Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
nekolik poznamek, resp. otazek.
Objevuji se zde posledni dobou prispevky ve slovenstine. A musim priznat, ze jsou velmi casto zajimave, tak jako tento.
Protoze se slovenstinou nemam skoro zadny kontakt, tak me pusobi cteni tech prispevku trochu obtize, musim se skutecne vedome koncentrovat, abych pochopil o co jde. Prekvapuje me, ze mladsi kolegove, kteri nezili v CSSR nemaji podobne problemy. Proto bych se rad zeptal autora, mohl by jste napsat zaznam v cestine?
Jinak k tematu. Dekuji, ze jste tema nadhodil, doufam, ze se dovime vice. Na zacatek, jake mate zkusenosti s pouzitim exp. systemu napr. v prumyslovych podnicich?
Čo sa týka tej češtiny, česky rozumiem veľmi dobre, ale netrúfam si česky písať, gramatika nepustí ;) A čo sa týka expertných systémov, som amatér a bol to kedysi môj koníček. Clips asi nebude najvhodnejší pre nasadenie v priemysle, je vhodný skôr na demonštráciu a pochopenie problému.
Expertni system je program, ktery se snazi simulovat chovani (presneji receno rozhodovani) experta (cloveka) v urcitem oboru.
Ja o k cemu by to bylo dobry..tak napriklad automatika ve fotoaparatu...to je klasicky priklad expertniho systemu.
Nektere expertni systemy si umi doplnovat bazi znalosti samoucenim (pomoci neuronove site nebo genetickych algoritmu), ale
to se jedna o opravdu slozite zalezitosti a priklad mne prave ted nenapada :) (Mozna snad rozpoznavani vzorku, OCR, atp)
V praxi sa to dá využiť v rôznych oblastiach pri rozhodovaní, kedy na základe množiny dát v systéme ti to ponúkne najoptymálnejšie riešenie. Príklad:
Vinohradník sa rozhoduje, ktorý vinič je najvhodnejší pre oblasť v ktorej sa nachádza vinohrad. Môže použiť štandardný prístup a sadiť to, čo sadia všetci ostatní, ale ak by mal prístup k údajom o zložení pôdy, priemerných ročných zrážkach, odrode viniča atď, systém mu z dostupných údajov odporučí najlepšiu možnú odrodu. Toto sa dá aplykovať na obchod, služby, bankový sektor atd.
Hm, CLIPS jsem si nedavno nainstaloval, kdyz jsem si instaloval CLISP (shoda okolnosti), a chtel jsem se na nej podivat. Takze, sice ho neznam, ale zase tak uchvatne mi to neprislo. Neumi to pracovat s neurcitosti (napr. bayesovske site). A kdyz jsem se podival na ty priklady, tak zadefinovat v tom nejaky problem tak, aby ho to samo vyresilo, vypadalo pomerne dost komplikovane. Ale rad bych se mylil. Uvital bych konkretnejsi informace, k cemu je to vlastne dobre.
CLIPS samotný s neurčitosťou pracovať nevie, na to bola vyvinutá verzia FuzzyClips, ktorá dokáže využívať jednoznačné aj fuzzy pravidlá.
Ja vim, o FuzzyCLIPS jsem slysel, ale neni free a navic ja nejsem prave priznivec fuzzy logiky, ale spis tech bayesovskych siti.
Fuzzy algoritmy sa ľahko navrhujú, dokážu pracovať s dosť veľkým rozptylom hodnôt, pravdou je, že môžu byť nepresnejšie. O Bayesovských sieťach som už čítal, bohužiaľ neprichádzam s nimi do styku, možno by bola zaujímavá ich implementácia do CLIPSu ale určite ich využíva niektorý iný expertný systém, bohužial mne CLIPS zatiaľ vyhovoval. Škoda toho FuzzyCLIPSu. Pre Windows bola k dispozícii free verzia, pre Linux len klasický CLIPS.
No vida. Dostal jsem se vcera a dnes k tomu, abych si precetl uvod do CLIPSu, a zmenil jsem na to nazor. Budu si s tim hrat, mam pro to par aplikaci (ktere si necham pro sebe :)). Take se krasne hodi, ze jsem o vanocich zacal cist Practical Common Lisp, ale nejak jsem zatim nenasel duvod Lisp pouzit (Python mi stale pripada praktictejsi), tak aspon CLIPS bude dobra prilezitost, jak s Lispem trochu vic szit (zejmena ten objektovy system mi pripada velmi podobny).
Ale ta pravdepodobnost mi tam bude asi chybet. No treba to pujde nejak obejit.
Tiskni
Sdílej: