Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Richard Hughes na Mastodonu oznámil, že se společnost Framework Computer stala sponzorem služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem.
Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Zástupci členských států EU se včera shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé pod zkratkou CSAM a přezdívané chat control mělo množství kritiků a dlouho nebyla pro jeho schválení dostatečná podpora. Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví v Radě EU se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech
… více »
) To padá do měkého.
Jinak by jsi nemohl plácat takové nesmysl. Ale pro méně inteligentnější jako je Pasmen. CADUS, neřídím, neřídil a řídit nebudu. To že jsem napsal že to není moje aktivita znamená že já to nevymyslel, neřídil a jediná moje aktivita spočívala v tom že jsem napsal pár žvástů. Až budu něco řídit tak se ti ozvu a pošlu pohled, aby Pasmenova dušička měla klid a pokoj... Jo? Mám spousty jiný mojí práce na svých softwarovýsh aplikacích, jako je ZIMA-CAD-Parts, atd...
PS. zajdi si za sexuologem, tohle co předvádíš není normální, to je posedlost... Odhaduji to na sadomasochismus...
Zpouštění stroje závisí na požadavcích zákazníka. Někdy je požadováno dvouruční spouštění, někdy možnost zpouštět stroj levou/pravou rukou, někdy kdžy dáš ruku z tlačítka tak se zastaví stroj a podobně. Vše zavisí na požadavcích zákazníka ohledně rychlosti obsluhy oproti bezpečnosti stroje pro operátora.
To co píšeš o tom jak tvuj strýc vyhrával zakázky, tak to mám podobnou zkušenost. Ty když jdeš se svojí kůží na trh a nejsi jenom kolečko v systému, tak se snažíž dvakrát tolik než obyčený zaměsnanec. Já si to vymyslím, postavím a jsem u toh ostroje od A až do Z. Takže moc dobře vím kde co jak proč a vím jak náročné je postavit i byť z prvního poledu jednoduchej stroj. 
Dřív se dělalo všechno mechanicky. Dodneška, pokud vím, se třebas nábojnice ve firmě SB vyrábějí na předválečných strojích, alespon takhle jsem to slyšel. Mechanické stroje mají tu výhodu že jsou rychlé. Vačkové stroje, nebo spíš kulisové stroje, mají tu výhodu že jsi rychlejší víš než pružina. Jedná se o rychlosti kde třebas u motoru pružiny nestačí vrátit ventyl na puvodní místo protože to pružina nezvládá. U pnemumatiky tam musíš mít elektroniku, servoventil,dochází ke zpoždění vlivem stlačenéh ovzduchu a podobně. Ale jinak dneska se v jednoúčelákách pro velké korporace používá klasickej postup: PLC(siemence), Festo(pneumatika), čidla (Balluf), atd...
Vysoce zajímavé by bylo kdyby se někdo v čechách zabýval vývojem opensource PLCčka včetně programového vybavení. Byl by to masakr. Do korporací by to asi nebylo ale pro nenáročný storje by tam bylo určitě uplatnění! 
Jinak díkes za komentář! Moc! 
Ty open-source PLC by se hodily i pro domácí prostředí. Komunita by se mohla značně překrývat s tou okolo Arduina, takže by asi nebyl problém s oslovením davu a získáním něčeho do začátku, než to dosáhne průmyslových kvalit.Ono je otázka, proč vůbec PLC. Rozdíl mezi arduinem a PLC je tak akorát v tom, že PLC má lépe ošetřené vstupy, občas nějaké to zálohování a je to realtime systém, který se programuje v něčem hororovém, jako je stack based assembler, aby se zajistilo časování. Pokud si dělám nějakou tu domácí automatizaci, tak bych z toho ocenil tak leda to ošetření vstupů, které můžu u PLC připojit rovnou na relátko.
Hehe, specifikace specifikace... Nejduležitější je pokecat se zadavatelem a vyslechnout si co vlastně chce. Protože papír snese všechno... Každopádně se mě stal i opačný případ že jsem si pořádně tu specifikaci nepřečetl a zjistil jsem, poté co je ještě potřeba. Vod té doby všechno pořádně studuju.
))
Aneb práce je, možnosti jsou obrovské, jenom zvednout línej zadek a něco začít dělat!
Moc nevidím důvod – já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to. Jestli chce někdo lepší a svobodný software v téhle oblasti, ať si podá inzerát, že shání programátora a slušně ho zaplatí.
Něco jiného je třeba ten CAD – přeci jen 3D tiskárnu nebo soustruh/frézu má doma kde kdo. Stejně tak ty hry, to má taky širší uplatnění.
))
))
))
))
)) ps. mě nevytočíš, je to pro tebe ztráta energie... Jak jsem napsal tak se i stane.
) Radši semnou pokecej o strojích, bude to větší zábava.
[...] já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to.Však právě. PLC pro domácí použití by mohl být velmi dobrý začátek (viz výše). Otevřelo by to cestu k vybudování slušné komunity kolem tohoto.
Jak jsem psal v minulém příspěvku na blog a i dříve. Rád bych se funkční CAD software pro opensource také zajímal. Z našich požadavků zatím stále nejlépe vychází zatím používání Blenderu (dá se tam zabezpečit přesnost) či úplně používání FreeCADu, ten má zatím stále problém s použitelností. Sice to vypadá, že se výkresy a práce s více částmi teď zlepšují. Pokud máte stále zájem můžeme se dát nějak dohromady?
Tiskni
Sdílej: