Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Není to tak dlouho, co jsem si nainstaloval Kubuntu. Hned na první pohled se mi distro zalíbilo, ale některé věci, se kterými jsem se srazil, bych nečekal ani od Mandrake.
Ke Kubuntu jsem přešel po cca dvou letech s Mandrakem, kdy už mi tohle distro tak nějak přestalo stačit. Zaexperimentoval jsem si s lecčím, včetně Gentoo a ArchLinuxu. Na Kubuntu se mi zalíbilo, že funguje jako Debian, okamžitě po instalaci je prakticky zkonfigurované a navíc poměrně často vychází nová verze. I update na novou verzi (z 5.4 na 5.10) proběhl nečekaně v pohodě (nečekaně po zkušenostech s update MDK) a systém šlape, jako by se nechumelilo. Dvě věci mě ale dostaly.
První překvapení přišlo, když jsem se snažil nainstalovat PHP 5. Původní Kubuntu 5.04 obsahovalo jen PHP 4, které jsem měl zprovozněno spolu s Apachem 1.3. Nové Kubuntu obsahuje PHP 5, ale s modulem jen pro Apache 2. Nainstaloval jsem balík apache2 a php5 plus všechny závislosti; problém byl ale v tom, že Apache 2 se ne a ne spustit. Spouštěcí skript z /etc/init.d končil hned někde na začátku z mně naprosto neznámého důvodu a bez jakékoli stopy v kterémkoli logu. Všechny balíky jsem odebral a zkusil to ještě párkrát s drobnými obměnami (vytvořil jsem různé kombinace instalovaného softu v různém pořadí přidávání). Po zbytečně ztraceném odpoledni (kdy se mi nepodařilo rozjet ani samotný Apache 2 bez PHP 5) jsem to ale vzdal a ze systému jsem všechny balíky zase odebral.
Jen tak zkusmo jsem se k tomu vrátil dnes - po týdnu. Nechal jsem přidat jen php5, Apache 2 se nainstaloval sám v rámci závislostí. Nevěřil jsem vlastním očím - Apache běží, PHP 5 běží... a já nemám potuchy, kde byla prvně chyba, neví někdo? (pokud by mi nějaký nadšenec chtěl sdělit, že mezi židlí a klávesnicí, tak ani neprotestuju, jde mi jen o to, na co jsem zapomněl).
Druhá věc, která mě po ugrade na Breezy Badgera dostala, byl fakt, že repozitáře neobsahují zdrojové kódy distribučního jádra. Dvakrát jsem si překontroloval sources.list, že mám všechno nastaveno na Breezy zdroje. Nakonec jsem ty zdrojáky ani nepotřeboval, takže jsem to pak už neřešil, ale asi bych to mohl i dát vědět vývojářům distra, že?
Jinak mám Kubuntu pořád docela rád, možná u něj i zůstanu.
Tiskni Sdílej: