Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
) To padá do měkého.
Jinak by jsi nemohl plácat takové nesmysl. Ale pro méně inteligentnější jako je Pasmen. CADUS, neřídím, neřídil a řídit nebudu. To že jsem napsal že to není moje aktivita znamená že já to nevymyslel, neřídil a jediná moje aktivita spočívala v tom že jsem napsal pár žvástů. Až budu něco řídit tak se ti ozvu a pošlu pohled, aby Pasmenova dušička měla klid a pokoj... Jo? Mám spousty jiný mojí práce na svých softwarovýsh aplikacích, jako je ZIMA-CAD-Parts, atd...
PS. zajdi si za sexuologem, tohle co předvádíš není normální, to je posedlost... Odhaduji to na sadomasochismus...
Zpouštění stroje závisí na požadavcích zákazníka. Někdy je požadováno dvouruční spouštění, někdy možnost zpouštět stroj levou/pravou rukou, někdy kdžy dáš ruku z tlačítka tak se zastaví stroj a podobně. Vše zavisí na požadavcích zákazníka ohledně rychlosti obsluhy oproti bezpečnosti stroje pro operátora.
To co píšeš o tom jak tvuj strýc vyhrával zakázky, tak to mám podobnou zkušenost. Ty když jdeš se svojí kůží na trh a nejsi jenom kolečko v systému, tak se snažíž dvakrát tolik než obyčený zaměsnanec. Já si to vymyslím, postavím a jsem u toh ostroje od A až do Z. Takže moc dobře vím kde co jak proč a vím jak náročné je postavit i byť z prvního poledu jednoduchej stroj. 
Dřív se dělalo všechno mechanicky. Dodneška, pokud vím, se třebas nábojnice ve firmě SB vyrábějí na předválečných strojích, alespon takhle jsem to slyšel. Mechanické stroje mají tu výhodu že jsou rychlé. Vačkové stroje, nebo spíš kulisové stroje, mají tu výhodu že jsi rychlejší víš než pružina. Jedná se o rychlosti kde třebas u motoru pružiny nestačí vrátit ventyl na puvodní místo protože to pružina nezvládá. U pnemumatiky tam musíš mít elektroniku, servoventil,dochází ke zpoždění vlivem stlačenéh ovzduchu a podobně. Ale jinak dneska se v jednoúčelákách pro velké korporace používá klasickej postup: PLC(siemence), Festo(pneumatika), čidla (Balluf), atd...
Vysoce zajímavé by bylo kdyby se někdo v čechách zabýval vývojem opensource PLCčka včetně programového vybavení. Byl by to masakr. Do korporací by to asi nebylo ale pro nenáročný storje by tam bylo určitě uplatnění! 
Jinak díkes za komentář! Moc! 
Ty open-source PLC by se hodily i pro domácí prostředí. Komunita by se mohla značně překrývat s tou okolo Arduina, takže by asi nebyl problém s oslovením davu a získáním něčeho do začátku, než to dosáhne průmyslových kvalit.Ono je otázka, proč vůbec PLC. Rozdíl mezi arduinem a PLC je tak akorát v tom, že PLC má lépe ošetřené vstupy, občas nějaké to zálohování a je to realtime systém, který se programuje v něčem hororovém, jako je stack based assembler, aby se zajistilo časování. Pokud si dělám nějakou tu domácí automatizaci, tak bych z toho ocenil tak leda to ošetření vstupů, které můžu u PLC připojit rovnou na relátko.
Hehe, specifikace specifikace... Nejduležitější je pokecat se zadavatelem a vyslechnout si co vlastně chce. Protože papír snese všechno... Každopádně se mě stal i opačný případ že jsem si pořádně tu specifikaci nepřečetl a zjistil jsem, poté co je ještě potřeba. Vod té doby všechno pořádně studuju.
))
Aneb práce je, možnosti jsou obrovské, jenom zvednout línej zadek a něco začít dělat!
Moc nevidím důvod – já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to. Jestli chce někdo lepší a svobodný software v téhle oblasti, ať si podá inzerát, že shání programátora a slušně ho zaplatí.
Něco jiného je třeba ten CAD – přeci jen 3D tiskárnu nebo soustruh/frézu má doma kde kdo. Stejně tak ty hry, to má taky širší uplatnění.
))
))
))
))
)) ps. mě nevytočíš, je to pro tebe ztráta energie... Jak jsem napsal tak se i stane.
) Radši semnou pokecej o strojích, bude to větší zábava.
[...] já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to.Však právě. PLC pro domácí použití by mohl být velmi dobrý začátek (viz výše). Otevřelo by to cestu k vybudování slušné komunity kolem tohoto.
Jak jsem psal v minulém příspěvku na blog a i dříve. Rád bych se funkční CAD software pro opensource také zajímal. Z našich požadavků zatím stále nejlépe vychází zatím používání Blenderu (dá se tam zabezpečit přesnost) či úplně používání FreeCADu, ten má zatím stále problém s použitelností. Sice to vypadá, že se výkresy a práce s více částmi teď zlepšují. Pokud máte stále zájem můžeme se dát nějak dohromady?
Tiskni
Sdílej: