Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, který představuje projekt Trilium Notes. Dnes bych chtěl ukázat novou fíčuru - podpora pro psaní a běh mini aplikací. Ukážu dva skripty, které spolu úzce souvisí.
Svoje poznámky strukturuji převážně dvěma způsoby - buď podle obecné taxonomie (pracovní poznámky, technologie, plánování atp.) a podle data - udržuju si strom poznámek rok -> měsíc -> den, do které pak vytvářím nové poznámky, pomocí klonování pak poznámky zařadím i taxonomicky. Dalo by se říct, že tato "poznámka dne" je můj hlavní workspace / inbox. Pro představu to vypadá zhruba takto:
Tento systém / pattern byl původně čistě manuální - prostě jsem každý den vytvořil poznámku dne a v ní pracoval. Postupem času se ale ukázalo, že se tento koncept dá znovu použít na věci, které vyžadují určitou automatizaci - kromě příkladu níže (sledování váhy) jej používá třeba i reddit plugin, který automaticky importuje mé komentáře z redditu pod poznámku dne.
Systém tedy potřebuje "rozumnět" této struktuře a popř. ji i vytvářet - je to řešeno tak, že poznámky dne jsou "otagovány" speciálním atributem, který udává, který den reprezentují. Je to trochu vidět na demu níže.
Jak jsem už uvedl výše, poznámka dne je pro mě něco jako hlavní workspace a proto se k ní během práce často vracím. Trilium má dost možností navigace mezí poznámkami, ale tady bych chtěl něco ještě pohodlnějšího - tlačítko v UI, popř. klávesovou zkratku, která mě přesměruje na poznámku dne. Tato funkce nativně v Triliu není, ale je to ideální "hello world" příklad skriptování (gif začíná zobrazením uvodní "Trilium Demo" poznámky):
Jako první bych rád zdůraznil, že všechny tady diskutované "skripty" jsou vytvořené v Triliu, jsou uloženy jako poznámky a pracují s poznámkami. Skripty nejsou ani nepracují s žádnými soubory. Trilium zde vystupuje v roli vývojového prostředí i runtime platformy.
Vysvětlím jednotlivé kroky v demu:
Vedu si denní záznamy o své váze a řeším, kam ty data dát. Chtěl bych je vizualizovat v krátkém časovém údobí (abych viděl progres), v dlouhodobém období, vidět nějaké korelace s jinými daty (např. by bylo zajímavé srovnání s počtem vypitých piv ). Mám samozřejmě spoustu možností - Libre Office Calc, Google Spreadsheets, nějaká speciální aplikace na mobil, online služby, ale všechny mají nějakou kombinaci těchto nevýhod:
Proto zkusím tuto mini aplikaci naskriptovat v Triliu (gif začíná zobrazením uvodní "Trilium Demo" poznámky):
Opět vysvětlím demo:
Výhody takového řešení jsou vlastně jen standardní vlastnosti Trilia přenesené na skripty/data:
Zkusím vypíchnout jednu vlastnost tohoto skriptování, pro někoho možná zřejmou a triviální, pro jiné možná zajímavou. Trilium je principiálně webová aplikace (volitelně obalená Electronem), což znamená že má frontend komponentu a backend komponentu. Pro většinu zajímavých věcí potřebuje skript pracovat s frontendem i backendem.
Místo klasického způsobu jak toto řešit (definováním např. REST API na backendu pro všechny povolené akce) je toto v Triliu řešeno tím, že umožňujeme frontendu injectnout kód do backendu, kde je pak spuštěn. Příklad funkce z Weight Trackeru:
async function saveWeight() { await server.exec([dateEl.val(), weightEl.val()], async (date, weight) => { const dataNote = await this.getNoteWithAttribute('date_data', date); if (dataNote) { dataNote.jsonContent.weight = weight; await this.updateEntity(dataNote); } else { const parentNoteId = await this.getDateNoteId(date); const jsonContent = { weight: weight }; await this.createNote(parentNoteId, 'data', jsonContent, { json: true, attributes: { date_data: date } }); } }); showMessage("Weight has been saved"); drawChart(); }
Přechod mezi kódem spuštěným na frontendu a backendu je skoro nezřetelný - server.exec() akceptuje funkci a pole argumentů pro tuto funkci - toto všechno je pak serializované a odeslané na server, kde se vše deserializuje a spustí. Kód není nijak sandboxovaný a může udělat cokoli (i přesto, že existuje speciální API pro skripty, které by mělo být stabilní a snadno použitelné). Vzhledem k základním constraintům (hlavně, že Trilium je čistě single-user) je toto v pořádku i z hlediska bezpečnosti.
Jako poměrně zajímavé mně přijde použití vztahu "parent-child" ze stromu pro definici závislostí / kompozici mezi poznámkami. Není tedy potřeba žádný speciální příkaz uvnitř skriptů (něco jako include()), přesuny, přejmenování a podobné operace jsou automaticky refaktorovány. Takové reference mezi skripty je možné přidávat pomocí standardních nástrojů Trilia jako copy & paste klonování, "add link" dialog atp.
Příklad jak to funguje ve weight trackeru. Struktura je tato:
Weight tracker nemá žádný svůj obsah, jen automaticky vloží a vyrenderuje všechny své pod-poznámky. Poznámka Implementation se spustí, ale opět se první vloží všechny spustitelné pod-poznámky (chart.js), které jsou chápané jako závislosti předka.
Mám vizi, že v budoucnosti budu mít nějakou sadu utility funkcí pro (např. něco jako renderGraph()), které budou centralizované v nějaké hierarchii poznámek a když budu některou z nich potřebovat ve svém aktuálním skriptu, tak jen aktivuju "add link" dialog, kterým danou funkci naklonuji do podstromu svého skriptu a můžu ji hned používat - je to trochu jako mít IDE-like vychytávky bez IDE.
Momentálně je podpora skriptování dostupná v posledních beta verzích. Je to ale zatím spíš technologické demo - chybí dost API, u některých věcí váhám, kterou cestu zvolit.
Jakmile přivedu tuto podporu skriptování do použitelného / stabilního stavu, tak bych chtěl začít pracovat na Android aplikaci (write-only - jen posílat poznámky a obrázky do "poznámky dne") a možná se začít trochu věnovat propagaci - co vím, tak Trilium kromě mě nikdo nepoužívá.
Tiskni Sdílej: