Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Protože můj LFS je již celkem staršího data, tak jsem se rozhodnul, že vyzkouším jak vlastně podobný systém Gentoo funguje.
Instaloval jsem ho v chrootu z mého stávajícího systému LFS a použil jsem poslední stabilní verzi 2007.0. Pouze gnome 2.18 jsem vzal z MASKED. Instalace pomocí emerge se mi docela zalíbíla. Narazil jsem však u ní na pár chyb: Když jsem při instalaci KDE dal do USE flagu doc, tak mi to skončilo cyklickou závislostí Doxygenu. Během instalace KDE jsem ale ještě narazil na dvě docela větší chyby, které mě vzhledem ke stáří použité verze KDE 3.5.5 docela zarazily. Jedna z nich byla, že ačkoliv se qt nainstalovalo do /usr/qt/3/, tak byla do configure skriptů některých KDE balíčků dávaná cesta /opt/qt, kde jí nemohly najít. To se mi podařilo vyřešit symlinkem. Druhá chyba na mě vyskočila při instalaci kdebase, která havarovala na tom, že nemohla najít -ldnssd, což vyřešila explicitní instalace balíčku kdnssd-avahi. Dále už instalace probíhala v pořádku.
Ze zvědavosti jsem vyzkoušel nainstalovat i třeba Skype, nebo vmware a k ménu překvapení i tyto balíčky portage obsahoval
. Tím mě Gentoo velmi potěšil.
Ke konci instalace mě potrápil už jenom disk, kdy jsem jej asi zapomněl v odmountovat oddíl s Gentoo před hibernací, po které jsem právě Gentoo nastartoval(dle mých zkušeností nemá suspend2 rádo pokud se mu něco během hibernace hrabe v připojených oddílech). Chvilku mi pak trvalo než jsem zjistil, že se soubory /etc/shadow a /etc/profile.env staly tvrdým odkazem jeden na druhý
S Gentoo jsem teda nakonec docela spokojený, ale přece jenom mi tam pár věcí chybí: Když jsem zjistil, že sana-backends, jsou zkompilované bez --enable-direct-io, tak jsem se podíval do ebuildu, ale nepodařilo se mi zjistit, jak tam ten přepínač přidat. Další věc, která by se mi hodila je nějaký GUI správce balíčků, protože i když docela rád používám příkazový řádek, tak se mi přepisování USE flagů moc nelíbí a každá aplikace má trošku jiné flagy, takže přidávání do make.conf se mi nezdá moc dobré
.
Kdybyste někdo věděli odpověď na tyto dvě věci, tak mi to napiště pls do diskuse pod článkem.
Nakonec jsem ještě při zkoušení live-cd narazil u X na dvě chyby: V libGLCore.so je undefinovaný symbol a také je na něm docela málo ovladačů. Při startu chce použít ovladač ati, ale ten na CD není. Nakonec jsem to vyřešil zakomentováním načítání GLCore a použitím ovladače vesa. Jde nějak to liveCD upravit, abych tam dal ten upravený xorg.cfg a aby ho při startu nepřepsalo?
P.S.: Ještě zkouším jak bude gentoo fungovat s mým oblíbeným SELinuxem, tak jsem zvědav jak to dopadne.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/etc/make.conf, na co je /etc/portage/package.use? Stačí jenom trošku hledat.
Další věc, která by se mi hodila je nějaký GUI správce balíčků
app-portage/kuroo, app-portage/porthole
...a každá aplikace má trošku jiné flagy, takže přidávání do make.conf se mi nezdá moc dobré
Do make.conf se dávají flagy pro celý systém. Na flagy specifické pro nějaký balíček je určen soubor /etc/portage/package.use.
Na jednoduchou editaci flagů (z command-line) mohu doporučit app-portage/flagedit.
Omlouvám se, ale musím si rýpnout - když vidím kolik problémů nadělá jen obyčejná instalace Gentoo Linuxu, není lepší použít ArchLinux?:) Instalace i s gnome třeba je hotová maximálně do hodinky :)
když vidím kolik problémů nadělá jen obyčejná instalace Gentoo Linuxu ...no já nevím, jak instaloval autor blogpostu, ale já jsem instaloval docela nedávno (po vydání 2007.0), a popisované problémy jsem neměl ... Qt mám v
16.6.2007 11:03
/usr/qt/3/, resp. /usr/lib/qt4/, podle verze, a nestalo se mi, že by to nějaký balíček hledal jinde ... a žádný nssd jsem ručně přidávat nemusel ...
Když jsem zjistil, že sana-backends, jsou zkompilované bez --enable-direct-io, tak jsem se podíval do ebuildu, ale nepodařilo se mi zjistit, jak tam ten přepínač přidat.nejde to připsat mezi parametry
econf?
btw, po modifikování ebuildu se ti asi bude hodit příkaz ebuild sane-backends-verze.ebuild digest
resp. abys nepřišel o změny při dalším update Portage, budeš si ten modifikovaný ebuild chtít dát do overlaye (jak se to dělál psal mj. myslím i David v seriálu zde na Ábíčku)
16.6.2007 15:52
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
16.6.2007 16:16
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix