Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
) To padá do měkého.
Jinak by jsi nemohl plácat takové nesmysl. Ale pro méně inteligentnější jako je Pasmen. CADUS, neřídím, neřídil a řídit nebudu. To že jsem napsal že to není moje aktivita znamená že já to nevymyslel, neřídil a jediná moje aktivita spočívala v tom že jsem napsal pár žvástů. Až budu něco řídit tak se ti ozvu a pošlu pohled, aby Pasmenova dušička měla klid a pokoj... Jo? Mám spousty jiný mojí práce na svých softwarovýsh aplikacích, jako je ZIMA-CAD-Parts, atd...
PS. zajdi si za sexuologem, tohle co předvádíš není normální, to je posedlost... Odhaduji to na sadomasochismus...
Zpouštění stroje závisí na požadavcích zákazníka. Někdy je požadováno dvouruční spouštění, někdy možnost zpouštět stroj levou/pravou rukou, někdy kdžy dáš ruku z tlačítka tak se zastaví stroj a podobně. Vše zavisí na požadavcích zákazníka ohledně rychlosti obsluhy oproti bezpečnosti stroje pro operátora.
To co píšeš o tom jak tvuj strýc vyhrával zakázky, tak to mám podobnou zkušenost. Ty když jdeš se svojí kůží na trh a nejsi jenom kolečko v systému, tak se snažíž dvakrát tolik než obyčený zaměsnanec. Já si to vymyslím, postavím a jsem u toh ostroje od A až do Z. Takže moc dobře vím kde co jak proč a vím jak náročné je postavit i byť z prvního poledu jednoduchej stroj. 
Dřív se dělalo všechno mechanicky. Dodneška, pokud vím, se třebas nábojnice ve firmě SB vyrábějí na předválečných strojích, alespon takhle jsem to slyšel. Mechanické stroje mají tu výhodu že jsou rychlé. Vačkové stroje, nebo spíš kulisové stroje, mají tu výhodu že jsi rychlejší víš než pružina. Jedná se o rychlosti kde třebas u motoru pružiny nestačí vrátit ventyl na puvodní místo protože to pružina nezvládá. U pnemumatiky tam musíš mít elektroniku, servoventil,dochází ke zpoždění vlivem stlačenéh ovzduchu a podobně. Ale jinak dneska se v jednoúčelákách pro velké korporace používá klasickej postup: PLC(siemence), Festo(pneumatika), čidla (Balluf), atd...
Vysoce zajímavé by bylo kdyby se někdo v čechách zabýval vývojem opensource PLCčka včetně programového vybavení. Byl by to masakr. Do korporací by to asi nebylo ale pro nenáročný storje by tam bylo určitě uplatnění! 
Jinak díkes za komentář! Moc! 
Ty open-source PLC by se hodily i pro domácí prostředí. Komunita by se mohla značně překrývat s tou okolo Arduina, takže by asi nebyl problém s oslovením davu a získáním něčeho do začátku, než to dosáhne průmyslových kvalit.Ono je otázka, proč vůbec PLC. Rozdíl mezi arduinem a PLC je tak akorát v tom, že PLC má lépe ošetřené vstupy, občas nějaké to zálohování a je to realtime systém, který se programuje v něčem hororovém, jako je stack based assembler, aby se zajistilo časování. Pokud si dělám nějakou tu domácí automatizaci, tak bych z toho ocenil tak leda to ošetření vstupů, které můžu u PLC připojit rovnou na relátko.
Hehe, specifikace specifikace... Nejduležitější je pokecat se zadavatelem a vyslechnout si co vlastně chce. Protože papír snese všechno... Každopádně se mě stal i opačný případ že jsem si pořádně tu specifikaci nepřečetl a zjistil jsem, poté co je ještě potřeba. Vod té doby všechno pořádně studuju.
))
Aneb práce je, možnosti jsou obrovské, jenom zvednout línej zadek a něco začít dělat!
Moc nevidím důvod – já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to. Jestli chce někdo lepší a svobodný software v téhle oblasti, ať si podá inzerát, že shání programátora a slušně ho zaplatí.
Něco jiného je třeba ten CAD – přeci jen 3D tiskárnu nebo soustruh/frézu má doma kde kdo. Stejně tak ty hry, to má taky širší uplatnění.
))
))
))
))
)) ps. mě nevytočíš, je to pro tebe ztráta energie... Jak jsem napsal tak se i stane.
) Radši semnou pokecej o strojích, bude to větší zábava.
[...] já se k těm průmyslovým strojům moc nedostanu, žádné doma nemám a nepoužívám to.Však právě. PLC pro domácí použití by mohl být velmi dobrý začátek (viz výše). Otevřelo by to cestu k vybudování slušné komunity kolem tohoto.
Jak jsem psal v minulém příspěvku na blog a i dříve. Rád bych se funkční CAD software pro opensource také zajímal. Z našich požadavků zatím stále nejlépe vychází zatím používání Blenderu (dá se tam zabezpečit přesnost) či úplně používání FreeCADu, ten má zatím stále problém s použitelností. Sice to vypadá, že se výkresy a práce s více částmi teď zlepšují. Pokud máte stále zájem můžeme se dát nějak dohromady?
Tiskni
Sdílej: