V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Bohužel, web je čím dál více zamořený bezcenným automaticky generovaným obsahem. Často narazíš na „články“ náhodně poskládané z nakradených nebo vygenerovaných textů, do kterých jsou vložené (opět nakradené) obrázky. Na první pohled to vypadá relevantně, ale když to začneš číst, tak zjistíš, že to nedává smysl, že to neobsahuje žádnou hodnotnou informaci a že to ani nepsal člověk. Něco je strojově přeložené z jednoho jazyka do jiného, ale často nedával smysl ani ten původní text, ze kterého se překládalo. Do toho máš různé popisy produktů, programů, formátů atd. – opět automaticky vygenerované věty, aby toho bylo víc – z pár údajů které někde automaticky stáhli vyrobí odstavce textu.
apt-get install xyz a autor si prostě nahání e-ego.
Dokud je autorem živá bytost, tak to má alespoň nějakou samoregulaci. Jistě, miliardy lidí na planetě dokáží vygenerovat spoustu zbytečného obsahu, ale stále je to řádově někde jinde, než když ten zbytečný obsah generuje počítač/AI.
Otázka je, jak ten obsah klasifikovat a najít v něm něco užitečného. Tady opět jsme/budeme odkázáni na nějakou AI. A to může vést k dost nepříjemným situacím. Ono už sama závislost na tak komplexní technologii je problém. Pak jde o to, kdo tu AI vytvoří, za jakým účelem a na jakých datech ji bude trénovat. To může vést k různým nežádoucím odchylkám (vývoje lidstva) a manipulacím.
Alternativou k AI může být nějaký reputační systém nebo fragmentace. Když např. budu vědět, že distribuce XY má hezky zpracovanou wiki plnou užitečných informací, tak můžu vyhledávat některé věci rovnou tam a ne na webu obecně. Tzn. rozpad na nějaké (polo)uzavřené skupiny a světy, se kterými budu mít zkušenost, že vědí něco zajímavého o určitém tématu. Tím se ten problém dělí do dvou kroků: nejdřív se ke mně musí dostat informace typu „o tématu X vědí něco skupiny/lidé A, B a C“, a pak už hledám konkrétní informaci u A, B a C.
Ono dost možná ten současný přístup, kdy zadám pár slov do jednoho univerzálního vyhledávacího pole, stisknu jedno univerzální tlačítko a čekám, že na první stránce výsledků dostanu to, co hledám, není dlouhodobě udržitelný a optimální.
Tiskni
Sdílej: