvářet - je to řešeno tak, že poznámky dne jsou "otagovány" speciálním atributem, který udává, který den reprezentují. Je to trochu vidět na demu níže.
Jak jsem už uvedl výše, poznámka dne je pro mě něco jako hlavní workspace a proto se k ní během práce často vracím. Trilium má dost možností navigace mezí poznámkami, ale tady bych chtěl něco ještě pohodlnějšího - tlačítko v UI, popř. klávesovou zkratku, která mě přesměruje na poznámku dne. Tato funkce nativně v Triliu není, ale je to ideální "hello world" příklad skriptování (gif začíná zobrazením uvodní "Trilium Demo" poznámky):
Jako první bych rád zdůraznil, že všechny tady diskutované "skripty" jsou vytvořené v Triliu, jsou uloženy jako poznámky a pracují s poznámkami. Skripty nejsou ani nepracují s žádnými soubory. Trilium zde vystupuje v roli vývojového prostředí i runtime platformy.
Vysvětlím jednotlivé kroky v demu:
Vedu si denní záznamy o své váze a řeším, kam ty data dát. Chtěl bych je vizualizovat v krátkém časovém údobí (abych viděl progres), v dlouhodobém období, vidět nějaké korelace s jinými daty (např. by bylo zajímavé srovnání s počtem vypitých piv
). Mám samozřejmě spoustu možností - Libre Office Calc, Google Spreadsheets, nějaká speciální aplikace na mobil, online služby, ale všechny mají nějakou kombinaci těchto nevýhod:
Proto zkusím tuto mini aplikaci naskriptovat v Triliu (gif začíná zobrazením uvodní "Trilium Demo" poznámky):
Opět vysvětlím demo:
Výhody takového řešení jsou vlastně jen standardní vlastnosti Trilia přenesené na skripty/data:
Zkusím vypíchnout jednu vlastnost tohoto skriptování, pro někoho možná zřejmou a triviální, pro jiné možná zajímavou. Trilium je principiálně webová aplikace (volitelně obalená Electronem), což znamená že má frontend komponentu a backend komponentu. Pro většinu zajímavých věcí potřebuje skript pracovat s frontendem i backendem.
Místo klasického způsobu jak toto řešit (definováním např. REST API na backendu pro všechny povolené akce) je toto v Triliu řešeno tím, že umožňujeme frontendu injectnout kód do backendu, kde je pak spuštěn. Příklad funkce z Weight Trackeru:
async function saveWeight() {
await server.exec([dateEl.val(), weightEl.val()], async (date, weight) => {
const dataNote = await this.getNoteWithAttribute('date_data', date);
if (dataNote) {
dataNote.jsonContent.weight = weight;
await this.updateEntity(dataNote);
}
else {
const parentNoteId = await this.getDateNoteId(date);
const jsonContent = { weight: weight };
await this.createNote(parentNoteId, 'data', jsonContent, {
json: true,
attributes: {
date_data: date
}
});
}
});
showMessage("Weight has been saved");
drawChart();
}
Přechod mezi kódem spuštěným na frontendu a backendu je skoro nezřetelný - server.exec() akceptuje funkci a pole argumentů pro tuto funkci - toto všechno je pak serializované a odeslané na server, kde se vše deserializuje a spustí. Kód není nijak sandboxovaný a může udělat cokoli (i přesto, že existuje speciální API pro skripty, které by mělo být stabilní a snadno použitelné). Vzhledem k základním constraintům (hlavně, že Trilium je čistě single-user) je toto v pořádku i z hlediska bezpečnosti.
Jako poměrně zajímavé mně přijde použití vztahu "parent-child" ze stromu pro definici závislostí / kompozici mezi poznámkami. Není tedy potřeba žádný speciální příkaz uvnitř skriptů (něco jako include()), přesuny, přejmenování a podobné operace jsou automaticky refaktorovány. Takové reference mezi skripty je možné přidávat pomocí standardních nástrojů Trilia jako copy & paste klonování, "add link" dialog atp.
Příklad jak to funguje ve weight trackeru. Struktura je tato:
Weight tracker nemá žádný svůj obsah, jen automaticky vloží a vyrenderuje všechny své pod-poznámky. Poznámka Implementation se spustí, ale opět se první vloží všechny spustitelné pod-poznámky (chart.js), které jsou chápané jako závislosti předka.
Mám vizi, že v budoucnosti budu mít nějakou sadu utility funkcí pro (např. něco jako renderGraph()), které budou centralizované v nějaké hierarchii poznámek a když budu některou z nich potřebovat ve svém aktuálním skriptu, tak jen aktivuju "add link" dialog, kterým danou funkci naklonuji do podstromu svého skriptu a můžu ji hned používat - je to trochu jako mít IDE-like vychytávky bez IDE.
Momentálně je podpora skriptování dostupná v posledních beta verzích. Je to ale zatím spíš technologické demo - chybí dost API, u některých věcí váhám, kterou cestu zvolit.
Jakmile přivedu tuto podporu skriptování do použitelného / stabilního stavu, tak bych chtěl začít pracovat na Android aplikaci (write-only - jen posílat poznámky a obrázky do "poznámky dne") a možná se začít trochu věnovat propagaci - co vím, tak Trilium kromě mě nikdo nepoužívá.
Tiskni
Sdílej:
Vidim to na Kotlin + Android SDK, zadne tezke abstrakce. V Androidu uz jsem nejake aplikace delal a prijde mi to jako docela podes (aktivity, fragmenty, UI thread), i proto mam ze zacatku dost minimalni ambice. Treba se to ale od minula zlepsilo.
Tzn. kazda instance ma vlastni backend a ty si pak mezi sebou vymenuji zmeny ve chvili, kdy je dostupna konektivita.
Rad bych to takto udelal i na Androidu, jen je problem v tom, ze stavajici backend na Androidu nerozjedu kvuli nedostupnosti node.js runtime. Takze bych ten backend musel naprgat znovu v Jave/Kotlinu a do toho se mi moc nechce
Bohuzel jsem nenasel zadny rozumny zpusob, jak psat aplikace pro web & desktop & mobile s jednim codebase. Tak jsem si vybral web & desktop s tim, ze mobile proste ostrouha ...