Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Zpouštění stroje závisí na požadavcích zákazníka. Někdy je požadováno dvouruční spouštění, někdy možnost zpouštět stroj levou/pravou rukou, někdy kdžy dáš ruku z tlačítka tak se zastaví stroj a podobně. Vše zavisí na požadavcích zákazníka ohledně rychlosti obsluhy oproti bezpečnosti stroje pro operátora.
To co píšeš o tom jak tvuj strýc vyhrával zakázky, tak to mám podobnou zkušenost. Ty když jdeš se svojí kůží na trh a nejsi jenom kolečko v systému, tak se snažíž dvakrát tolik než obyčený zaměsnanec. Já si to vymyslím, postavím a jsem u toh ostroje od A až do Z. Takže moc dobře vím kde co jak proč a vím jak náročné je postavit i byť z prvního poledu jednoduchej stroj.
Dřív se dělalo všechno mechanicky. Dodneška, pokud vím, se třebas nábojnice ve firmě SB vyrábějí na předválečných strojích, alespon takhle jsem to slyšel. Mechanické stroje mají tu výhodu že jsou rychlé. Vačkové stroje, nebo spíš kulisové stroje, mají tu výhodu že jsi rychlejší víš než pružina. Jedná se o rychlosti kde třebas u motoru pružiny nestačí vrátit ventyl na puvodní místo protože to pružina nezvládá. U pnemumatiky tam musíš mít elektroniku, servoventil,dochází ke zpoždění vlivem stlačenéh ovzduchu a podobně. Ale jinak dneska se v jednoúčelákách pro velké korporace používá klasickej postup: PLC(siemence), Festo(pneumatika), čidla (Balluf), atd...
Vysoce zajímavé by bylo kdyby se někdo v čechách zabýval vývojem opensource PLCčka včetně programového vybavení. Byl by to masakr. Do korporací by to asi nebylo ale pro nenáročný storje by tam bylo určitě uplatnění!
Jinak díkes za komentář! Moc!
Ty open-source PLC by se hodily i pro domácí prostředí. Komunita by se mohla značně překrývat s tou okolo Arduina, takže by asi nebyl problém s oslovením davu a získáním něčeho do začátku, než to dosáhne průmyslových kvalit.Ono je otázka, proč vůbec PLC. Rozdíl mezi arduinem a PLC je tak akorát v tom, že PLC má lépe ošetřené vstupy, občas nějaké to zálohování a je to realtime systém, který se programuje v něčem hororovém, jako je stack based assembler, aby se zajistilo časování. Pokud si dělám nějakou tu domácí automatizaci, tak bych z toho ocenil tak leda to ošetření vstupů, které můžu u PLC připojit rovnou na relátko.
Aneb práce je, možnosti jsou obrovské, jenom zvednout línej zadek a něco začít dělat!
Moc nevidím důvod – já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to. Jestli chce někdo lepší a svobodný software v téhle oblasti, ať si podá inzerát, že shání programátora a slušně ho zaplatí.
Něco jiného je třeba ten CAD – přeci jen 3D tiskárnu nebo soustruh/frézu má doma kde kdo. Stejně tak ty hry, to má taky širší uplatnění.
[...] já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to.Však právě. PLC pro domácí použití by mohl být velmi dobrý začátek (viz výše). Otevřelo by to cestu k vybudování slušné komunity kolem tohoto.
Jak jsem psal v minulém příspěvku na blog a i dříve. Rád bych se funkční CAD software pro opensource také zajímal. Z našich požadavků zatím stále nejlépe vychází zatím používání Blenderu (dá se tam zabezpečit přesnost) či úplně používání FreeCADu, ten má zatím stále problém s použitelností. Sice to vypadá, že se výkresy a práce s více částmi teď zlepšují. Pokud máte stále zájem můžeme se dát nějak dohromady?
Tiskni
Sdílej: