Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Není to tak dlouho, co jsem si nainstaloval Kubuntu. Hned na první pohled se mi distro zalíbilo, ale některé věci, se kterými jsem se srazil, bych nečekal ani od Mandrake.
Ke Kubuntu jsem přešel po cca dvou letech s Mandrakem, kdy už mi tohle distro tak nějak přestalo stačit. Zaexperimentoval jsem si s lecčím, včetně Gentoo a ArchLinuxu. Na Kubuntu se mi zalíbilo, že funguje jako Debian, okamžitě po instalaci je prakticky zkonfigurované a navíc poměrně často vychází nová verze. I update na novou verzi (z 5.4 na 5.10) proběhl nečekaně v pohodě (nečekaně po zkušenostech s update MDK) a systém šlape, jako by se nechumelilo. Dvě věci mě ale dostaly.
První překvapení přišlo, když jsem se snažil nainstalovat PHP 5. Původní Kubuntu 5.04 obsahovalo jen PHP 4, které jsem měl zprovozněno spolu s Apachem 1.3. Nové Kubuntu obsahuje PHP 5, ale s modulem jen pro Apache 2. Nainstaloval jsem balík apache2 a php5 plus všechny závislosti; problém byl ale v tom, že Apache 2 se ne a ne spustit. Spouštěcí skript z /etc/init.d končil hned někde na začátku z mně naprosto neznámého důvodu a bez jakékoli stopy v kterémkoli logu. Všechny balíky jsem odebral a zkusil to ještě párkrát s drobnými obměnami (vytvořil jsem různé kombinace instalovaného softu v různém pořadí přidávání). Po zbytečně ztraceném odpoledni (kdy se mi nepodařilo rozjet ani samotný Apache 2 bez PHP 5) jsem to ale vzdal a ze systému jsem všechny balíky zase odebral.
Jen tak zkusmo jsem se k tomu vrátil dnes - po týdnu. Nechal jsem přidat jen php5, Apache 2 se nainstaloval sám v rámci závislostí. Nevěřil jsem vlastním očím - Apache běží, PHP 5 běží... a já nemám potuchy, kde byla prvně chyba, neví někdo? (pokud by mi nějaký nadšenec chtěl sdělit, že mezi židlí a klávesnicí, tak ani neprotestuju, jde mi jen o to, na co jsem zapomněl).
Druhá věc, která mě po ugrade na Breezy Badgera dostala, byl fakt, že repozitáře neobsahují zdrojové kódy distribučního jádra. Dvakrát jsem si překontroloval sources.list, že mám všechno nastaveno na Breezy zdroje. Nakonec jsem ty zdrojáky ani nepotřeboval, takže jsem to pak už neřešil, ale asi bych to mohl i dát vědět vývojářům distra, že?
Jinak mám Kubuntu pořád docela rád, možná u něj i zůstanu.
Tiskni
Sdílej:
Jinak přemýslím o tom že zdrhnu z debianu na Kubuntu. No uvidíme.... :-ú
A když nepočítám ty dvě drobnosti, o kterých jsem psal v blogspotu, ani drobný problém při zprovoznění českých fontů, je Kubuntu vážně úžasné distro.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz