Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Tiskni
Sdílej:
Zrovna dneska jsme se o tom s bratrem bavili.
Vzhledem k tomu, jak mu vadilo zdejší napadání pedofilů, tak k římskokatolické
Máš v tom zmatek. Já pedofilii nenávidím. Když jsem o tom zde četl, bylo mi z toho na zvracení a jasně jsem to napsal.
Já pedofilii nenávidím.To je… divné prohlášení? Pedofilie je v současných vědách o člověku diagnóza. Nenávidět diagnózu je divné. Jestli jde o nenávist k lidem s danou diagnózou, to přinejmenším není hezké, nepřijde mi to ani moc křesťanské (když si vyberu lidumilnější pojetí křesťanství).
Pedofilie není nemoc, ale zvrácenost a nenapsal jsem, že nenávidím toho pedofila, ale pedofilii. Lidi máme milovat, ale hřích máme nenávidět.
Podle neomylného Boha je to zvrácenost. [Need you citation?]
Neblázni!
Církev je jen jedna a nemá se nijak jmenovat. Protože patří Bohu, tak je Boží. Ježíš nebyl ani katolík, ani jehovista, ani pravoslavný, ani mormon, ani adventiskta. Já se k žádné denominaci nehlásím, ani k žádné nepatřím. Křesťan je prostě člověk, který uvěřil v Ježíše Krista, hledá Boží vůli a snaží se jí naplňovat. Schází se s ostatními křesťany a když se sejdou 2 a více, tak je to církev. Takže k této Boží církvi patřím. Jsou i sbory, které název mají a je to církev, ale že mají název je špatně a v rozporu s Biblí.
Křesťan je prostě člověk, který uvěřil v Ježíše Krista, hledá Boží vůli a snaží se jí naplňovat.Ano, křesťan je člověk, ale duševně nemocný. Celé křesťanství jsou toxické, zdravému rozumu i poznání odporující sračky, a věřit tomu a aktivně to propagovat v dnešní době může jen naprostý dement.
Uvidíme.
Celé křesťanství jsou toxické, zdravému rozumu i poznání odporující sračkyPřinejmenším historickou úlohu sehrálo, a to i v rozvoji moderní vědy, navedlo to určité lidi ke kladení užitečných otázek. Mezitím ve světě jsou stamiliony lidí, kterým náboženství poskytuje užitečný životní rámec, jehož zmizení by moc dobra nenadělalo. Takže spíš je otázka, jak se s tím bude pracovat, tedy jak ty základy interpretovat.
věřit tomu a aktivně to propagovat v dnešní době může jen naprostý dementNebuď ableista. Navíc to odcizuje ty lidi, kteří v nějakém smyslu tu lidumilnou interpretaci prosazují.
řadu zvláště katolíkůTo je nějaká divná stránka. Na prvním obrázku je Mikoláš Koperník jehož spis Katolická církev cenzurovala 2 století. To rozhodně ze strany křesťanství (Katolické církve) nebyl čin, který by se dal nazývat krokem k rozvoji moderní vědy. Navíc to jestli někdo bude patřit do Katolické církve si člověk nemohl vybrat - téměr každý evropan byl dříve katolík-křesťan (neměl na vybranou). Takže tvrdit, že křesťanství přispělo k rozvoji vědy je asi stejné jako kdybys řekl, že k rozvoji vědy přispěla bílá pleť. A klidně bychom mohli vytvořit taky takovou wiki stránku kde bychom všechny vědce s bílou pletí vyjmenovali.
však Kopernik bol katolíckym duchovnýmMně přišlo podivné, že je v nadpisu "Katolický duchovní vědec". 1) Reagoval jsem především na Fluttershyho tvrzení že: "Přinejmenším historickou úlohu křesťanství sehrálo, a to i v rozvoji moderní vědy" Znamená to, že kdyby v Evropě bylo jiné náboženství (filozofie), že by se méně rozvíjela věda? Vzhledem k tomu, že náboženství je založeno na iracionalitě, nadpřirozenu atd., tak se mi to jeví v přímém rozporu s rozvojem vědy, která je založena na racionalitě. 2) Své první tvrzení doložil Fluttershy odkazem na "Katolické vědce". Už to je v rozporu, protože Katolická_církev ≠ křesťanství. Takže pokud odkaz na wiki s nadpisem "Katolický vědec" má znamenat něco jako "náboženský vědec", tak to je to co mi přišlo divné stejně jako by někdo napsal "iracionální vědec". Pokud ale "Katolický vědec" znamá, že Katolická církev příspěla ke vzdělání daného vědce (např. financováním, efektivním vzdělávacím systémem atd.), tak to smysl dává, ale v tom případě nejde tvrdit, že k rozvoji moderní vědy přispělo křesťanství, ale přispěl k tomu nějaký politický systém, který zastřešovala Katolická církev společně s evropskými vládci (králové, císaři, atd.). Jenomže pokud na jedné straně financovala vzdělávání a na druhé straně vědecké výsledky cenzurovala, jako u Koperníka, tak to je taky divné, jak jsi hezky napsal "schizofrení"
Znamená to, že kdyby v Evropě bylo jiné náboženství (filozofie), že by se méně rozvíjela věda?Přinejmenším by se rozvíjela diametrálně odlišně, ostatně to můžeme vidět na jiných centrech civilizace jako Čína. Protože různé filosofické systémy vybízejí ke kladení různých otázek.
Vzhledem k tomu, že náboženství je založeno na iracionalitě, nadpřirozenu atd., tak se mi to jeví v přímém rozporu s rozvojem vědy, která je založena na racionalitě.Takovou dichotomii odmítám. V průběhu dějin řada lidí přišla s racionálními důkazy Boha – filosofickými, logickými, matematickými. Když se člověk podívá na příspěvky např. v oné Galileiho aféře, to jsou vysoce sofistikované disputace… Filosofický rámec moderní vědy by nevznikl bez jmenovaného Tomáše Akvinského a dalších. Že má náboženství nějakou vskutku iracionální složku? Ano, stejně tak alchymie nebo astrologie, které rovněž nemalou měrou přispěly k vzniku přírodní filosofie. To koneckonců platí také pro přírodní vědy. Netřeba ani sahat k Feyerdabendově Against Method. Stačí se podívat na životní příběhy mnoha slavných vědců, kteří byli jakožto lidé silně iracionální co do svých motivací… a často i přístupu k vědě (viz parafráze Maxe Plancka: „Věda postupuje od pohřbu k pohřbu.“). Není od věci dodat, že moderní věda obvykle není ani racionalistická, jelikož jejím ústředním prvkem je experiment, funkce empirismu.
Přinejmenším by se rozvíjela diametrálně odlišně, ostatně to můžeme vidět na jiných centrech civilizace jako Čína.Co můžeme vidět? Já vidím, že čínská astronomie se po staletí vyvíjela podobně jako evropská. Čínští astronomé byli prý jedni s nejpřesnějších. Možná, že evropská astronomie byla o trošku napřed, ale není důvod to připisovat konkrétnímu náboženství. Větší vliv než náboženství měl čas osídlení daného území, války, přírodní katastrofy, lepší vzdělávací systém atd. Ale asi se shodneme na tom, že Katolická církev (nikoliv křesťanství) fungovala mj. jako vzdělávací systém a měla na vzdělanost vliv. Jestli ten vliv byl více pozitivní nebo negativní by bylo asi na dlouhou diskuzi
Protože různé filosofické systémy vybízejí ke kladení různých otázek.Které filozofické otázky podporující moderní vědu jsou obsaženy v křesťanství a nejsou obsaženy v ostatních náboženstvích nebo filozofiích?
V průběhu dějin řada lidí přišla s racionálními důkazy Boha – filosofickými, logickými, matematickými.Důkaz by musel být prokazatelný, žádný důkaz prokazující Boha(y) nebyl a není. Boha nelze prokázat pomocí rácia (mysl), takže buď to musel být racionální nedůkaz nebo iracionální důkaz. U řecké a římské mytologie si Bohy řadili také do logických celků, aby jim to dávalo s(mysl) - mytologická logika.
Že má náboženství nějakou vskutku iracionální složku? Ano, stejně tak alchymie nebo astrologie, které rovněž nemalou měrou přispěly k vzniku přírodní filosofie.Jenže tahle iracionální složka (např. u astrologie) moderní vědecké myšlení naopak omezovala. Následky této iracionality si neseme do dneška - i dnes existují lidé, kteří věří na horoskopy.
Není od věci dodat, že moderní věda obvykle není ani racionalistická, jelikož jejím ústředním prvkem je experiment, funkce empirismu.Při vyhodnocování experimentu musíš použít racionalitu a kritické myšlení a porovnávat data z experimentů. Když to přeženu, tak v žádném případě nesmíš otevřít Bibli a začít vyhodnocovat experiment podle ní, bohužel takto se to dříve často dělalo.
Spor spočívá už v nahlédnutí, co to má být „věda“To by nebylo tak těžké. Vzali bychom měřitelný produkt vědy (např. architekturu, zbraně, dopravní prostředky, lékařství atd.) a vyhodnotili bychom jak byly tyto produkty účinné/kvalitní/efektivní. Stručně řečeno hodnotili bychom technickou vyspělost. Složitější by bylo porovnání různých civilizací - nešlo by srovnávat v absolutních hodnotách kvůli různým dobám osídlení planety. Horší by v našem sporu byla definice "křesťanství". Jednalo by se o výklad křesťanství krátce po Nikajském koncilu nebo o výklad podle Katolické církve v období kdy pálila a indexovala zakázané knihy? Ve výsledku bychom zjistili, že nelze porovnat jednotlivé filozofie/náboženství/ideje/ideologie, protože jsou stejně abstraktní jako slovo "věda" a tak bychom se museli chytnout taky něčeho měřitelného. Takže bychom porovnávali mocenské struktury, tzn. např. jaký panovník vyhlásil jaký zákon a jak se projevil na technické vyspělosti (urychlil ji nebo zpomalil?).
Vzali bychom měřitelný produkt vědy (např. architekturu, zbraně, dopravní prostředky, lékařství atd.) a vyhodnotili bychom jak byly tyto produkty účinné/kvalitní/efektivní. Stručně řečeno hodnotili bychom technickou vyspělost.To právě není nutně předmětem vědy, což by právě odhalilo elementární vzdělání ve filosofii vědy. (Už jenom ten „měřitelný produkt“ je dost diskutabilní.) Navíc celý ten příspěvek zavání Whig history.
To právě není nutně předmětem vědyKaždá přírodní věda vyústí v nějaké formě v měřitelný výsledek. Uveď příklad u které přírodní vědy bys měl problém najít měřitelný výsledek.
Navíc celý ten příspěvek zavání Whig history.Pokud ti něco zavání, tak ti ten komentář shrnu do příkladu: Marie Terezie vydala zákon nařizující povinné vzdělávání. Asi se shodneme, že to byl pozitivní krok pro rozvoj "moderní vědy". Otázka: Vydala tento zákon, protože vyznávala křesťanství? Je nějaký předpoklad, že kdyby vyznávala hinduismus, buddhismus, Šintoismus (nebo jiné), že by zákon nevydala?
Každá přírodní věda vyústí v nějaké formě v měřitelný výsledek. Uveď příklad u které přírodní vědy bys měl problém najít měřitelný výsledek.Jak píšu, tohle nemá smysl. „Měřitelný výsledek“ je zase co? Jak to změřím? Jak vůbec identifikuji výsledek hodný měření? A to vůbec, co mají být přírodní vědy? Jak to rozpoznám nějaká aspoň dvě tři století zpět? (Mimochodem, experimentální metodiku najdeme dávno předtím v Alhazenově Knize optiky, ale aplikace v podobě brýlí na sebe nechala čekat pár set let o notný kus jinde.) Hele, tady je stručná přednáška Jana Trnky.
Marie Terezie vydala zákon nařizující povinné vzdělávání. Asi se shodneme, že to byl pozitivní krok pro rozvoj "moderní vědy".To fakt nevím, zda se shodneme. Koneckonců motivace a pojetí té školní docházky byly dány socioekonomicky.
Otázka: Vydala tento zákon, protože vyznávala křesťanství? Je nějaký předpoklad, že kdyby vyznávala hinduismus, buddhismus, Šintoismus (nebo jiné), že by zákon nevydala?Netřeba spekulovat, možno se podívat na systém vzdělávání a filosofii v čínských (nebo okolních) dějinách.
Jak píšu, tohle nemá smysl.Jasně, že to nemá smysl. Je spoustu věcí co nemají smysl a přesto to lidé dělají
„Měřitelný výsledek“ je zase co?- dalekohled - výška budov - kanalizace - lékařské nástroje - přeprava stavebního materiálu - lodě - zemědělské nástroje - atd.
Jak to změřím?Data od archeologů.
Jak vůbec identifikuji výsledek hodný měření?Je to každý výrobek na který je třeba vědění a zanlosti. Čím více výsledků, tím lépe. Seřadil bys od nejnáročnějších (dalekohled) po nejprimitivnější (příbor).
(Mimochodem, experimentální metodiku najdeme dávno předtím v Alhazenově Knize optiky, ale aplikace v podobě brýlí na sebe nechala čekat pár set let o notný kus jinde.)To je běžné, že od základního výzkumu do praxe je dlouhá cesta.
To fakt nevím, zda se shodneme.Škoda. Mně přišel zákon, který měl zvýšit minimálně gramotnost, jako jednoznačný příklad pozitivního vlivu na moderní vědu.
Netřeba spekulovat, možno se podívat na systém vzdělávání a filosofii v čínských (nebo okolních) dějinách.Ale to nedá odpověď na otázku: "Vydala tento zákon protože vyznávala křesťanství? Je nějaký předpoklad, že kdyby vyznávala hinduismus, polyteismus (nebo jiné), že by zákon nevydala?".
Vážně doporučuji věnovat aspoň hodinku odkazované přednášce.Ano pane učiteli.
Už jen pro dnes vcelku nekontroverzní tvrzení, že věda vysvětluje fungování světa. To je samo o sobě nezávislé na různých vynálezechAno, ale každé vědecké vysvětlení fungování světa (pokud je správné) se dříve nebo později projeví v nějakém technickém vynálezu. A tyto vynálezy již lze řadit do vlastností, kvantifikovat a srovnávat. To neokecáš. Pro příklad nemusíme chodit do hluboké historie. Teorie relativity přesně takovým vysvětlením fungování světa je. V době vzniku neměla žádnou návaznost na technický vynález a ve srovnání s Newtonovskou fyzikou byla velmi abstraktní. A o jedno století později potřebujeme relativistické výpočty k tomu, aby nám fungovaly např. GPS = technický vynález.
stejně tak je velký kus vědy bez praktických aplikací.Např. jazykověda nevyprodukuje přímý vynález, to je pravda, ale dalo by se hodnotit třeba podle množství jazyků do který dokázala daná civilizace tlumočit/překládat. Škoda, že jsi mi neodpověděl na otázku o pár komentářů výše: "Které filozofické otázky podporující moderní vědu jsou obsaženy v křesťanství a nejsou obsaženy v ostatních náboženstvích nebo filozofiích?". Zatím jsem z tvých ostatních odpovědí vytušil, že jsou to otázky, které se týkají pochopení fungování světa. ...ale pak zase popisuješ Koperníka u kterého jinými slovy říkáš: Praktickou věc (=technický vynález) jako kalendář mu povolili, ale heliocentrickou teorii, která pojednává o fungování světa ne. Emm... tak co si o tom mám myslet? Ono je to s heliocentrickou teorií docela smutné. On s ní nepřišel jako první Koperník, ale Aristarchos ze Samu ve 3. století př.n.l. (možná ani on nebyl úplně první). Pak trvalo 1700 let! než s tím přišel Koperník. A jakoby si chtěl osud ještě naposledy kopnout, tak mu to katolíci dali na 200 let na index
Technika je něco jiného než věda. Zrovna tohle úzké propojení mezi vědou a technikou je dost atypické, v podstatě se jedná o charakteristiku evropské moderní civilizace. Zrovna v tomto případě je příčina zřejmě jinde než v náboženství, nicméně samo o sobě to znamená že tvůj způsob kritéria nemůžeme použít pro srovnání (není vcelku srovnávat s čím; možná tak Čína, ale to je úplně jiná liga). Naprostou většinu historie byla "věda" (tj. zkumání principů fungování světa) dost daleko od "techniky" (tedy praktických dovedností a způsobů jak si usnadnit práci). Už jenom tím, že se obojím zabývali naprosto odlišné společenské vrstvy.Už jen pro dnes vcelku nekontroverzní tvrzení, že věda vysvětluje fungování světa. To je samo o sobě nezávislé na různých vynálezechAno, ale každé vědecké vysvětlení fungování světa (pokud je správné) se dříve nebo později projeví v nějakém technickém vynálezu. A tyto vynálezy již lze řadit do vlastností, kvantifikovat a srovnávat. To neokecáš. Pro příklad nemusíme chodit do hluboké historie. Teorie relativity přesně takovým vysvětlením fungování světa je. V době vzniku neměla žádnou návaznost na technický vynález a ve srovnání s Newtonovskou fyzikou byla velmi abstraktní. A o jedno století později potřebujeme relativistické výpočty k tomu, aby nám fungovaly např. GPS = technický vynález.
Tak to určitě ne, tohle množství je vždy dáno jen tím kolik lidí cestovalo a naučilo se cizí jazyk.stejně tak je velký kus vědy bez praktických aplikací.Např. jazykověda nevyprodukuje přímý vynález, to je pravda, ale dalo by se hodnotit třeba podle množství jazyků do který dokázala daná civilizace tlumočit/překládat.
Škoda, že jsi mi neodpověděl na otázku o pár komentářů výše: "Které filozofické otázky podporující moderní vědu jsou obsaženy v křesťanství a nejsou obsaženy v ostatních náboženstvích nebo filozofiích?". Zatím jsem z tvých ostatních odpovědí vytušil, že jsou to otázky, které se týkají pochopení fungování světa.Ale to je věda! Jinak asi souhlasím s tím že by na to odpovědět měl, i když asi jen lepším odkazem... na druhou stranu, je otázka zda to má smysl, když je evidentní že mluvíte jeden o voze a druhý o koze.
Ono je to s heliocentrickou teorií docela smutné. On s ní nepřišel jako první Koperník, ale Aristarchos ze Samu ve 3. století př.n.l. (možná ani on nebyl úplně první). Pak trvalo 1700 let! než s tím přišel Koperník. A jakoby si chtěl osud ještě naposledy kopnout, tak mu to katolíci dali na 200 let na indexAle to je přeci dost dobře známo: soudruzi z NDR i odjinud prostě neměli dostatečná data (a ani intuici) aby odhalili, že planety obíhají po elipsách. Až teprve když soudruh z NSR vzal data dánského soudruha a ty elipsy v nich našel, začal heliocentrický model dávat smysl a hlavně lepší výsledky. Současně s tím byly objeveny měsíce jiných planet, což znamená že je možné aby oběžnice měla vlastní oběžnice (ano, to také není samozřejmé). A samozřejmě je toho víc.... Nejde nepoložit otázku: Kde udělali soudruzi z NDR chybu?
To jsem nerozporoval, že to je věda. Jenže "otázky pochopení fungování světa" kladou i jiná náboženství.které se týkají pochopení fungování světa.Ale to je věda!
je otázka zda to má smysl, když je evidentní že mluvíte jeden o voze a druhý o koze.Tak to uveď na pravou míru. Sporem je tvrzení zda křesťanství přispělo v rozvoji moderní vědy (navedlo to určité lidi ke kladení užitečných otázek).
Ale to je přeci dost dobře známo: soudruzi z NDR i odjinud prostě neměli dostatečná data (a ani intuici) aby odhalili, že planety obíhají po elipsách.A pro geocentrickou teorii měli dostatečná data?
T. S. Kuhn vystudoval fyziku, ale už během studií se jeho zájem obrátil k historii vědy. Rozhodující zkušenost spadá do léta 1947, kdy si při četbě Aristotela položil otázku, jak je možné, že tak velký myslitel napsal takové hlouposti o fyzice. Uvědomil si tehdy, že se Aristotelův text jako hloupost jeví pouze tehdy, čte-li se jazykem newtonovské fyziky. Tuto zkušenost pak formuloval jako princip: Čtete-li nějakého velikého myslitele, soustřeďte se nejprve na zdánlivé nesmysly a ptejte se, jak mohl něco takového napsat. Podaří-li se vám nalézt odpověď a tato místa začnou dávat smysl, zjistíte ke svému údivu, že i ta místa, o nichž jste si předtím mysleli, že jim rozumíte, změnila svůj smysl.Vůbec tohle vlákno je produktem dílem minoritních, leč na internetech populárních edgelordů jako Dawkins anebo mnohem spíš dekád zdejší bolševické indoktrinace „vědeckým atheismem“, který zakořenil i u zapřísáhlých antikomunistů. Taková inverze amerického evangelikálního fundamentalismu, vůči němuž se Dawkins tolik vymezuje (právem). Been there, done that. Mezitím v současné historii vědy, jak se lze dočíst právě na Wikipedii či v Platu, taková kontroverze prakticky vymizela.
nějaký příklad (=stáří Země a časový vývoj je v Bibli pečlivě datováno, zatímco některé jiné tradice uvažují věčnou Zemi nebo cyklický Vesmír)... Když člověk čte Descarta nebo Newtona, oni sestavovali model Vesmíru jako deterministický orloj od BohaNejsem si úplně jistý na co reaguješ, takže se pro jistotu zeptám zda tvůj komentář chápu správně. Říkáš, že tím, že je v Bibli definováno stáří země, tak vzniká křesťanství jakýsi benefit na rozdíl od jiných náboženství (které narozdíl uvažují o věčné Zemi nebo cyklickém Vesmíru)? A tento benefit byl příčinou, že v důsledku vznikla Newtonova vědecká práce?
Vůbec tohle vlákno je produktem dílem minoritních...Tohle vlákno je produktem tvého tvrzení, že "křesťanství přispělo v rozvoji moderní vědy (navedlo to určité lidi ke kladení užitečných otázek)" a mě zajímaly argumenty pro toto tvrzení. Já jsem měl za to, že kolébkou moderní vědy je Starověké Řecko ve kterém došlo k přechodu od nevědomé logiky mytického myšlení k vědomé logice. Doufám, že si teď nevysloužím dlouhý komentář, že tohle vlákno je produktem dílem minoritních zastánců Řeckého polyteismu.
Katolická církev totiž byla takřka monopolním nositelem vzdělanosti po několik staletí.Viděl jsem tento komentář, až potom co jsem dopsal horní komentář kde jsem psal "Katolická_církev ≠ křesťanství". Takže záleží co z toho myslíš.
Papež je antikrist.
To se nedivím. Svět miluje, co je ze světa. Neviděl jsem to celé a některé věci bych řekl jinak, ale z toho co jsem viděl (necelá polovina) lze jasně poznat, o čem jsem výše psal. Takže např. tady.
Katolicismus není křesťanství a shromáždění katolíků není shromážděním církve. Učení už z principu křivil každý papež. Co se týká současného papeže, viděl jsem video, ve kterém se poklonil před homosexuálem/transvestitou a políbil mu nohu (lodičku).
Co se týká současného papeže, viděl jsem video, ve kterém se poklonil před homosexuálem/transvestitou a políbil mu nohu (lodičku).Jaký to má souvis? Seš snad bigot?
Souvis s čím?
sshfs je moc hipsterské
Proč? Já jsem s ním spokojený.
3 dny prováděl urgenceSe nedivím že tě odbyli, určitě jim stojí nějaký otrava za to debugovat SMB.
Zato z tebe moudrost přímo číší.
proč jakoby nemaj návod na udělání sftp ale jenom na ftp idkyž sftp ten jejich disk umí hele :O :O
a proč taky jako pišou tisíckovky s tečkou :O :O :O :O
.........
Cloud Disk nabízí uložení maximálně 100.000 souborů v jednom adresáři, kde celkový počet souborů není omezen.
...................
toje 100 nebo 100k :O :O :/ :/
toje 100 nebo 100k :O :O :/ :/.000 je odděleni jen pro přehlednost, použiva to třeba i KB.cz.
maximálně ... souborů v jednom adresáři, kde celkový počet souborů není omezenTenhle protimluv ti nevadí?
a proč taky jako pišou tisíckovky s tečkou :O :O :O :OProtože v češtině se pro oddělení celé a desetinné části používá výhradně desetinná čárka, nikdy tečka. Pro oddělování řádů osobně preferuji mezery, ale i tečka je asi přípustná. V USA je to přesně naopak, takže $1,000,000.00 atd.
A proto se maji pouzivat prepony SI (nebo rovnou mocninny zapis)Jendu jsem tu už viděl používat slova jako „megakoruny“, líbilo se mi to a už jsem to i párkrát sám použil, ale výrazy jako „100 kilosouborů“ by tedy mému oku lahodily o poznání méně.
ne nejake uchylne oddelovace ktere jsou jeste v kazde zemi jineA budou Američané cenovce 1,299 kKč rozumět jako 1 299 Kč, nebo 1 299 000 Kč?
Mezery musí být nezlomitelné a to je opruz dělat (a v neformátovaném textu to nejde),Compose, Space, Space. A funguje to všude, kde funguje UTF.
keycode 65 = space U00A0
a moc to nefunguje -- nezlomitelnou mezeru to napíše, ale když to třeba ve Firefoxu zkopíruju a pastnu, tak se předělají na zlomitelné.
No vidíš a s Compose to můžeš v pohodě napsat kamkoliv a bez kopírování.Vždyť já to píšu bez kopírování. Ale když takto napsanou věc zkopíruju, tak se to do schránky uloží jako obyčejná mezera. Nevím, kdo za to může - jestli ten program, nebo něco se schránkou, nebo hygiena, nebo opozice.
Také můžeš napsat hromadu užitečných věcí, jako třeba … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … tohle.Výpustku taky občas používám a mám na to klávesu (tu co normálně bývá §, který vůbec nepíšu).
Naměřili jsme hodnoty 1,2, 3,4 a 5,6.Obecně lze seznam čísel zapsaných s desetinnými čárkami oddělovat pomocí středníků, ale v textu by to pořád vypadalo nepřirozeně:
Naměřili jsme hodnoty 1,2; 3,4; 5,6.Kdyby tam místo posledního středníku byla spojka, jako v předchozím příkladu, působilo by to, alespoň na mě, dojmem, že hodnoty 1,2 a 3,4 nějak patří k sobě a 5,6 ne. Pokud po hodnotě s desetinnou čárkou následuje věta oddělená čárkou, tak to taky vypadá divně:
Naměřil 1,2, protože …Dát číselným údajům neproporcionální font moc nepomůže. Desetinná tečka ideálně řeší všechny výše diskutované případy, ale taky má svoje problémy:
Vyšlo mu to 3.4. To je chybně.V češtině to vypadá všelijak: jako odkaz na kapitolu 3.4 nebo datum, jen ne jako desetinné číslo. V některých odborných časopisech, které se drží starých britských konvencí, jako např. The Lancet, se používá vycentrovaná desetinná tečka – takto: 1·2. Když jsem se s tím setkal poprvé, byl jsem tím zmaten a nebyl jsem si jistý, co to znamená. Nebylo by to ale nakonec skvělé, mít jeden znak, který znamená jen a pouze to oddělení desetinné a celočíselné části? No, tak teď už jen vymyslet nový znak pro skalární součin :D Nakonec mi přijde nejlepší držet se konvencí, v češtině tedy desetinné čárky, a pak se s těmi nepříjemnými, ošklivě vypadajícími konstrukcemi nějak poprat, nebo ještě lépe, prostě je neřešit, protože alternativy povětšinou budou spíše ještě horší.
Greto, pisu si z cestiny za 5. Ale jeste si to muzes napravit, pokud dokoncis do konce skolniho roku slohove cviceni na tema "Rande na rypadle".a proč taky jako pišou tisíckovky s tečkou :O :O :O :O
.........
Cloud Disk nabízí uložení maximálně 100.000 souborů v jednom adresáři, kde celkový počet souborů není omezen.
...................
toje 100 nebo 100k :O :O :/ :/