Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Neviem či poznáš tento web. Tento web by mal obsahovať známe informácie o rôznych cpu. Poskytuje hladanie podľa rôzných paramtrov. Možno tam najdeš aj výkonnejši a dostupnejši CPU.
Melo by to jit max. o jednu TDP "tridu" zpet. Konkretne AMD ma na desktopu tu radu nejak takhle ... 45W, 65W, 90W, ... Mam Ryzen 7 3700X (8-jadro, 65W). Co jsem videl nejake testy na netu, tak tenhle Ryzen se v CPU stress testu rozjizdi na max. 90W, takze poctive TDP je o tridu vys nez se pise.To není úplně přesné. Jak to funguje: ty procesory mají sice uvedené nějaké TDP, ale to není jejich maximální spotřeba. Je to trošku jako u Intelu, ale TDP je definované hrozně složitě, takže to vynechme (ale ve výsledku by to mělo být tak, že pokud byste měli chladič, který zvládne akorát to TDP, tak s tím to CPU bude na úkor trošky výkonu fungovat.) Pro reálnou spotřebu je důležitá jiná hodnota, která ve specifikacích není, a to "package power target" (PTT). ten je o nějaká procenta vyšší než TDP a procesor má dovolené jít v boostu vždycky až na něj, pokud mu to dovolí chlazení. A to většinou dovolí, takže reálně při plné zátěži procesory Ryzen *vždycky* žerou to PTT a ne jenom TDP. Tohle dělají kontinuálně, není to časově omezené. Pro 65W procesory je PTT vždycky 88 W, takže tolik ty procesory v plné zátěži všech jader budou brát (docela přesně to dodržují, viz vašich ~90 W, maximálně v nějakém nenáročném kódu asi někdy budou pod, třeba modely jako 3800X ho nemusí vyčerpat vždy). Procesory se 105W TDP mají PTT stanovené na 142 W a opět, tolik fakt budou žrát - může to být míň, když dosáhnou limity frekvencí dřív než limity spotřeby, ale ne víc. U těch 45W a 35W procesorů si PTT nepamatuju, ale je to tam IIRC stejné, asi by to mohlo být ve stejném poměru k TDP, tj. +35 %, což by dávalo 47 W a 61 W. Ta hodnota Package Power Limit by zřejmě měla zastropovávat právě PTT, takže default/auto bylo asi pro váš Ryzen 7 3700X těch 88 W.
Měření spotřeby je tak trochu zmatečné, DeskMini A300 používá v podstatě notebookový adaptér, nemá chipset a má velmi nízkou spotřebu, mé domácí HTPC pak používá kombinaci picoPSU a 90W Lenovo ThinkPad adaptéru. Athlon 3000G je ale osazený v normální skříni i s extra ventilátory a krmí ho plnohodnotný ATX zdroj a máme zde navíc nějaké LEDky a B450 chipset.
Opravdu pěkné.
Tiskni
Sdílej: