ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
3.2.2018 20:28
| Přečteno: 1809×
| 
| poslední úprava: 3.2.2018 20:33
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, který představuje projekt Trilium Notes. Dnes bych chtěl ukázat novou fíčuru - podpora pro psaní a běh mini aplikací. Ukážu dva skripty, které spolu úzce souvisí.
Svoje poznámky strukturuji převážně dvěma způsoby - buď podle obecné taxonomie (pracovní poznámky, technologie, plánování atp.) a podle data - udržuju si strom poznámek rok -> měsíc -> den, do které pak vytvářím nové poznámky, pomocí klonování pak poznámky zařadím i taxonomicky. Dalo by se říct, že tato "poznámka dne" je můj hlavní workspace / inbox. Pro představu to vypadá zhruba takto:
Tento systém / pattern byl původně čistě manuální - prostě jsem každý den vytvořil poznámku dne a v ní pracoval. Postupem času se ale ukázalo, že se tento koncept dá znovu použít na věci, které vyžadují určitou automatizaci - kromě příkladu níže (sledování váhy) jej používá třeba i reddit plugin, který automaticky importuje mé komentáře z redditu pod poznámku dne.
Systém tedy potřebuje "rozumnět" této struktuře a popř. ji i vytvářet - je to řešeno tak, že poznámky dne jsou "otagovány" speciálním atributem, který udává, který den reprezentují. Je to trochu vidět na demu níže.
Jak jsem už uvedl výše, poznámka dne je pro mě něco jako hlavní workspace a proto se k ní během práce často vracím. Trilium má dost možností navigace mezí poznámkami, ale tady bych chtěl něco ještě pohodlnějšího - tlačítko v UI, popř. klávesovou zkratku, která mě přesměruje na poznámku dne. Tato funkce nativně v Triliu není, ale je to ideální "hello world" příklad skriptování (gif začíná zobrazením uvodní "Trilium Demo" poznámky):
Jako první bych rád zdůraznil, že všechny tady diskutované "skripty" jsou vytvořené v Triliu, jsou uloženy jako poznámky a pracují s poznámkami. Skripty nejsou ani nepracují s žádnými soubory. Trilium zde vystupuje v roli vývojového prostředí i runtime platformy.
Vysvětlím jednotlivé kroky v demu:
Vedu si denní záznamy o své váze a řeším, kam ty data dát. Chtěl bych je vizualizovat v krátkém časovém údobí (abych viděl progres), v dlouhodobém období, vidět nějaké korelace s jinými daty (např. by bylo zajímavé srovnání s počtem vypitých piv 
). Mám samozřejmě spoustu možností - Libre Office Calc, Google Spreadsheets, nějaká speciální aplikace na mobil, online služby, ale všechny mají nějakou kombinaci těchto nevýhod:
Proto zkusím tuto mini aplikaci naskriptovat v Triliu (gif začíná zobrazením uvodní "Trilium Demo" poznámky):
Opět vysvětlím demo:
Výhody takového řešení jsou vlastně jen standardní vlastnosti Trilia přenesené na skripty/data:
Zkusím vypíchnout jednu vlastnost tohoto skriptování, pro někoho možná zřejmou a triviální, pro jiné možná zajímavou. Trilium je principiálně webová aplikace (volitelně obalená Electronem), což znamená že má frontend komponentu a backend komponentu. Pro většinu zajímavých věcí potřebuje skript pracovat s frontendem i backendem.
Místo klasického způsobu jak toto řešit (definováním např. REST API na backendu pro všechny povolené akce) je toto v Triliu řešeno tím, že umožňujeme frontendu injectnout kód do backendu, kde je pak spuštěn. Příklad funkce z Weight Trackeru:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
async function saveWeight() {
await server.exec([dateEl.val(), weightEl.val()], async (date, weight) => {
const dataNote = await this.getNoteWithAttribute('date_data', date);
if (dataNote) {
dataNote.jsonContent.weight = weight;
await this.updateEntity(dataNote);
}
else {
const parentNoteId = await this.getDateNoteId(date);
const jsonContent = { weight: weight };
await this.createNote(parentNoteId, 'data', jsonContent, {
json: true,
attributes: {
date_data: date
}
});
}
});
showMessage("Weight has been saved");
drawChart();
}
Přechod mezi kódem spuštěným na frontendu a backendu je skoro nezřetelný - server.exec() akceptuje funkci a pole argumentů pro tuto funkci - toto všechno je pak serializované a odeslané na server, kde se vše deserializuje a spustí. Kód není nijak sandboxovaný a může udělat cokoli (i přesto, že existuje speciální API pro skripty, které by mělo být stabilní a snadno použitelné). Vzhledem k základním constraintům (hlavně, že Trilium je čistě single-user) je toto v pořádku i z hlediska bezpečnosti.
Jako poměrně zajímavé mně přijde použití vztahu "parent-child" ze stromu pro definici závislostí / kompozici mezi poznámkami. Není tedy potřeba žádný speciální příkaz uvnitř skriptů (něco jako include()), přesuny, přejmenování a podobné operace jsou automaticky refaktorovány. Takové reference mezi skripty je možné přidávat pomocí standardních nástrojů Trilia jako copy & paste klonování, "add link" dialog atp.
Příklad jak to funguje ve weight trackeru. Struktura je tato:
Weight tracker nemá žádný svůj obsah, jen automaticky vloží a vyrenderuje všechny své pod-poznámky. Poznámka Implementation se spustí, ale opět se první vloží všechny spustitelné pod-poznámky (chart.js), které jsou chápané jako závislosti předka.
Mám vizi, že v budoucnosti budu mít nějakou sadu utility funkcí pro (např. něco jako renderGraph()), které budou centralizované v nějaké hierarchii poznámek a když budu některou z nich potřebovat ve svém aktuálním skriptu, tak jen aktivuju "add link" dialog, kterým danou funkci naklonuji do podstromu svého skriptu a můžu ji hned používat - je to trochu jako mít IDE-like vychytávky bez IDE.
Momentálně je podpora skriptování dostupná v posledních beta verzích. Je to ale zatím spíš technologické demo - chybí dost API, u některých věcí váhám, kterou cestu zvolit.
Jakmile přivedu tuto podporu skriptování do použitelného / stabilního stavu, tak bych chtěl začít pracovat na Android aplikaci (write-only - jen posílat poznámky a obrázky do "poznámky dne") a možná se začít trochu věnovat propagaci - co vím, tak Trilium kromě mě nikdo nepoužívá.
Tiskni
Sdílej:
Vidim to na Kotlin + Android SDK, zadne tezke abstrakce. V Androidu uz jsem nejake aplikace delal a prijde mi to jako docela podes (aktivity, fragmenty, UI thread), i proto mam ze zacatku dost minimalni ambice. Treba se to ale od minula zlepsilo.
Tzn. kazda instance ma vlastni backend a ty si pak mezi sebou vymenuji zmeny ve chvili, kdy je dostupna konektivita.
Rad bych to takto udelal i na Androidu, jen je problem v tom, ze stavajici backend na Androidu nerozjedu kvuli nedostupnosti node.js runtime. Takze bych ten backend musel naprgat znovu v Jave/Kotlinu a do toho se mi moc nechce
Bohuzel jsem nenasel zadny rozumny zpusob, jak psat aplikace pro web & desktop & mobile s jednim codebase. Tak jsem si vybral web & desktop s tim, ze mobile proste ostrouha ...
6.2.2018 12:12
Josef Kufner | skóre: 70
9.2.2018 02:53
Josef Kufner | skóre: 70
9.2.2018 13:14
Josef Kufner | skóre: 70
10.2.2018 01:03
Josef Kufner | skóre: 70